Balanc

Mládí i stáří máme spojeno s mnoha představami a hezčí jsou asi ty týkající se nižšího věku. Stárnutí je přirozený proces a není pravdou, že ze života jen bere. Když se podaří, můžeme objevit nové role, předávat zkušenosti, najít klid a stávat se moudrou vědmou nebo starcem. Není to samozřejmé, nicméně spokojené stáří začíná rozhodnutím učiněným už mnohem dříve. Třeba právě teď. Téma rozebíráme v podcastu Balanc s psychologem a psychoterapeutem Alešem Boreckým.

Na koho se můžete vždy spolehnout? Partneři se mění a opouští, často s rozchodem přichází pocit křivdy nebo ublížení. Rodina nemusí být funkční, její členové k sobě nemají hluboké vztahy a nerozumí si. V dobrém i ve zlém, nemoci i zdraví jsou to pak často přátelé, kteří tam pro nás jsou, i když jsme je dlouho neviděli. A i my bychom pro ně udělali to samé. V podcastu Balanc rozebíráme přátelství a partnerství s Alešem Boreckým, psychologem a psychoterapeutem.

Umělá inteligence (AI) je buzzword poslední doby. Promění snad všechny obory lidské činnosti. I naše vztahy, seznamování, komunikaci a milostný život. Jako každá technologie může být použita k dobrým i špatným účelům. O dopadech můžeme v nyní jen spekulovat. Může třeba pomoci lidem s aspegrovým syndromem rozpoznávat emoce, starším se samotou. Ale také nás může vzdálit od autenticity a skutečných vztahů. Na otázky o AI, emocích a vztazích odpovídá výzkumník Michal Bída.

Namísto strachu z nevěry se můžeme bavit o tom, co pro nás znamená věrnost. Je jasné, že i když jsme se spokojeném vztahu, budou nás jiní lidé přitahovat. Sexuálně, emočně nebo i jinak. Když už se nevěra ve vztahu objeví, často bolí zrada naší dohody, důvěry. Věrnost je živá hodnota a bude se proměňovat, proto je dobré se k debatě o ní vracet. Co dnes věrnost, nevěra a jak ji mění technologie? Markéta a Petr zpovídali na téma psychoterapeutku a psycholožku Elišku Remešovou.

Možná jste také zmatení z diskuse o genderu, sexualitě a identitě. Místo tlaku na sebe sama, ale můžeme také najít prostor svobody pro nalezení sama sebe. Co já ve vztazích a sexu potřebuji? Jak se cítím? Menšiny, i v oblasti sexuality a identity, nejsou nové, jsou jich plné dějiny. Otevřená společnost dovoluje žít svobodněji, ze zmatení pomůže dobrá diskuze.

Není pravdou, že ženy pracují v sexbyznysu jen z nouze. Mnoho z nich ano, ale některé sex baví, umí si nastavit hranice a třeba díky tomu procestují svět. Češi a Češky jsou k sexbyznysu tolerantní, alespoň to deklarují. Práce v sexbyznysu má obrovské stigma, vágní právní oporu a mnoho rizik. Pro všechny zúčastněné je důležité bezpečí a nastavení hranic. V podcastu Balanc, sérii Moderní láska, rozebíráme téma s Kateřinou Šádkovou z organizace Rozkoš bez rizika.

Rozvod nebo rozchod je součást života. Nevyhnutelnou zraňující zkušeností, ale určitě se můžeme pokusit je dělat důstojně a zachovat vztah, i když spolu už nebudeme chodit. Ne každý se umí dobře rozejít, mnoho lidí vezme vztahový sekáček a utne to. Napíše zprávu nebo se přestane ozývat, protějšek vyghostuje. Podle Tomáše Kvapilíka, psychologa a psychoterapeuta to není důstojné. Konec vztahu je příležitost vyrůst, lépe pochopit sebe sama.

Kdo je dnes správný muž a správná žena? A má smysl se tím ještě zabývat? Odpovědi jsme hledali v sérii Moderní láska podcastu Balanc s novinářkou a autorkou knihy V pasti pohlaví Silvií Lauder. Všichni máme o rolí muže a ženy představy, které jsou po generacích předávány a do značné míry sdíleny celou společností. Jenže už nefungují, ženy muže nepotřebují, mohou být ekonomicky soběstačné. Muži, ale i stát, zase neví, co s tím.

Chci s tebou být, ale... Zavázat se k jednomu vztahu na celý život je velké rozhodnutí. Současná sociologie a psychologie nám mohou pomoci s pochopením, jak závazek funguje, v čem nás ovlivňuje vnitřní svět i vnější normy a někdy limitující představy. Honza Vojtko, párový terapeut a spisovatel tvrdí, že co je pro nás závazek, se mění a je důležité se o tom v partnerství bavit. Opakovaně. Je závazek dnes sexy a jak si ho nastavit?

Kdo jsem, co na světě dělám? Co znamená dobrý život? Nejeden z nás hledá na podobné odpovědi v psychoterapii, ale to nemusí každému stačit. Adam Lalák je filozofický poradce. Vede s klienty dialog na různá témata a nabízí pohledy různých filozofických škol i autorů a autorek. Jiný pohled na svět může být léčivý a rozvíjet nás. Možná jsme někdy příliš pragmatičtí, zaměřeni na estetiku věcí, snílci nebo prospěcháři a filozofie dává možnost na svět nazírat jinak.

Pro mnoho lidí je první sexuální zkušenost s novým partnerem nebo partnerkou důležitý milník. Nezáleží, jestli je na prvním rande nebo k němu směřujete dlouho. Podle psycholožky a psychoterapeutky, zakladatelky Institutu Moderní láska Markéty Šetinové je důležité bezpečí, naladění na vlastní tělo. Komunikace je nutná, ale nemusí být jen slovní. Z prvního sexu je mnoho lidí nervózních a když se nepovede, neznamená to, že celý vztah nebo sexuální život jde do kopru.

Neuroplasticita je schopnost mozku se měnit a přizpůsobovat se novým podmínkám. Je důležitá pro učení, paměť i psychoterapii. Lze ji podpořit zdravým životním stylem a pravidelnou stimulací. Může být i nevýhodná, mozek se může „naprogramovat“ do duševní choroby. V podcastu Balanc na téma neuroplasticity mozku odpovídá Martin Brunovský, vedoucí klinického výzkumného programu v Národním ústavu duševního zdraví, lékař na psychedelické klinice Psyon, neurolog a neurovědec.

„Člověk je, jak říkáme v křesťanské tradici, stvořen jako dobrý,” říká v podcastu Balanc řádová sestra, teoložka Denisa Červenková. Jedním z motivů vánočních svátků je naděje. Jak ji ale hledat ve světě, který se zdá být stále více temný a beznadějnější? Můžeme se obrátit na vlastní zdroje, na psychoterapii i na Boha.

„Mám tě ráda jako sůl,“ říká princezna Maruška otci v pohádce Byl jednou jeden král. Nejeden potomek má dojem, že rodiče preferovali, nebo dokonce měli radši sourozence. Může se to stát, ale taky je možné milovat své děti stejně. Každý vztah je jiný a děti nejsou modelína, ze které si uplácáte, koho chcete. V podcastu Balanc odpovídá na téma oblíbených dětí terapeutka Sylvie Stretti, která také pečuje o pozůstalé ve FN Motol a je ředitelkou Poradny Vigvam.

Smrt rodičů je těžká životní událost, která může mít na pozůstalé velký dopad. Neexistuje univerzální způsob, jak se na ni připravit, i když je očekávaná, náhlá nebo po delší nemoci. Častými emocemi je smutek, vina, zlost, úleva i zmatek. Je důležité umožnit si emoce prožívat a nebránit se jim. V podcastu Balanc odpovídá terapeutka Sylvie Stretti, která také pečuje o pozůstalé ve FN Motol a je ředitelkou Poradny Vigvam.

Cykly přírody mají vliv na naše duševní zdraví. Když se na ně naladíme a trávíme čas venku, můžeme zlepšit svou náladu, snížit stres a úzkost a podpořit zdraví a pohodu. Příroda prochází změnami, i my sami jsme součástí neustálého pohybu a vývoje. Roční období představují přirozené cykly, které můžeme využít k tomu, abychom se lépe poznali a naladili se na své potřeby. Na téma přírodních cyklů odpovídala v podcastu Balanc Barbora Zemanová, lektorka a ceremonialistka.

Na první pohled to může působit bizarně. Potřebujete vyléčit své trauma a psychoterapeut vám před očima pomalu hýbe prstem ze strany na stranu. Metoda EMDR (desenzibilizační terapie využívající pohyb očí) si přes počáteční kontroverzi a nedůvěru našla cestu do mainstreamové psychoterapie. I když se přesně neví, jak funguje. Výsledky má ale prokazatelné. O metodě mluvil v podcastu Balanc klinický psycholog a psychoterapeut Tomáš Holcner.

Trauma může ovlivnit člověka na dlouhé roky a ani o něm nemusí vědět. Současná psychologie má metody, jak s posttraumatickou stresovou poruchou úspěšně pracovat. Porucha, označovaná jako PTSD nebo PTSP má řadu příznaků. Patří mezi ně návraty traumatických vzpomínek, vyhýbání se situacím, které připomínají trauma a zvýšená ostražitost a podrážděnost. Poslechněte si rozhovor s klinickým psychologem a psychoterapeutem Tomášem Holcnerem.

Radio Wave přináší podcastovou sérii Teď jsem Robin. V šesti epizodách popisuje tranzici očima hlavního hrdiny Robina (dříve Elišky) a jeho blízkých. Na sérii navazujeme v podcastu Balanc rozhovorem o trans lidech, sexualitě a genderu s psychologem a psychoterapeutem Miroslavem Šubrtem.

I máma má spoustu důvodů být naštvaná, i když vztek je možná společensky více přijímán u mužů. Výchova dětí může být velmi náročná. Rodiče se někdy měsíce nevyspí, děti mají své potřeby a dávají je hlasitě najevo, otec nepomáhá nebo nepodporuje. Není překvapení, že se v takové chvíli může objevit vztek, který vede k hádkám nebo i k fyzickému trestu. Na Karlínském dni pro duševní zdraví mluvila pro Balanc o vzteku matek psycholožka a psychoterapeutka Hana Nečina Vaníčková.

Zájem o duševní zdraví je, zejména mezi mladšími lidmi, stále větší. Zajímají se o jednotlivé diagnózy i charakterové rysy. Vysoká citlivost je pro mnoho lidí důležité téma. Alena Wehle, terapeutka a zážitková pedagožka, přinesla toto téma do našeho veřejného prostoru. Nedávno vydala knihu s názvem Citlivka. Radio Wave uspořádalo na Letní filmové škole v Uherském Hradišti debatu o vysoké citlivosti.

Žijeme v době psychedelické renesance, po zákazu na konci šedesátých let probíhá intenzivní výzkum těchto pozoruhodných látek. V některých zemích, včetně Česka, vznikají psychedelické kliniky, mnoho států přehodnocuje svůj prohibitivní postoj a objevují se i psychedeličtí investoři a start-upy. Roste i komunita i počet uživatelů, kteří vyhledávají silné zážitky. Jak s takovými zkušenostmi naložit ke svému prospěchu a jde to bez terapie? Odpovídá Michaela Cmíralová.

Děti si hrají pořád. Jsou při hře tvůrčí, ponoří se do zábavy a zapomenou na čas, někdy i na celý okolní svět a třeba se i najíst. Jsou v přítomném okamžiku. Hra snižuje míru stresu, posiluje kreativitu, vrací nás k prožívání tady i teď. I proto se využívá v psychoterapii a to nejen s dětmi. Zapomínáme si jako dospělí hrát? A není to škoda? Hostem podcastu Balanc je Alžběta Candia Muñoz, psychoterapeutka a ředitelka organizace HOST.

Léto mnohé svádí ke krátkým románkům, sexu na jednu noc i úletům ze sféry nevěry. Proč právě tohle roční období? Často žijeme v představě, že máme potkat vysněného partnera nebo partnerku a strávit s nimi celý život. Realita ale a pravděpodobně vždy byla trochu jiná. Jak se proměňuje myšlení a prožívání romantických vztahů? Podcast Balanc přináší záznam rozhovoru s psychoterapeutkou Emou Sikora z festivalu Beseda u Bigbítu.

Možná se vaši rodiče rozvedli. Někdy to může proběhnout poklidně a dohodou. Jindy, bohužel, lítají nejen nadávky. Rodiče se přou o vše možné, uráží se a děti stojí stranou. Vztah rodičů i jeho rozpad je potom ovlivňuje celý život a může se podepsat i na jejich partnerském životě. Rozvodem lze projít hůře a lépe. Jak probíhá dobrý rozvod a co během něj potřebují děti? O tom v Balancu mluví Alžběta Candia Muñoz, psychoterapeutka a ředitelka organizace HOST.

Náročná situace, kterou neumíme pochopit ani zpracovat. Trauma může zasáhnout každého, u dětí dokonce mění vývoj mozku a formuje jejich osobnost na celý život. Nezřídka, ale většinou nevědomě, svá traumata předáváme dál. Někteří hledají mstu, jiní touží po moci a kontrole, aby se ochránili. Podle některých jde o základ pro většinu duševních poruch a onemocnění. Co je trauma a jak se léčí? Hostem Balancu je MUDr. Peter Pöthe, dětský psychoanalytický psychoterapeut a psychiatr.

Naše tělo má schopnost se samo uzdravovat, funguje to ale i pro psychiku nebo duši, chceme-li. Mnoho lidí se obrací na psychoterapii, léčitelství nebo různé alternativní směry léčby. Proč a jak fungují, co jim naopak brání a můžeme je sami podpořit? Na otázky v podcastu Balanc odpovídá Leoš Ševčík, psycholog a psychoterapeut pracující v Masarykově onkologickém ústavu v Brně.

Možná jste to také zažili. Polknete prášek na bolest hlavy a hned se vám udělá lépe, přitom ještě nemohl začít působit. Placebo efekt je využívaný ve vědě, v medicíně, má své místo v psychologii a psychoterapii. Jak funguje? Lze ho používat i na zlomenou nohu? A jak mohou léčit jiné faktory než léky? O tom mluvil v podcastu Balanc Leoš Ševčík, psycholog a psychoterapeut pracující v Masarykově onkologickém ústavu v Brně.

Spíše se dokážeme bavit ve vztazích o sexu než o penězích. Je to ve společnosti tabuizované téma, často zatížené studem, pocity nehodnoty a nedostatečnosti. Náš vztah k financím se utváří v dětství. Žili jsme v přebytku, nebo bylo jen na to nejnutnější? To vše se může pak projevit v našich vztazích. Na otázky o roli peněz ve vztazích odpovídá v podcastu Balanc psycholožka a psychoterapeutka Eliška Remešová.

„Dovolená je lakmusový papírek vztahu. Nelze říci, zda spíš posiluje nebo oslabuje spokojenost. Spíše vytahuje to, co ve vztahu už je,“ říká v Balancu psycholožka a psychoterapeutka Eliška Remešová. Možná jste taky v páru zažili mnoho dovolených. Krásných, ale třeba i katastrofických. Pršelo, každý chtěl dělat něco jiného, hádali jste se. Jak sladit očekávání od párové dovolené, posílit vztah a kdy jet raději sólo?

„Myslím, že meditace a psychoterapie jsou nejen kompatibilní, ale vzájemně se podporující,“ říká v Balancu učitel meditace mindfulness, překladatel a básník Šimon Grimmich. Meditace si před lety našla cestu do západního světa. Používá se v psychoterapii, seberozvoji i korporátním koučinku. Jaké jsou účinky pravidelné kratší praxe a jak se liší od dlouhodobých meditačních retreatů?

„Sny jsou zakopané poklady, miluji výklady snů”, říká rektor Pražské vysoké školy psychosociálních studií, klinický psycholog a psychoterapeut Jiří Růžička. Sny mohou ukazovat mnohé. Naše přání, obavy, nevyřešená témata. Ale mohou i ohlašovat i to, co přijde. Kámen úrazu je interpretace, snu je někdy těžké v bdělém stavu porozumět. Abychom ale sen přijali a integrovali, nemusíme ho přesně vyložit. Podle docenta Růžičky snům často rozumíme právě tehdy, když sníme.

„Spousta lidí ke mně přichází s otázkou, zda patří také mezi vysoce citlivé,“ řekla v Balancu terapeutka a zážitková pedagožka Alena Wehle, která nedávno o vysoké citlivosti a své zkušenosti s ní vydala knihu. Pro mnoho lidí je prý úlevné zjistit, že jsou vysoce citliví. Že nejsou jiní, divní, nemocní. Jak se ale jejich charakterové rysy projevují ve vztazích?

„Je to metoda urychlení psychoterapeutického procesu. Může přinést unikátní vhledy na sebe sama,“ říká v Balancu vedoucí lékař kliniky Psyon a psychoterapeut Filip Tylš. V Praze je možné podstoupit ketaminem asistovanou psychoterapii. Mnoha lidem tato metoda může rychle, byť na kratší čas, ulevit od závažných projevů duševních potíží. Co je ketaminem asistovaná psychoterapie, pro koho je vhodná a jaká má rizika?

„V partnerství se sexuální potřeby mění, na problémy v sexu narazí více než polovina lidí,“ říká v Balancu psychoterapeutka a psycholožka Iva Rolederová. Nesoulad v intimním životě může vést ke konfliktům a být i důvodem k opuštění vztahu. Je to ale téma, kterému samozřejmě pomáhá komunikace. Je důležité znát nejprve svou sexualitu a potřeby, abychom je druhým mohli předat. A poté naslouchat protějšku, navzájem se učit a posilovat vztah. Jak se mění partnerská sexualita?

„Partnerství nebo manželství bývá pro naši identitu jádrové, rozchod může otřásat celou osobností,“ říká v Balancu psycholožka a psychoterapeutka Iva Rolederová. Někteří lidé přirovnávají rozchod nebo rozvod ke smrti, prožívají ho velmi silně. A to i v případě, že se pro něj rozhodli sami nebo dohodou. Objeví se náročné emoce, které mohou být silné a nečekané. S rozpadem vztahu se lze vyrovnat konstruktivně i destruktivně. Co dělat po rozchodu?

„Léky prochází celou řadou náročných testů, potravinový doplněk musí být jen nezávadný,“ říká pro Balanc psychiatr a psychoterapeut Vít Knop. Trh s doplňky potravy je obrovský, řada z nich slibuje zázračné účinky. Lidé je používají také k podpoře duševního zdraví, dokonce i k léčbě úzkostí nebo deprese. Fungují lépe, stejně nebo hůře něž léky? Jaká mají rizika a kdy je lepší zvolit běžné léky?

„Neexistuje nejlepší lék, který zabere vždy a pro každého,” říká v Balancu psychiatr a psychoterapeut Vít Knop. Množství lidí má zkušenost s léky na léčbu depresí a úzkostí. Někteří je odmítají jako něco umělého, chemického a preferují jiné způsoby léčby. Jiní se naopak bojí nebo se nechtějí podívat na příčinu svých problému a chodit na psychoterapie. Kdy je vhodný čas pro léky, pro psychoterapii a mohou se doplňovat?

„Začali jsme více používat technologie a příroda k nám přestala promlouvat,“ říká v Balancu terapeut, kouč, lektor a ředitel sociálních služeb Tomáš Hawel. S klienty chodí jako terapeut do přírody –⁠ na výlety, vícedenní putování a pracuje s nimi i na zahradě. Snaží se spojit těla i myšlení s okolním přírodním světem, což pomáhá lépe vnímat sebe sama. Takové spojení nám prý prospívá, je léčivé a funguje jako psychologická i tělesná terapie.

„Single člověk může být šťastný a lidé ve vztahu nešťastní. Podprahově slyšíme, že bez partnerů nejsme dost,“ říká pro sérii pořadu Balanc Moderní láska Jiří Procházka, poradenský psycholog a psychoterapeut. Žijeme ve sdílené představě, žít ve vztahu je normální a prospěšné. Lidský život ale může sytit mnoho vztahů, zejména přátelské a žádný vztah nás neudělá šťastnými a nevyřeší naše trable. Jsou singles častěji osamělí a je život bez partnerského vztahu sobecký?

„Ve vztazích se genderové role ukazují ve všem. Vzhled, seznamování, sex, péče o domácnost, děti i finance,“ vypočítává jen některé z oblastí Šárka Homfray, odborová právnička a publicistka. Mladší lidé boří genderové stereotypy. Dělí si péči o domácnost, otcové zůstávají častěji doma s dětmi, ženy budují kariéry. Naráží ale na systémové překážky i zdvižené obočí širší rodiny a okolí. Jak se proměňují genderové role v Česku?

„Změna je dobrý filtr našich vztahů, ale můžeme přijít o blízké,“ říká pro Balanc psycholožka, koučka a krizová interventka Pavlína Doležalová. Změny se nevyhýbají nikomu z nás. Někdy jsou plánované, jindy přichází náhle –⁠ stěhování, nová práce, rozchod, nemoc nebo třeba i vězení. Občas mohou s naším životem silně zamávat a vyvolat krizi, často jsou ale obrovskou příležitostí k růstu. Jak děláte ve svém životě velké změny a vyhovuje vám to?

„Touha po pravdě je dobrý předpoklad pro manželství. Vzít si jen obraz nebo sen o člověku je past,“ říká pro sérii pořadu Balanc Moderní láska Martina Viktorie Kopecká, farářka Církve československé husitské a psychoterapeutka, která duchovně připravuje páry na manželství. Sňatek je úkol, výzva a dobrodružství bez kompasu a mapy. Jak se proměnilo vnímání manželství a co od něj čekají mladí lidé?

„Zdravá práce je spojena s otevřenou komunikací a dobrými vztahy,“ říká pro magazín Balanc psycholožka, koučka a krizová interventka Pavlína Doležalová. Do zaměstnání investujeme dost času a energie. Pracovní prostředí může být vlídné, podporující a plné spolupráce. Ale také toxické, soutěživé a ničící naše životy za pár korun měsíčně. Co vytváří dobrou práci a jak osobnost prostupuje profesi?

„Lidé jsou spokojení, když je sex ve vhodnou chvíli, když se jim líbí techniky, délka, intenzita. Barevný a hravý,“ říká pro sérii pořadu Balanc Moderní láska sexuoložka a psychoterapeutka Petra Vrzáčková. Naše společnost je poměrně sexuálně otevřená. Je mnoho témat, o kterých bychom ale stále měli mluvit. Vzájemný souhlas, sdílení fantazií, vliv pornografie, očekávání i podoby sexuálních vztahů. Jak prožívá Česko sex v roce 2023?

„Často nechceme diskutovat, ale potvrdit vlastní názory nebo přesvědčit ostatní,“ říká v Balancu psychoterapeut a klinický psycholog Adam Suchý. Sociální sítě proměnily způsoby diskuze, často k horšímu. Lidé se přou o věci, které se jich netýkají nebo o nich mají malé povědomí. Problémem je ale spíše schopnost oddělit emoce od faktů a názorů. Nenechat se zraňovat jiným viděním světa ostatních a hledat vůli podat si ruce a zachovat vztah, i když se neshodneme.

„Mladší lidé jsou otevřenější v komunikaci, umí si o rande sdělit představy,“ říká pro sérii pořadu Balanc Moderní láska Johanna Nejedlová z organizace Konsent zabývající se problematikou sexuálního obtěžování. Během randění se objevuje spousta otázek. Kdo bude platit, kam půjdeme, kdy se poprvé dotknout a mít sex? Kdy už spolu chodíme a jak zajistit, abychom se cítili bezpečně? Mladší lidé jsou otevřenější v komunikaci a místo do barů chodí na pikniky a procházky.

„Práce na sobě by měla být vzájemná. Pastí je pocit, že už všechno vím,“ říká v Balancu klinický psycholog a psychoterapeut Adam Suchý. Možná jste v psychoterapii už delší dobu nebo zrovna začínáte. Ne vždy jsme ale připraveni na to, že proces může trvat i roky. Že se nám nebude chtít otevírat některá témata a že i profesionálové a profesionálky v křesle naproti mohou dělat chyby.

„Samozřejmě, že se lidé na seznamkách dělají lepší. Snažíme se o to při každém seznámení,” říká pro speciální sérii pořadu Balanc Moderní láska socioložka Renáta Topinková. Online seznamování dnes pro mladé není nic výjimečného, spíše se z něho stává mainstream. Internet vše v mnohém ulehčuje. Propojí vás rychle s lidmi, kteří chtějí to samé, co vy. Ale někdy není lehké probrat se stovkami profilů, zpráv, vyhýbat se podvodům a obtěžování. Jaké podoby má dnešní seznamování?