Záložka

„Čínský spisovatel Jü Chua se nebojí, je to velice svobodný autor, přestože nepíše otevřeně o ničem, tak to tam všechno je,“ vysvětluje sinoložka a překladatelka z čínštiny Petra Martincová důvody, proč je jejím oblíbeným autorem. Se Záložkou se tentokrát vydáváme do Číny a probíráme nejen Jü Chuovu nejnověji přeloženou sbírku povídek Život jako dým, která patří mezi jeho nejstarší tvorbu – první z nich totiž napsal v roce 1983.

„Viděl jsem, jak se u nás v mnoha nakladatelstvích vydávají knihy, a nezdálo se mi, že by to nějak ctilo a následovalo nakladatelské řemeslo. Druhým důvodem pak byl přístup k autorům – někteří nakladatelé nedostatečně propagují jejich knížky nebo jim dokonce nedávají honoráře,“ vysvětluje Matěj Senft, proč se společně s přáteli rozhodl založit vlastní nakladatelství Viriditas.

Ovlivní nás, když známe životy těch, jejichž knížky čteme? „Když Boženě Němcové umřel nejstarší syn, upadla do depresí, přestala se o sebe starat, vypadalo to s ní bledě. V té době ale začala psát Babičku, vrátila se tak do období, kdy byla v životě nejšťastnější a tím se zachránila. My díky tomu chápeme, proč ji napsala tak, jak ji napsala,“ říká Karolína Meixnerová, bohemistka a popularizátorka klasické české literatury. Mezi její oblíbené období patří národní obrození.

Do Záložky přišla recenzentka Kateřina Čopjaková, aby nám řekla, kterých sedm komiksů stojí za přečtení. Všechny jsou tematicky pestré a současné, většina z nich je překladových. Není to proto, že by ty naše nebyly dost dobré – český trh je zkrátka jen menší, stejně jako zdejší komiksová scéna.

Letní literární festival Měsíc autorského čtení letos přivítá české, slovenské, a hlavně islandské spisovatele. „Na Islandu je každý desátý obyvatel spisovatel, jde o národní identitu a o udržení islandsky psané literatury, o kterou se místní starají. Na Islandu se běžně stává, že spisovatelé jsou zváni do politických debat. Představte si, že by do českého pořadu přišla Kateřina Tučková a Petra Hůlová a mluvily by o inflaci,“ říká Petr Minařík, dramaturg akce.

„Audioknihy jsou i pro lidi, kteří nemají čas na čtení. Poslech audioknih totiž umožňuje několik činností najednou, můžete u toho třeba žehlit. U četby by se vám to nestalo,“ vysvětluje Lukáš Vavrečka, který společně s Klárou Smolíkovou napsal knížku Nečtu! Poslouchám: Průvodce báječným světem audioknih.

Italský spisovatel a novinář Gianfranco Calligarich v roce 1973 napsal Poslední léto ve městě. Vzápětí se rozprodal celý náklad a kniha byla dlouhá léta jenom na pultech antikvariátů. Nadcházejících padesát let mu ale přinášela nečekaná překvapení. „Často jsem na ni skoro zapomněl, ale díky čtenářům přežívala,“ dodává Calligarich, který přijel na veletrh Svět knihy.

„Tím, že zpracovávám ty hrůzy, si daleko líp uvědomuju, že pořád žijeme v dobrém světě. Ale pak začala válka na Ukrajině. Zároveň si myslím, že pomoc Čechů Ukrajině je hodně postavena na zkušenostech společnosti z roku 1968, kdy nás Rusko okupovalo,“ vypráví Jiří Padevět, „vychutnávač historie“, badatel a autor několika historických knih. Jeho nejnovějšími počiny jsou knížky 1945 a Kronika Protektorátu.

„Nechtěla jsem, aby to byla knížka jenom pro děti a jenom pro dívky, chtěla jsem, aby se do ní mohli začíst i dospělí,“ říká spisovatelka Olga Stehlíková, která má na kontě několik knížek pro děti i básnických sbírek pro dospělé. Nejnovější Mojenka je dobrodružná kniha, čtenáři se často pobaví, zároveň se příběhem jako temná opona prolíná nemoc a ztráta blízké osoby.

„Máme oblíbené nakladatele, které sledujeme pravidelně, a vždycky by nás ten komiks měl oslovit buď nějakou zvláštností ve vyprávění, nebo ve výtvarném pojetí. Chtěl bych, aby to byly komiksy s hlubším podtextem nebo poselstvím,“ vysvětluje Martin Svoboda z nakladatelství Trystero.

Válka o pravdu: Pravda o Estonsku, Lotyšsku a Litvě je otevřeně protisovětská reportáž Miky Waltariho, kterou napsal v roce 1941 a která pak byla desítky let zakázána. Teprve letos, začátkem března, vyšla v českém překladu studentů pod vedením Markéty Hejkalové. Stalo se tak dva týdny po ruské invazi na Ukrajinu, což je sice náhoda, ale o to víc získává na aktuálnosti.

Žijí si u nás básnici dobře? „V Česku je dlouhodobý problém s nedoceněním umělecké tvorby, a to napříč všemi uměleckými obory. Lidé, kteří se rozhodnou psát, to většinou dělají takzvaně pro radost a pak buď prorazí, nebo neprorazí,“ říká básnířka a bohemistka Alžběta Stančáková. Co ale může udělat začínající básník nebo básnířka?

Rok knihomola má dva vrcholy – jedním z nich je jarní Svět knihy a druhým pak předvánoční sezóna. Největší český knižní veletrh někdo vnímá víc jako prezentační, někdo jako prodejní, jiní jako literární, někdo se zase soustředí na prodeje práv. Letošní ročník bude probíhat od 9. do 12. června a těšit se můžete na velké stanové městečko, ale i italské jídlo a kávu, protože čestným hostem je Itálie.

Kniha Ostrov duchů má sto stran, přesto se v ní dá najít několik silných témat. Jedním z nich je bydlení. „V Tchaj-peji si lidé kupují malinké prostory, protože je tam draho, a pak se snaží vytvořit něco, co by vzdáleně mohlo připomínat byt. Poprvé jsem tam bydlela v pokojíku, byla tam jen postel, zpod které se vytahoval psací stůl. Pak jsem ale nemohla projít do koupelny, ve které se člověk sprchuje před umyvadlem. Zvyknete si ale na všechno,“ říká autorka Klára Wang Tylová.

Srpny, Fosilie, Obrys, stejně jako Torčík, Vlasáková nebo Jislová – to jsou jména a názvy, které by mohly reprezentovat rok 2023 z hlediska literatury. Shodují se na tom vůbec první hosté nového knižního podcastu Lit, kterými byli publicisté Matouš Hrdina a Bára Voříšková. Kromě knih jsme se bavili také o úrovni české literární kritiky.

Od 10. ledna startuje na Radiu Wave podcast Lit, který můžete poslouchat každou středu. V moderaci se budou střídat Eva Soukeníková s Janem Dlouhým. Povídat si budou se svými hosty a hostkami o tom, co právě čtou a proč.

Pozvání do posledního dílu Záložky přijala Lenka Kapsová, překladatelka, učitelka angličtiny a nově i autorka knihy Padesátka o tom, co prožívají ženy v období, o kterém se příliš nemluví.

Společně se Záložkou jsme se opět po roce v rámci festivalu Prague Pride vydali do kavárny Patra za queer literaturou. Loni jsme se o ní bavili s autory a autorkami, letos se přesouváme do čtenářské roviny. Pozvání přijaly knihkupkyně Ester Šebestová a překladatelka Sylva Ficová.

V Záložce jsme tentokrát přivítali Kateřinu Kang, koreanistku, kreslířku a autorku knížky Kateřina v říši kimči, sbírky komiksů o Jižní Koreji. Kateřina má vřelý vztah k této asijské zemi, kam se původně vydala v rámci výměnného pobytu. Nakonec se do Prahy vrátila společně se svým manželem, kterého poznala v Soulu.

Novinářka Silvie Lauder se ve své knize V pasti pohlaví věnuje politice, péči, sexu, násilí a postavení žen v Česku. Kniha má několik vrstev, jedna z nich připomíná, že máme stále o čem mluvit, přestože řadu lidí to udivuje. Témata, která v ní rozebírá, by měla být součástí vrcholné politiky. Lauder se však obává, že většina z politiků má pocit, že jde o genderovou ideologii, přitom jsou to racionální požadavky.

Hostkou Záložky byla spisovatelka Michaela Klevisová, které letos vyšla kniha Vraní oko, už osmý román s detektivní zápletkou ze série s kriminalistou Josefem Bergmanem. „Když jsem psala svou první knížku, chtěla jsem napsat především dobrý román, detektivní linie byla pro mě až druhořadá. Říkala jsem si, že můj příběh musí fungovat i bez ní,“ vypráví.

Je to skoro neuvěřitelné, ale jsme už ve druhé polovině roku 2023. Do Záložky proto přišly Blanka Vosecká Veselá a Štěpánka Fefferová, se kterými jsme probrali nejlepší knihy prvního pololetí.

Co si přečíst v létě? Do Záložky přišly Kamila Víšková, kterou můžete znát jako Hlavu plnou knih, a Olga Zbranek Biernátová aka Nofreeusernames, aby vám i sobě navzájem daly tipy na letní čtení. Ale co vlastně letní čtení znamená?

Tereza Nováková, scenáristka a spoluautorka podcastového seriálu Zkouškový, debutovala knihou s názvem Co se stalo Veronice. Příběhem o labilní, vztahovačné a náladové třicátnici, kolem které se život prostě děje, ale ne úplně správně.

Anglický spisovatel George Orwell by 25. června oslavil 120. narozeniny, a tak jsme si v Záložce uspořádali menší party. A co by to bylo za oslavu, kdyby na ní nebyli hosté. Už podruhé do studia Radia Wave přišli publicistka Barbora Voříšková a recenzent Jan Schneider, se kterými si oslavence i společně s vámi posluchači připomeneme.

Jakub Stanjura, který před několika týdny zahájil svou literární dráhu románem Srpny, v něm popisuje, jak je pro člověka snadné zapadnout do cizích preferencí natolik, až postupem času obtížně rozpoznává ty své. Současně otevírá závažné téma gaslightingu, psychické formy manipulace, kdy se násilník snaží oběť přimět k tomu, aby zpochybňovala to, co prožívá.

„Zajímalo mě, jakou mohla tahle paní, která se vzhledem ke svému věku cítí neviditelná, neužitečná a ve vztahu s vlastní dcerou dostatečně nedoceněná, urazit emancipační cestu,“ říká spisovatelka a scenáristka Klára Vlasáková, která napsala knihu Těla. Zabývá se v ní tématy jako stárnutí a smrtelnost, naše vlastní těla, mateřství i psaní.

„My jako lidé se vnímáme na základě vnějších znaků, buď tělesnosti nebo chování. S tím souvisí, že ti, kteří je nesplňují nebo je nesplňují v dostatečné míře, propadají přes hrubý rozlišovací filtr. Mým cílem bylo ve sbírce povídek zpřítomnit osudy těchto lidí,“ říká Barbora Hrínová, autorka knihy Jednorožci. „Chtěla jsem ukázat postavy v procesu hledání. Touží po základních věcech, ale kvůli jejich jinakosti je dosahují mnohem náročněji.“

„Lidé nemají představu o tom, jak žijí členové orchestru. Nejsou u nás dobře ohodnoceni. Jejich práce přitom není jen o tom, že jdou v krásném oblečení na podium a tam odehrají koncert, stálo je to dětství,“ říká na literárním festivalu Svět knihy Zuzana Dostálová, violoncellistka a spisovatelka, které nedávno vyšel román Karneval zvířat o tom, jak se žije hudebníkům v symfonickém orchestru.

Petra Hůlová napsala knihu Nejvyšší karta o životě a kariéře úspěšné padesátileté spisovatelky, o stárnutí, feminismu a genderové debatě, ale také o pozadí vydávání knih v Česku. Příběh hlavní postavy, která má dvě děti a nejrůznější vztahy, je do jisté míry inspirovaný samotnou autorkou.

„Knihu jsem napsala ze dvou důvodů. Tím prvním bylo, že si musíme neustále připomínat, co je to válka a co s sebou nese. A tím druhým bylo, že děti jsou ve válkách nakonec nejméně důležité. Po válce se ptáme, jak ji prožívali dospělí, ale děti zase zůstávají na okraji,“ říká Magdalena Grzebałkowska, polská reportérka a autorka knihy Vojenka o dětech, které kvůli druhé světové válce dospěly bez varování.

V Záložce jsme se opět věnovali dětské literatuře. Do studia přišla Bára Dočkalová, autorka dvou oceněných románů pro malé čtenáře. Novější Bitva o diamant je sportovně-dobrodružný román o dětech, které žijí ve dvou osadách v amerických horách, mají rády baseball a skamarádí se hlavně proto, aby společně zachránily jediné místo, kde se dá hrát. Příběh původně vznikl jako patnáctiminutová divadelní hra. Knižní podobu ilustroval Jindřich Janíček.

Hudebník a nově i spisovatel Jakub Šponer se vedle hudební publicistiky pustil do své první novely s názvem Ekstase. Do Záložky přišel, aby představil literárního hrdinu, který o sobě neustále pochybuje a hledá řešení ve vztahu.

Kniha Toho dna se dotýkám už málo není výhradně o poruchách příjmu potravy, ty jenom spojují lidské příběhy, které mají široké spektrum témat. Díky tomu se kniha může dostat mezi větší publikum, protože ukazuje možnosti, jak se vyrovnat s osobní krizí nebo traumatickou událostí a popisuje vztah k sobě a svému tělu. Autorka Martina Lupínková v ní dala prostor lidem na své cestě za uzdravením.

Do Záložky zavítali básnířka Anna Sedlmajerová, která za svou sbírku Bizarrum multiflorum získala nominaci na cenu DILIA Litera za debut roku, a básník Dominik Bárt, autor sbírky Spodoby a editor edice Mlat, která je edicí básnických debutů mladých autorů nakladatelství Větrné mlýny a ve které obě sbírky vyšly.

Čistý, skromný život je sbírkou povídek převážně o mužích, kteří se nacházejí v nelehké životní fázi. Jsou to přitom momenty, kterými si většina z nich projde, aniž by je komentovali a rozebírali s okolím – láska, nevěra, otcovství, prožité ztráty, vlastní trapnost i nenaplněná očekávání. Hostem Záložky byl básník, prozaik a výtvarník Viktor Špaček, jehož sbírka byla nominována na Magnesii Literu.

Každý rok 21. března slavíme Světový den poezie, který si klade za cíl vylepšit obraz poezie v médiích. Do Záložky proto zavítal Jakub Řehák, básník, recenzent a autor Poezie ve věku vnějškovosti, knihy plné textů o současné české poezii. Pobavili jsme se třeba o tom, proč veršům není potřeba rozumět.

Březen je známý jako Měsíc knihy, v poslední době pak i jako Měsíc čtenářů. Do Záložky proto přišla publicistka a studentka bohemistiky Barbora Voříšková, se kterou jsme se bavili o tom, co, jak, proč a kde čte. Zajímalo nás totiž, jak ke knihám přistupuje někdo, kdo je sám nepíše.

Hrdinka Havířoviny, nejnovějšího románu Ivy Hadj Moussy, se jako neúspěšná spisovatelka vrací do své rodné vesnice, kde ji po letech zaujme místní podivný dům, o kterém se rozhodne napsat svou další knížku. Zdá se totiž, že kvůli špatné auře se lidem v něm i v nejbližším okolí dějí tragické věci.

Jahodová sezóna Marty Dzido obsahuje devět povídek, ve kterých se setkáváme s několika různými ženami. Každá z nich v určitém smyslu dospívá, poznává své tělo a zároveň reaguje na životní zkušenost, kterou právě prožívá. Rozhovor s polskou spisovatelkou tlumočila Lucie Zakopalová.

Síla rozumu v bláznivé době: Manuál kritického myšlení spisovatele, filozofa a šachisty Jána Markoše vyšla před několika lety slovensky a je souhrnem nápadů a strategií, jak využívat kritické myšlení v každodenním životě. Vloni vyšla v českém překladu Miroslava Zelinského doplněna o české reálie.

„Hrdinka musela všechno zničit, aby se mohla nadechnout,“ říká spisovatelka Zuzana Kultánová o své nové knížce Zpíváš, jako bys plakala, která je o tom, že se často vydává za lásku to, co láska není. „Vždycky, když chcete, aby začalo něco nového, je potřeba něco starého zbořit.“

Do Záložky zavítala scenáristka Sára Zeithammerová, aby představila svou prozaickou prvotinu Stehy, která je příběhem jedné nečekané návštěvy, dvou žen a neviditelných jizev.

Kateřinu Tučkovou mnoho z vás zná jako spisovatelku díky jejím knížkám Žítkovské bohyně nebo Bílá Voda. Kateřina je ale také dramatička, publicistka, historička umění a matka dvou malých dětí. V Záložce mluvila o své nejnovější knížce jen okrajově, zajímalo nás totiž, jak a co ráda čte, jak vnímá svou spisovatelkou dráhu a proč vznikla iniciativa I žárovka má sochu.

Instagramový profil Literární zašívárna se původně věnoval knížkám všeobecně, až později se dvě kamarádky Natálie Příhodová a Lucie Pfeiferová zaměřily na světovou i českou klasickou literaturu. „Knížek je Instagram plný a dost přesycený. My jsme chtěly něco, co tady ještě nebylo, což byla klasika, kterou jsme i samy četly,“ přibližují v Záložce.

Zkraje nového roku do podcastu Záložka zavítala Anna Beata Háblová, architektka, básnířka a autorka knížky Směna. Její debutový román se věnuje křehkosti současné mladé ženy a zároveň výtvarnice, lidským slabinám a nejistotám a jejich každodennímu prožívání.

Do konce roku zbývá deset dní, proto jsme si pro vás s knihkupkyní Ester Šebestovou připravili deset tipů na tenké knížky, které vám pomůžou splnit vaši čtenářskou výzvu. Čtení samozřejmě není žádný závod, všem nám ale dělá radost, když přečteme další kousek. Vy ostatní, kteří si výzvy nedáváte, tento přehled můžete brát zkrátka jako inspiraci.

„Vybrat tak málo knížek z letošního roku byl obrovský problém. Nechci říkat, že jsou nejlepší, bylo by to nefér vůči dalším krásným knihám. Volila jsem je podle toho, že jsou skvělé a také proto, že každá z nich má i přidanou hodnotu,“ vysvětluje Petra Schwarzová Žallmannová alias Opičí matka, která se dlouhodobě věnuje literatuře pro děti a mládež. Jeden z tipů je záměrně už z loňského roku.

Do Záložky zavítala Marie Iljašenko, básnířka a editorka knížky Chleba z minového pole. Jde o soubor reportáží českých, slovenských a ukrajinských novinářů a novinářek, kteří v ní popisují realitu na Ukrajině v posledních měsících. „Spolu s kolegyní Janou Kaizrovou, která s nápadem přišla, jsme chtěly, aby čtenáři věděli, jak válku prožívají lidé v různých koutech Ukrajiny,“ říká Iljašenko.

Spisovatelka a překladatelka Viktorie Hanišová se ve své literární tvorbě zabývá především narušenými rodinnými vztahy. Spisovatelsky debutovala před sedmi lety románem Anežka o nefunkčním vztahu matky a adoptivní dcery. Její nejnovějším knížkou je Neděle odpoledne, která vyšla v nakladatelství Host.

Kniha Klub přibližuje sexuální skandál ve Švédské akademii a zároveň je příběhem o zneužívání moci, mlčení a strachu. Autorkou Klubu, ale hlavně reportáží, které vedly k odhalení tohoto skandálu a k následnému neudělení Nobelovy ceny za literaturu v roce 2018, je novinářka Matilda Voss Gustavssonová.

„Jsem naprosto nezávislý, na tom jsem si vždycky zakládal. Proto je to prakticky všechno víceméně na mně, od výběru autora až po výtvarné zpracování a nalezení vhodného papíru,“ přibližuje Aleš Kauer, básník, hudebník, nakladatelský samouk a zároveň výtvarník, pro kterého je kniha nejideálnějším prostorem pro umělecké vyjádření. Ve svém jihlavském nakladatelství Adolescent, které letos oslavilo 15. narozeniny, vydává vizuálně i obsahově unikátní knížky.

Ve své knížce Tá bolesť ťa prejde novinářka Mia Žureková formou dopisů vypráví o neobyčejném přátelství, transgender tematice, nepochopení a sebevraždě. V této době, kdy na Slovensku ještě citelně rezonuje vražda dvou mladých lidí a zároveň útok na LGBT+ komunitu, je tahle kniha o to důležitější.

„U holčiček není žádoucí, aby byly vzteklé a protivné. A čím víc to potlačujeme, tím víc může být náročnější situace, kdy vztek nebo naštvání vybublá na povrch a my nevíme, co s tím,“ říká Šárka Homfray, autorka knihy Proč jsme tak naštvané?, feministka a právnička, která se zabývá nerovným zacházením a diskriminací.

V knížce Přístav jde o hledání dokonalosti a o to, že existuje stejnojmenná kavárna, kde už se nemusíme trápit, protože se v ní měníme v perfektní bytosti. Autorkou knihy je Karolína Fílová, která studuje filozofii na univerzitě v Cambridgi, Přístav je její debut.

„Knížek, které nabízejí nejrůznější návody a rady, jak psát, existuje hodně. V čem je ale kniha Na okraji: O potěšení z četby a psaní speciální a pro mě se odlišuje, je to, že stejně jako ostatní knihy Eleny Ferrante jde na dřeň a autorka je zde hodně autobiografická,“ říká Klára Vlasáková, spisovatelka a scenáristka.

Hostem první říjnové Záložky je polský spisovatel Jacek Dukaj, autor románu Led, dobrodružného putování po zamrzlém světě, ve kterém nikdy nedošlo k první světové válce. V originále vyšel už v roce 2007, my jsme museli počkat do roku 2021. Čekání se vyplatilo, protože čeští překladatelé Michala Benešová a Michael Alexa letos získali cenu Magnesia Litera za překlad této téměř tisícistránkové knížky. O tlumočení rozhovoru se postarala Lucie Zakopalová z Polského institutu.

V nakladatelství Bylo nebylo, které vedou Anna Pleštilová a Helena Černohorská, obvykle vychází čtyři publikace ročně. Vzhledem k tomu, že každá kniha vydělává na tu další, není jednoduché určit vývoj nakladatelství, přestože plánů má dost. „Ve chvíli, kdy se naspoří, tak můžeme vydávat, a když se nenaspoří, tak se zkrátka stojí,“ říká Helena, která je zároveň spisovatelka a redaktorka.

Najdi si svého knihkupce či knihkupkyni a nakupuj u nich. Podporuj své oblíbené nakladatele a nakupuj od nich napřímo. Než knihu koupíš ve velkém e-shopu, podívej se, jestli nemá nakladatel svůj e-shop. To jsou první tři tipy, jak být čtenáři, kteří při nakupování knížek přemýšlejí. Desatero vymyslela básnířka a spoluzakladatelka Asociace malých nakladatelů a knihkupců Anna Štičková, která se knižnímu trhu věnuje i ve svém doktorandském studiu.

Kniha Lenost od Jiřího Maršálka je neveselý filozofický román, o kterém se na obvyklých recenzních místech skoro nedočtete. Přitom jde o ojedinělý a zároveň velmi srozumitelně napsaný počin v českém literárním prostředí. O knížce z nakladatelství Host jsme si povídali s Janem Schneidrem, autorem youtubového kanálu JaMa recenze.

Je tu nejvytíženější období knižního světa – vychází množství novinek, čekají nás festivaly, autorská čtení, křty a nejrůznější setkání. Do Záložky proto přišla nakladatelka a knihkupkyně Veronika Benešová Hudečková, která nám pomůže se zorientovat v podzimních knižních veletrzích a festivalech.

Islandský spisovatel Andri Snær Magnason ve své knize O času a vodě píše o oteplování, tání ledovců, zvyšování hladiny moří, oxidu uhličitém, odpadcích a korálech, ale taky o své rodině. Proč se rozhodl psát o proměnách světa v čase a nutnosti ochrany životního prostředí? Více v rozhovoru tlumočeném Martou Bartoškovou, která zároveň knížku vydanou v nakladatelství Argo přeložila.

Záložka se opět vydala do terénu, tentokrát na festival Prague Pride. Hosty byli queer autoři Jenoféfa Beta, Kamil Marcel Hodáček a Robin Sedlmaierů. Tématem proto musela být queer literatura. Všechny tři spojuje poezie, kterou shodně začali psát v nelehkých životních chvílích, proto, aby se uzdravili. Rozhovor nejen o tom, jak se jejich sexualita projevuje v jejich tvorbě.

Záložka byla opět na cestách, tentokrát se vydala na Letní filmovou školu do Uherského Hradiště. Hostem byl Matěj Dadák, divadelní, seriálový i filmový herec, ale taky scenárista a spisovatel. Roku 2010 debutoval knižní novelou Horowitz. Po jedenácti letech vydal román Muž bez jazyka a letos k tomu přidal knížku Lovci švábů.