Jak na Přírodu

Za velmi inspirativní považuje Vojtěch Kala prostředí pařížské Sorbonny, kde se na stáži věnoval ne-Gaussovským stavům světla. „Byl to úžasný zážitek z mnoha ohledů, jak z profesního i osobního rozvoje či studijního přístupu.” Student čtvrtého ročníku oboru Optika a optoelektronika chtěl původně studovat medicínu, ale vyhrála fyzika. Během studia ho zaujala kontraintuitivnost kvantové mechaniky, která je pro mnohé těžko pochopitelná. „Díky ní si často studenti připadají jako Alenka v říši divů.“ Vojtěch Kala se rovněž zapojil do studentské grantové soutěže pro doktorandy Igráček a velmi si cení pedagogického přístupu ke studentům na katedře. 

Chtěl být zubařem, ale s největší pravděpodobností bude chemikem. Filip Kopa na přírodovědecké fakultě studuje obor Chemie – analytik specialista. „Odjakživa mě lákala práce v laboratoři, a to je ten důvod, proč jsem se ke studiu přihlásil. Mám také rád, jak chemie zasahuje do každodenního běžného života.“ Promítá se i do jeho koníčku – podmořské akvaristiky. Sympatický student z Prostějova také vyzdvihuje až rodinné vztahy s domovskou katedrou analytické chemie. „Známe se se všemi studenty i pedagogy. Pokud máme nějaký problém, můžeme se na ně s důvěrou obrátit.“

Stejně jako mnoho dalších studentů zažívá v současné době Natálie Lípová určitou míru stresu. „Znamená to pro mě více přípravy a práce, odevzdávají se seminární práce a chystáme se k zápočtu,“ říká o předzkouškovém období studentka oboru Geoinformatika a kartografie. Přírodovědeckou fakultu si vybrala i díky tomu, že v rámci Týdne vysokoškolákem na Přírodě si mohla vyzkoušet život vysokoškolského studenta. „Vůbec jsem netušila, kam bych chtěla po střední škole jít. Bavila mě matematika a geografie. Stěžejní pro mě bylo, že jsem mohla katedru geoinformatiky osobně navštívit, takže jsem částečně věděla, do čeho jdu,“ vysvětluje. V podcastu Jak na Přírodu se dále dozvíte, v čem se liší první a druhý ročník bakalářského studia, jak probíhalo začlenění do kolektivu a co ji na oboru nejvíce baví.

Johana Hoffmannová je úspěšnou studentkou přírodovědecké fakulty. Dvakrát vyhrála soutěž o Cenu rektora, ve Studentské vědecké soutěži o Cenu děkana skončila v magisterské kategorii oboru Biologie a ekologie na třetím místě. Sympatická studentka z Uherského Hradiště má za sebou studium učitelství pro střední školy, nyní se věnuje oboru Zoologie. Vydá se Johana Hoffmannová na vědeckou nebo pedagogickou dráhu? Co jí motivuje a baví? Jakými volnočasovými aktivitami kompenzuje náročné studium a práci?

Matematika okouzlila Kláru Drastichovou natolik, že jí dala přednost před studiem jazyků. Na střední škole si o sobě myslela, že je pilná studentka, ale v prvním ročníku se ukázalo, že studiu musí věnovat maximum. „Nenechte se odradit prvními týdny. Když je zvládnete, budou vám další léta odměnou. Důležitá je píle a disciplína. Vždy se to dá zvládnout.“ Studentku oboru Aplikovaná matematika nejvíce zaujala statistika. Říká, že uplatnění v oboru je široké a analýze dat by se chtěla věnovat i v budoucnu. Ve svém volném čase si najde čas na posezení s kamarády, procházky a cvičení jógy.

Zkouškové období znamená pro většinu studentů nadměrný stres. Nejinak tomu je i v případě studenta oboru Environmentální geologie Lukáše Malouška. „Za těch pět let, co studuji v Olomouci, se s trémou snažím pracovat. Je důležité stres zvládnout, což se mi bude hodit i v budoucím povolání.“ Původně chtěl být student z Nového Jičína profesionálním fotbalistou, ale kvůli zranění se musel této myšlenky vzdát. Environmentální geologii vnímá jako obor, který je úzce spjat s přírodou a má široké uplatnění. V současné době i v budoucnu se chce nejvíce věnovat geofyzikálním metodám. Baví ho propojení práce v terénu s následným zpracováním dat na počítači.

Snaží se osvětlovat slepá místa experimentu a pomáhá pochopit kolegům v laboratořích, jakým mechanismem vznikl jejich produkt a co se v průběhu reakce dělo. Dá se s nadsázkou říct, že dokáže zpomalit čas. „Baví mě vhled až na tu atomární úroveň a to, že moje práce výpočetního technika není nikdy stejná. Nejsem takový ten klasický chemik v laboratoři s bílým pláštěm. Já sedím u počítače, přemýšlím a modeluji si své molekuly,” usmívá se student oboru Nanomateriálová chemie Adam Matěj, který ještě před maturitním ročníkem chemii moc rád neměl. Má za sebou několik stáží v zahraničí i náročnou výzvu, jak zvládnout studium v jazyce, který tehdy neovládal. UP a Olomouc mu přirostly k srdci, rád by zůstal u vědy a výzkumu a také vedl studenty v jejich cestě za poznáním.

„Vždycky to jde, když se chce“, usmívá se student experimentální biologie Lukáš. Ve svém věku toho zvládá tolik, že se nechce věřit, že jeho den má čtyřiadvacet hodin. Nejenže studuje dvě vysoké školy, ale také podniká a pracuje v Pevnosti poznání jako koordinátor vzdělávací programů a matematiky. Lukáš ve svém volném čase nezištně pomáhá seniorům a dětem ze znevýhodněných rodin. Za svoji dobrovolnickou činnost získal cenu Křesadlo za rok 2022 a je jasné, že další ocenění na něj v životě čekají. Uvědomuje si, že měl v životě štěstí, protože jej rodiče podporovali a umožnili se rozvíjet. Když teď vidí děti, nad kterými společnost láme hůl, je mu to líto a chce to změnit. Proto se mimo jiné vydal na pedagogickou dráhu, aby dostaly šanci ty děti, které neměly takové štěstí. A co by vzkázal školákům, kteří se ptají, k čemu mi to učení jednou bude? „Že se naučíte latinsky názvy bakterií? To vám asi jednou bude k ničemu… Ale o to přece vůbec nejde. Důležitá je ta cesta za vzděláním - ta vás formuje a učí kriticky pracovat s informacemi. Nejdříve hledejte důkazy a pak si tvořte názor. A to platí v každém oboru.“

Svět čísel a pochopení matematických a fyzikálních zákonů Honzovi dělá takovou radost, že si svůj život bez těchto oborů již nedokáže představit. Jak s úsměvem říká, není to určitě zadarmo, je potřeba píle a čas, ale to úsilí se člověku vrátí a matika ho za to odmění. Je potřeba zabrat, nenechávat věci na poslední chvíli a také nezaspat prvních pár týdnů na začátku studia. Prostě se tomu snažit přijít na kloub! A studovat v Olomouci? To je podle něj ta nejlepší volba, protože je všude kousek a cenově je to dostupné. Navíc může své zkušenosti a znalosti předávat v univerzitním science centru Pevnost poznání, kde úspěšně popularizuje vědu. „Bydlím na náměstí, 50 metrů od Sloupu Nejsvětější Trojice, a když přijedou kamarádi, tak jdeme do legendární a oblíbené hospody Ponorka na pár piv,“ líčí student třetího ročníku. Jednou by chtěl v akademické sféře zůstat a posunout vědecké bádání o kus dál. Držíme mu palce a těšíme se, že o talentovaném studentovi ještě jednou uslyšíme.

Bez skvělých spolužáků a kolegů bych na vysoké škole nevydržela ani týden. Říká s úsměvem studentka oboru Geoinformatika a kartografie Tereza, kterou ze všeho nejvíce baví kartografie a cení si přátelské až rodinné atmosféry na své katedře. Vzpomíná na dobu lockdownu a stres z prvních zkoušek, který je naštěstí dávno pryč! Zkouškové bere jako výzvu a je vděčná za to, jaký zajímavý obor si ke studiu na VŠ vybrala. Rozhodla tehdy cesta do Olomouce v rámci akce GISday pro středoškoláky. „To mi bylo sesláno z nebe! Kromě Přírody jsem tehdy navštívila také science centrum Pevnost poznání a splnila si svůj sen, pracovat tam jako lektorka a popularizovat vědu…“

Přírodovědeckou fakultu si vybrala na doporučení kamarádky. Hlavní roli hrál obor, který chtěla studovat i krásné historické město. Vysoká škola dala Kateřině Storchmannové, studentce oboru Fyzikální chemie, nejen vědomosti, ale i možnost seznámit se s novými lidmi, nebát se říct si o pomoc a další sociální interakce. I přesto, že se ve svém studiu posunula k bioinformatice, chemie je stále její srdcovka. Na katedře spolupracuje s týmem docenta Karla Berky a je také hlavní řešitelkou studentského grantu UP. Ve volném čase ráda cestuje, navštěvuje hrady a zámky a je nadšenou knihomolkou.

Daniel Vozňák sice na přírodovědecké fakultě studuje teprve druhým rokem, ale v rámci stáže už stačil poznat druhý nejlidnatější stát světa – Indii. Student oboru Environmentální a rozvojová studia pracoval na velvyslanectví v Dillí, což považuje za skvělou zkušenost. Ve volných chvílích cestoval po Indii a ochutnával pestrobarevný mix chutí. „Jejich kuchyně je dokonalá. Koření, které se v Česku spotřebuje za měsíc, dají Indové do jednoho jídla. Když jsem se vrátil zpátky do Evropy, myslel jsem, že jsem ztratil chuť,“ uvádí. Sympatický student se během studia učil persky a na vysoké škole ho nejvíce baví, že si může vybírat předměty, kterého baví. V budoucnu nevylučuje diplomatickou dráhu, ale ještě předtím chce navštívit další zajímavé země a věnovat se dobrovolnictví.

Experimentální biologie je její vášní. Baví ji syntetizovat neobjevené látky a zkoušet stále něco nového. A to nejen v laboratoři, ale i ve volném čase, kdy ráda vyšívá, fotí nebo se dívá na seriály. Kromě studia aktuálně pomáhá svým krajanům, kteří utíkají před nesmyslnou ruskou agresí a překládá jim v dobrovolnickém centru v Olomouci. Učí se v češtině a přitom ji v myšlenkách pomáhá babička, které vypráví obsah prezentace. „Prostě si ji představuji, jak sedí vedle mě a dělá se mnou všechny zkoušky. Ona mě celý život učila…,“ říká s úsměvem sympatická dívka. Studium na Univerzitě Palackého jí dělá radost.  I když ještě nemá bakalářku, už se těší na to, až si udělá doktorát. A na závěr jedna rada pro všechny, kdo se chystají na vysokou školu: „Nemyslete na peníze nebo na to, jak je daný obor oblíbený. Vybírejte podle sebe, co byste jednou opravdu chtěli dělat a jak se u toho cítíte!“

K chemii měl vždycky blízko, i když cesta k ní nebyla vždy lehká. Na střední škole si dokonce platil doučování a trávil dlouhé hodiny nad učební látkou. A vyplatilo se! Už pět let se talentovaný vysokoškolák věnuje problematice vývoje léků proti tuberkulóze a dobře ví, co ho pracovně baví a naplňuje. Ve volném čase rád běhá a někdy se také ztrácí v ulicích, protože má špatný orientační smysl. V mapách se sice moc nevyzná, ale směr ke své budoucí profesi našel… A maturantům, kteří uvažují o studiu na olomoucké katedře organické chemie, radí: „Sundejte si růžové brýle, buďte pilní a šlápněte do toho. Všechno se vám to jednou vrátí!“

Málokdo umí o svém koníčku i budoucím povolání tak poutavě vyprávět, jako student hydrobiologie Honza, který se v české krajině cítí jako ryba ve vodě. Aby ne, vždyť jak sám říká, od malička je nejraději v přírodě a jeho velkou vášní jsou ryby. „Rybářem jsem se nestal, rybářem jsem se narodil.“A měl to štěstí, že si na olomoucké Přírodě vybral obor, který ho opravdu baví a studium ho posouvá dál. Jednou by chtěl napravovat chybné zásahy do vodních toků a chránit životní prostředí. Držíme palce, ať se mu jeho plány vyplní. Petrův zdar!

Věřili byste tomu, že předmět, který na základní škole nesnášíte, vás jednou bude živit? Sympatická doktorandka Kateřina by vám o tom mohla vyprávět! Fyzika ji nebavila až do chvíle, kdy se důkladněji podívala na rozpad uranu…Objevila univerzitní město Olomouc a poznala spolužáky, kteří jsou stejně jako ona, vědou fascinováni. V rámci studia se podívala do polské Poznaně a může se také pochlubit článkem v impaktovaném časopisu. „Na vědě mě nejvíc baví, že tato práce není nikdy stejná a člověk pokaždé objeví něco nového. Svoboda v bádání přináší rozmanitost,“ říká vědkyně. A s tím rozhodně souhlasíme!

Až na vysoké škole pochopila, že matematika není jen o počítání, ale také o vymýšlení postupů, logice a schopnosti dělat úkony ve správné posloupnosti. Bohuslava Bestarostová, která studuje obory Učitelství matematiky a geometrie pro střední školy, má za sebou první křest ohněm. Stát před tabulí jako vyučující není jednoduché. Nejtěžší je prý získat od žáků informace, čemu rozumí a naopak čemu nerozumí. „Je deprimující, když vám žáci odsouhlasí, že všemu rozumí, a vy u písemky zjistíte, že se nic nenaučili,“ říká. Na čas strávený na přírodovědecké fakultě bude vzpomínat ráda. „Rozhodně se mi bude stýskat. Zvykla jsem si na studentský život, ale teď už přebírám odpovědnost“, doplňuje. Slávce přejeme hodně štěstí na její pedagogické dráze!

Víte, že na Přírodovědecké fakultě UP vznikla katedra biotechnologií? Katedra se může pochlubit výborným technologickým zázemím, její přístroje pokročilé a super-rezoluční mikroskopie patří k nejlepším ve střední Evropě. Doktorskému studiu se na katedře věnuje Jiří Sojka, student oboru Biochemie. V laboratoři tráví spoustu času a nelituje. „Jsem vděčný, že jsem si mohl všechny biochemické a molekulárně biologické metody vyzkoušet v praxi, což mě velmi posunulo v rámci vědecké kariéry.“ Vědecké práci se chce věnovat i v budoucnosti, jen ještě nemá jasno, jestli to bude na akademické půdě nebo ve státní sféře.

Na základní a střední škole přemýšlel o tom, jaké profesi se bude věnovat. Vzhledem k tomu, že se mu  v dětství líbilo hrát si a pracovat s penězi, neváhal a podal přihlášku na obor Matematika – ekonomie se zaměřením na bankovnictví/pojišťovnictví na přírodovědecké fakultě. Olomouc si vybral na doporučení své sestry, která zde studovala lékařskou fakultu. A také proto, že Olomouc je hezké a útulné studentské město! Díky Seznamováku, který pořádá Univerzita Palackého, poznal spoustu nových přátel. Své čerstvě nabyté vědomosti ze studia chce zúročit v bance nebo pojišťovně.

Na Přírodovědeckou fakultu UP si dala dvě přihlášky, protože se nemohla rozhodnout, který obor si nakonec vybere. Už po týdnu studia ale věděla, že učitelská dráha to nebude. Rozhodla se pro Geoinformatiku a kartografii a vůbec nelituje!

Adéla má za sebou rok distanční výuky a letos si konečně užívá i pravého studentského života. S kamarády si ráda zajde na pivo a na fakultě někdy tráví i svůj volný čas na mimoškolních aktivitách.  A čím by jednou chtěla být? "Zatím nemám jasno, protože ve svém oboru objevuji stále něco nového. Ale budu se muset brzy rozhodnout – musím si zvolit téma bakalářské práce." 

Od dětství sní o potápění s velrybami. A zdá se, že se vydala na správnou cestu, která ji k práci s úžasnými mořskými tvory nakonec přivede. I když to není jednoduché a první rok na vysoké škole jí dal zabrat! Netušila, kolik se toho bude muset naučit, ale nevzdala to…

Studentka zoologie se vrhá do poznávání přírody a ochrany životního prostředí s velkým nadšením. Baví ji exkurze se spolužáky, poznávání nejrůznějších druhů zvířat i brigáda v Pevnosti poznání, kde popularizuje vědu a využívá své znalosti k tomu, aby malým i velkým návštěvníkům ukazovala krásu vědy. Dokonce se začala i potápět a plánuje, že kromě sladkých vod začne díky Erasmu objevovat také biologii podmořského světa. Držíme palce, ať se sny stanou skutečností!

Pátrat po příčinách leteckého neštěstí či vzniku požáru? Nebo pomáhat kriminalistům odhalit nebezpečného zločince? Na jakou profesní dráhu se po studiu vydá?

Sympatický mladý muž ze severní Moravy si pro studium vybral Olomouc, protože chtěl poznat naplno studentský život – bydlet na kolejích a organizovat si čas podle sebe. Analytická chemie ho zajímala i proto, že tento obor má uplatnění ve všech typech laboratoří. Adam má za sebou řadu zajímavých výzkumů, v  současnosti například zkoumá vliv dezinfekce na stáří kamenů. Nejvíce ho na oboru baví, že to není nudná a jednotvárná práce. Říká, že každý vzorek má svůj příběh a práce v laboratoři je jedno velké dobrodružství.

Jak najít ten správný obor ke studiu? Možná vás inspiruje akční film, stejně jako Matyáše, který po zhlédnutí Smrtonosné pasti vystudoval aplikovanou informatiku. Jak absolvent s nadsázkou říká, chtěl být původně hacker, a ti musí být odborníci v programování. Už na střední škole chtěl vědět, jak daný program nebo přístroj funguje a chtěl si své znalosti prohloubit. Sympatický mladík má čerstvě po státnicích. I když studium vždy nebyla procházka růžovým sadem (z první zkoušky "vyletěl" po pěti sekundách), na čas strávený na přírodovědecké fakultě vzpomíná rád. Nejenže vystudoval obor, který ho vždy lákal, ale také se podíval v rámci Erasmu do Slovinska a hojně si užíval studentského života, ke kterému v Olomouci patří třeba legendární klub Vertigo.

Zajímá vás, jak obyvatelé měst vnímají prostředí, ve kterém žijí, jaké prostředí preferují a proč tomu tak je? Pokud ano, věnujte se studiu humánní geografie a mentálnímu mapování. Lucia Brisudová si obor Regionální geografie vybrala na Dni otevřených dveří a v Olomouci se rychle adaptovala. O prázdninách studentku ze středního Slovenska čekají nové zážitky, seznámení i zdokonalování v anglickém jazyce. V rámci Erasmu se totiž chystá nejprve do Bosny a Hercegoviny, poté na výzkumnou stáž do Velké Británie.

Martin Žídek studuje obor Geologické vědy. Rád jezdí do přírody a pochvaluje si, že Česká republika je svou geologickoustavbou neuvěřitelně rozmanitá. Díky svému oboru se dostane do terénu, kde využívá i novou pomůcku - dron. Je členem studentského spolku UP Crowd, který formou přednášek, minikonferencí nebo stánků popularizuje a propaguje vědu. Hot news? Martin Žídek se stal čerstvým tatínkem! Gratulujeme :)

Denisa Kroupová studuje Biochemii. Čím ji zaujala? Provázaností metabolismu. Tvrdí, že pokud někdo hledá v chaosu systém, měl by si vybrat právě tento obor. Denisu najdete také v Pevnosti poznání, kde má na starosti biologické expozice. V malíčku má Živou vodu i Rozum v hrsti. Olomouc je pro ní srdeční záležitostí, proto si chce své studium na Přírodě prodloužit.

Chtěl být archeologem jako Indiana Jones, ale nakonec se rozhodoval mezi fyzikou a chemií. Proč vyhrála chemie? Protože ukazuje, jak funguje náš svět na úplně základní úrovni. Na katedře se věnuje molekulovému magnetismu a tvrdí, že kvantové počítače jsou realitou budoucnosti. Spolu s dalšími studentskými senátory se snaží prosadit zřízení fakultního ombudsmana. V budoucnu by rád pracoval v akademické sféře nebo v chemickém průmyslu.

Může vědce inspirovat sportovec? Zdá se, že ano! Studentka 3. ročníku fyzikální chemie obdivuje jeho vytrvalost, drive na branku i životní styl. A i když to v prváku nebylo lehké, zdá se, že se Lucie vydala správnou cestou. Baví ji nanomateriálová chemie, která je propojená se spoustou vědních oborů a každý si tam podle ní může najít to, co ho zajímá. Během studia potkala spoustu kamarádů, kteří ji pomohli s učením nejen během zkouškového období. Nyní pracuje na doktorátu a čeká, kam ji vítr zavane. Prozradíme vám, že by nejraději zůstala na naší katedře fyzikální chemie.

Vojtěch Janek nazývá přírodovědeckou fakultu mozkem mozků. Je přesvědčen, že přírodní vědy jsou klíčem k rozvíjení a pochopení světa kolem nás. Je zvídavý a neustále si klade otázku proč. Máte to podobně? Studujte matematiku a fyziku! Své zkušenosti můžete předávat dále. Vojta se zapojil do výzvy Člověka v tísni a doučuje děti ze základních škol, které kvůli pandemii zůstaly pozadu v učení. Jaký je život vysokoškoláka a sportovního nadšence?

Rozhodla se na poslední chvíli. Místo neosobní žurnalistiky si vybrala geoinformatiku a nelituje. Říká, že díky tomuto oboru lze zlepšit svět. Pochvaluje si přátelské prostředí i osobní přístup. Bakalářské studium ukončila s vyznamenáním a pokračuje v navazujícím magisterském. Je možné skloubit studium s prací? Ano, ale někdy je to náročné! Od druhého ročníku pracuje pro švýcarskou firmu a nebojí se, že by absolvent oboru Geoinformatika a kartografie nenašel uplatnění!

Dušan Řezáč studoval Střední lesnickou školu v Hranicích. I když chtěl ve studiu jednoho z lesnických oborů pokračovat, nakonec se rozhodl pro obor Biologie a ekologie na přírodovědecké fakultě. Nedávné vládní nařízení omezující pohyb obyvatelstva mu zkomplikovalo výzkum šafránu karpatského a provozování lukostřelby. Přivítal by proto zlepšení současné situace v České republice! Dušan má rád divokou, nespoutanou přírodu a rád fotografuje. Jaká místa ho přitahují a co by chtěl dělat v budoucnu?

Toulky noční oblohou mne každým dnem baví víc a víc. Je to můj útěk od reality a přitom jsem vždy pevně nohama na zemi. Mohu číst příběhy hvězd a souhvězdí nebo si vymýšlet vlastní. A sem tam se k tomu přidá i nějaká ta planeta či mlhovina. Poslechněte si i vy, co na vás kouká v dubnu z noční oblohy.

V brouzdání noční oblohou vám mohou pomoci také mobilní aplikace pro snadnou orientaci na obloze.

Usměvavá studentka molekulární a buněčné biologie pochází z Brna, kde vystudovala gymnázium a byla si jistá, že tam bude pokračovat také na vysoké škole. Jenže osud chtěl jinak a na veletrhu Gaudeamus se rozhodla, že se podívá do Olomouce. A v rámci Dne otevřených dveří se definitivně rozhodla. Líbí se jí nejen moderní budova fakulty, ale hlavně profesionální přístup vyučujících, kteří jsou prý skvělí i v rámci online výuky v době pandemie. Dívka se těší, až se do města opět vrátí studentský ruch a s ním i popularizační akce jako Noc vědců.

Lásku k fyzice zdědil po mamince, která ji učí na základní škole. Od dětství ho zajímalo, jak věci okolo něj fungují. Rád navštěvoval prostějovskou hvězdárnu a pozoroval vesmír. A to mu zůstalo! Vybral si obor aplikovaná fyzika, a jak sám říká, vůbec se nenudí.

Bakalářku zaměřil na vizualizaci drah částic urychlovače v CERNU a nyní pracuje na výzkumu detektoru. Vede studentský spolek UP Crowd a popularizuje vědu. A v podcastu také s úsměvem vzpomíná, jak ze Švýcarska vozil plný kufr sýrů a zval kamarády na kulinářské večírky.

Původně chtěla být lékařkou, psycholožkou nebo studovat jazyky. Na vysněnou medicínu se ale nedostala a tak zkusila přírodovědeckou fakultu, kde se s výborným prospěchem dostala bez přijímaček. Obor bioanorganická chemie náhodou objevila její maminka, když brouzdala na internetu. A tak to zkusila a nelituje!
V současnosti píše dizertační práci a zážitků ze studia i stáží má na rozdávání. Například na letišti ve Francii ji čekala důkladná kontrola poté, co celníci v jejím příručním zavazadle objevili výzkumné vzorky podobající se pervitinu. Naštěstí vše dobře dopadlo a mladá vědkyně místo ve vězení strávila tři měsíce ve výzkumném centru molekulární biofyziky.

Štěpán je tělem i duší sportovec. I když chtěl původně studovat fyzioterapii, osud nebo možná náhoda ho zavedli do Olomouce na přírodovědeckou fakultu. Je ve druhém ročníku na geografii, biologii a environmentální výchově a připravuje se na dráhu učitele nebo volnočasového pedagoga. Zatím má jasno v tom, že by se rád věnoval práci s dětmi, což si také vyzkoušel v centru ekologických aktivit Sluňákov. Studium přírody a dění okolo něj ho baví a naplňuje. Říká, že jisté výhody má i současná online výuka, s přednášejícím botaniky zvládli na dálku dokonce mikroskopování.

Sympatická Nina přijela ze slovenského Martina. I když původně chtěla na medicínu, dnes je nadšenou studentkou biofyziky. Vrhá se do všeho s velkou energií a tvrdí, že přítomnost žen ve vědě je velmi důležitá, protože do ní vnášejí jiný pohled. Za sebou má i zahraniční stáže, v létě možná odjede „na zkušenou“ do Drážďan. Vědecká dráha ji láká, jen ještě neví, jestli zůstane na akademické půdě nebo se vydá do soukromé sféry. Jedno je ale jisté! Je inspirací pro všechny, kdo mají obavy, že tento obor nezvládnou. „Nevzdávejte se, i když to hned nevyjde!“

Dědí se láska k vědě nebo se člověk zamiluje během povinné školní docházky? A co když se stejný obor líbí dvojčatům? Tak trochu neuvěřitelný příběh, nemyslíte?! V případě sympatických doktorandů Michala a Rosti je to jednoznačně zájem o nanomateriály a výpočetní chemii. Díky studiu v Olomouci se již podívali na zajímavé stáže ve světě, spolupracují se špičkovými vědci a jsou na té nejlepší cestě stát se respektovanými odborníky.

Pro někoho je matematika noční můrou a strašákem, pro studentku Viktorii Nesrstovou láskou na celý život. Říká, že je to krásná věda, která nás trénuje v logickém myšlení i v tom, jak přistupujeme ke každodenním problémům. Dívka řeči čísel rozumí, zaměřuje se na statistiku a obor ji stále nepřestává fascinovat. Studium je podle ní hodně svázané s praxí ve firmách a nezřídka se stane, že si zaměstnavatel studenta později nechá. Ráda je za příležitost popularizovat vědu v Pevnosti poznání a kromě toho působí v Akademickém senátu PřF. Jaký je život vysokoškoláka a jaký systém výuky mají ve Finsku? 

Sympatickou vědkyni fascinují včely. Přesněji jejich imunitní systém, který dokáže vzdorovat řadě nemocí. Když si dnešní doktorandka podávala přihlášku na katedru biochemie, zřejmě netušila, jak pestré dny ji v Olomouci čekají. Nelituje a doporučuje. Učení je podle ní jednodušší, když vás baví a máte ho rádi. Prozradila, že ji příjemně překvapilo, že se do laboratoře dostala poměrně brzy během studia a mohla se tak postupně rozhodnout, kam směřovat profesní dráhu. Věděli jste, že studentské projekty podporuje Nadační fond UP? 

Vymyslela nový interaktivní model sopky, který obdivují návštěvníci Pevnosti poznání v Olomouci. Studentka geologických věd má v popularizačním centru PřF brigádu a ukazuje školákům i široké veřejnosti krásy hornin a minerálů. Usměvavá dívka tíhne k sopkám od dětství. Aby ne! Na Bruntálsku, odkud pochází, je jich několik. Vyvřelými horninami se zabývala v bakalářské a diplomové práci. I když to po střední škole vypadalo, že zakotví v medicíně, sopky si ji přitáhly zpět. Po roce lékařského studia, kdy byla zavřená nad knížkami, zvolila jiný směr. Geologie ji oslovila také proto, že se musí chodit ven do přírody. Věděli jste, že studenti se mohou vzdělávat v geoparku vedle fakulty? 

Když vyrůstáte v blízkém kontaktu s přírodou, hrajete si venku a navíc máte na toto období hezké vzpomínky, přirozeně tíhnete k ochraně toho, co máte rádi. A logicky jdete studovat na Přírodu! Richard Kabelka si vybral obor ekologie a životní prostředí a svého koníčka proměnil v budoucí profesi a poslání. Oceňuje širokou nabídku praktických předmětů a terénních exkurzí. Vysoká škola ho prý také naučila lépe vycházet s lidmi. A když se projde v místních parcích a podívá do korun starých stromů, je si jistý, že Olomouc zvolil správně. 

Studentka se zaměřuje na umělou inteligenci, protože se jí líbí idea, že počítače nebo programy se mohou do jisté míry učit. Dříve mívala z matematiky čtyřky a mohlo by se zdát, že ke studiu nemá předpoklady. I když start na vysoké škole nebyl lehký, postupně se s matematikou skamarádila a v prváku dokonce vyhrála soutěž v programování inteligentního průchodu bludištěm. Říká, že informatika otevírá dveře jiným oborům a uplatnění v budoucnu je široké. A kdo tvrdí, že tento obor je nuda, tak se těžce mýlí. 

Splnila si svůj sen a ze slovenského Prešova šla studovat do Olomouce. Jak říká, nádherného města, kde chce každý zůstat. Překážek bylo více než dost, absolvovala obchodní akademii a třeba z chemie a biologie vůbec nematurovala. Na přijímačky na vysokou se proto připravovala sama. Zvládla to! Nyní se věnuje výzkumu a také učí. Práci se studenty miluje a baví ji i popularizace vědy v Pevnosti poznání.

Málem se stal fyzioterapeutem a svět vědy ho minul o malý kousek. Osud ale chtěl jinak a poslal ho na studia nanotechnologie. Nyní vážně uvažuje o tom, že díky Přírodě bude v oboru jednou podnikat. V nejbližší budoucnosti ho čeká stáž v centru jaderného výzkumu v Rusku, což souvisí i s jeho diplomovou prací. Možnosti pro vysokoškoláka jsou podle něj v Olomouci nekonečné, protože nejen katedra experimentální fyziky úzce spolupracuje s ostatními fakultami UP i univerzitami po celém světě. 

Může o naší budoucnosti rozhodnout vzdělávací veletrh? Anebo den otevřených dveří? Jasně že ano! V případě Aleše Stejskala tomu tak bylo. Oslovil ho osobní přístup prezentujících na veletrhu Gaudeamus i komunikace s učiteli na Přírodě. Studuje aplikovanou fyziku a již dvakrát vyhrál Cenu děkana. Jako senátor hájí práva studentů v Akademickém senátu fakulty i univerzity. Jen talent ale k úspěchu podle něj nestačí. Důležitá je také vůle a vytrvalá práce. Vysoká škola prostě není procházka růžovým sadem! 

Už v prvním ročníku studia biochemie se podíváte s Marií Škrabišovou do moderních laboratoří a dokážete během pár týdnů izolovat třeba kofein z čaje. Zkušenost, která se může v životě hodit, stejně tak jako několikaleté studium tohoto fascinujícího oboru. Poznáte univerzální metody, které pak uplatníte jak v medicíně, tak v rostlinné biochemii nebo kdekoliv jinde. O výhodách studia na Přírodě vypráví absolventka, která je odbornou asistentkou na katedře biochemie a spolupracovnicí v oblasti molekulární biologie americké univerzity v Missouri. Vše, co jste chtěli vědět o biochemii a báli jste se zeptat, najdete v rámci speciálního dílu Jak na Přírodu ku příležitosti Dne otevřených dveří.

Nosíte brýle nebo kontaktní čočky? A zajímá vás, jak vlastně tito pomocníci pro lepší vidění fungují? Pokud ano, zaostřete na prestižní obor optometrie. Dagmar Staňkové ten v Olomouci doporučili učitelé na střední škole. Stačí jen zvládnout přijímačky z fyziky a biologie. A v prváku nejtěžší zkoušku fyziologická optika. Podíváte se do špičkových optometrických a technologických laboratoří a na brigádu místo do KFC zamíříte rovnou do optik nebo očních klinik. Lákavá nabídka, nemyslíte? 

Dalo by se s nadsázkou říct, že rodák z Opavy Štěpán Dostál se narodil se zkumavkou v ruce. Chemie ho oslovila již na základní škole a na střední se zaměřením na farmacii už nikdo nepochyboval o tom, že se vydá na vědeckou dráhu. Vybral si analytickou chemii a nyní je na doktorandském studiu. S úsměvem říká, že chemie je všude kolem nás a promítá se do každodenního běžného života, třeba do pestrosti našeho jídelníčku. Fakultu by neměnil, našel tady kvalitní vzdělání, skvělé zázemí a také výborné studentské spolky. Kde byl na stáži v zahraničí a jaké si dovezl zkušenosti?

Biologie a genetika nadchly Kateřinu Neumanovou natolik, že se rozhodla opustit studium matematiky a začít studovat obor Molekulární a buněčné biologie. Proč se tak rozhodla, co bylo v prvním ročníku nejtěžší a co všechno jí dalo bakalářské studium? Odpovědi se dozvíte v tomto díle.

Zjistíte ale také, kde můžete po studiu najít pracovní uplatnění, proč je pro studenty vhodná publikační činnosti a jaké zážitky přinesla Kateřině  cesta po Indonésii.

Ze slovenské Nové Dubnice se do Olomouce přestěhoval Jakub Koníček, student oboru Geoinformatika a kartografie. Dnešní epizoda vám přiblíží, jak probíhalo jeho stěhování za studiem, proč si zvolil geoinformatiku a jaký má tento obor potenciál.

Zjistíte také, že se Jakub úspěšně účastnil soutěží O cenu děkana, Hýčkejte svou Přírodu či ostravského GISáčka, a kromě toho prezentoval fakultu na několika českých i slovenských veletrzích. I díky tomu se potkal se spoustou lidí. Proč jsou pro něj tato seznámení důležitá? Odpověď najdete ve čtvrtém dílu podcastu Jak na Přírodu.

Anežka Dostálová, studentka oboru Optika a optoelektronika, se stala letošní celkovou vítězkou studentské vedecké soutěže O cenu děkana. Poslechněte si dnešní epizodu a dozvíte se nejen co jí tato soutěž přinesla, čím je pro ni fyzika přitažlivá a proč ji doporučuje i dalším studentům, ale také jak mají studenti tohoto oboru možnost využívat špičkově vybavené fyzikální laboratoře a zda má při studiu vůbec čas také na zábavu.

Ve druhém díle vám představíme Jakuba Smetanu, studenta oboru Chemie. Dozvíte se nejen v čem je chemie úžasná a co je při studiu tohoto oboru důležité, ale také jak těžké je chemii popularizovat, jak funguje Chemický spolek nebo jak si můžete při studiu přivydělat.

Proč si při výběru vysoké školy zvolil Lukáš Polčák, student oboru Učitelství geografie pro střední školy, právě naši Přírodu? Co ho vedlo ke studiu oboru Učitelství geografie pro střední školy? A jaké jsou jeho dosavadní zkušenosti s výukou? To se dozvíte v první epizodě podcastu Jak na Přírodu určené především pro zájemce o studium na naší fakultě.