Balanc

Jsem neschopná. Jsem líný. Neplním očekávání. Podobné věty se v téhle sérii opakovaly znovu a znovu. A pro lidi s ADHD nejsou nijak výjimečné. Právě proto může diagnóza přinést obrovskou úlevu a odpověď na celoživotní otázku: Co je se mnou špatně? Jenže tahle odpověď často přichází pozdě. U řady lidí se ADHD pojmenuje až v dospělosti – a někteří se k odbornému vyšetření nedostanou vůbec.

ADHD málokdy chodí samo. Často se na něj postupně nabalují další obtíže – úzkosti, depresivní stavy, poruchy příjmu potravy nebo různé formy závislostí. Ne proto, že by je ADHD samo o sobě „vytvářelo“, ale proto, že dlouhodobé fungování s poruchou pozornosti znamená výrazně vyšší zátěž.

Přibližně polovina rodičů dětí s ADHD má sama poruchu pozornosti. V praxi to znamená, že řada matek i otců pečuje o děti se stejnými obtížemi, jaké celý život řeší u sebe. U žen se ADHD navíc často rozpozná s velkým zpožděním. Někdy až ve chvíli, kdy rodičovství ukáže, že improvizace a všechny kompenzační strategie přestávají stačit. Do hry vstupuje nevyspání, hormonální změny a všudypřítomný tlak na to, že „dobrá máma“ má mít věci pod kontrolou.

Výzkumy naznačují, že ADHD vnáší do partnerského života dynamiku, která se do dat propisuje jako nižší spokojenost a vyšší rozvodovost. Zároveň ale platí, že statistika nevypovídá o konkrétním jednotlivci. Neznamená to, že by lidé s ADHD nebyli schopní dlouhodobých a spokojených vztahů. To, jak vztah funguje, totiž nezávisí jen na samotné diagnóze, ale i na prostředí, ve kterém lidé žijí, na míře porozumění a na tom, jestli spolu dokážou hledat společný jazyk.

Uklizená domácnost je v naší kultuře znakem úspěchu a dospělosti. Pokud máte doma naklizeno, máte svůj život pod kontrolou. A pokud ne? Selháváte. A právě tady se rodí ten známý pocit studu. V druhé epizodě série Spektrum rozebíráme, proč je domácnost pro ADHD mozek jedním z nejtěžších prostorů – a proč se z obyčejného nepořádku tak snadno stává hluboce osobní téma.

ADHD se nejčastěji ozve tam, kde je tlak na výkon – ve škole a později v práci. Jenže pokud dítě nepobíhá po třídě a neruší, systém ho většinou nevidí. Uslyšíte příběhy dvou dospělých, kteří celé dětství proplouvali pod radarem a diagnózu získali až poté, co začali selhávat v prostředí, které „odchylky” neodpouští. Odborný pohled dodá psychoterapeut a vědecký výzkumník v oblasti ADHD Arnošt Krtek.

Houbička na nádobí dokáže rozpoutat bouři. Psycholog a párový terapeut Petr Kačena často vidí páry, které řeší zdánlivé maličkosti, ale pod povrchem jde o pocit nespravedlnosti v tom vztahu. V Moderní lásce popisuje, jak se partneři dostávají do role pronásledovatele a stahujícího se, proč za hněvem často stojí strach z odpojení a jak se k hádce vrátit bez emocí. Některé konflikty nelze vyřešit a pouze se můžeme naučit, jak s nimi žít.

Autenticita se skloňuje ve všech pádech, původní význam se ale často vytrácí v marketingových heslech a příručkách osobního rozvoje. Psychoterapeut a kouč Michal Mynář varuje před zjednodušenou představou, že být autentický znamená najít své neměnné pravé já. Taková honba je podle něj slepou uličkou. Skutečná autenticita totiž není stav, ale nekončící tvůrčí proces, ve kterém neustále balancujeme mezi potřebou svobodně se projevit a touhou po bezpečí.

Sport je jevištěm, na kterém se odehrávají velké lidské příběhy a emoce, které mohou mít léčivý potenciál. Psycholog a psychoterapeut Aleš Borecký, autor knihy 50 odstínů duše, v podcastu Balanc popisuje, jak se skrze fandění můžeme naučit podporovat nejen svůj tým, ale i sami sebe. Sportovci, kteří překonávají překážky, nám dávají naději, že i my můžeme uspět. Fanouškovství není jen únikem, ale prostorem pro osobní růst a hledání identity.

Rozchod či rozvod je ve společnosti stále vnímán jako prohra, ale psycholog a párový psychoterapeut Petr Kačena upozorňuje, že takový pohled je zastaralý. V době, kdy se dožíváme vysokého věku, je iluzí očekávat, že s jedním partnerem strávíme padesát let. Klíčové je podle něj vědomě pracovat s bolestí a záští, které mohou celý proces otrávit. Především ochránit děti před tím, aby se staly nástrojem v boji mezi rodiči. Právě ony mohou konfliktem trpět nejvíc.

Život jako cesta je vděčná metafora, která odráží životní dynamiku. Proč je ale pro člověka tak důležité putovat a co odlišuje duchovní pouť od běžného výletu? Nejen o své nedávné cestě do Santiaga de Compostela, ale i o terapeutickém potenciálu chůze, významu diskomfortu a síle ticha mluví v podcastu Balanc psycholog, psychoterapeut a autor nové knihy 50 odstínů duše Aleš Borecký. Jeho postřehy ukazují, že na pouti můžeme najít víc než jen cíl.

Láska není emoce, ale složitý psychický proces. A to, že se dva lidé milují, pro kvalitní vztah zdaleka nestačí. Párový terapeut a spisovatel Honza Vojtko v živém natáčení podcastu Moderní láska na Colours of Ostrava bořil romantické mýty a vysvětlil, proč je monogamie taková výzva a co všechno nám o podobách lásky může ukázat pohled queer lidí, filozofů, psychologů nebo neurovědců.

Muzikant, umělec a producent Jiří Burian se v otevřeném rozhovoru na festivalu Colours of Ostrava podělil o svou cestu od dětských snů k úspěšné kariéře. Vyrůstal v rodině umělců a lékařů, ale už v osmi letech věděl, že hudba je jeho osudem. Dnes se zaměřuje na spiritualitu, transcendentální meditaci, terapii tmou či hypnózu a rodinný život se třemi syny a manželkou Darinou. Jak balancuje duševní zdraví, lásku a tvorbu v chaotickém světě?

Partnerství je pro mnoho lidí svatým grálem, ultimátním štěstím a smyslem života. „Často ho ale uháníme pro partnerství samotné a nevidíme konkrétní lidi,“ říká poradenský psycholog a psychoterapeut z Centra psychologicko-sociálního poradenství Středočeského kraje Jirka Procházka. Vztahy se tak stávají samoúčelné a my se v nich cítíme osaměle, protože nejsou o dvou autentických lidech, ale o naplnění představy.

Emoce jsou prchavé, často kratší než minutu, ale zesilujeme je přemíláním v hlavě. Katarína Durkáčová, psycholožka, psychoterapeutka a autorka instagramového profilu Nevěš hlavu, vysvětluje, proč je důležitější emoce prožít a nesklouznout k toxické pozitivitě. Odpojení od nepříjemných pocitů totiž zároveň vypíná radost.

Dětství není pouze uzavřená etapa, ale živý základ pro všechny další vztahy. Včetně partnerských. Nevědomě v sobě neseme spoustu scénářů, vzorců a touhy po bezpečné citové vazbě právě z rodiny. Co je citová vazba? jak nás formují rodiče? Po tom pátráme v podcastu Moderní láska s psychologem a psychoterapeutem Stanislavem Milotinským.

Sandra Silná, farářka Církve československé husitské, hledá kořeny lásky nejen v duchovní tradici, ale i v každodenních drobnostech a osobních vztazích. Láska má nespočet podob a často začíná přesně tam, kde se odvážíme být zranitelní a její přijímání někdy může být velmi náročné. Podcast Balanc o lásce byl natočený na akci Lásky čas městské části Praha 10.

Otevírá dveře k sobě samému, pomáhá zpracovat hluboká traumata i prohlubovat vztahy. Řeč je o MDMA, látce známé spíše z tanečních večírků, která si ale nachází cestu do klinického prostředí. Jak terapie s její pomocí probíhá, v čem se liší od rekreačního užití a jaká jsou její úskalí, popisuje v Moderní lásce Stanislav Milotinský, klinický psycholog, psychoterapeut a ředitel psychologické kliniky Psyon, který má s látkou legální zkušenosti.

Emočně nestabilní porucha osobnosti je v Česku stále obestřena stigmatem a nedostatkem dostupné odborné pomoci. Alena Holá, kognitivně behaviorální terapeutka a schematerapeutka, v podcastu Balanc hovoří o hluboké psychické bolesti, prázdnotě i možností, jak mohou lidé s touto diagnózou a jejich rodiny najít podporu a cestu k uzdravení.

Jak si vybíráme partnery? Podle evoluční psycholožky Kláry Bártové, která se zabývá partnerskými vztahy a sexualitou, se řídíme univerzálními preferencemi, jako je tvar postavy, ale i těmi kulturními a hlavně relativními. Hledáme někoho, kdo je nám podobný. Strategie se liší i podle toho, jestli jde o vztah na jednu noc, nebo na celý život. U dlouhodobých partnerů jsme totiž mnohem vybíravější a na atraktivitě záleží o něco méně, než by se zdálo.

Zhoršující se duševní zdraví mladých není jejich individuální selhání, ale systémový problém. Svět plný digitálního tlaku, nejistot a tlaku na výkon pro ně stvořily předchozí generace. Podle psychoterapeuta a klinického psychologa Adama Suchého je proto nálepkování mladých jako sněhových vloček nespravedlivé. Klíčem k pohodě podle něj není jen terapie, ale především proaktivní přístup a pochopení, že životní spokojenost je dovednost.

Spousta lidí si myslí, že se mužské a ženské vzrušení příliš neliší. Opak je pravdou, říká evoluční psycholožka Klára Bártová, která se zabývá partnerskými vztahy a sexualitou. Ženská sexualita je mnohem komplexnější a ovlivňuje ji řada faktorů od psychiky přes hormony až po kvalitu vztahu. Pochopení rozdílů mezi spontánní a responsivní touhou přitom může výrazně zlepšit partnerský život.

Většina lidí nepřichází do terapie s tím, že by hledali smysl života v nejširším slova smyslu. Častěji řeší konkrétní problémy. Vyčerpání, úzkosti, vztahové krize nebo pocity beznaděje. Právě v těchto momentech se otázka smyslu vynořuje skrytě, v každodenních rozhodnutích a v hledání důvodu, proč vůbec ráno vstát z postele. Hostem podcastu Balanc byla Dana Krausová, klinická psycholožka a psychoterapeutka.

Online seznamování vyžaduje stejnou opatrnost jako setkání tváří v tvář. Jindřich Karásek, etický hacker a výzkumník kyberbezpečnosti, zdůrazňuje, že nikdo není imunní vůči romantickým podvodům nebo šíření intimních fotek. Triky jsou stále sofistikovanější. Podvodníci často využívají falešné identity, vyvíjejí nátlak na rychlé sblížení a jejich cílem mohou být nejen peníze, ale i citlivé informace.

Počítačové hry jsou dnes běžnou součástí života dětí, dospívajících i dospělých, a jejich vliv je mnohovrstevnatý. Michaela Slussareff, odbornice na digitální média a technologie, v podcastu Balanc vysvětluje, že hry mohou být návykové, zhoršit duševní obtíže, ale také rozvíjet kreativitu, sociální dovednosti a posilovat vztahy. Klíčovou roli hraje obsah, věk i způsob, jakým se hry hrají, a důležitá je také aktivní účast rodičů v digitálním světě svých dětí.

Současní mladí muži často nevědí, co to znamená být mužem, a potýkají se s nejistotou umocněnou sociálními sítěmi a nedostatkem pozitivních mužských vzorů. Podle Pavla Kučery, pořadatele kurzů a mužských kruhů, je klíčové, aby se muži naučili mluvit o svých pocitech a našli si komunitu, kde mohou sdílet své zkušenosti. Velkou roli hrají i otcové, kteří by měli se syny otevřeně komunikovat o mužství, říká v podcastu Moderní láska.

Jak popkultura formuje naše představy o autismu? Které stereotypy u filmových a seriálových postav přežívají a proč v nich ženy a lidé jiných etnik na spektru stále chybí? Bonusová epizoda Spektra přináší záznam debaty, kde se autorka série Sarah Abulkasim spolu s filmovým kritikem Martinem Šrajerem a Dominikou Linhartovou, sociální pracovnicí z NAUTIS, zamýšlejí nad tím, jak jsou lidé na spektru zobrazováni ve filmové a seriálové tvorbě – a proč na tom záleží.

Stud ve vztahu k tělu vzniká v dětství, kdy i drobné komentáře rodičů nebo učitelů ovlivňují, jak sami sebe vnímáme. Strach z odmítnutí a touha po přijetí jsou hluboce zakořeněné a ovlivňují nás v dospělosti, třeba při návštěvě sauny nebo v partnerských vztazích. Psychoterapeut a lékař Tomáš Morcinek v podcastu Balanc vysvětluje, že stud se netýká jen nahoty, ale i našich hodnot a ideálů.

Obdržení oficiální diagnózy představuje pro spoustu lidí s poruchou autistického spektra zásadní životní milník. Mnozí v ní nacházejí úlevu i cestu k lepšímu pochopení sebe sama. Jenže cesta k ní bývá složitá, plná čekání, nepochopení i odmítnutí.

Duševní onemocnění do partnerských vztahů vstupují zásadně, ať už jde o deprese, úzkosti, nebo jiná specifika. Podle Aleše Neusara, psychologa a psychoterapeuta, je klíčové, jak moc jsou tyto odlišnosti výrazné a zda je partner dokáže přijmout. Otevřenost, empatie i schopnost nést odpovědnost za vlastní potíže jsou podle něj pro zdravý vztah zásadní, říká v podcastu Moderní láska.

Vývojové trauma, na rozdíl od jednorázových šokových událostí, vzniká dlouhodobým působením stresu a bolesti často už v dětství. Daniela Vodáčková, klinická psycholožka, psychoterapeutka, specialistka na oblast krizové intervence v podcastu Balanc vysvětluje, jak se tyto zkušenosti promítají do výběru partnerů, vztahu k sobě i okolí a proč se lidé opakovaně vracejí do podobných destruktivních vzorců.

Doteky, intimita a sexualita zůstávají v debatách o autismu často stranou. Říká se, že lidé na spektru netouží po dotecích. Že nepotřebují blízkost. Že jsou chladní, odtažití, nevyhledávají sex. Jak je to ale doopravdy? O své zkušenosti se tentokrát podělí dvaadvacetiletá studentka biologie Dodo a třiadvacetiletý Lukáš, student dramaturgie a režie. Odborný kontext doplní psychoterapeutka a poradkyně pro oblast sexuality a vztahů lidí se znevýhodněním Věra Petlanová Zychová.

Psychedelika se stávají novou nadějí v psychiatrii, ale cesta k jejich širšímu využití je plná překážek. Tomáš Páleníček, psychiatr a neurovědec z Národního ústavu duševního zdraví, spoluzakladatel kliniky Psyon a hlavní protagonista nového filmu Doktor na tripu, vysvětluje, jaké jsou možnosti a limity jejich využití v léčbě, proč je skupinová terapie logickým krokem a jaké výzvy přináší přenos šamanských praktik do evropského kontextu.

Autismus je stále stereotypně spojován se samotářstvím. Částečně to můžeme přičíst i původu slova autismus, které vychází z řeckého „autos“, tedy „sám“. Ve skutečnosti ale mohou lidé s PAS po vztazích a blízkosti toužit stejně jako kdokoliv jiný, v oblasti komunikace a socializace ale čelí specifickým výzvám. O své zkušenosti se tentokrát podělí 23letý Lukáš a 30letá Kateřina. Odborný kontext dodává speciální pedagožka z NAUTIS Lenka Bittmannová.

Pojem incel, zkratka pro nedobrovolný celibát, označuje převážně mladé muže frustrované nedostatkem sexuálních a romantických vztahů. Svou identitu budují v online komunitách, kde nacházejí porozumění pro svůj hněv a pocit nespravedlnosti. Jejich ideologie, známá jako „Red Pill“, je silně misogynní a vnímá ženy jako objekty. V Moderní lásce o tématu mluví Elja Plíhal, antropolog, facilitátor a aktivista.

Ne všichni lidé s autismem jsou geniální a s poruchou intelektu, jak je zobrazuje popkultura. Většinu lidí s autismem na první dobrou nepoznáte. Speciální pedagožka Lenka Bittmanová z organizace Nautis v rozhovoru odkrývá realitu života na spektru. Tématu autismu se věnuje nová série Radia Wave Spektrum, kterou můžete poslouchat od 27.3.

Představa, že lidé na spektru nejsou schopni hlubokých emocí a empatie, je jeden z nejběžnějších a zároveň velmi zraňujících mýtů. Jak ale emoce skutečně vnímají? S jakými výzvami se v této oblasti potýkají – a proč je důležité pochopit, že jiný způsob prožívání neznamená, že je méně intenzivní? O své zkušenosti se podělí 26letá Markéta a 23letý Lukáš. Odborný pohled dodá ředitel střediska terapie a sociální intervence v NAUTIS Štěpán Hejzlar.

Lidé v pomáhajících profesích se často setkávají s náročnými situacemi a těžkými příběhy, které v nich mohou vyvolávat silné emoce. Proto je klíčové, aby dbali na svou duševní pohodu a uměli o sebe pečovat. V podcastu Balanc téma rozebíráme s Danielou Vodáčkovou, klinickou psycholožkou, psychoterapeutkou a odbornicí na krizovou intervenci.

Jaké to je žít ve světě, který je příliš hlučný, jasný nebo intenzivní? Atypické smyslové vnímání, které podle studií ovlivňuje až 90 % lidí na spektru, je jedním z nejvýraznějších, ale zároveň i nejméně pochopených rysů autismu. V druhé epizodě podcastové série Spektrum se podíváme na život se smyslovou citlivostí.

„Samota zabíjí. Je to největší zabiják, protože způsobuje zdravotní obtíže a pokles mentálních schopností,“ říká Jan Bartoš, ředitel centra Elpida, v Moderní lásce. Vztahy jsou podle něj klíčem ke spokojenému stáří. Senioři se ale také vyrovnávají s osamělostí, ghostingem na seznamkách a tím, že muži chtějí ve vztahu od partnerky servis.

Představte si, že každý den hrajete roli. Hlídáte si tón hlasu, výraz obličeje, chůzi i gesta. Smějete se, když se smějí ostatní. Udržujete oční kontakt, i když je vám třeba nepříjemný. Pozorujete, jak se ostatní chovají, a chováte se taky tak. Ale nejste to vy, je to jen způsob, jak nevybočovat. První epizoda série Spektrum se věnuje fenoménu maskování.

Šestidílná podcastová série Spektrum přináší zkušenosti mladých lidí s diagnózou autismu – těch, kteří se vymykají stereotypním představám. Jak prožívají své emoce? Jak náročné je pro ně chodit do školy, seznamovat se, najít si práci? Uslyšíte v sérii Spektrum, která startuje 27. března na Radiu Wave.

Česká republika prochází významnou změnou v přístupu k sexuálnímu násilí. Nová definice znásilnění, která vstoupila v platnost letos, reflektuje evropský trend zaměřený na otázku souhlasu. Právník a expert na sexuální násilí Daniel Bartoň vysvětluje v podcastu Moderní láska, jak se mění chápání sexuálního násilí ve společnosti i v právu. Jak dochází zneužívání mocenského postavení a proč oběti často čekají roky, než se rozhodnou incident nahlásit?

Interrupce je hlubokým zásahem do těla i psychiky, který často vyvolává silné emoce a pocity viny. V podcastu Balanc psychoterapeutka Jana Kučerová rozebírá, jak se s tímto náročným obdobím vyrovnat a jak být partnerce oporou. Důležité je dát si prostor pro truchlení a otevřeně komunikovat. Ženy často podceňují fyzické zotavení, mnohdy jdou druhý den do práce. Zatímco muži častěji tlumí emoce pod záminkou racionality.

Vztah k sobě samému je klíčový pro duševní pohodu, ale jak ho vlastně budovat? Psycholog Albert Kšiňan, výzkumník z institutu ReceTox Masarykovy univerzity v podcastu Balanc odhaluje, jak se projevuje zdravé a nezdravé sebehodnocení, jak se vyvíjí v průběhu života a jaké kulturní vlivy ho ovlivňují.

Psycholog Adam Růžička, odborník na svobodu projevu a psychologii demokracie, v rozhovoru pro podcast Moderní láska varuje před rostoucím vlivem politiky na osobní vztahy. Politické přesvědčení se podle něj stalo důležité pro identitu a může to naše vztahy zhoršovat. Dále se zamýšlí nad krizí mužství a tabuizovanými tématy ve vědeckém výzkumu.

Trauma, hranice, „attachment“. Psychologické termíny se staly součástí našeho slovníku. Pomáhají destigmatizovat duševní zdraví a zlepšovat komunikaci. Zároveň však hrozí jejich nadužívání a nepochopení významu. O tom, jak tento trend ovlivňuje naše vztahy i pohled na sebe, mluví v podcastu Balanc psycholog, psychoterapeut a spisovatel Adam Suchý.

Vztahy na pracovišti jsou běžnou součástí pracovního života, ale můžou přinášet spoustu právních a etických otázek. Odborová právnička a publicistka Šárka Homfray v Moderní lásce vysvětluje, jak české zákony koukají na romantické vztahy mezi kolegy, sexuální obtěžování a netradiční formy partnerství v práci. Liší se pohled generací a důležitá je firemní kultura.

Kontrolované užívání alkoholu představuje alternativu k abstinenci, která umožňuje lidem snižovat rizika spojená s konzumací alkoholu bez nutnosti úplného vzdání se pití. Tento přístup, založený na přístupu snižování rizik, nabízí individuální řešení a otevírá dveře těm, kteří by jinak pomoc nevyhledali. V podcastu Balanc o tématu mluví Roman Hloušek z organizace Renadi.