Zdravíčko

Ženské vnímání bolesti se mění spolu s hormonálními výkyvy. Jednou z nejnáročnějších etap je pak věk kolem padesátky, kdy dochází k výrazným fyzickým změnám a zároveň to bývá období, kdy se dnešní ženy ještě starají o své nezletilé děti a zároveň už i o stárnoucí rodiče. K fyzioterapeutovi pak často dorazí s tím, že se cítí vyčerpané a že je bolí úplně všechno. Jak by přijetí od odborníka mělo vypadat, popisuje Jaroslav Zeman z českobudějovického studia Úleva.

Žlutá skvrna na zadní sítnici našeho oka je snad nejdůležitějším místem, které tam máme. Sbíhají se do něj paprsky obrazu a my díky tomu vidíme ostře. Jestliže se tomuto asi půlcentimetrovému flíčku něco stane, poznáme to právě na kvalitě vidění.

Pátrání po původcích našich zdravotních obtíží je vpravdě detektivní práce. Denně ji podstupují laboranti v nemocnicích a specializovaných firmách. Někdy to mají jednodušší a předem vědí, co hledají. Složitější je to v případech, kdy jsou obtíže takzvaně nespecifické a jak se říká, může to být cokoliv. Primářka oddělení mikrobiologie Nemocnice Písek Věra Kůrková dodává, že komplikací může být i přílišná hygiena pacienta.

Až deset procent českých dětí trpí vadami páteře. Pokud je neodhalíme včas, mohou vést k trvalé, celoživotní bolesti. Páteř se křiví a dochází k degenerativním změnám, pak třeba předčasně stárnou ploténky a obratle.

Proti klíšťové encefalitidě je očkováno 46 procent Jihočechů, celorepubliková proočkovanost je ještě o něco nižší, pohybuje se kolem čtyřicet procent. Znamená to, že více než polovina lidí se proti „klíšťovce“ nechrání. Přitom neexistuje jiný způsob obrany a virové onemocnění přenášené klíšťaty může mít pro člověka až devastující následky. Potvrzuje to praktický lékař z Českých Budějovic Ivo Petrášek.

Existuje třináct vyjmenovaných faktorů, které v určité intenzitě nebo kombinaci dělají z pracoviště rizikové místo a z naší práce činnost, která může poškodit zdraví. Primář oddělení pracovního lékařství při českobudějovické nemocnici Aleš Hejlek uvádí, že mezi nejčastější rizikové faktory u nás patří přetěžování svalových skupin, zejména horních končetin. Dále třeba vibrace, ale také prach a hluk.

Známe to všichni. Někam přijdeme a narazíme na člověka, který se tváří tak jedovatě, že okamžitě otráví všechno kolem. Od takového jedince rychle pryč. Někdy to ale nejde. S toxickým člověkem žijeme, setkáváme se s ním v kolektivu. Toxicita v dnešním slova smyslu navíc není jenom zjevná otravnost, ale i promyšlená a skrytá agresivita.

Farmaceut Josef Suchopár už v magazínu Zdravíčko připomněl, že čaje a ovocné šťávy nejsou vhodné k zapíjení léků. Čaj, černý i zelený, účinky léčiv tlumí. Naopak džus, zvlášť grapefruitový a pomelový, účinky nebezpečně zvyšuje. Tablety bychom proto měli zapíjet jen čistou vodou. A co třeba káva?

Specialistou na lékové interakce je farmaceut Josef Suchopár. V pořadu Zdravíčko připomíná, že je velmi důležité, abychom své léky užívali správně. Nejspíš nás to ani nenapadne, ale zásadní vliv má třeba to, čím tablety zapíjíme.

Pracovní lékařství zkoumá nemoci ve vztahu k našemu pracovnímu prostředí, k podmínkám profese a k její náplni. Každý člověk je ale jiný, a tak do hry vstupují i čistě individuální faktory. To, co se jednoho skoro nedotkne, druhému škodí. Jak se posuzuje, která práce je riziková, v magazínu Zdravíčko vysvětluje Aleš Hejlek, primář oddělení pracovního lékařství Nemocnice České Budějovice.

Historik a filolog Václav Grubhoffer z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích se mimo jiné zabývá dějinami medicíny. V magazínu Zdravíčko popsal metody léčby z 16. až 19. století. Někdy mohou působit úsměvně, jindy právě naopak...

Endoskopie v trávicím ústrojí, tedy vstupování do něj existujícími tělními otvory bez nutnosti řezat, se v českobudějovické nemocnici prováděla už v 70. letech minulého století. V 80. letech došlo i na složitější výkony s využitím kombinace různých vyšetřovacích metod. A v roce 1998 se internistka Olga Shonová zasloužila o vznik samostatného gastroenterologického oddělení.

V Česku roste počet lidí nakažených černým kašlem, tuberkulózou nebo záškrtem. U černého kašle už se dá mluvit o epidemii. Čísla u tuberkulózy tak vysoká nejsou, protože k nakažení vede až dlouhodobý kontakt s nemocným s otevřenou formou choroby a také narušená vlastní imunita. Záškrt se ale šíří velice snadno a objevil se u nás znovu po 27 letech.

Umrtvení pod ultrazvukem nebo také ultrazvukem navigovaná blokáda, to jsou názvy pro jednu z moderních metod anestezie. Umožňuje zpřesnit místní znecitlivění i při velkých operacích, a to pomocí známého sona. Princip je jednoduchý a šetrný k pacientově zdraví, ale ne každý ho umí. Tuhle „vyšší dívčí“ ovládají lékaři písecké nemocnice a už roky v ní školí své kolegy z celé republiky.

Patolog Josef Kult pitvá častěji tkáně živé než mrtvé. K jeho každodenní práci v táborské nemocnici patří cytologie – zjišťování buněčných změn způsobených nemocí. Často rakovinou. Jak říká v pořadu Zdravíčko, zdaleka ne každý nádor je zlý.

Bolesti mohou být různého druhu. Zůstaneme-li u těch fyzických, pak jednu ze záludných kategorií tvoří bolesti neurologické. Po vláknech našich nervů se šíří například bolesti způsobené pásovým oparem. Naštěstí takzvané postherpetické neuralgie postihují jen část pacientů, zhruba dvacet procent. Už ale onemocnění samo o sobě je zrádné.

Dornova metoda a zejména její rozšířená česká verze Dornova metoda Plus je metoda lidového léčitelství, která slaví úspěchy v napravování nesprávného postavení malých i velkých kloubů a také páteřních obratlů. Spočívá ve speciálních hmatech, chmatech a cvičeních.

Ne náhodou říkáme ovládání hudebního nástroje „hra“. Je tomu tak ve většině jazyků. A podobně jako jiná lidská hra, třeba na honěnou, stimuluje hra na nástroj mozková centra a podporuje jejich vývoj. V pořadu Zdravíčko o tom v roce 2019 mluvil známý psychiatr Cyril Höschl. Nyní odborníka, který zemřel 21. dubna 2025, připomínáme reprízou.

Když jsme ve stresu, v našem těle se tvoří volné radikály kyslíku. Patří do systému přirozené obranyschopnosti organismu. Pokud je jich ale moc, škodí zdraví. K tomu dochází, pokud je stres dlouhotrvající a nám už se nedaří si od něj odpočinout.

Máte rádi detektivky? Jednu takovou otevírá Zdravíčko s Františkem Vorlem, soudním lékařem a znalcem, jednou nohou na penzi. Mluví mimo jiné o násilných úmrtích, což je denní chleba soudních lékařů. V současnosti podle něj přibývá skonů střelnou zbraní, dříve se používaly zbraně sečné a do středověku patří například obliba úkladné vraždy jedem.

Stále více dětí trpí bolestmi hlavy. I proto vznikají specializovaná centra. V nemocnici v Jindřichově Hradci ho vede lékařka Jana Beranová. Za zvýšený počet malých pacientů s tenzními bolestmi hlavy a migrénami podle ní může dnešní životní styl, úzkosti, které odstartoval covid, i různé spouštěcí mechanismy. A samozřejmě dědičnost a hormonální změny.

Malárie je jedno z nejzávažnějších infekčních onemocnění. Ročně si vyžádá půl milionu lidských životů. Někteří cestovatelé na ni umírají i u nás. Přijít se k ní dá velice snadno, jedním štípnutím infikovaného komára, jak potvrzuje lékařka Očkovacího centra Avenier v Českých Budějovicích Dagmar Benešová.

Hypnóza patří mezi legální metody psychiatrie, psychoterapie a takzvané hypnoterapie. Té se věnuje Šimon Pečenka, místopředseda Českého spolku hypnoterapeutů. V pořadu Zdravíčko vysvětlil, že hypnózy a sugesce se dá s úspěchem využít v případech, kdy je zdravotní problém podmíněn stavem duše. Jestliže lékaři vyloučí jiné, hmatatelné diagnózy, může hypnóza pomoct třeba s migrénami, nespavostí, koktáním a podobně.

Vbočený palec, kratší nohu i výhřez ploténky dokáže účinně řešit Dornova metoda. To tvrdí autorizovaná lektorka a terapeutka Zuzana Prouzová, která soubor nápravných chvatů, cvičení a změn nesprávných návyků při držení těla do Čech přivezla. Na vlastní kůži – nebo spíš bolestivé tělo – metodu poznala v Německu a naučila se ji praktikovat přímo od samotného autora Dietera Dorna. Doma ji pak rozvinula o další rozměr.

Časté močení léčí v Písku nově botulotoxinem. Je to další možnost, jak pomoct ženám, kterým nutkavá potřeba ničí život. Podle urogynekologa a primáře gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Písek Michala Turka je metoda vhodná právě pro pacientky s takzvanou urgentní inkontinencí. Pokud nezabere léková terapie, je aplikace botoxu druhou volbou.

S novým rozmachem cestování po covidu strmě roste počet Evropanů nakažených tropickými nemocemi, napsala před nedávnem Mladá fronta Dnes. Ne všichni pacienti nechtěné dárečky z ciziny přežijí. Zdravotním potížím se přitom dá v mnoha případech předejít. Prevencí, a existuje-li, tak i vakcínou.

Ministerstvo zdravotnictví zavádí nový screening pro muže mezi 65 a 67 lety. Sledován je stav jejich břišní aorty. Aneurysma čili výduť centrální tělní tepny totiž patří mezi nejzávažnější onemocnění cévního systému a ohrožuje zvlášť starší muže. V pořadu Zdravíčko o problému mluví Aleš Mokráček, primář primář oddělení kardiochirurgie a cévní chirurgie Nemocnice České Budějovice.

Někteří z nás s bolestí vstávají i uléhají, a někdy se kvůli ní dokonce ani nevyspí. Je to vyčerpávající a ničí to kvalitu života. Na pomoc takovým pacientům se v České republice zaměřují specializovaná centra léčby bolesti. Jedno takové je v českobudějovickém Lékařském domě.

Zhoršuje se vám za šera vidění? Trvá vám dlouho, než zaostříte za tmy? A už vás napadlo, že jste možná šeroslepí? Tak můžete být v klidu. Jak vysvětluje oční lékař Vladimír Chodura, primář a manažer Oční kliniky Lexum v Českých Budějovicích, skutečná šeroslepost je velmi vzácná a to, co pociťujete, je zcela normální reakce oka na změněné optické podmínky.

Od roku 1981 léčí Jihočech Jan Starý dětskou leukémii. Ve Fakultní nemocnici Motol otevíral specializované oddělení i celou kliniku. Do Čech přinesl dobrou praxi ze západního světa a spolu s kolegy zvedl úspěšnost léčby z deseti procent na devadesát. V magazínu Zdravíčko nynější emeritní přednosta Kliniky dětské hematologie a onkologie v Praze vysvětlil, co leukémie vlastně je.

Nový přístroj, který zpřesňuje vyšetření trávicího ústrojí a navíc umožňuje rovnou i konat, má gastroenterologické oddělení Nemocnice Strakonice. Videoendosonografický systém je zatím jediný v republice a slučuje v sobě známý ultrazvuk a zároveň endoskop. Vnitřním ultrazvukem si lékaři prohlédnou v našich útrobách, co potřebují, endoskopem mohou rovnou odebrat vzorky, případně provést léčebný zákrok.

Ačkoli se chirurg Tomáš Šebek ve své lékařské praxi v berounské nemocnici a na misích Lékařů bez hranic setkává s bezprostředním lidským utrpením při živelných katastrofách, válečnými zraněními nebo „alespoň“ operovaným žlučníkem, je už od studií zároveň propagátorem on-line medicíny.

V Českých Budějovicích spoluzakládal kardiointervenční pracoviště a později celé kardiocentrum, které dnes čítá péči o srdce, cévy i plíce, tedy problematiku hrudní chirurgie. Lékař Ladislav Pešl, ředitel Kardiovaskulárního a thorakálního centra Nemocnice České Budějovice, získal přednedávnem za svůj dlouholetý přínos pro pacienty Jihočeského kraje medaili Za zásluhy od primátorky krajského města Dagmar Škodové Parmové.

Uchovat si dobrou fyzickou i duševní kondici není žádná věda. A je prima, když prostý lidský návod slyšíme i od zkušeného medicínského praktika. Známý „lékař bez hranic“ Tomáš Šebek shromáždil pět jednoduchých pravidel.

Započít nový život se někdy nedaří. Moderní medicína ale umí pomoci. O asistovanou reprodukci požádá řada párů, a to většinou zhruba po roce marné snahy o těhotenství. Lékaři mohou být nápomocni při měkčích metodách, jako je určení plodných dnů nebo inseminace, tedy vpravení spermií do těla ovulující ženy. Když ani to nezabere, navrhnou IVF – fertilizaci in vitro, to jest oplození ve zkumavce.

Seriál Českého rozhlasu České Budějovice a autorky konceptu smyslové aktivizace seniorů Hany Vojtové vypráví příběh paní Tonky, která se v závěru života stěhuje do domova seniorů. Jeho prostřednictvím radí, jak pečovat s úctou, respektem a láskou, a pomáhá pochopit potřeby a pocity těch, o které se staráme.

Seriál Českého rozhlasu České Budějovice a autorky konceptu smyslové aktivizace seniorů Hany Vojtové vypráví příběh paní Tonky, která se v závěru života stěhuje do domova seniorů. Jeho prostřednictvím radí, jak pečovat s úctou, respektem a láskou, a pomáhá pochopit potřeby a pocity těch, o které se staráme.

Seriál Českého rozhlasu České Budějovice a autorky konceptu smyslové aktivizace seniorů Hany Vojtové vypráví příběh paní Tonky, která se v závěru života stěhuje do domova seniorů. Jeho prostřednictvím radí, jak pečovat s úctou, respektem a láskou, a pomáhá pochopit potřeby a pocity těch, o které se staráme.

Seriál Českého rozhlasu České Budějovice a autorky konceptu smyslové aktivizace seniorů Hany Vojtové vypráví příběh paní Tonky, která se v závěru života stěhuje do domova seniorů. Jeho prostřednictvím radí, jak pečovat s úctou, respektem a láskou, a pomáhá pochopit potřeby a pocity těch, o které se staráme.

Seriál Českého rozhlasu České Budějovice a autorky konceptu smyslové aktivizace seniorů Hany Vojtové vypráví příběh paní Tonky, která se v závěru života stěhuje do domova seniorů. Jeho prostřednictvím radí, jak pečovat s úctou, respektem a láskou, a pomáhá pochopit potřeby a pocity těch, o které se staráme.

Seriál Českého rozhlasu České Budějovice a autorky konceptu smyslové aktivizace seniorů Hany Vojtové vypráví příběh paní Tonky, která se v závěru života stěhuje do domova seniorů. Jeho prostřednictvím radí, jak pečovat s úctou, respektem a láskou, a pomáhá pochopit potřeby a pocity těch, o které se staráme.

Seriál Českého rozhlasu České Budějovice a autorky konceptu smyslové aktivizace seniorů Hany Vojtové vypráví příběh paní Tonky, která se v závěru života stěhuje do domova seniorů. Jeho prostřednictvím radí, jak pečovat s úctou, respektem a láskou, a pomáhá pochopit potřeby a pocity těch, o které se staráme.

Seriál Českého rozhlasu České Budějovice a autorky konceptu smyslové aktivizace seniorů Hany Vojtové vypráví příběh paní Tonky, která se v závěru života stěhuje do domova seniorů. Jeho prostřednictvím radí, jak pečovat s úctou, respektem a láskou, a pomáhá pochopit potřeby a pocity těch, o které se staráme.

Jste ranní ptáčata? Nebo noční sůvy? Obojí je v pořádku a má na světě své místo. Říká to lektor zdravého spánku a autor bestselleru Konec prokrastinace Petr Ludwig. Je podle něj prokázáno, že dispozice k tomu, jak člověk spí, se dědí, a to dokonce už po tisíciletí.

Každé čtvrté české dítě se podle loňských údajů Státního zdravotního ústavu potýká s kily navíc. Dá se říct, že přibližně 15 procent dětské populace trpí obezitou, dalších 10 procent má alespoň nadváhu. A křivka dětské obezity dál roste. Souvisí to se sedavou zábavou i stravovacími návyky rodiny. Proto vznikly kurzy zdravého životního stylu, které spojují děti a jejich rodiče.

Endometrióza je nejčastějším gynekologickým onemocněním žen v plodném věku. Kvůli němu dokonce někdy děti ani mít nemohou. Léčba však v mnoha případech k otěhotnění pomůže. Problém je, že nemoc, o které se mluví jako o civilizační, se ráda vrací.

Pokud je těžce nemocný člověk v paliativní péči, bude žít déle a bude mít méně nepříjemných příznaků. To je ověřený medicínský fakt, který zdůrazňuje lékařka Veronika Helešicová, paliatička Centra sociálních služeb Emausy v Českých Budějovicích, vedoucí paliativního týmu jihočeské krajské nemocnice a také lékařka mobilního hospice Ledax.

Podiatrie je medicínský obor, který se věnuje poruchám nohy. Zabývají se jím zdravotníci různých odborností – chirurgové, ortopedi, neurologové, sportovní lékaři, rehabilitační lékaři, ale především diabetologové. Tím je i doktor Ondřej Vrtal, který v českobudějovické nemocnici vede právě podologickou ambulanci v Diacentru.

Zánět je stereotypní odpověď organismu na poškození. Tak zní zjednodušená definice, kterou v pořadu Zdravíčko ocitoval Josef Kult, primář patologického oddělení Nemocnice Tábor. Vzpomněl tak na moudrého profesora, který ho kdysi učil. A se svou osobní moudrostí, nonšalancí a laskavostí vysvětlil, jak zajímavým a významným úkazem zánět v těle je.

Co trápí a zabíjí pacienty, to je téma, které pořad Zdravíčko rozebírá často. Málokdy ale poukazuje na to, co ubíjí lékaře. Tuto otázku tedy dostal Přemysl Hájek, českobudějovický internista a kardiolog, jedna z hlavních postav projektu Umělá inteligence ve službách zdravotníků.

Až čtyřiceti procent žen se týká komplikace jménem myom. Jde o novotvar, který se vytvoří přímo ze svaloviny dělohy. Právě a jedině v ní se tento nezhoubný nádor vyskytuje. Může ale docela podstatně růst, z velikosti hrášku třeba až do velikosti dětské hlavičky, a může se také zmnožovat. Přesto podle Michala Turka, primáře gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Písek, ženy na životě neohrozí.

Po úraze, zvlášť když člověka upoutá na vozík, už život nikdy nebude jako dřív. Může být ale kvalitní a je dobré ho usnadňovat odstraňováním bariér. Zároveň je potřeba, aby se postižený člověk naučil pracovat s tím, co je mu k dispozici. Tak může znovu získat sebedůvěru, vyrovnat se s novou skutečností a najít v sobě opět touhu po životě. To je filozofie projektu Kolečko, startovacího bydlení pro vozíčkáře.

Co tě nezabije, to tě posílí. Je to pravda? I v medicíně? Josef Kult, šéf patologie v táborské nemocnici a vysokoškolský pedagog, odpovídá, že záleží na rozsahu. Jsou nemoci drobné, banální, ale i nemoci velké, fatální. Jeho obor, tedy obecná patologie, považuje za nejzávažnější nemoc přímo smrt. O něco níž stojí v žebříčku smrt částečná. Co si pod tím představit? Jak může člověk umřít jenom z části?

Představte si, že zemře člověk. Mladý, jinak zdravý člověk utrpí například následkem dopravní nehody mozkovou smrt. Stane se to v Ostravě. Má nepoškozené srdce, které by ještě mohlo bít v těle někoho, kdo na ně čeká. Kupříkladu v Praze. Pokud zemřelý předem aktivně nevyloučil možnost využití svých orgánů k transplantaci, rozjíždí se série rychlých vyšetření.

Novou, respektive staronovou pobočku transfúzního oddělení otevřeli nedávno v areálu nemocnice ve Strakonicích. Dále odebírá krev dárců například také nemocnice v Táboře. Životadárná tekutina se pak transportuje do Českých Budějovic, kde je centrální výrobna a sklad krevních derivátů. Odtud si jednotlivé nemocnice v kraji zase odebírají, co potřebují. A potřebují toho dost.

Že jsme povinni podle svých možností a schopností poskytnout první pomoc, to všichni víme. Ale představa, že přijedeme k těžké dopravní nehodě, asi mnohé z nás děsí. Záchranářka a školitelka první pomoci Radka Krygarová proto ve Zdravíčku radí, jak se zachovat a nezmatkovat.

K záchraně lidského života jsme povinováni. Podle zákona bychom měli udělat vše, čeho jsme schopni a co nás neohrožuje. Dnes máme pro první pomoc řadu návodů, velmi praktická je mobilní aplikace Záchranka. Můžeme se ale ocitnout na místě bez signálu, může se nám vybít telefon. Hodí se tedy znát hlavní zásady zpaměti. Absolutním základem je srdeční masáž, kterou je třeba zahájit vždy, když člověk nedýchá.

Despekt, manipulace, ponižování, zpochybňování, ovládání, kontrola a moc jsou podle psychoterapeutky Pavlíny Rasochové typické pro toxický vztah. Nejdříve prý lidé zažívají lásku jak z pohádky, mluví o spřízněné duši, stejném naladění, pohledu na svět. Pak se to mění. Toxický člověk začíná partnera ovládat, zkouší, kam až může posunout jeho osobní hranice. Oběť zažívá traumatické situace, ve kterých se porušují všechna pravidla laskavého lidského chování.

Radka Vrzalová je maminkou dítěte s celiakií. Už dlouhá léta nejenom bezlepkově vaří, ale zároveň o tom publikuje, píše kuchařky a školí zájemce, kteří se s nesnášenlivostí lepku také potýkají. Často dostává i otázku, jak bezlepkovou dietu zvládnout finančně.

Hlavně, ať to omylem nezmáčknu – to je jedna z nejčastějších obav uživatelů mobilní aplikace Záchranka. Chytré tlačítko dokáže rychle přivolat pomoc, aniž bychom si museli vybavovat číslo tísňové linky. Operátoři pak se vším poradí. A jak potvrzuje záchranářka a lektorka Radka Krygarová, připraveni jsou i na možnost, že ikonku stiskneme náhodou. Dovolat se omylem prakticky nelze.

Cukrovka patří k nejrozšířenějším civilizačním chorobám u nás. Nejčastější jsou sice vysoký krevní tlak a zvýšený cholesterol, ale cukrovka je velmi rychle dohání a tyto nemoci spolu souvisejí. Podle diabetologa Ondřeje Vrtala z českobudějovické nemocnice je pacienti často mají všechny dohromady.

Sedm z deseti českých žen využije během porodu služeb anesteziologa. Některým jde jenom o utlumení bolesti, jiné se ale bez takové pomoci neobejdou, a to ze zdravotních důvodů. Odborníci tedy využívají anestezii, nebo analgezii. Jaký je mezi tím rozdíl a co různé rodičky potřebují? V magazínu Zdravíčko odpovídá Tomáš Piksa, primář anesteziologicko-resuscitačního oddělení Nemocnice Písek.

Skloňuje se víc a víc. Takzvaná jednodenní medicína. Letos ji podpořily zdravotní pojišťovny, proto přibývá zařízení, kde ji nabízejí. V Jihočeském kraji se v režimu „ráno přijdeš – přes den tě operují – večer odejdeš“ pracuje už například v českobudějovické, písecké a strakonické nemocnici.

Lidská buňka se neliší od zvířecí. Patolog Josef Kult, který pitval a zkoumal pod mikroskopem obě tkáně, přísahá, že nepoznáte rozdíl například mezi plicní buňkou člověka a plicní buňkou hada. Stejně jako zvířata mají i lidé pět druhů tkání. Na rozdíl od rostlinných buněk jsou ale ty živočišné méně zřetelně ohraničené, a aby se s nimi mohlo pracovat, musejí se barvit.