Hudba v miléniu

Hosty pořadu Hudba v miléniu jsou tento týden violoncellista Jiří Bárta a klavíristka Terezie Fialová, kteří 12. dubna u vydavatelství Animal Music vydali nové CD se skladbami Leoše Janáčka.

Hostem pořadu Hudba v miléniu je tento týden klarinetista Marek Švejkar. Jako první český klarinetista studoval na pařížské Conservatoire national supérieur a nedávno společně s klavíristkou Lenkou Koreckou vydal album Connection, na němž najdeme český i francouzský repertoár.

Varhaník Ondřej Valenta působí také jako titulární varhaník na Vyšehradě, věnuje se koncertní činnosti a je pedagogem Pražské konzervatoře.

Jiří Habart loni ve finále prestižní britské soutěže Donatella Flick Competition dirigoval Londýnské symfoniky. Letos 21. května jej čeká dirigentský debut Pražského jara s PKF – Prague Philharmonia ve Dvořákově síni Rudolfina.

Hosty dalšího dílu pořadu Hudba v miléniu jsou Per Boye Hansen, umělecký ředitel Opery Národního divadla a Státní opery v Praze, a PR manažerka projektu Musica non grata Iva Nevoralová. Musica non grata je končící čtyřletý projekt, který iniciovala Opera Národního divadla a Státní opera a podpořilo Velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Praze. Jeho cílem bylo„oživit umělecký odkaz skladatelek a skladatelů důležitých pro hudební život meziválečného Československa, kteří byli pronásledováni nacionálním socialismem či jiným způsobem perzekvováni z důvodů náboženských, rasových, politických nebo genderových.“ Řada z těchto autorů byla spojena s historií Nového německého divadla (dnešní Státní opery), zejména mezi léty 1918 až 1938.

Hosty pořadu Hudba v miléniu jsou tentokrát dva z nejslavnějších světových klasických trumpetistů. Příští týden - 20. a 21. března - oba vystoupí na jevišti Smetanovy síně Obecního domů s Pražskými symfoniky.

2. března 2024 uplynulo 200 let od narození Bedřicha Smetany. Jak se bude jeho dílo letos připomínat v zahraničí, na českých divadelních prknech i na hudebních festivalech? To v aktuálním dílu pořadu Hudba v miléniu prozradí Marek Šulc.

Čtyři smyčcové nástroje, autorská tvorba a improvizace - to je nové uskupení MAOMAH založené kontrabasistkou Klárou Pudlákovou. Nedávno vydali své debutové album s názvem „Platoon of Love“. Smyčcové uskupení MAOMAH (Music Army Of Mystery And Hope) tvoří tři hráči na housle - Jana Havláková, Anna Romanovská a Milan Jakeš - a kontrabasistka Klára Pudláková, která formaci založila v rámci svého magisterského projektu na jazzové katedře pražské HAMU a je která je také autorkou jejího repertoáru. Cílem skupiny je obohatit současnou klasickou hudbu improvizací a rytmickou svobodou převzatou z jazzu.

79. ročník MHF Pražské jaro zahájí letos 12. května Berlínská filharmonie pod taktovkou Kirilla Petrenka. Půlkulaté 75. výročí letos slaví také Mezinárodní hudební soutěž Pražské jaro. Více z programu festivalu prozrazuje na rádiu Classic Praha jeho dramaturg Josef Třeštík.
Mezinárodní hudební festival Pražské jaro v letošním Roce české hudby 2024 zdůrazní českou hudební tvorbu i 200. výročí narození skladatele Bedřicha Smetany. Jeho cyklus symfonických básní Má vlast tradičně zazní na zahajovacím koncertě ve Smetanově síni Obecního domu, tentokrát v podání jednoho z nejlepších orchestrů světa: Berlínské filharmonie pod taktovkou šéfdirigenta Kirilla Petrenka. První ze zahajovacího koncertů navíc proběhne 12. května, tedy přesně v den 140. výročí Smetanova úmrt

Sopranistka Pavla Radostová je vynikající interpretkou jak historické, tak současné hudby. Je absolventkou Konzervatoře Brno a Janáčkovy akademie múzických umění, v roce 2017 vyhrála 1. místo v interní soutěžiLetní školy barokní hudby v Holešově. Účastnila se též řady mistrovských kurzů a workshopů pod vedením významných českých i zahraničních lektorů (Andreas Scholl, Piotr Olech, Emma Kirkby, Kateřina Kněžíková a další).
Od dětství zpívá s rodinným souborem Musica Laetitia, pravidelně spolupracuje například se soubory Czech Ensemble Baroque nebo Collegium 1704, ale také s Orchestrem BERG, se kterým mimo jiné provedla také skladbu Petra Horys názvem A River Call - vítězný titul projektu Hudba k siréněoceněného v roce 2021 cenou Prix Italia.

Česká flétnistka v pořadu Hudba v miléniu hovoří nejen o flétně, ale i o loni vydaném albu s mezinárodním obsazením, na němž jsou nahrány koncertantní skladby španělsko-argentinského autora Eduarda Graua.
Jana Jarkovská patří k předním českým flétnistkám a její diskografií prostupuje zaměření na neotřelý repertoár. Na Pražské konzervatoři a následně Akademii múzických umění prošla třídami významných českých flétnistů Jana Riedlbaucha a Jiřího Válka, dále pak studovala ve Stockholmu a v Miláně, kde na tamní hudební konzervatoři působila i jako odborná asistentka. V současnosti je pedagožkou flétny na Konzervatoři Teplice.

Trumpetista a ředitel Českého národního symfonického orchestru je dalším hostem pořadu Hudba v miléniu. ČNSO loni mimo jiné vystoupil v newyorské Carnegie Hall a oslavil 30 let od svého založení.
Jan Hasenöhrl v pořadu Hudba v miléniu představuje 31. sezónu ČNSO a vzpomíná na Libora Peška i Carla Davise

Andreas Scholl: Zpěvák se především musí naučit být na jevišti sám sebou.
Hostem pořad Hudba v miléniu je tento týden slavný německý kontratenorista Andreas Scholl. V rozhovoru pro rádio Classic Praha hovořil mimo jiné o svém přístupu k vokální pedagogice, které se věnuje už 25 let.
Andreas Scholl patří k nejslavnějším světovým kontratenoristům. Pěvec narozený roku 1967 zpíval už od dětství v chlapeckém sboru, zpěv později studoval u Richarda Levitta a Reného Jacobse na slavné švýcarské konzervatoři Schola Cantorum Basiliensis, kam byl výjimečně přijat i bez předchozího hudebního vzdělání.

Hostem pořadu Hudba v miléniu je tentokrát česká houslistka Markéta Janoušková, která vyrůstala s folklórem, dnes se však věnuje především klasické hudbě. V loňském roce jí vyšlo album skladeb pro sólové housle L'Astre Bleu a v Berlíně, kde žije, se momentálně podílí také na nahrávání skladeb českého autora Miloslava Kabeláče.

Proč je někdy praktičtější zapsat hudbu „obrázkem“, než ji zapisovat notami? Co obnáší práce redaktora v hudebním nakladatelství? Kdo určuje standardy, podle kterých má notový zápis vypadat? A jak změnily svět notografie počítačové notační programy?
Nejen tato témata probere Ondřej Fischer se svými hosty v další epizodě pořadu Hudba v miléniu, který tentokrát bude věnován notografii. Hovořit o ní budou Marie Nečasová - skladatelka, cembalistka a studentka oboru hudebně-vydavatelská činnost na pražské HAMU - a Jaroslav Šindler ml. - skladatel, sbormistr, aranžér a redaktor hudebního nakladatelství Bärenreiter.

S pianistou Tomášem Víškem v pořadu Hudba v miléniu. Nejen o české hudbě, Lisztovi a novém albu.
Tomáš Víšek (*1957) patří dlouhodobě k předním českým klavíristům. Kromě vynikající techniky a hráčského nadhledu patří k jeho přednostem i objevný repertoár, který neustále obohacuje o další skladby, často neprávem zapomenuté. Vystudoval Pražskou konzervatoř a AMU, v roce 2017 obhájil na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze disertaci na téma Atraktivita a problematika klavírního díla Antonína Dvořáka.

Robert Balzar patří k předním českým jazzovým kontrabasistům. Studoval na Konzervatoři Brno a spolupracoval s významnými jmény světové jazzové scény, například s kytaristou John Abercrombiem, trumpetistyJoem Newmanem a Wyntonem Marsalisem, klarinetistou Tonym Scottem a řadou dalších. Byl členem doprovodné skupiny šansoniérky Hany Hegerové, hraje také na baskytaru ve funkové skupině J.A.R. a je spoluzakladatelem Illustratosphere, sólového projektu zpěváka Dana Bárty.

Slavnostní zvuk trubky bude znít tento předvánoční týden v pořadu Hudba v miléniu. Francouzská hvězda klasické i jazzové trubky Lucienne Renaudin Vary poskytla rozhovor rádiu Classic Praha u příležitosti svého nedávného koncertu s PKF — Prague Philharmonia.
Lucienne Renaudin Vary je teprve čtyřiadvacetiletá trumpetistka z Francie, která dobývá světová pódia, a to nejen s klasickými koncerty. Stejně jako klasice se totiž věnuje také dalším žánrům: hraje jazz, swing a populární melodie, nahrála rovněž tangové album nebo EP s německými vánočními koledami. 

Vojtěch Šembera (*1995) je český skladatel a barytonista, absolvent oboru kompozice na Janáčkově akademii múzických umění v Brně, kde v současnosti pokračuje také studiem historické interpretace. Jako interpret i autor se však především zabývá hudbou současnosti. Získal několik ocenění ve skladatelské soutěži Generace a v Mezinárodní pěvecké soutěži Antonína Dvořáka ve svých rodných Karlových Varech.

Mladý cembalista a pedagog vydal svou debutovou nahrávku se skladbami Johanna Sebastiana Bacha 1. prosince u vydavatelství Soleil et Pluie.
Cembalista Jiří Havrlant vystudoval klavír na Janáčkově konzervatoři v Ostravě, posléze hru na historické klávesové nástroje u Barbary Marie Willi na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Jak ale sám říká, předchozí klavírní vzdělání je při hře na cembalo spíše nevýhodou. Potvrdit to může i jakožto pedagog a korepetitor své domovské Janáčkovy konzervatoře i Pražské konzervatoře.

Mezzosopranistka Dagmar Pecková v rozhovoru pro rádio Classic Praha zve na své adventní koncerty s Musicou Bohemicou, hovoří o svých činoherních rolích a zamýšlí se také nad tím, co je a co není kultura.
Mezzosopranistka Dagmar Pecková patří dlouhodobě k výrazným osobnostem tuzemské kulturní scény. Byla v angažmá na předních německých operních scénách - Semperově opeře v Drážďanech a ve Státní opeře v Berlíně, vystoupila však i na řadě jiných světových pódií včetně Královské opery v Covent Garden v Londýně, Salcburského festivalu či newyorské Carnegie Hall.

Vzácnou návštěvou ve studiu rádia Classic Praha byla klavíristka Dora Novak-Wilmington, která se spolu se svou sestrou, flétnistkou Clarou Novákovou, podílela na novém albu Supraphonu s koncertantními skladbami Jana Nováka. V pořadu Hudba v miléniu na svého otce vzpomíná a zasvěceně uvádí ukázky z jeho tvorby.

Mladý pianista, varhaník a improvizátor studoval ve Švédsku a je pozoruhodný mimo jiné tím, že si své nástroje sám ladí a připravuje. Loni mu vyšlo autorské CD nazvané Pictures, kde je každá skladba zahraná na jiný nástroj.
Bohumír Stehlík (*1990) je výrazným českým pianistou mladé generace. Už na pražském Gymnáziu Jana Nerudy, kde studoval s hudebním zaměřením v klavírní třídě Iriny Kondratěnko, experimentoval s laděním klavírů. Nejen touto dovedností, ale i hráčskou zdatností, vyjadřovacími schopnostmi a zálibou v improvizaci mezi současnými českými klavíristy vyniká.

Peter Spinnler, zakladatel nadace Animato: Mladí hudebníci dnes mají větší sebevědomí než před 20 lety.
Peter Spinnler se narodil ve Švýcarsku v roce 1945 a vystudoval Curyšskou univerzitu, kde získal titul doktora práv. Byl členem představenstva bankovní společnosti Julius Bär Group a vedl její divizi věnující se investičním fondům. V roce 2003 se však po reorganizaci této firmy rozhodl odejít do předčasného důchodu a finanční prostředky získané prodejem akcií využít k podpoře mladých hudebníků.

Houslista Daniel Glineur z Belgie se začátkem 80. let vydal poznávat kulturu jiné evropské země za železnou oponu. V letech 1983 a 1984 studoval housle v Praze na HAMU, láska k české hudbě a hudební kultuře ho však neopustila dodnes. Po roce 1989 začal organizovat návštěvy belgických hudebníků v Česku a od roku 2000 za podpory Velvyslanectví ČR v Belgii a Českého centra Brusel spolupracuje na projektech, které zase v Belgii uvádějí české hudební skladatele a interprety.

"Jeden fagot podle mého názoru dovede víc, než všechna elektronická studia světa," říká uznávaný irský skladatel a pedagog, jehož skladby se hrály už ve více než 50 zemích světa. Česká republika však podle něj patří mezi ty nejvýznamnější.
John Buckley se narodil roku 1951 v západoirském hrabství Limerick a v dětství se věnoval tradiční irské lidové hudbě. Původní profesí byl učitelem na základní škole. Studoval ovšem také studoval flétnu a kompozici na Irské královské hudební akademii. Mezi jeho učitele skladby patřili například Aloys Fleischmann nebo John Wilson, absolvoval rovněž letní kurz s Johnem Cagem. Jeho tvorbu ovlivnili skladatelé jako Luciano Berio, Krzysztof Penderecki nebo György Ligeti.

Japonsko-americký dirigent hovoří v pořadu Hudba v miléniu o svém oblíbeném jazzu, studiích u Jormy Panuly i o svém přístupu k "dobově inspirované" interpretaci romantické hudby.
Eugene Tzigane (*1981) je dirigent se vskutku mezinárodními a multikulturními kořeny. Narodil se v Japonsku japonské matce a americkému otci, který byl mimo jiné profesionálním tanečníkem východoevropských lidových tanců. Vyrůstal tak na obou březích Pacifiku a dirigování studoval na prestižní Julliard School v New Yorku, posléze také postgraduálně u legendárního pedagoga dirigování Jormy Panuly na Královské hudební akademii ve Stockholmu. Žije v Dánsku a od sezóny 2023/2024 je ve Finsku šéfdirigentem Symfonického orchestru Kuopio.

Hudební skladatelka Jana Vöröšová v letošním roce uvedla skladbu Lunapark na festivalu Pražské jaro v podání renomovaného souboru Klangforum Wien. Zvukově-pohybové představení s její hudbou Stále stejný příběh pak mělo premiéru začátkem září v Divadle PONEC.
Jana Vöröšová studovala skladbu na Pražské konzervatoři a poté na Hudební a taneční fakultě Akademie múzických umění v Praze, kromě toho absolvovala stáže, workshopy a studijních pobyty například v Belgii a v Paříži. Její skladby byly uvedeny například Orchestrem BERG a na festivalech Contempuls, Pražské jaro, Wien modern, Présences a dalších. Byla členkou Pražského katedrálního sboru, v současnosti vede dětské pěvecké sbory v Roztokách u Prahy. Pedagogicky působí na taneční konzervatoři Duncan centre

Česká filharmonie vstoupila do své 128. sezóny třemi zahajovacími koncerty na konci září, na nichž byl sólistou houslista Augustin Hadelich a které předznamenaly takzvaný Rok české hudby programem výlučně z děl Antonína Dvořáka. Co dalšího během sezóny orchestr čeká prozradil rádiu Classic Praha jeho generální ředitel David Mareček.

Mladá dirigentka mimo jiné spolupracuje s Divadlem F. X. Šaldy v Liberci, v roce 2020 zde debutovala jako dirigentka v Opeře Národního divadla v Praze v Mozartově opeře Don Giovanni a v roce 2022 byla druhou dirigentkou nové opery Jana Kučery Legenda z Mlžných hor, která zazněla pod skladatelovou taktovkou ve světové premiéře 20. 5. 2022. 

Klavíristka a cembalistka, hudební organizátorka, ale také muzikoložka a publicistka, která se už dlouhá léta věnuje odkazu skladatele Jana Josefa Röslera a dalším autorům přelomu klasicismu a romantismu - tím vším je Alena Hönigová.
Alena Hönigová je hráčkou na historický kladívkový klavír fortepiano a také na cembalo, které na Akademii múzických umění v Praze vystudovala u Giedrė Lukšaitė-Mrázkové a Zuzany Růžičkové. V interpretaci staré hudby se dále vzdělávala na prestižní švýcarské škole Schola cantorum basiliensis v Basileji, kde působila i jako korepetitorka. Jako sólistka i komorní hráčka vystoupila na mnoha koncertech u nás i v zahraničí: například v Itálii, Německu, Švýcarsku, Kolumbii, Norsku, Lotyšsku či Tureck

Hostem pořadu Hudba v miléniu byl šéfdirigent orchestru PKF – Prague Philharmonia a hudební ředitel Dallaské opery Emmanuel Villaume. Pod jeho taktovkou pražské těleso vykročilo do své jubilejní 30. sezóny.
"Musím říct, že když jsem u PKF začínal, nechtěl jsem s nimi hrát českou hudbu," říká francouzský dirigent, rodák ze Štrasburku Emmanuel Villaume. "Bylo mi jasné, že kdykoli vyjdu na pódium s českou partiturou, každý si řekne: No jo, to je ten Francouz. Co ten ví o české hudbě?“
Přesto před časem vydal s PKF – Prague Philharmonia, jejímž šéfdirigentem je už od roku 2015, album s ryze českým repertoárem: skladbami Antonína Dvořáka a Bohuslava Martinů. Orchestr si nahrávku vydal sám, bez prostřednictví hudebního vydavatelství. V nové sezóně teď chystají v Orchestrálním cyklu A v rámci takzvaného Roku české hudby řadu koncertů zaměřených na české autory: kromě Dvořáka také třeba Vítězslavu Kaprálovou, Václava Pichla, Išu Krejčího, Leoše Janáčka i Jana Václava Huga Voříška.

Letošní 22. ročník MHF Lípa Musica bude oficiálně zahájen Koncertem pro Liberecký kraj 1. září v Liberci, kde se představí úspěšný klavírista Lukáš Vondráček. Festival letos potrvá až do 21. října a nabídne dalších osmnáct koncertů převážně klasické hudby na dvanácti lokalitách Libereckého a Ústeckého kraje i saského pohraničí.

Mladé české dechové kvinteto má za sebou nedávný úspěch na prestižní Mezinárodní soutěži Carla Nielsena v Kodani, jeho členové jsou však také výbornými sólisty i zkušenými orchestrálními hráči. Co znamená jejich název? Jak vybírají repertoár? Kdo jim v souboru dělá "dirigenta"? A jaké mají plány do budoucna? Nejen o tom hovořili s Ondřejem Fischerem v pořadu Hudba v miléniu.

Singapurský dirigent a skladatel vystupuje po celém světě, působí jako šéfdirigent Sečuánského symfonického orchestru a zajímá se také o ochranu přírody prostřednictvím hudby. "V Číně není problém vyprodat jakýkoli koncert klasické hudby," říká hudebník nominovaný na Grammy, který nedávno například složil Kung-fu koncert pro sólistu - mistra bojových umění a orchestr.

Přední český violoncellista zkoumal odkaz českého houslisty a pedagoga na Fulbrightově stipendiu ve Spojených státech amerických. Podařilo se mu najít ztracené Ševčíkovy rukopisy? A proč nebyla Ševčíkova metoda dosud překonána?Nejen o svém bádání, ale třeba i o letošním vystoupení na Pražském jaru, bytových koncertech nebo letošní Ševčíkově akademii mluví v pořadu Hudba v miléniu.

Festival Dvořákova Praha 2023 proběhne od 7. do 25. září a opět nabídne řadu vynikajících orchestrů i sólistů: Vídeňskou filharmonii, Izraelskou filharmonii, Tonhalle-Orchester, Gila Shahama, Andráse Schiffa, Adama Plachetku a řadu dalších. Program letošního ročníku představuje v pořadu Hudba v miléniu ředitel festivalu a klavírista Jan Simon.

České klavírní trio tvořená Karolínou Františovou (klavír), Filipem Zaykovem (housle) a Vilémem Petrasem (violoncello) zaznamenává pravidelně mezinárodní úspěchy. Nedávno uspěli na prestižní Haydnově soutěži ve Vídni, v létě se zúčastní akademie Festivalu ve Verbier a na podzim plánují účast v soutěži ARD v Mnichově. Hrají klasicismus, romantismus i soudobou hudbu, název si zvolili podle zaklínadla z knih o Harrym Potterovi. O svých budoucích plánech, výběru repertoáru a dalších tématech hovoří v pořadu Hudba v miléniu.

Kniha Hledání světla. Portrét skladatele Zdeňka Šestáka vyšla nedávno v nakladatelství Akademie múzických umění v Praze a je výsledkem dlouholeté práce Viktora Bezdíčka - původně hudebního pedagoga, nyní redaktora nakladatelství Paseka.
Dílo Zdeňka Šestáka (*1925) čítá komorní, sborová, symfonická i koncertantní díla. Po stylové stránce je neoklasikem, vědomě čerpajícím z evropské hudební tradice. Monografie Viktora Bezdíčka nabízí nejen analýzy Šestákových skladeb, ale uvádí je také do kontextu skladatelova života, pokouší se rozkrýt jejich sdělení a motivace a impulzy, z nichž vznikaly.

Hosty dalšího dílu pořadu Hudba v miléniu na rádiu Classic Praha jsou tentokrát studenti oborů hudební režie a zvuková tvorba, kteří mimo jiné představují své zajímavé studentské nahrávky klasické hudby.
Katedra zvukové tvorby byla na založena v 90. letech prof. Václavem Syrovým s příchodem HAMU do Lichtenštejnského paláce. Obor Hudební režie vznikl v téže době pod Katedrou teorie a dějin hudby a zakládal ho prof. Jaroslav Smolka. Za 30 let existence obou oborů došlo v posledních pěti letech k jejich většímu propojení, pracoviště nese název Katedra zvukové tvorby a hudební režie a v příštím akademickém roce bude otevřeno doktorské studium podle nové akreditace.

Uznávaný německý dirigent, který v březnu oslavil 70. narozeniny, je tento týden hostem pořadu Hudba v miléniu.
Claus Peter Flor se narodil roku 1953 v Lipsku. Na Schumannově konzervatoři ve Cvikově studoval housle a klarinet, ve studiu hudby pak pokračoval na Akademii Franze Liszta ve Výmaru. Mezi jeho učitele dirigování patřili Rolf Reuter, Kurt Masur, Kurt Sanderling a Rafael Kubelík.
K jeho významným nahrávkám patří například Mendelssohnovo orchestrální dílo, ale i česká hudba - Dvořákovy symfonie nebo Sukova symfonie Asrael. S Českou filharmonií absolvoval v roce 2012 turné po Číně, k Symfonickému orchestru hl. města Prahy FOK přijel letos poprvé na dva koncerty 3. a 4. května ve Smetanově síni Obecního domu.

Hostem pořadu Hudba v miléniu je tento týden operní a koncertní pěvkyně, kterou čeká brzy třeba vystoupení na závěrečném koncertě Pražského jara a v příští sezóně také řada zajímavých rolí na scéně Národního divadla.
Mezzosopranistka Lucie Hilscherová, rodačka z Hranic na Moravě, patří mezi vyhledávané interpretky zejména koncertního, oratorního a písňového repertoáru. V České republice hostuje na operních jevištích například v Národním divadle v Praze, Národním divadle moravskoslezském v Ostravě, Divadle J. K. Tyla v Plzni, Slezském divadle v Opavě, Státním divadle v Košicích. Zahraniční publikum ji zná z německého Nationaltheater Mannheim, jako Háta v Prodané nevěstě se představila publiku také v Tokiu a v Londýně.

U dirigování není důležité, zda jste žena, nebo muž, říká mladá sympatická dirigentka Alena Jelínková. Spolupracuje s Janáčkovou filharmonií Ostrava, Pražským filharmonickým sborem a v květnu 2023 ji čeká debutový koncert v rámci MHF Pražské jaro. 

Hostem pořadu Hudba v miléniu byl Pavel Trojan mladší - hudební skladatel a ředitel MHF Pražské jaro.
Letošní 78. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro začne 12. května zahajovacím koncertem Orchestru Velšské národní opery pod taktovkou dirigenta Tomáše Hanuse ve Smetanově síni Obecního domu - zazní samozřejmě cyklus symfonických básní Má vlastBedřicha Smetany. Rezidenčním umělcem letošního ročníku bude violista Antoine Tamestit. Ve violovém oboru také historicky poprvé proběhne Soutěž Pražského jara, které se vedle violistů mohou letos zúčastnit také trombonisté. Debutovat bude v Praze hvězdný dirigent Klaus Mäkelä, který se představí českému publiku poprvé v čele České filharmonie.

Vedoucí Katedry zvukové tvorby a hudební režie na HAMU v pořadu Hudba v miléniu představuje své skladby. V rozhovoru došlo i na témata jako elektroakustická hudba, virtuální nástroje a umělá inteligence nebo postavení soudobé hudby u nás.
Skladatelka a hudební režisérka Sylva Stejskalová se narodila roku 1974 v Ostravě. Studovala na Janáčkové konzervatoři v Ostravě a posléze na hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze, kde získala magisterské tituly v oborech hudební režie a hudební skladba, kde byla studentkou ve třídě nedávno zesnulého Marka Kopelenta.

Hostem pořadu Hudba v miléniu je textař, spisovatel, překladatel, držitel ceny Magnesia Litera a pedagog VOŠ Jaroslava Ježka. Robin Král se narodil v Praze roku 1981. Vystudoval estetiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a obor Tvorba textu a scénáře na Konzervatoři a Vyšší odborné škole Jaroslava Ježka, kde od roku 2011 sám tento obor vyučuje. V témže roce knižně debutoval coby autor poezie pro děti knihou Šimon chce být krotitelem, o pět let později získal za knihu Vynálezárium ocenění Zlatá stuha i Magnesia Litera. Celkem už vydal knih pro děti více než dvacet, literaturu pro děti také překládá z angličtiny (např. Gertrudu Stein nebo Roalda Dahla).

Ve dnech od 14. do 20. dubna 2023 zavítají do Prahy světové hvězdy filmové hudby, mezi nimi autor hudby k filmům Shrek a Letopisy Narnie Harry Gregson-Williams, držitel Oscara za film Pí a jeho život, vítěz Emmy i Zlatého glóbu Mychael Danna. Šestidenní summit nabídne dva koncerty a více než čtyřicet speciálních eventů, které povedou hollywoodští skladatelé osobně.
V rámci Composers Summit Prague 2023 se v pražském centru uskuteční více než čtyřicet workshopů, diskusí, přednášek a dva tematické koncerty se světově uznávanými skladateli. Unikátní předností akce je možnost spolupracovat se všemi hvězdnými hosty, tvořit s nimi nová díla a sdílet zajímavé zkušenosti. V rámci programu proběhne i speciální část věnovaná hudbě v gamingu a trendům v moderní výbavě nahrávacích studií.

Studio rádia Classic Praha navštívila světová klavírní hvězda, kanadský pianista polské národnosti Jan Lisiecki. Od patnácti nahrává pro Deutsche Grammophon a koncertuje po celém světě. Tady v Praze letos vystoupil 8. a 9. března s orchestrem FOK a Chopinovým Koncertem e moll.
Jan Lisiecki (*1995) je rodákem z Calgary v Kanadě, kde se narodil polským rodičům. Začal hrát na klavír v 5 letech, od 9 let pak veřejně koncertuje. V Torontu vystudoval Královskou konzervatoř a Glenn Gould School. Začátky jeho kariéry jsou spojeny s Chopinem: výrazně na sebe upozornil svými vystoupeními na varšavském festivalu Chopin a jeho Evropa, kde postupně provedl v letech 2008 a 2009 oba Chopinovy klavírní koncerty. Z těchto koncertů byla následně vydána živá nahrávka, která vzbudila mezinárodní ohlas.

Současný český hudební skladatel Petr Hora vyhrál první kolo hlasování o nejlepší Hudbu k siréně, napsal ale také balet, operu i hudbu pro Strašnické krematorium. Důraz klade ve své tvorbě na lidský hlas a vokální projevy.
Petr Hora (*1981) se vyučil kuchařem, dále vystudoval varhany a skladbu na Konzervatoři Teplice. Kompozici se pak dále věnoval na HAMU u Hanuše Bartoně a Luboše Mrkvičky - aktuálně je na tamní katedře skladby posluchačem doktorského studia. Nikdy nevyhrál žádné soutěže ani se žádných nezúčastnil, snad kromě prvního kola hlasování o nejlepší Hudbu k siréně, které v konkurenci 9 dalších autorů vyhrála jeho skladba River Call, uvedná v premiéře roku 2019 ve Výzkumném ústavu vodohospodářském.

Hostem pořadu Hudba v miléniu je všestranný hudebník - skladatel, aranžér, hudební režisér, dirigent, multiinstrumentalista a folklorista Jaroslav Krček, který v dubnu oslaví 84. narozeniny. Mimo jiné v rozhovoru vzpomíná na svého učitele kompozice, Miloslava Kabeláče.
Jaroslav Krček (*1939) je výraznou uměleckou osobností, která na české hudební scéně zasahuje už desítky let do široké škály oborů: je skladatelem, aranžérem, hudebním režisérem, sbormistrem, dirigentem, zakladatelem a vedoucím oblíbeného souboru Musica Bohemica, hráčem na rozličné hudební nástroje, organizátorem kulturních událostí, příležitostným zpěvákem a v neposlední řadě i folkloristou a sběratelem lidových písní.

Jedna z nejvýraznějších českých klarinetistek mladé generace zvládá spojovat koncertní a nahrávací činnost s doktorským studiem na HAMU i studiem v zahraničí na prestižní italské Národní akademii svaté Cecílie.
Anna Paulová vystudovala Pražskou konzervatoř u profesorů Milana Poláka a Ludmily Peterkové, pokračovala v klarinetové třídě Jiřího Hlaváče a Vlastimila Mareše na Hudební akademii múzických umění, kde je nyní posluchačkou doktorského studia. Získala 2. cenu a titul laureáta na Mezinárodní hudební soutěži Pražské jaro v květnu 2015 a je také držitelkou řady dalších prestižních ocenění. Roku 2016 získala 1. cenu a titul laureáta v Soutěži Nadace Bohuslava Martinů, roku 2019 se pak zúčastnilasemifinále soutěže ARD v Mnichově.

Litevská dirigentka nastudovala ve Státní opeře Praha Zemlinského operou Šaty dělají člověka. Ve střední Evropě právě dobývá nejprestižnější operní scény.
Giedrė Šlekytė se narodila ve Vilniusu, kde studovala na Národní umělecké škole Mikalojuse Konstantinase Čiurli­onise. Studiu dirigování se pak věnovala na vysokých školách ve Štýrském Hradci, v Lipsku a Curychu. Roku 2013 byla oceněna na Mezinárodní soutěži Nikolaje Malka pro mladé dirigenty. V Německu již dirigovala v tamních nejvýznamnějších operních domech (Státní opera Pod lipami,Semperova opera,Bavorská státní opera, Komická opera Berlín a dalších) a hostovala u předních německých a rakouských orchestrů, jako jsou Vídeňští symfonikové, Mnichovská filharmonie, Staatskapelle Dresden, Frankfurtský rozhlasový orchestr a mnohé další.

Samojský tenorista vystoupil 31. ledna v Rudolfinu za doprovodu orchestru PKF, který si velmi pochvaluje. Zvážil by prý i to, že s ním natočí své příští CD. Debutové album už mu vyšlo v loňském roce 2022.
Pene Pati si již 10 let buduje mezinárodní pěveckou kariéru. Jeho tenor bývá v médiích označován za "slunný" a přirovnáván k Lucianu Pavarottimu. V San Francisco Opera debutoval v roce 2017 jako Vévoda mantovský v Rigolettovi a nejen árie z této opery zařadil na své debutové CD, které mu loni vydalo vydavatelství Warner Classics. Na albu, na kterém Patiho doprovází Emanuel Villaume a Orchestre National Bordeaux Aquitaine, najdeme také francouzský repertoár, například Gounoda či Masseneta.