Nádech

Vývojové trauma, na rozdíl od jednorázových šokových událostí, vzniká dlouhodobým působením stresu a bolesti často už v dětství. Daniela Vodáčková, klinická psycholožka, psychoterapeutka, specialistka na oblast krizové intervence v podcastu Balanc vysvětluje, jak se tyto zkušenosti promítají do výběru partnerů, vztahu k sobě i okolí a proč se lidé opakovaně vracejí do podobných destruktivních vzorců.

Doteky, intimita a sexualita zůstávají v debatách o autismu často stranou. Říká se, že lidé na spektru netouží po dotecích. Že nepotřebují blízkost. Že jsou chladní, odtažití, nevyhledávají sex. Jak je to ale doopravdy? O své zkušenosti se tentokrát podělí dvaadvacetiletá studentka biologie Dodo a třiadvacetiletý Lukáš, student dramaturgie a režie. Odborný kontext doplní psychoterapeutka a poradkyně pro oblast sexuality a vztahů lidí se znevýhodněním Věra Petlanová Zychová.

Psychedelika se stávají novou nadějí v psychiatrii, ale cesta k jejich širšímu využití je plná překážek. Tomáš Páleníček, psychiatr a neurovědec z Národního ústavu duševního zdraví, spoluzakladatel kliniky Psyon a hlavní protagonista nového filmu Doktor na tripu, vysvětluje, jaké jsou možnosti a limity jejich využití v léčbě, proč je skupinová terapie logickým krokem a jaké výzvy přináší přenos šamanských praktik do evropského kontextu.

Autismus je stále stereotypně spojován se samotářstvím. Částečně to můžeme přičíst i původu slova autismus, které vychází z řeckého „autos“, tedy „sám“. Ve skutečnosti ale mohou lidé s PAS po vztazích a blízkosti toužit stejně jako kdokoliv jiný, v oblasti komunikace a socializace ale čelí specifickým výzvám. O své zkušenosti se tentokrát podělí 23letý Lukáš a 30letá Kateřina. Odborný kontext dodává speciální pedagožka z NAUTIS Lenka Bittmannová.

Pojem incel, zkratka pro nedobrovolný celibát, označuje převážně mladé muže frustrované nedostatkem sexuálních a romantických vztahů. Svou identitu budují v online komunitách, kde nacházejí porozumění pro svůj hněv a pocit nespravedlnosti. Jejich ideologie, známá jako „Red Pill“, je silně misogynní a vnímá ženy jako objekty. V Moderní lásce o tématu mluví Elja Plíhal, antropolog, facilitátor a aktivista.

Ne všichni lidé s autismem jsou geniální a s poruchou intelektu, jak je zobrazuje popkultura. Většinu lidí s autismem na první dobrou nepoznáte. Speciální pedagožka Lenka Bittmanová z organizace Nautis v rozhovoru odkrývá realitu života na spektru. Tématu autismu se věnuje nová série Radia Wave Spektrum, kterou můžete poslouchat od 27.3.

Představa, že lidé na spektru nejsou schopni hlubokých emocí a empatie, je jeden z nejběžnějších a zároveň velmi zraňujících mýtů. Jak ale emoce skutečně vnímají? S jakými výzvami se v této oblasti potýkají – a proč je důležité pochopit, že jiný způsob prožívání neznamená, že je méně intenzivní? O své zkušenosti se podělí 26letá Markéta a 23letý Lukáš. Odborný pohled dodá ředitel střediska terapie a sociální intervence v NAUTIS Štěpán Hejzlar.

Lidé v pomáhajících profesích se často setkávají s náročnými situacemi a těžkými příběhy, které v nich mohou vyvolávat silné emoce. Proto je klíčové, aby dbali na svou duševní pohodu a uměli o sebe pečovat. V podcastu Balanc téma rozebíráme s Danielou Vodáčkovou, klinickou psycholožkou, psychoterapeutkou a odbornicí na krizovou intervenci.

Jaké to je žít ve světě, který je příliš hlučný, jasný nebo intenzivní? Atypické smyslové vnímání, které podle studií ovlivňuje až 90 % lidí na spektru, je jedním z nejvýraznějších, ale zároveň i nejméně pochopených rysů autismu. V druhé epizodě podcastové série Spektrum se podíváme na život se smyslovou citlivostí.

„Samota zabíjí. Je to největší zabiják, protože způsobuje zdravotní obtíže a pokles mentálních schopností,“ říká Jan Bartoš, ředitel centra Elpida, v Moderní lásce. Vztahy jsou podle něj klíčem ke spokojenému stáří. Senioři se ale také vyrovnávají s osamělostí, ghostingem na seznamkách a tím, že muži chtějí ve vztahu od partnerky servis.

Představte si, že každý den hrajete roli. Hlídáte si tón hlasu, výraz obličeje, chůzi i gesta. Smějete se, když se smějí ostatní. Udržujete oční kontakt, i když je vám třeba nepříjemný. Pozorujete, jak se ostatní chovají, a chováte se taky tak. Ale nejste to vy, je to jen způsob, jak nevybočovat. První epizoda série Spektrum se věnuje fenoménu maskování.

Šestidílná podcastová série Spektrum přináší zkušenosti mladých lidí s diagnózou autismu – těch, kteří se vymykají stereotypním představám. Jak prožívají své emoce? Jak náročné je pro ně chodit do školy, seznamovat se, najít si práci? Uslyšíte v sérii Spektrum, která startuje 27. března na Radiu Wave.

Česká republika prochází významnou změnou v přístupu k sexuálnímu násilí. Nová definice znásilnění, která vstoupila v platnost letos, reflektuje evropský trend zaměřený na otázku souhlasu. Právník a expert na sexuální násilí Daniel Bartoň vysvětluje v podcastu Moderní láska, jak se mění chápání sexuálního násilí ve společnosti i v právu. Jak dochází zneužívání mocenského postavení a proč oběti často čekají roky, než se rozhodnou incident nahlásit?

Myšlenky na jídlo, které zabírají nepřiměřeně velkou mentální kapacitu. To je takzvaný food noise. „Není to pouhá chuť na jídlo nebo fyziologický hlad, ale je to nános myšlenek, které nás neustále ovlivňují a obtěžují,“ vysvětluje klinická nutriční terapeutka Markéta Gajdošová.

„Když závidíš, chceš to, co mají druzí. Na rozdíl od žárlivosti, která je spíše o tom, že něco mám a bojím se, aby mi to nesebrali,“ vysvětluje psychoterapeutka ve výcviku Zuzana Vyhnánková. Podle ní má smysl závisti věnovat pozornost. „Může vypovídat o našem nenaplněném potenciálu, potlačených přáních, o kvalitě našeho sebevědomí a sebehodnoty,“ popisuje.

„Každý máme právo na tajemství. Jasně, že o sobě nemáme vědět všechno,” říká terapeut Jan Vojtko o upřímnosti v romantických vztazích. „Tahle potřeba vyplývá z pseudo-romantického předpokladu, že když o sobě budeme vědět všechno, nebudeme se zraňovat,“ dodává. Spíš bychom se podle něj měli zajímat o to, jak se lidé vztahují ke světu nebo k nám.

Osm let, více než tři stovky dílů a mnoho lidí, kteří díky podcastu Balanc našli oporu v temných chvílích. Moderátoři Petr Bouška a Markéta Šetinová se při posledním živém natáčení v sále Českého rozhlasu bavili s psychologem a psychoterapeutem Alešem Boreckým a psycholožkou a psychoterapeutkou Marií Poláškovou o tom, co jsou dobré konce a rozchody.

Uvědomit si vlastní identitu je často jen začátek. Ten další krok přichází ve chvíli, kdy o tom začneme mluvit s ostatními – s rodinou, s kamarády nebo třeba s lidmi, se kterými chceme navázat vztah. Jak teda může vypadat coming out u asexuality? Jak na něj reaguje okolí? A kde může člověk hledat podporu, když má pocit, že na to všechno není úplně připravený?

Hraniční porucha osobnosti patří k nejlépe léčitelným diagnózám v psychiatrii, a přesto je opředená stigmatem a nepochopením, říká MUDr. Matěj Kasal, psychiatr vedoucí ambulancí Centra duševní rehabilitace Beroun. Podle něj 80 % pacientů do deseti let od diagnózy nepociťuje žádné příznaky nemoci. Klíčem je skupinová psychoterapie, jasná struktura léčby, a upřímná motivace ze strany lékaře.

Vztahy asexuálních lidí někdy skončí ještě dřív, než vůbec mohou začít — a to právě ve chvíli, kdy řeknou potenciálním partnerům nebo partnerkám o své orientaci. Většina si z toho odnáší bolestivý pocit, že je rozbitá. Ale některé vztahy fungují a přinášejí opravdovou blízkost.

Podle dostupných výzkumů se jako asexuální identifikuje zhruba jedno procento lidí. Co to ale znamená v běžném životě – ve vztazích, intimitě nebo randění – o tom se zas tak často nemluví. Jaké to je chtít vztah, a zároveň být asexuální?

Asexualita. Pojem, o kterém část společnosti možná nikdy neslyšela. Část tento termín zaslechla a tuší, o co se jedná. A část ho skutečně žije. Jak se asexualita vysvětluje a co vše do ní spadá?

Ztráta domova znamená mnohem více než jen chybějící střechu nad hlavou. Je to nápor na psychiku, který může vést k traumatům a závislostem. O tom, jak náročný je každodenní boj o přežití a proč samotná snaha jednotlivce nestačí, hovořili v podcastu Balanc na akci Noc venku psychoterapeutka a sociální pracovnice Johana Růžková a psychiatr a psychoterapeut Michal Krs. Bez pocitu bezpečí a fungující sítě pomoci je návrat do běžného života téměř nemožný.

V pátém díle série Safe Space se podíváme na příběhy těch, kteří mají zkušenosti také se studiem s ADHD, dyslexií nebo dysgrafií. Patrony dílu jsou koordinátorka Lenka Dobešová a psycholožka Karolína Veličková z Centra Carolina a psycholog Tomáš Holub z Centra resilience na Univerzitě Karlově. Jakou pomoc nabízí přímo univerzity?

„Nechtěla jsem umřít, jenom jsem nechtěla žít tak, jak jsem žila,” svěřuje se Gábi Švejdová, která vyhledala odbornou pomoc. Ve čtvrtém díle série Safe Space mluvíme se studujícími, kteří mají zkušenost s hospitalizací v psychiatrické nemocnici a sdílíme tipy, jak to v takovém případě chodí se školou.

V sérii Safe Space se věnujeme duševnímu zdraví studujících a v tomto díle zazní tipy, které nám osobně pomohly k tomu cítit se líp. Například Jana doporučuje mimo jiné mít krizový plán. Jak si ho sestavit nám poradí patronka dílu Klára Lampová z organizace Nevypusť duši.

Podle nejnovějšího monitoringu Národního ústavu duševního zdraví z minulého roku přibližně 50 % respondentů studujících vysokou školu zažilo významnou duševní obtíž, kterou by nezvládli sami. Z těch 50 % pouze polovina skutečně odbornou pomoc vyhledala. Jak se studuje těm, kteří pomoc potřebují?

Aférka na teambuildingu se šéfem, randění s nezodpovězenými otázkami o sobě samém nebo naznačování vztahu tam, kde chceme jen sex. Filozofický poradce Adam Lalák z Centra moderní mysli a Filozofické fakulty UK rozebírá v podcastu Moderní láska tři morální dilemata ze vztahového života a ukazuje, kde intuice nestačí a kde je potřeba se zastavit a myslet.

Jak zvládnout stres a překonat pocit, že nejsem dost? První díl série Safe Space o duševním zdraví studujících se věnuje tomu, že škola může být zároveň naše vysněné místo, ale i zdroj velkého stresu a tlaku. „Pro mě bylo důležité uvědomit si, že v tom nejsem sama,“ svěřuje se Kristina.

„Sex v budoucnosti není něco, co lze slíbit, záleží na biologických a psychologických faktorech mimo naši kontrolu,“ říká v podcastu Moderní láska Adam Lalák, filozofický poradce a učitel filozofie. Má člověk právo hledat blízkost jinde, když jsou jeho potřeby doma dlouhodobě na nule? Když vstupujeme do vztahu, často automaticky počítáme s tím, že budeme jen pro sebe, aniž bychom si vyjasnili, co to vlastně obnáší. Jaká morální dilema současné vztahy přináší?

„Lidi, kteří nevnímají strach a nebojí se, nemají na Antarktidě a ve vesmíru co dělat,“ říká v Balancu Iva Poláčková Šolcová. V rozhovoru jsme pátrali po tom, jak vypadá 18 měsíců izolace v simulovaném letu na Mars, co dělá s psychikou pocit, že už je to skoro na za mnou a proč je emoční gramotnost základní výbava pro běžný život, nejen pro astronauty.

„Pro naši kulturu je monogamie typická, ale rozhodně to není jediný způsob, jak lidé mohou žít a vychovávat děti,“ říká v Moderní lásce evoluční psycholožka Klára Bártová. Máloco je ve vztazích tak silnou normou jako monogamie. Odpověď je částečně kulturní, částečně biologická. V naší kultuře ovlivněné křesťanskými tradicemi je typické mít vztah mezi dvěma jedinci. Existují ale kultury, kde je běžné mnohoženství nebo mnohomužství.

„Neexistují vědecké důkazy, které by ukazovaly, že sexuální orientaci můžeme jakkoliv změnit.“ Evoluční psycholožka Klára Bártová v Moderní lásce popisuje, jak se naše sexuální orientace vynořuje z kombinace genů, hormonů v těhotenství i prostředí a proč ji nejde převychovat. Vysvětluje rozdíl mezi orientací, chováním a identitou, mluví o tom, proč mladší generace otevřeněji volí neheterosexuální nálepky a proč pokusy o konverzní terapii končí spíš traumatem než změnou touhy.

Po lidech s ADHD často chceme, aby se víc ovládali. Málokdy se ale ptáme, kolik sil je taková kontrola stojí. Navenek můžou některé reakce působit přehnaně. Uvnitř ale často představují poslední kapku po dnech a týdnech, kdy člověk jede na doraz. Stačí drobný zásek, poznámka nebo změna tónu a tělo spustí poplach. A jindy se naopak neděje nic, aspoň zvenku. Uvnitř se ale prostor pro emoce pomalu uzavírá.

Jsem neschopná. Jsem líný. Neplním očekávání. Podobné věty se v téhle sérii opakovaly znovu a znovu. A pro lidi s ADHD nejsou nijak výjimečné. Právě proto může diagnóza přinést obrovskou úlevu a odpověď na celoživotní otázku: Co je se mnou špatně? Jenže tahle odpověď často přichází pozdě. U řady lidí se ADHD pojmenuje až v dospělosti – a někteří se k odbornému vyšetření nedostanou vůbec.

ADHD málokdy chodí samo. Často se na něj postupně nabalují další obtíže – úzkosti, depresivní stavy, poruchy příjmu potravy nebo různé formy závislostí. Ne proto, že by je ADHD samo o sobě „vytvářelo“, ale proto, že dlouhodobé fungování s poruchou pozornosti znamená výrazně vyšší zátěž.

Přibližně polovina rodičů dětí s ADHD má sama poruchu pozornosti. V praxi to znamená, že řada matek i otců pečuje o děti se stejnými obtížemi, jaké celý život řeší u sebe. U žen se ADHD navíc často rozpozná s velkým zpožděním. Někdy až ve chvíli, kdy rodičovství ukáže, že improvizace a všechny kompenzační strategie přestávají stačit. Do hry vstupuje nevyspání, hormonální změny a všudypřítomný tlak na to, že „dobrá máma“ má mít věci pod kontrolou.

Výzkumy naznačují, že ADHD vnáší do partnerského života dynamiku, která se do dat propisuje jako nižší spokojenost a vyšší rozvodovost. Zároveň ale platí, že statistika nevypovídá o konkrétním jednotlivci. Neznamená to, že by lidé s ADHD nebyli schopní dlouhodobých a spokojených vztahů. To, jak vztah funguje, totiž nezávisí jen na samotné diagnóze, ale i na prostředí, ve kterém lidé žijí, na míře porozumění a na tom, jestli spolu dokážou hledat společný jazyk.

Uklizená domácnost je v naší kultuře znakem úspěchu a dospělosti. Pokud máte doma naklizeno, máte svůj život pod kontrolou. A pokud ne? Selháváte. A právě tady se rodí ten známý pocit studu. V druhé epizodě série Spektrum rozebíráme, proč je domácnost pro ADHD mozek jedním z nejtěžších prostorů – a proč se z obyčejného nepořádku tak snadno stává hluboce osobní téma.

ADHD se nejčastěji ozve tam, kde je tlak na výkon – ve škole a později v práci. Jenže pokud dítě nepobíhá po třídě a neruší, systém ho většinou nevidí. Uslyšíte příběhy dvou dospělých, kteří celé dětství proplouvali pod radarem a diagnózu získali až poté, co začali selhávat v prostředí, které „odchylky” neodpouští. Odborný pohled dodá psychoterapeut a vědecký výzkumník v oblasti ADHD Arnošt Krtek.

Houbička na nádobí dokáže rozpoutat bouři. Psycholog a párový terapeut Petr Kačena často vidí páry, které řeší zdánlivé maličkosti, ale pod povrchem jde o pocit nespravedlnosti v tom vztahu. V Moderní lásce popisuje, jak se partneři dostávají do role pronásledovatele a stahujícího se, proč za hněvem často stojí strach z odpojení a jak se k hádce vrátit bez emocí. Některé konflikty nelze vyřešit a pouze se můžeme naučit, jak s nimi žít.

Autenticita se skloňuje ve všech pádech, původní význam se ale často vytrácí v marketingových heslech a příručkách osobního rozvoje. Psychoterapeut a kouč Michal Mynář varuje před zjednodušenou představou, že být autentický znamená najít své neměnné pravé já. Taková honba je podle něj slepou uličkou. Skutečná autenticita totiž není stav, ale nekončící tvůrčí proces, ve kterém neustále balancujeme mezi potřebou svobodně se projevit a touhou po bezpečí.

Sport je jevištěm, na kterém se odehrávají velké lidské příběhy a emoce, které mohou mít léčivý potenciál. Psycholog a psychoterapeut Aleš Borecký, autor knihy 50 odstínů duše, v podcastu Balanc popisuje, jak se skrze fandění můžeme naučit podporovat nejen svůj tým, ale i sami sebe. Sportovci, kteří překonávají překážky, nám dávají naději, že i my můžeme uspět. Fanouškovství není jen únikem, ale prostorem pro osobní růst a hledání identity.

Rozchod či rozvod je ve společnosti stále vnímán jako prohra, ale psycholog a párový psychoterapeut Petr Kačena upozorňuje, že takový pohled je zastaralý. V době, kdy se dožíváme vysokého věku, je iluzí očekávat, že s jedním partnerem strávíme padesát let. Klíčové je podle něj vědomě pracovat s bolestí a záští, které mohou celý proces otrávit. Především ochránit děti před tím, aby se staly nástrojem v boji mezi rodiči. Právě ony mohou konfliktem trpět nejvíc.

Život jako cesta je vděčná metafora, která odráží životní dynamiku. Proč je ale pro člověka tak důležité putovat a co odlišuje duchovní pouť od běžného výletu? Nejen o své nedávné cestě do Santiaga de Compostela, ale i o terapeutickém potenciálu chůze, významu diskomfortu a síle ticha mluví v podcastu Balanc psycholog, psychoterapeut a autor nové knihy 50 odstínů duše Aleš Borecký. Jeho postřehy ukazují, že na pouti můžeme najít víc než jen cíl.

Láska není emoce, ale složitý psychický proces. A to, že se dva lidé milují, pro kvalitní vztah zdaleka nestačí. Párový terapeut a spisovatel Honza Vojtko v živém natáčení podcastu Moderní láska na Colours of Ostrava bořil romantické mýty a vysvětlil, proč je monogamie taková výzva a co všechno nám o podobách lásky může ukázat pohled queer lidí, filozofů, psychologů nebo neurovědců.

Muzikant, umělec a producent Jiří Burian se v otevřeném rozhovoru na festivalu Colours of Ostrava podělil o svou cestu od dětských snů k úspěšné kariéře. Vyrůstal v rodině umělců a lékařů, ale už v osmi letech věděl, že hudba je jeho osudem. Dnes se zaměřuje na spiritualitu, transcendentální meditaci, terapii tmou či hypnózu a rodinný život se třemi syny a manželkou Darinou. Jak balancuje duševní zdraví, lásku a tvorbu v chaotickém světě?

Partnerství je pro mnoho lidí svatým grálem, ultimátním štěstím a smyslem života. „Často ho ale uháníme pro partnerství samotné a nevidíme konkrétní lidi,“ říká poradenský psycholog a psychoterapeut z Centra psychologicko-sociálního poradenství Středočeského kraje Jirka Procházka. Vztahy se tak stávají samoúčelné a my se v nich cítíme osaměle, protože nejsou o dvou autentických lidech, ale o naplnění představy.

Emoce jsou prchavé, často kratší než minutu, ale zesilujeme je přemíláním v hlavě. Katarína Durkáčová, psycholožka, psychoterapeutka a autorka instagramového profilu Nevěš hlavu, vysvětluje, proč je důležitější emoce prožít a nesklouznout k toxické pozitivitě. Odpojení od nepříjemných pocitů totiž zároveň vypíná radost.

Dětství není pouze uzavřená etapa, ale živý základ pro všechny další vztahy. Včetně partnerských. Nevědomě v sobě neseme spoustu scénářů, vzorců a touhy po bezpečné citové vazbě právě z rodiny. Co je citová vazba? jak nás formují rodiče? Po tom pátráme v podcastu Moderní láska s psychologem a psychoterapeutem Stanislavem Milotinským.

Sandra Silná, farářka Církve československé husitské, hledá kořeny lásky nejen v duchovní tradici, ale i v každodenních drobnostech a osobních vztazích. Láska má nespočet podob a často začíná přesně tam, kde se odvážíme být zranitelní a její přijímání někdy může být velmi náročné. Podcast Balanc o lásce byl natočený na akci Lásky čas městské části Praha 10.

Otevírá dveře k sobě samému, pomáhá zpracovat hluboká traumata i prohlubovat vztahy. Řeč je o MDMA, látce známé spíše z tanečních večírků, která si ale nachází cestu do klinického prostředí. Jak terapie s její pomocí probíhá, v čem se liší od rekreačního užití a jaká jsou její úskalí, popisuje v Moderní lásce Stanislav Milotinský, klinický psycholog, psychoterapeut a ředitel psychologické kliniky Psyon, který má s látkou legální zkušenosti.

Emočně nestabilní porucha osobnosti je v Česku stále obestřena stigmatem a nedostatkem dostupné odborné pomoci. Alena Holá, kognitivně behaviorální terapeutka a schematerapeutka, v podcastu Balanc hovoří o hluboké psychické bolesti, prázdnotě i možností, jak mohou lidé s touto diagnózou a jejich rodiny najít podporu a cestu k uzdravení.

Jak si vybíráme partnery? Podle evoluční psycholožky Kláry Bártové, která se zabývá partnerskými vztahy a sexualitou, se řídíme univerzálními preferencemi, jako je tvar postavy, ale i těmi kulturními a hlavně relativními. Hledáme někoho, kdo je nám podobný. Strategie se liší i podle toho, jestli jde o vztah na jednu noc, nebo na celý život. U dlouhodobých partnerů jsme totiž mnohem vybíravější a na atraktivitě záleží o něco méně, než by se zdálo.

Zhoršující se duševní zdraví mladých není jejich individuální selhání, ale systémový problém. Svět plný digitálního tlaku, nejistot a tlaku na výkon pro ně stvořily předchozí generace. Podle psychoterapeuta a klinického psychologa Adama Suchého je proto nálepkování mladých jako sněhových vloček nespravedlivé. Klíčem k pohodě podle něj není jen terapie, ale především proaktivní přístup a pochopení, že životní spokojenost je dovednost.

Spousta lidí si myslí, že se mužské a ženské vzrušení příliš neliší. Opak je pravdou, říká evoluční psycholožka Klára Bártová, která se zabývá partnerskými vztahy a sexualitou. Ženská sexualita je mnohem komplexnější a ovlivňuje ji řada faktorů od psychiky přes hormony až po kvalitu vztahu. Pochopení rozdílů mezi spontánní a responsivní touhou přitom může výrazně zlepšit partnerský život.

Většina lidí nepřichází do terapie s tím, že by hledali smysl života v nejširším slova smyslu. Častěji řeší konkrétní problémy. Vyčerpání, úzkosti, vztahové krize nebo pocity beznaděje. Právě v těchto momentech se otázka smyslu vynořuje skrytě, v každodenních rozhodnutích a v hledání důvodu, proč vůbec ráno vstát z postele. Hostem podcastu Balanc byla Dana Krausová, klinická psycholožka a psychoterapeutka.

Online seznamování vyžaduje stejnou opatrnost jako setkání tváří v tvář. Jindřich Karásek, etický hacker a výzkumník kyberbezpečnosti, zdůrazňuje, že nikdo není imunní vůči romantickým podvodům nebo šíření intimních fotek. Triky jsou stále sofistikovanější. Podvodníci často využívají falešné identity, vyvíjejí nátlak na rychlé sblížení a jejich cílem mohou být nejen peníze, ale i citlivé informace.

Počítačové hry jsou dnes běžnou součástí života dětí, dospívajících i dospělých, a jejich vliv je mnohovrstevnatý. Michaela Slussareff, odbornice na digitální média a technologie, v podcastu Balanc vysvětluje, že hry mohou být návykové, zhoršit duševní obtíže, ale také rozvíjet kreativitu, sociální dovednosti a posilovat vztahy. Klíčovou roli hraje obsah, věk i způsob, jakým se hry hrají, a důležitá je také aktivní účast rodičů v digitálním světě svých dětí.

Současní mladí muži často nevědí, co to znamená být mužem, a potýkají se s nejistotou umocněnou sociálními sítěmi a nedostatkem pozitivních mužských vzorů. Podle Pavla Kučery, pořadatele kurzů a mužských kruhů, je klíčové, aby se muži naučili mluvit o svých pocitech a našli si komunitu, kde mohou sdílet své zkušenosti. Velkou roli hrají i otcové, kteří by měli se syny otevřeně komunikovat o mužství, říká v podcastu Moderní láska.

Jak popkultura formuje naše představy o autismu? Které stereotypy u filmových a seriálových postav přežívají a proč v nich ženy a lidé jiných etnik na spektru stále chybí? Bonusová epizoda Spektra přináší záznam debaty, kde se autorka série Sarah Abulkasim spolu s filmovým kritikem Martinem Šrajerem a Dominikou Linhartovou, sociální pracovnicí z NAUTIS, zamýšlejí nad tím, jak jsou lidé na spektru zobrazováni ve filmové a seriálové tvorbě – a proč na tom záleží.

Stud ve vztahu k tělu vzniká v dětství, kdy i drobné komentáře rodičů nebo učitelů ovlivňují, jak sami sebe vnímáme. Strach z odmítnutí a touha po přijetí jsou hluboce zakořeněné a ovlivňují nás v dospělosti, třeba při návštěvě sauny nebo v partnerských vztazích. Psychoterapeut a lékař Tomáš Morcinek v podcastu Balanc vysvětluje, že stud se netýká jen nahoty, ale i našich hodnot a ideálů.

Obdržení oficiální diagnózy představuje pro spoustu lidí s poruchou autistického spektra zásadní životní milník. Mnozí v ní nacházejí úlevu i cestu k lepšímu pochopení sebe sama. Jenže cesta k ní bývá složitá, plná čekání, nepochopení i odmítnutí.

Duševní onemocnění do partnerských vztahů vstupují zásadně, ať už jde o deprese, úzkosti, nebo jiná specifika. Podle Aleše Neusara, psychologa a psychoterapeuta, je klíčové, jak moc jsou tyto odlišnosti výrazné a zda je partner dokáže přijmout. Otevřenost, empatie i schopnost nést odpovědnost za vlastní potíže jsou podle něj pro zdravý vztah zásadní, říká v podcastu Moderní láska.