Zeitgeist

Zeitgeist #37 s Ondřejem Bajgarem o varovném bezpečnostním incidentu v OpenAI, konspiracích AI agentů a různých scénářích budoucnosti.

Početná skupina velkých jazykových modelů ve formě autonomních agentů při celkem rutinním testu uprchla z izolovaného testovacího prostředí. Dokázala se připojit na internet, zřídit si opakovaně diskuzní fórum, kde utvořili kolektiv a společně se domluvili a motivovali ke kyberútoku na systémy společnosti Hugging Face. Tvůrce těchto modelů a celého testu - společnost OpenAI červencový útok odhalila až s velkým odstupem. A jak se postupně ukazuje, zdaleka nejde o ojedinělý incident? Mnozí experti v reakci na tyto události zesílili volání po mezinárodní dohodě na regulacích AI a zpomalení vývoje. Varují před potenciálně existenčními riziky. Co přesně útoku na Hugging Face předcházelo a co se během něj dělo? A z jakých důvodů je tento příklad tak varovný? Jaké scénáře budoucího vývoje umělé inteligence se v tomto světle nabízejí a co můžeme dělat, aby se lidstvo neskončilo jako v nějaké dystopii? Nejen o tom na velké ploše mluví s matematik a výzkumník v oboru AI Safety Ondřej Bajgar:

„Incident Hugging Face dobře ilustroval, že schopnosti systémů jsou mimořádné pokročilé a  že bezpečnostní opatření a sladění s lidskými hodnotami nejsou na takové úrovni, na jaké by měla být. Také to leccos vypovídá o bezpečnosntí kultuře v společnostech vyvíjející AI a o tom, jak vážně k bezpečnosti přistupují. Je to varovný signál ve všech třech zmíněných oblastech,“ říká odborník, který dlouho působil na univerzitě v Oxfordu nebo v IBM a od letoška zkoumá otázky spojené s bezpečností AI na ČVUT. Připravil a moderuje Štěpán Sedláček.

Vybrané zdroje a doporuční na další čtení:

Vytvářejí superinteligenci a připravují se na moment, kdy se jejich vynález pokusí zničit lidstvo (Nicolas Killian, Die Zeit, přel. Respekt)

https://www.respekt.cz/technologie/vytvareji-superinteligenci-a-pripravuji-se-na-moment-kdy-se-jejich-vynalez-pokusi-znicit-lidstvo

Technická zprává o incidentu HUgging Face od OpenAI (26. 8. 2026)

https://openai.com/cs-CZ/index/hugging-face-incident-and-the-road-ahead/

Analýza od METR a Redwood Research (26. 8. 2026)

https://metr.org/blog/2026-08-26-openai-hugging-face-incident-investigation/

Výzva vývojářů LLMs

https://www.pacingthefrontier.com/

https://ai-2040.com/

Preliminary Report of the Independent International Scientific Panel on AI: Evidence-based assessment of opportunities, risks and impacts of AI (OSN červenec 2026)

https://www.un.org/independent-international-scientific-panel-ai/en/preliminary-report

Foto: ČTK / AP / Michael Dwyer

S Tomášem Lindnerem o situaci v Sasku-Anhaltsku před zemskými volbami a sílící Alternativě pro Německo využívající ostalgii i westalgii. Připravil a moderuje Štěpán Sedláček.

Alternativa pro Německo vznikla teprve před třinácti lety v době, kdy kancléřka Angela Merkel vládla Německu mimo jiné se sloganem Alternativlosigkeita řadu svých politik hájila tím, že k nim neexistuje alternativa. V tom se ostatně inspirovala od Margaret Thatcher a jejím heslem TINA (There is no alternative) odkazujícím na volný trh a neoliberální politiky tehdejší konzervativní vlády.

Alternativa pro Německo jako pravicová populistická strana přišla s nabídkou alternativy k politice křesťanských demokratů i socialistů a postupně se vyprofilovala jako krajně pravicová euroskeptická strana se silně protiimigrační politikou, důrazem na etnický nacionalismus a snahu revidovat pohled na moderní dějiny Německa, přičemž někteří vysoce postavení členové AfD nemají problém relativizovat ani nacistickou minulost země. Hlavní oporu přitom strana má v zemích bývalého východního Německa.

Německé mainstreamové strany zkusily kolem AfD  vystavět "Brandmauer" tedy jakousi protipožární zeď či firewall, který má zabránit šíření „viru“ krajní pravice dál do společnosti a rozleptání liberální demokracie budované v Německu od konce druhé světové války. V praxi to znamená, že s nimi nespolupracují a vždy se snaží spojit síly tak, aby se AfD na různých úrovních nedostala k moci, i za cenu velkých kompromisů mezi rozdílnými demokratickými stranami. Například v Durynsku vyhrála v roce 2024 AfD zemské volby, ale ostatní strany se spojily, aby v zemi nevládla. Durynský Zemský úřad pro ochranu ústavy, který také funguje jako kontrarozvědka, stranu v zemi vyhodnotil jako prokázaně pravicově extremistickou a její představitele v čele s Björnem Höckem sledují tajné služby.

Na začátku září 2026 AfD vede v celostátních průzkumech. Tleská ji současná americká administrativa i Elon Musk. Je největší opoziční silou v Bundestagu a ve státě Sasko-Anhaltsko týden před volbami přesahují její preference 40 procent, zatímco vládnoucí CDU 23 procent. Pokud se voličské nálady potvrdí ve volbách tak by mohla strana poprvé sama vládnout v jedné ze zemí a začít budovat svou alternativní verzi Německa. Co by to mohlo v praxi znamenat? Čím se daří AfD oslovovat voliče a jaká ideologie probublává hlouběji pod fasádou, líbivými slogany kampaní? Nejen o tom mluví Tomáš Lindner v podcastu Zeitgeist, který spolu s fotografem Matějem Stránským sledoval několik dní čelní představitele AfD během kampaně v Sasku Anhaltsku včele s Ulrichem Siegmundem.

Reportáž najdete zde:

Respekt na cestě s lídry Alternativy pro Německo

S Josefem Šlerkou o „nedožitých“ narozeninách WWW, internetu a médiích v zajetí sociálních sítí, technologických gigantů a AI.

„World Wide Web je rozsáhlý projekt pro vyhledávání hypermediálních informací, jehož cílem je poskytnout všeobecný přístup k obrovskému množství dokumentů,“ psalo se na první webové stránce spuštěné 6. srpna 1991. Stál za ní britský informatik Tim Berners Lee, který vyvinul a rozjel web jako vedlejší projekt při práci v CERNu a poskytl ho zdarma celému světu.

Postupné globální propojení lidí s využitím počítačů a hypertextu podnítilo digitální revoluci, která změnila od základů to, jak komunikujeme a vnímáme svět. Web se stal všudypřítomnou internetovou pavučinou zprostředkovávající přístup ke stránkám s obrovským množstvím informací k níž jsme takřka neustále připojení, čím dál častěji s využitím chytrých telefonů. Pětatřicet let od spuštění prvních webů se už ovšem do velké míry vytratilo nadšení, idealismus a étos spjatý s počátky nebývalého informačního propojení lidstva.

Mýtická kybernetická síť pulzující toky jedniček a nul od člověka k člověku se postupně stala samozřejmostí a povstalo z ní velké množství nejrůznějších digitálních služeb, platforem a firem. Mnohé společnosti se ovšem posléze obrátily zády k některým z prvotních idejí a hodnot otevřeného webu a leccos podřídily maximalizaci zisku. Jak se i pod vlivem vyhledávačů, sociálních sítí, médií a posléze i velkých jazykových modelů proměnil zárodečný web z nějž vyrostly, v místy zahnívající prostor a síť, kde už dnes většinu provozu tvoří boti a AI agenti, a kde je svoboda internetu ohrožena na mnoha úrovních? Podle vynálezce webu ovšem ještě není pozdě na to ho opravit. Jak by se dal negativní vývoj zvrátit? Nejen o tom mluví semiotik, datový analytik a novinář se serveru Investigace Josef Šlerka, který vyučuje na Studiích nových médií na FF UK. 

 Foto: CERN

S Matoušem Horčičkou o šesti měsících války z pohledu Teheránu, proměně vládnoucích špiček režimu, skrytém ajatolláhovi a pomstě americkému prezidentovi.

Spojené státy a Írán v červnu uzavřely memorandum s lhůtou šedesáti dní, během nichž měly dojednat trvalé příměří. Ale brzy se ukázalo, že jde spíše o symbolický krok, který k mírové dohodě spíše nepovede. Lhůta v pondělí 17. srpna vypršela a válka podle všeho pokračuje.

Donald Trump v reakci uvedl, že íránský režim nedosáhne dohody jakou by si přál a dodal, že nesmí získat jadernou zbraň. Také zopakoval, že své tvrzení, že průliv má být americký. V rozhovoru pro Fox News následně uvedl, že by se Teherán měl vzdát a také pohrozil bombardováním Ománu, který s Íránem jedná o obnově komerční dopravy v Hormuzském zálivu.

Vysoký íránský představitel po vypršení termínu z memoranda sdělil agentuře Reuters, že Írán bude eskalovat napětí v Hormuzském průlivu i mimo něj a přejde do útoku, pokud Spojené státy během několika týdnů nesplní body z červnového memoranda. Íránská státní média také informovala, že Hormuzský průliv zůstane uzavřený, dokud USA podmínky nesplní.

Mělo čtrnáctibodové memorandum vůbec šanci na úspěšné dosažení míru? Kam po bezmála šesti měsících dospěla válka z pohledu režimu v Teheránu? Jak se za tu dobu proměnily vedení a cíle íránského režimu i represe uvnitř Íránu? Usilují o život amerického prezidenta, který kvůli potenciální hrozbě odletěl ze summitu NATO jiným letadlem? A jak důležitá je pro Írán vazba na Čínu? Nejen o tom mluví expert na Írán Matouš Horčička z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) v novém díle podcastu Zeitgeist se Štěpánem Sedláčkem.

Doporučujeme vaší pozornosti také:

Vzdorovitý, unavený, zoufalý, ale také plný naděje. Co odhalila cesta válečným Íránem(reportáž NYT)

Tajná operace Izraele: Jak chtěl Mosad naverbovat bývalého íránského prezidenta Ahmadínežáda

S Tomášem Brolíkem o prvních 100 dnech vlády strany Tisza, nové hlavě státu a mezích moci ústavní většiny v Maďarsku. Moderuje Štěpán Sedláček.

Maďarsku už přes tři měsíce vládné strana Tisza v čele s Peterem Magyarem, která má v maďarském parlamentu ústavní většinu. Premiér poměrně rychle mění pořádky, které v zemi 16 let budoval Viktor Orbán se svou stranou Fidesz. Mimo jiné zahájil přestavbu veřejnoprávních médií v nezávislé instituce a pomocí ústavních dodatků omezil funkční období politiků. U jednotlivých předsedů vlád na maximálně osm let ve funkci, což vylučuje návrát Orbána v roli premiéra. U poslanců pak jde o maximálně dvanáct let. Parlament také předčasně ukončil mandát prezidenta Tamáse Sulyoka a schválil vznik nového úřadu, který má prošetřit zneužívání veřejných prostředků a korupci. Na post hlavy státu Tisza posléze nominovala někdejšího předsedu nejvyššího soudu Andráse Baku.

Viktor Orbán a jeho příznivci mnohé z těchto kroků vnímají jako útlak a tyranii. Sledujeme bourání a znovuzakládání maďarského státu, budování spravedlivější demokracie nebo jde především o střídání politických garnitur a boj o moc? Jaké první přešlapy udělal nový premiér? Rychlé politické změny v Maďarsku rozebírá v novém díle Zeitgeistu zástupce šéfredaktora týdeníku Respekt Tomáš Brolík se Štěpánem Sedláčkem.

Foto: Péter Magyar FB

S hydrologem Oldřichem Rakovcem a bioklimatologem Miroslavem Trnkou o vodě, požárním počasí a změně klimatu.

Extrémní lesní požáry ve Francii a Španělsku vyhnaly na čas z domovů stovky tisíc lidí. Sílu a rychlý postup plamenů umocňují vlny veder a sucho zintenzivněné postupujícím zahříváním planety, která je dnes v průměru o zhruba 1,4 stupně Celsia teplejší ve srovnání se stavem před průmyslovou revolucí. Mezinárodní uskupení vědců World Weather Attribution na konci července zveřejnili analýzu v níž mimo jiné upozorňují, že klimatická změna vyvolaná člověk zvyšuje pravděpodobnost vhodných podmínek pro vznik takových požárů v jihozápadní Francii nejméně dvojnásobně a ve středním Španělsku dvacetinásobně. Vědci z WWA také vydali studii o současném suchu v Evropě a jeho souvislostech se změnou klimatu. Co se v koloběhu vody mění, když se zahřívá atmosféra, co čekat do budoucna a jak se na to lépe přípravit. O tom všem bude řeč v dnešním Zeitgeistu s hydrologem Oldřichem Rakovcem a posléze bioklimatologem Miroslavem Trnkou.

Foto: Milan Jaroš

Zeitgeist # 31 s archeologem Jan Bažantem o síle řecké mytologie, kultu krále Ithaky a věrohodnosti amerického snímku Odyssea

(SPOILER ALERT! V 55. a 56. minutě je vyzrazen závěr filmu)

V televizi pranýřují narcistního politika, na trzích prý zavládla panika, Spartu v zápase porazil AFC Ajax a v reklamní přestávce se vám snaží prodat nějaká afrodiziaka nebo bůhvíco z Amazonu. Je první středa v měsíci, tak v poledne raději zavřete okna kvůli sirénám...

Odkazy na řeckou mytologii jsou všudypřítomné. Řecké báje si lidé vyprávejí tisíce let v mnoha verzích a jak dosvědčuje kasovní úspěch nového velkofilmu Odyssea režiséra Christophera Nolana, stále přitahují pozornost a budou se nejspíš v různých vlnách vracet i v budoucnu. Ale kde se tyto mýty vlastně vzaly? Jaký měly a mají smysl a jak se jeví poslední hollywoodské zpracování z pohledu klasického archeologa a znalce řeckých bájí, který sám navazuje na staré mýtografy? Jaké funkce mýty plnily a plní a jak to vlastně s Odysseem bylo dál po návraru na Ithaku? I o tom uslyšíte v dnešním Zeitgeistu s profesorem klasické archeologie Janem Bažentem z Centra klasických studií Filosofického ústavu AV ČR, který je mimo jiné autorem knihy Řecké mýty I. O bozích a lidech (Argo, 2025). Připravil a moderuje Štěpán Sedláček.

Ilustrace: Odysseus a Argo - Briton Rivière

Recenze filmu Odyssea od Jindřišky Bláhové:

Odyssea podle Nolana je intimní velkofilm o mužské vině a ženském hněvu

S Filipem J. Scherfem o vládnoucí elitě a sílící destabilizaci Ruska agresivní válkou proti Ukrajině a útoky dronů.

Ruská agrese na Ukrajině pokračuje pátý rok, zdevastovala miliony životů a rozhodně má daleko od prvotního Putinova cíle zabrat celou Ukrajinu. Ruské rakety a drony nadále cílí na ukrajinská města. Ale válka v poslední době palčivěji dopadá také na životy běžných Rusů daleko od fronty, kde už podle propočtu americké nevládní organizace CSIS zemřelo více než 450 tisíc ruských vojáků.

Ukrajinské drony útočí na energetickou infrastrukturu po celém Rusku a černý kouř ze zasažených zásobníků ropy a dalších budov se vznáší nad řadou velkých měst včetně Moskvy. Obyvatelé v posledních týdnech stojí v dlouhých kolonách u čerpacích stanic. Agentura Reuters tento měsíc informovala, že Rusko, coby jeden z největších vývozců a zpracovatelů ropy na světě, kvůli výpadkům začalo dovážet benzín od Indie. Problémy s nedostatkem paliva ostatně veřejně přiznal i prezident Vladimir Putin, který označil za důsledek teroristických útoků.

Jak rostoucí nespokojenost lidí v Rusku dopadá na vládnoucí režim a elity? Jakých scénářů dalšího vývoje se obávají a na jaké trumfy můžou spoléhat? Na jakých principech a lidech stojí v Rusku mocenská pyramida s Vladimirem Putinem na vrcholu? Jak lze číst veřejné vystoupení jednoho z nejbohatších ruských oligarchů Andreje Melničenka, jehož esej a profil otiskl britský týden The Economist? A jak se jeví pokus o vzpouru Jevgenije Prigožina s odstupem tří let? Nejen na to odpovídá v podcastu Zeitgeist expert na Rusko a evropskou bezpečnost Filip J. Scherf z University of St Andrews ve Velké Británii, který je autorem knihy Ztracená země: Příběh moderního Ruska (Host, 2024) a právě odevzdal rukopis druhé knihy s názvem Faustové: Tragédie Putinovy elity. Připravil a moderuje Štěpán Sedláček.

Foto: Kreml

Zeitgeist #29 s Janem Pačesem o sílící epidemii eboly, přípravě na nebezpečné viry i umělé inteligenci nahrazující vědce.

Epidemii eboly v Demokratické republice Kongo se podle Světové zdravotnické organizace bohužel stále nedaří dostat pod kontrolu a virus se v zemi dál šíří. Dva měsíce po vyhlášení epidemie evidovala WHO přes 1926 nakažených a více než 700 mrtvých (data z 11. července).  Vývoj zatím podle všeho směřuje spíše k pesimističtějším epidemiologickým scénářům s mnohanásobně větším počtech nakažených. Jde přitom o kmen filoviru s názvem Bundibugyo proti němuž zatím není vyvinuté očkování ani účinná léčba.

Americké centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zvýšilo na konci června úroveň reakce na epidemii eboly na nejvyšší stupeň, jakkoliv rozšíření nemoci do USA zůstává nízké. Dobrá zpráva podle WHO je, že se podařilo přinejmenším proteď zamezit šíření v sousední Ugandě, kde nákaze také podlehlo několik lidí ale v době natáčení nebyl už více než dva týdny evidován nový případ nákazy.

Ebola patří k nejsmrtelnějším nemocem a rizika spojená s jejím šířením nelze brát na lehkou váhu nikde na světě. Pomoc zastavit její šíření můžete například příspěvkem v krizové sbírce organizace Lékaři bez hranic, která zasahují přímo v ohniscích nákazy a posiluje zdravotnickou péči v postižených oblastech.

Tento virus se naštěstí nešíří vzduchem a jde tak o spíše nepravděpodobného kandidáta na původce příští pandemie, která by mohla ochromit podstatnou část světa podobně jako covid. Vědci upozorňují na jiné patogeny. Navíc se ukazuje, že nezanedbatelné riziko může pramenit také od generativní AI, která je za jistých podmínek ochotná nabídnout podrobný plán na vytvoření biologické zbraně třeba ve formě nebezpečného viru.

Foto: NIAID

Zmíněné webové stránky o ebole a hantaviru, které Jan Pačes vytváří spolu s Michaelou Liegertovou a pomocí AI agentů najdete zde:

https://titan.img.cas.cz/ebola

https://titan.img.cas.cz/hantavirus

Doporučená literatura k tématu epizody od Jana Pačesa:

Jonathan Kennedy - Pathogenesis: A History of the World in Eight Plague (2023) 
ISBN: 978-0593182963 

Evoluční a historický pohled na to, jak infekční nemoci formovalylidskou civilizaci – od neolitické revoluce po COVID-19. Autor jeepidemiolog na Queen Mary University of London. Kniha byla velmidobře přijata odbornou i populárně-vědeckou kritikou a představuje jeden z nejlepších titulů posledních let na pomezí evoluční biologie, historie a epidemiologie.
https://en.wikipedia.org/wiki/Pathogenesis:_A_History_of_the_World_in_Eight_Plagues
Michael T. Osterholm & Mark Olshaker - The Big One: How We Must Prepare for Future Deadly Pandemics (2025) ISBN: 978-0-316-58027-8

Osterholm patří mezi nejrespektovanější epidemiology světa, ředitel Center for Infectious Disease Research and Policy (CIDRAP), dlouhodobý poradce americké vlády pro pandemickou připravenost. Kniha je o tom, co jsme se (ne)naučili z COVID-19 a jak se připravit na příští pandemii, která může být výrazně smrtnější než SARS-CoV-2. Autoři rozebírají i výrobní řetězce léčiv, vakcíny a biologickou bezpečnost. 
https://www.youtube.com/watch?v=PakbsI6WjvE
David Quammen - Spillover: Animal Infections and the Next Human Pandemic (2012) ISBN: 9780393066807

David Quammen je špičkový vědecký publicista, kniha vznikala nazákladě rozhovorů s předními virology a ekology. Nejlepší kniha ovzniku zoonóz a přeskoku virů mezi druhy.
https://davidquammen.com/spillover

Zeitgeist #28 s Jiřím Pehem a Dominikou Perlínovou o oslavách výročí americké nezávislosti a proměnách demokracie v USA.

Všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni. Známá teze z Deklarace nezávislosti Spojených států z roku 1776 nabývala v průběhu americké historie různé významy a výklady se zásadními dopady na životy mnoha lidí. Dějiny USA lze vyprávět mimo jiné jako příběh emancipace a zrovnoprávnění dlouho diskriminovaných skupin lidí včetně žen, otroků nebo původních obyvatel. Přitom však generace reformátorů mohly odkazovat na stejné osvícenské ideje a ústavní pořádky, které sestavili zakladatelé USA, když vymaňovali kolonie z britské nadvlády. Čím se vyznačovaly oslavy Dne nezávislosti v režii prezidenta Donalda Trumpa? Jak se mu podařilo posunout své pravomoci ve vztahu k Nejvyššímu soudu USA. I na to mimo jiné odpovídá novinářka Dominika Perlínová v Zeitgeistu Týdeníku Respekt.

Jiří Pehe se v navazující druhé části podcastu zamýšlí nad tím, co mohou Američané slavit po 250 letech, proměnou americké demokracie, krizích které překonala i té současné, kdy se potýká se sílící polarizací, nerovností, zablokovaným politickým systémem a rostoucí mocí oligarchů.

„Trump s podivuhodnou lehkostí vytvořil poloautoritářský režim s prvky fašismu. Je otázka, jestli jde o přechodnou věc, která zmizí po příštích volbách,“ říká v podcastu Zeitgeist politolog, spisovatel a publicista JIří Pehe, který řadu let prožil ve Spojených státech v rozhovoru se Štěpánem Sedláčkem.

Doporučujeme také související články:

⁠Vznik Spojených států v roce 1776 a věčná otázka: Kdo smí být Američanem?⁠

⁠Jak Trump přepisuje americkou historii⁠

Foto: White House - Salute to America 250 – Independence Day 2026

Zeitgeist #27 s klimatologem Pavlem Zahradníčkem a lékařkou Annou Kšírovou o horké vlně, která se prohnala Evropou, opomíjených zdravotních rizicích a vlnobití veder zesilovaným změnou klimatu.

Prožili jsme sérii nezvykle horkých dní a nocí, které možná vás nebo vaše blízké hodně vyčerpali a potrápili. Ale většina lidí se z toho rychle vzpamatuje a zapomene jako na takovou epizodu či výchylku z běžného léta. Problém je, že podobné a leckdy i delší epizody budou i v našich zeměpisných šířkách častější a intenzivnější. A lépe je zvládnout zdaleka není úkol jen pro jednotlivce. Je to výzva pro obce, různé organizace, společnost a politiky, kteří by měli nabízet řešení podobně jako v případě povodní i jiných krizových událostí a stejně tak řešit příčiny.

Horko je třeba začít brát opravdu vážně a připravovat se na něj. Vlny veder už dnes způsobují v Evropě více úmrtí než všechna ostatní přírodní rizika dohromady. Teploty rotou, populace stárnou a přibývá výskyt chronických onemocnění, která vytvářejí s horkem smrtící kombinaci. Zároveň zdaleka ne všichni mají přístup k dostatečnému chlazení a nebydlí v prostorech připravených na takto horké podmínky. Světová zdravotnická organizace uvedla, že od 21. června je v Evropě v souvislosti s dopady horka doložených více než třináct set úmrtí. Počet pravděpodobně ještě vzroste. V uplynulých čtyřech letech podle WHO kvůli horku zemřelo v Evropě více než dvě stě tisíc lidí.    

Velkou část Evropy v uplynulých dnech přiklopilo horko, které tady v červnu nemělo v takové intenzitě obdoby a na mnoha místech padaly teplotní rekordy. Klimatologové a meteorologové z mezinárodního uskupení World Weather Attribution ve své analýze došli k závěru, že takto silná vlna veder by byla ještě před 50 lety v červnu nemyslitelná. Ale kvůli postupujícímu zahřívání planety je realitou. Ještě v roce 1976 by při této události byly teploty o zhruba tři a půl stupně nižší. Tato  horká vlna byla podle vědců nebezpečná i kvůli kombinaci relativně vysoké teploty a vlhkosti vzduchu, která omezuje schopnost lidského organismu se přirozeně ochladit pocením. „Rychlý odklon od spalování fosilních paliv je zásadní, pokud chceme v budoucnu zabránit ještě vyšším teplotám a jejich důsledkům,“ poznamenává klimatolog Theodore Keeping z Imperial College London spolu s dalšími autory nové zprávy WWA.

Čeho jsme to byli v posledních dnech svědky? A jak podobné horko vnímat v kontextu postupující změny klimatu? Co se ve 40 stupních děje s naším organismem? Kdo jsou nejohroženější skupiny a jaké účinné a přitom opomíjené cesty ke zvládání veder se nabízejí? Jak se z toho poučit a připravit českou společnost na budoucí horka?  Nejen o tom uslyšíte v podcastu Zeitgeist od klimatologa Pavla Zahradníčka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (Czechglobe) a ČHMÚ a lékařky, liberecké zastupitelky Anny Kšírové, která působí jako anestizioložka v Nemocnici Jablonec nad Nisou a sestavila s několika kolegyněmi kurz pro zdravotníky s názvem Klimatická změna v ordinaci.

Foto: Milan Jaroš

S Tomášem Brolíkem a Ondřejem Kundrou o pozadí obratu ve válce, summitu G7 a podporování Ukrajiny ze strany států EU čtyři roky od chvíle, kdy se stala kandidátskou zemí.

Ruský prezident Vladimir Putin se mohl pár měsíců těšit z dopadů války v Íránu, která skokově zvýšila ceny ropy a zemního plynu a odvedla část světové pozornosti od ruské agrese. Ale cena zmíněných komodit od té doby už výrazně klesla. A jak dosvědčují události z posledních týdnů, Ukrajině se daří útočit na energetickou a další infrastrukturu v čím dál vzdálenějších částech Ruska a tím omezovat export strategických surovin. Kouř stoupající na Moskvou, Krymem nebo Petrohradem a bzučení dronů navíc upomínají řadové Rusy, že se jich válka rozpoutaná Putinem na Ukrajině navzdory jeho slibům týká citelněji, než si mnozí namlouvali. A ruská mašinérie statisíců vojáků už na Ukrajině v poslední době nedokáže výrazně postupovat i přes velké ztráty. K ukrajinským úspěchům také patří to, že Kyjev minulý měsíc zahájil první přístupová jednání s EU bezmála čtyři roky od získání kandidáského statusu.

Jak se válka vychýlila z rytmu ruských letních a zimních ofenziv posledních let? O čem vypovídají útoky ukrajinských dronů na ruském území a jak číst výsledky summitu G7 z pohledu Ukrajiny? Jak moc pošramocené jsou vztahy Polska a Ukrajiny? A kam dospěl ve své politice vůči Ukrajině premiér Andrej Babiš? Nejen o tom mluví zástupci šéfredaktora Ondřej Kundra a Tomáš Brolík se Štěpánem Sedláčkem v dalším díle Zeitgeistu.

K tématu také doporučujeme:

Dálnice smrti a hořící Moskva: Ukrajina díky novým dronům a novému myšlení získává převahu

Evropský komisař pro obranu: Zaostáváme za Rusy ve výrobě zbraní. Musíme to změnit

Válka Polska a Ukrajiny (o minulost) je v plném proudu

Zeitgeist #25 s Dominikou Perlínovou o napětí v Severním Irsku, rozpojeném království a dopadech odchodu z EU. Připravil a moderuje Štěpán Sedláček.

Psal se rok 2016 a v Bílém domě končil svůj druhý mandát prezident Barack Obama, USA a Čína se přidaly k Pařížské klimatické dohodě a svět se rozšířil o novou vrstvu reality, kterou obsadily příšerky ze hry Pokémon GO, Instagram spustil stories a v Česku tehdy úřadovala vláda Bohuslava Sobotky. Na konci roku ovšem bylo jasné, že se cosi podstatného mění a v politice se i díky novým médiím a změnám  ve společnosti naplno projevily některé síly s nimiž se potýkáme dodnes. Vnímání reality se nerozšířilo zdaleka jen o roztomilá kapesní monstra.

Britové si překvapivě zvolili odchod z Evropské unii a premiér David Cameron odstoupil. Prezidentské volby v Americe vyhrál Donald Trump a na Filipínách Rodrigo Duterte. Oxfordský slovník vyhlásil za slovo roku termín post-truth, tedy postpravdivý, což označuje situace, v nichž objektivní fakta mají menší vliv na utváření  veřejného mínění než apelování na emoce a osobní názory. Konkureční slovníky jako Merriam-Webster, Dictionary.com, Collins English Dictionary nebo Cambridge Dictionary pak k roku 2016 přiradili výrazy – sureálný, xenofobie, brexit nebo paranoidní.

Velká Británie od té doby skutečně připomínala zemi trpící paranoiou, která se sama střelila do nohy. Premiéři a premiérky se střídali jako na pomyslném orloji. Pod Big Benem museli řešit výsledek referenda a vyjednávat s Bruselem komplikované odpojení od jednotného trhu, aby země získala zpět kontrolu, jak tvrdilo jedno z hesel zastánců brexitu z kampaně. Zemi stihli z EU vyvést právě včas na to, aby mohli po své ose řešit covidovou krizi, která zasadila další hluboké rány do důvěry v instituce nejen na ostrovech.

Ohlížet se za brexitem lze z různých míst, ale asi nikde kolem nepanovalo takové napětí a obavy jako v případě hranice mezi Irskem a Severním Irskem. To ostatně dosvědčuje i dění z poslední doby. I tam se na své reportážní cestě po Británii vypravila Dominika Perlínová. Jak na tom je Velká Británie a politická scéna deset let po historickém referendu rozebírá v Zeitgeistu se Štěpánem Sedláčkem.

K tématu doporučujeme také texty:

⁠Reportáž: Stín brexitu dál visí nad Británií⁠

⁠Belfast: Násilné útoky na migranty mohou znovu vyvolat temnou minulost⁠

S teologem Františkem Štěchem o golemech, nové encyklice Lva XIV. a lidství v éře umělé inteligence z perspektivy římskokatolické církve i dalších náboženství.

Velké jazykové modely a generativní AI promlouvají s rostoucí intenzitou do mnoha sfér našeho života. Ani je nemusíte přímo používat, ale s jejich výtvory se nejspíš pravidelně setkáváte, ať jste si toho vědomi nebo ne. Lidem jakoby se podařilo splnit starý sen o vytvoření úslužného golema. Namísto hlíny ovšem „šém" vložili do korpusu lidských textů a vznikla entita, která s námi komunikuje a zvládne imitovat projevy člověka včetně emocí. Navíc je schopná také samostatně jednat jako AI agent v čemž se pravděpodobně bude dále zlepšovat. Bezesporu jde o významný milník v historii lidstva a možný začátek další průmyslové revoluce. Papež Lev XIV. svou první encykliku, kterou vydal rok po zvolení věnuje do značné míry právě vzestupu AI a ochraně lidství.

„Takzvané umělé inteligence neprodělávají žádné zkušenosti, nemají tělo, necítí radost ani bolest, nedospívají prostřednictvím vztahů a z vlastního nitra neví, co znamená láska, práce, přátelství nebo odpovědnost. Nemají ani morální vědomí, protože nerozlišují mezi dobrem a zlem, nechápou konečný smysl situací ani nenesou odpovědnost za důsledky. Mohou napodobovat jazyk, chování a analytické schopnosti nebo dokonce simulovat empatii a porozumění, ale nerozumí tomu, co produkují, neboť jim chybí emoční, vztahová a duchovní perspektiva, skrze kterou lidé nabývají moudrosti. I když jsou tyto nástroje popisovány jako schopné „učení“, dělají to jinak než člověk. Nejedná se o zkušenost těch, kteří se nechávají formovat životem a postupem času rostou prostřednictvím rozhodnutí, chyb, odpuštění a věrnosti,“ píše se mimo jiné v listu Magnifica Humanitas, jímž se papež obrací především na katolické biskupy.

Jak nejvyšší představitel římskokatolické církve AI vnímá? V čem vidí příležitost a v čem nebezpečí? Co může znamenat fakt, že na představení encykliky vystoupil také spoluzakladatel společnosti Anthropic Chris Olah, která vyvíjí model Claude? Proč si papež v textu bere na pomoc i rady čaroděje Gandalfa? Nesouvisí to náhodou s firmou pojmenovanou po Vidoucích kamenech z Pána prstenů J. R. R. Tolkiena? A v čem je specifický vztah světových náboženství a jejich tradic s AI? Odpovídá František Štěch z Evangelické teologické fakulty UK.

S analytikem Matějem Prášilem a biologem Markem Stibalem o polární geopolitice, unikajicím metanu, životě na ledu i pod ledem v Grónsku, vědeckých expedicích i ledních medvědech.

Zahřívání planety se s největší rychlostí projevuje v Arktidě. Masy ledu kolem severního pólu mizí v moři s nebývalou rychlostí a odhalují nové příležitosti a výzvy v oblasti, kde se překrývají mnohé obchodní, těžařské, vojenské a další zájmy. Námořní spojení mezi Evropou a Asií přes tající Arktidu může být až dvakrát rychlejší ve srovnání s cestou Suezským průplavem - namísto čtyřiceti dnů možná jen dvacet. Polárními vodami tak v létě brázdí čím dál víc lodí. Stejně tak se nabízí a plánují nová propojení podmořskými kabely – třeba spojení mimo jiné mezi Kanadou, Grónskem, Islandem, Irskem a Japonskem. A mnozí si brousí vrtné soupravy na obří naleziště ropy, zemního plynu, vzácných kovů a zemin tak potřebných pro nové technologie a zelenou tranzici.

Není proto divu, že některé tradiční arktické země vznášejí nové nároky. Státy jako Dánsko, Rusko, Kanada nebo USA se dohadují komu patří podmořské hřbety a potenciální bohatství, které skrývají. A za osmi arktickými zeměmi sdruženými v Arktické radě se hlásí o slovo další jako Čína, Indie ale i evropské státy, které leží od Arktidy poměrně daleko. Přinejmenším od začátku ruské invaze na Ukrajině je také jasné, že Arktida nemusí být předmětem jen rétorických a soudních sporů a vojenských manévrů ale i otevřených konfliktů.

Grónsko mnohé z těchto a dalších trendů vyjevuje bez příkras a v plné síle jako na ledovcovém projekčním plátně, které se bude postupně zmenšovat pod vlivem postupující změny klimatu. Největší ostrov světa odhaluje mnohé příležitosti. Posiluje strategický význam, který měl vždycky a láká zájem velmocí v čele s Čínou a Spojenými státy. Letos to v jednu chvíli vypadalo tak, že se USA pokusí autonomní území od svého dánského spojenc a Gróňanů vzít silou. To se podařilo zažehnat i díky rozhodné reakci evropských zemí. Ale zájem USA o území nepolevuje a Grónská krize může být prvním dějstvím nové fáze dobývání Arktidy.

O proměnlivých zájmech různých velmocí v oblastech kolem severního pólu v důsledku postupující změny klimatu a poučení z Grónské krize mluví v podcastu Zeitgest expert na geopolitiku Matěj Prášil. Výsledky dlouhodobých výzkumů Grónského ledovce a otazníky nad množstvím skleníkových plynů uložených pod ledem i zkušenosti polárních expedic přibližuje biolog Marek Stibal z Přírodovědecké fakulty Univerzity Kalovy, který je spoluautorem nové studie publikované v Nature Geoscience mapující metan unikající ze západní části Grónského ledovce. Připravil a moderuje Štěpán Sedláček.

Foto: Jakub Žárský

Mohlo by vás zajímat: Jako vykročit z mrazáku na pánev letních veder. Vrátí se evropské zimy do doby ledové?

https://www.respekt.cz/veda/jako-vykrocit-z-mrazaku-na-panev-letnich-veder-vrati-se-evropske-zimy-do-doby-ledove

Studie v Nature Geoscience diskutovaná v podcastu:

https://www.nature.com/articles/s41561-026-01976-5

S Filipen Noubelem o cestách prezidentů USA a Ruska, perspektivě Tchaj-wanu, lídrech podávajících si v Pekingu dveře, traumatu Si Ťin-pchinga i obnově vztahů Česka a Číny.

Donald Trump v polovině května zavítal do Pekingu, kde se mu dostalo velkolepého přijetí se všemi poctami. Ale co z jednání mezi americkým prezidentem a Si-Ťin Pchingem při pohledu z odstupu vlastně vzešlo? Jak summit hodnotili na Tchaj-wanu?

A co znamená, že týden na to dorazil na obdobnou návštěvu ruský prezident Vladimir Putin? Jak se posuny na diplomatickém poli jeví nejen z Tchaj-pej ale také Kyjeva? Co čekat od nové čínské pětiletky a jak Peking přitvrzuje ve vztahu k Tibeťanům, Ujgurům a dalším etnickým skupinám v Číně? A jak přistupovat k nápravě česko-čínských vztahů?

Nejen o tom mluví česko-francouzský analytik a novinář Filip Noubel z thinktanku Central Asian Policy Studies, který řadu let žil v Číně a na Tchaj-wanu; působil také ve Střední Asii a na Ukrajině a vedle mandarínské čínštiny ovládá také ruštinu.

„Česká republika má na vybranou. To, že není příliš ekonomicky závislá na Číně je víceméně výhoda. Ale hodně politiků nechápe či nechce pochopit, že spousta zemí má stejně dobré vztahy s Tchaj-wanem jako s Čínskou lidovou republikou. Samozřejmě nemůžeme mít diplomatické vztahy s oběma zároveň. To nejde, ale to ani není potřeba,“ říká analytik, který věří, že dosavadní zkušenosti mluví pro pevnější vztahy s Tchaj-wanem. „Ale ještě jednou říkám, to neznamená, že nebudeme mít vztahy s Čínou, to je taky blbost. Je to obrovská zajímavá země, velmoc a zajímavá kultura. Ale musíme si ponechat své hodnoty a můžeme jednat víceméně na rovinu,“ podotýká Filip Noubel.

Vláda Andreje Babiše stojí o nápravu vztahů s Čínou. Šéf české diplomacie Petr Macinka už na začátku roku oznámil záměr obnovit standardní úroveň vztahů. A čínské ministerstvo zahraničí minulý týden uvedlo, že ČLR je ochotná obnovit zdravé vztahy s ČR. Loni Peking popudila mimo jiné soukromá návštěva prezidenta Petra Pavla dalajlámy v Indii při příležitosti jeho 90. narozenin, podobně jako senátní delegace, která tibetského duchovního vůdce navštívila na konci roku a letošní prohlášení Senátu ČR v němž se zákonodárci vymezili proti nátlaku a vměšování Čínské lidové republiky do volby dalajlámy. A jak se k záměru zlepšit vztahy s Čínou staví česká hlava státu?

„Především je potřeba říct, že já nevidím žádnou snahu o zhoršení vztahů s Čínou z naší strany. Ta vůle mít s Čínou dobré vztahy tady byla vždycky a nebyla ničím přerušena. To jestli Čína vnímá negativně, ať už spolupráci s Tchaj-wanem nebo například soukromou návštěvu dalajlámy, to je víceméně pro ně ke zvážení," odpověděl prezident republiky na otázku Respektu s tím, že Česko podle něj nezpochybňuje fakt, že Peking neuznává nezávislost některých autonomních území.

„Z našeho pohledu nedošlo k žádnému porušení politiky jedné Číny. Česká republika ji plně respektuje na všech úrovních. A pokud jde o spolupráci s Taiwanem, tam se musíme na to podívat čistě pragmaticky. Nakonec i naše vláda zdůrazňuje pragmatický přístup k politice a naše spolupráce s Tchaj-wanem v oblasti byznysu, výzkumu, ale i kultury a vědy je rozsáhlejší než dosavadní spolupráce s Čínou. A my bychom si jako suverénní země měli vyhradit právo spolupracovat s kýmkoliv uznáme za vhodné. Nemůžeme si nechat diktovat žádnou jinou zemí, ani Čínou, s kým spolupracovat smíme a s kým ne. A pokud je Čína připravena s námi spolupracovat na bázi rovný s rovným, tak nevidím jedinou překážku,“ uvedl prezident Petr Pavel pro Respekt v rámci konference Globsec Forum.

S filozofem Davidem Černým o nástupu robotů, který může proměnit lidskou společnost na různých úrovních k nepoznání. Moderuje Štěpán Sedláček.

S kolegou Martinem Uhlířem jsem v uplynulých týdnech přečetli spoustu textů o robotice a také mluvili s řadou expertů a expertek. Výsledkem je mimo jiné náš společný článek Až vás robot obejme – Co vzejde ze spojení umělé inteligence a polidštěných strojů.

Jak se ukazuje, osud humanoidních robotů po případném vyřešení technologických a bezpečnostních otázek také bude do značné míry záviset na otevřeností lidí k této technologii. A v tomto ohledu panují mezi zeměmi nemalé rozdíly.

Švédská společnost Hexagon (její robotická divize vyvinula humanoida na kolečkách s názvem AEON, kterého aktuálně testuje ve výrobě automobilka BMW) loni na podzim zjišťovala postoje k robotům mezi osmnácti tisíci lidmi v devíti státech. Výsledek potvrzuje, že v mnoha asijských stárnoucích populacích se roboti dočkají vřelejšího přijetí než v Evropě nebo USA. 

Vůbec největší "robofóbie" v rámci vybraných zemí přitom panuje ve Velké Británii. V kolébce první průmyslové revoluce (a ludditů) se robotů obává 52 procent lidí. Naopak nejmenší obavy mají lidé v Jižní Koreji (29%) a Japonsku (35%). Pocity nadšení z budoucnosti po boku robotů pak sdílí  81 procent oslovených lidí v Číně, 78% v Indii a 75% Brazílii v kontrastu k 45% ve Švýcarsku a Německu.

Souvisí to mimo jiné se strachem z neznámého. Zatímco zhruba tři čtvrtiny lidí v Číně už má s touto technologií nějakou zkušenost a ráda by měla robota na pracovišti za kolegu, pouze necelá třetina oslovených respondentů v Británii někdy v životě přišla s robotem do kontaktu. Mezi nejskloňovanější obavy pak patří to, že někdo roboty hackne nebo, že se splaší a napáchají škody. Rozšířený je také strach z toho, že připraví lidi o práci. Průzkum německé společnosti United Robotics z roku 2024 ukázal, že většina z bezmála osmi tisíc oslovených respondentů v USA, Kanadě, Francii, Německu a Itálii se tehdy obávala, že robot může lidi nahradit nejen v práci ale také v sociálních interakcích. Ze zmíněných zemích G7 by roboty ve školách a školkách většina oslovených uvítala pouze v USA (51%).

Jak je na roboty připravena česká společnost přibližuje v Zeitgeistu David Černý z Akademie věd ČR ve světle průzkumu, který vyhodnocoval ve spolupráci se socioložkou Lucii Vidovićovou z Masarykovy univerzity. Také přibližuje možné zásadní změny, které může potenciální nástup stamilionů mechanických humanoidů ve společnostech vyvolat i recepty, které filozofové promýšlejí.

Až vás robot obejme

https://www.respekt.cz/tydenik/2026/21/az-vas-robot-obejme

S Miroslavem Trnkou mimo jiné o řešeních hrozícího sucha i lesních požárů zesílených změnou klimatu a prospěšné roli skutečné skepse ve vědě.

Ještě neminula ani polovina roku a postupně vycházejí klimatologická zhodnocení loňských jevů. Ale mnozí vědci už poukazují na to, že prožíváme další mimořádný rok. Dokládají to mimo jiné letošní rekordní plochou spálenou lesními požáry, vysokými teplotami mořské hladiny, silnými dešti a dalšími extrémní projevy počasí, které jsou v důsledku změny klimatu intenzivnější a častější. Přední americký klimatolog James Hansen dokonce upozorňuje, že rok 2026 má nakročeno k tomu být vůbec nejteplejší v historii měření. Uvidíme, bude záležet jak silně se letos projeví El Niño, které se formuje nad Tichým oceánem.

Mezinárodní vědecké uskupení World Weather Attribution (WWA), které s využitím klimatických modelů pravidelně sestavuje odhady o kolik jsou různé extrémní projevy počasí pravděpodobnější ve světě zahřátém skleníkovými plyny ve srovnání se stavem před průmyslovou revolucí, uspořádalo tiskový briefing, kde se výjimečně nevěnovalo jedné konkrétní živelné pohromě ale dopadům obecně s důrazem na požáry vegetace a horko.

Klimatoložka a spoluzakladatelka WWA působící v Imperial College London Friederike Otto také konstatovala, že geopolitická atmosféra se mění a jsme svědky toho, že některé země odstavují ochranu klimatu na vedlejší kolej. Pro Respekt pak odpověděla na otázku, co říká na tvrzení, že klimatická krize v ČR skončila, které před časem zaznělo z úst českého ministra. Také mě zajímalo, jestli jí označení "klimatická krize" z pohledu přírodní vědkyně přijde na místě nebo ne.

„Je zřejmé, že fyzice je úplně jedno, co říká český ministr životního prostředí. Klimatická změna nikam nezmizí, když budeme dál spalovat fosilní paliva a vypouštět skleníkové plyny do atmosféry. Dokud k tomu bude docházet, bude globální průměrná teplota růst, a to má významný vliv na místní počasí v České republice, střední Evropě i zbytku světa… Jestli tomu budete říkat klimatická krize nebo jinak – to přijde na to, na kom vám záleží. Na světě žije spoustu lidí, které dopady klimatické změny vážně postihují a pro ně to je skutečná krize. Ale pro ty, kteří vydělávají na prodeji ropy, uhlí a zemního plynu to krize není. A to jsou bohužel ti, kteří v tuto chvíli udávají tón globální debaty," uvedla německá klimatoložka Friederike Otto, kterou americký časopis Time před pěti lety zařadil na seznam stovky nejvlivnějších lidí světa Time 100.

O tom, jak se zatím jeví 2026 z perspektivy klimatu i s ohledem na trendy popsané ve zprávách o stavu klimatu v Evropě od Progamu Copernicus mluví bioklimatolog Miroslav Trnka z CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. V podcastu Zeitgeist mimo jiné rozebírá sílící riziko sucha i požárů vegetace, poučení z minulých let a řešení, která se nabízejí pro lepší adaptaci. Také hodnotí hlasy zpochybňující zjištění klimatologů, které v poslední době zesílily nejen v Česku.

„Skeptický postoj jako takový patří k vědě. Bez neustálého pochybování, že naše tvrzení jsou správná, by se věda nikam neposunula. Ale to čemu říkáme klimaskepticismus nemá s vědeckou skepsí nic společného. Jde o snahu zpochybnit tvrzení, které někomu nevyhovuje. To je velký rozdíl oproti vědě, která prácuje s fakty, meřením a experimenty, ať už modelovými nebo reálnými, které nějak interpretuje," podotýká profesor Trnka.

S Matějem Hoffmannem o vývoji humanoidů a propojování robotiky s generativní umělou inteligencí a souvisejícím závodu mezi USA a Čínou.

Humanoidní robot pracuje v továrně nebo skladu, robot vítězí v půlmaratonu, předvádí akrobatické triky či bojové umění, řídí dopravu na křižovatce nebo pomáhá v domácnosti a pomalu vyklízí myčku.  To jsou jen některé výjevy z poslední doby, které jste možná zaznamenali na sociálních sítích a v médiích. Rostoucí počet firem a startupů, zejména v Číně a USA vyvíjí roboty podobné člověku a zveřejňují promo videa, mnozí bankovní analytici předpovídají nástup milionů humanoidních robotů v blízké budoucnosti a Elon Muska předpovídá, že uspokojí všechny lidské potřeby a přinesou nebývalou hojnost.

Podobná očekávání, že do deseti či dvaceti let nahradí lidi v řadě činností humanoidní roboti se už v různým vlnách šíří přinejmenším od 50. let minulého století. Je to teď jiné? Jeden podstatný rozdíl se pojí s nástupem velkých jazykových modelů a dalších forem generativní AI od nichž si mnozí vývojáři robotů slibují překonání různých starých překážek? Jak tento přístup proměňuje robotiku a kam jsme zatím ve splnění prastarého snu o vytvoření mechanické imitace člověka, který bude sloužit jako nějaký golem, dospěli přibližuje Matěj Hoffmann z FEL ČVUT. Ptal se ho Štěpán Sedláček.

S církevním historikem o prvním roce Lva XIV., napjatých vztazích s Donaldem Trumpem, MAGA katolicismu, potřebě vícerychlostní církve i chybějícím ženském hlasu v jejím vedení.

První severoamerický papež byl zvolen před rokem - 8. května 2025. Jak sedmdesátiletý Robert Francis Prevost, který si zvolil papežské jméno Lev, navazuje na svého předchůdce Františka. V čem se naopak odchýlil? O co jde ve sporech s americkým prezidentem, kterému se nebojí vzdorovat i za cenu tlaků na církev ve Spojených státech? Čím je specifický katolicismus v USA a uvnitř hnutí MAGA? Kde leží hranice, které si nemůže dovolit překročit ani prezident Trump? A před jakými výzvami stojí křesťané v římskokatolické církvi s ohledem na měnící demografii věřících ve světě? Může se církev vymanit z pozice pánského klubu? Co jsou skutečné křesťanské hodnoty? A jak se proměnilo papežství za posledních dvě stě let? Nejen o tom mluví římskokatolický kněz a církevní historik z Univerzity Hradec Králové Tomáš Petráček, který má také nejnověji na kontě knihu Křesťanství ve víru kulturních válek: Papežství, hodnoty, identita (Vyšehrad, 2025) Ptal se ho Štěpán Sedláček.

Zeitgeist #17 s Dominikou Perlínovou a Tomášem Lindnerem o klesající porodnosti, přičinách, receptech na změnu i o dopadech demografické změny.

Není to tak dávno, co svět vážně řešil dnes již z části vyvrácené obavy z "populační bomby", jak překotné rozrůstání lidstva označili američtí biologové Paul Ehrlich a Anne Ehrlich ve stejnojmenné populární knize z roku 1968. Dnes na Zemi žije přes 8,3 miliard lidí a jejich počet nadále poroste. Zároveň ovšem v příštích padesáti letech pravděpodobně dosáhne svého maxima. Přibývá totiž zemí, kde se rychle propadá porodnost navzdory snahám států tento trend zvrátit. Několik let v řadě klesá také v Česku, kde se loni podle demografů narodilo nejméně dětí za 240 let. Z jakých důvodů mají rodiče v mnoha zemích světa méně dětí než dřív? Co to znamená ve vybraných státech? Jaké recepty se nabízejí podle evropských demografů ve snaze zýšit počet dětí? A jaké velké změny čekat s ohledem na demografické rozdíly mezi zeměmi? Nejen o tom debatují v podcastu Zeitgeist Dominika Perlínová a Tomáš Lindner. Moderuje Štěpán Sedláček.

Doporučujeme k tématu také články:

⁠Mít děti musí být zase cool. Politický tlak nikoho rodit nedonutíhttps://www.respekt.cz/zahranici/mit-deti-musi-byt-zase-cool-politicky-tlak-nikoho-rodit-nedonutiJán Markoš: Neexistuje příliš dobrých důvodů pro to mít dětihttps://www.respekt.cz/komentare/neexistuje-prilis-dobrych-duvodu-pro-to-mit-detiNech si zmrazit vajíčka a počkej na toho pravého (podcast Ženy XYZ)https://www.respekt.cz/podcasty/nech-si-zmrazit-vajicka-a-pockej-na-toho-pravehoOpravdová zábava začíná, když mají děti nad rodiči početní přesiluhttps://www.respekt.cz/tydenik/2024/21/opravdova-zabava-zacina-kdyz-maji-deti-nad-rodici-pocetni-presilu

Zeitgeist #15 S filmovou kritičkou Jindřiškou Bláhovou o pokračování The Apprentice v Bílém domě, wrestlingu, stírání hranic mezi skutečností a televizí, Reaganovi i slavných fiktivních prezidentech a prezidentkách USA.

V květnu 2004 odvysílala americká televize NBC poslední epizodu veleúspěšného seriálu Přátelé. Ve stejném roce také spustila populární reality show The Apprentice s ústřední postavou superboháče Donalda Trumpa, která se také odehrávala v New Yorku. V jistých obměnách její americká verze běžela až do roku 2017. A s jistou nadsázkou lze tvrdit, že pokračuje dodnes, jen se přesunula z byznysového prostředí do politiky a posléze Bílého domu.

„Donald Trump je perverzně zábavná figura. Stal se jedinou monokulturou ve světě, kde monokultura přestala existovat. Už nesledujeme seriály jako Přátelé nebo M*A*S*H, které západní společnost spojovaly podobně jako třeba Madonna nebo Michael Jackson. Ale ať chceme nebo nechceme, tak víme co dělá Donald Trump. Všichni sledujeme jeho šou a jsme tak trochu jako učňové v The Apprentice. Stali jsme se součástí reality, kterou on vytváří a jejíž součástí být nechceme,“ popisuje Jindřiška Bláhová.

Jaké únikové cesty se nabízejí? Jaké mechanismy a postupy využívané v reality TV nebo wrestlingu přenesl Donald Trump do americké politiky? Jakým typem herce je z pohledu filmové kritičky? V čem podstatném se liší od jiného herce v prezidentském úřadě - Ronalda Reagana? A jaká televizní či filmová ztvárnění amerických prezidentů byste neměli opomenout? Nejen to se dozvíte v novém podcastu Zeitgeist. Filmové kritičky Jindřišky Bláhové se ptal Štěpán Sedláček.

Foto: White House

Doporučujeme také článek:

Kdo prohraje, půjde dohola. Jak wrestlingové zápasy naučily Trumpa dělat politiku

https://www.respekt.cz/kontext/kdo-prohraje-pujde-dohola-jak-wrestlingove-zapasy-naucily-trumpa-delat-politiku?srsltid=AfmBOooM5gXhHIYlWfzOsp_vqhR0FtsnBkjAs2q9E3mMhSc1lnmdwHtr

A naší podcastovou sérii:

Na tripu popkulturou s Petrem A. Bílkem

https://open.spotify.com/show/6FsqhwO8sKgatDymqXcX4E

S Martinem Jiruškem o válce v Perském zálivu, kontrablokádě ze strany USA, energetické bezpečnosti, situaci Evropy i širších geopolitických souvislostech.

Po osmatřiceti dnech války v Perském zálivu a výhružce vyhlazením celé jedné civilizace Donaldem Trumpem, začalo platit křehké příměří mezi USA, Izraelem a Íránem. Jednání v Islámábádu skončilo neúspěchem a Spojené státy odpověděly na íránskou blokádu Hormuzského průlivu, kudy před válkou proudila pětina světové ropy a zkapalněného zemního plynu stejně jako hnojiva, hliník nebo hélium důležité pro výrobu polovodičů, svou vlastní námořní blokádou Hormuzu a íránských přístavů. Zatím tak nic nenasvědčuje, že by přiškrcení světové ekonomiky a strategických komodit, které dopadá mimo jiné na ceny ropy i produkci potravin mělo brzy skončit. Dopady dosavadní blokády v jednom z klíčových dopravních uzlů světa se přitom kvůli zpoždění ještě ani plně neprojevily. Co čekat dál? Jaký smysl dává blokování průlivu Američany? Proč se vyplatí věnovat zvýšenou pozornost Indii? A kdo z války a hormuzského šoku zatím vychází jako vítězové a poražení z hlediska geopolitiky i energetické bezpečnosti? Nejen na to odpovídá Martin Jirušek z FSS Masarykovy univerzity v podcastu Zeitgeist. Připravuje a moderuje Štěpán Sedláček.

Foto: Profimedia

S Tomášem Brolíkem o dění před parlamentními volbami v Maďarsku a scénářích dalšího vývoje. Moderuje Štěpán Sedláček.

Péter Magyar, nebo Viktor Orbán? Tuhle otázku si teď pokládají i ve venkovských oblastech Maďarska, kde ještě před pár lety o podpoře dlouholetého premiéra nebylo příliš pochyb. Parlamentní volby v Maďarsku ovšem napjatě sledují lidé v celé Evropě a nejen tam, protože vláda v Budapešti má přímý vliv na společný postup Evropské unie, řešení krizí i pomoc napadené Ukrajině. Průzkumy dlouhodobě nasvědčují, že většina Maďarů je připravena 12. dubna volit neokoukaného europoslance a stranu TISZA, poukazující na zkorumpovanost vlády Fideszu, kterou Magyar před svým politickým obrácením mohl poznat z první ruky.

Šestnáctiletá vláda Viktora Orbána nad Maďarskem se tak možná chýlí ke konci, nebo vstupuje do nové fáze. A je otázka, jestli by maďarský premiér a tvář modelu neliberální demokracie, kterou hrdě exportuje do světa, mohl chtít dotáhnout šrouby, aby ho už nikdo nemohl podobným způsobem ohrozit. Nejdřív ovšem musí vyhrát ve volbách, kde mu hrozí porážka navzdory tomu, že neférově nastavené podmínky volebního systému hrají v jeho prospěch.

Mnozí Maďaři v posledních letech zchudli kvůli vysoké inflaci, maďarské HDP na hlavu je jedno z nejnižších v EU – stejně tak platy. Orbán se ovšem v kampani snaží upoutat pozornost na vnějšího nepřítele a spíše než migrací nebo EU teď straší Ukrajinou. Do voleb se také čím dál viditelněji snaží různými cestami promluvit USA, což stvrzuje návštěva amerického viceprezidenta J. D. Vance pár dní před volbami, ale i Rusko s nímž jsou spojené špionážní skandály a odhalení toho, jak úzká spolupráce mezi Budapeští a Moskvou na nevyšší úrovni je. Jak se předvolební maďarské kolbiště a možné scénáře jeví necelý týden před rozhodují volbou? Kde se vzal Péter Magyar? A co se dá ještě do voleb čekat s ohledem na dosavadní podobu a dynamiku kampaní? Nejen to rozebírá Tomáš Brolík v Zeitgeistu se Štěpánem Sedláčkem.

Doporučujeme také článek:

Země propadla šílenství a spasitel je na dosah. Viktora Orbána dělí krok od porážky

https://www.respekt.cz/podcasty/zhrouti-se-orbanuv-neliberalni-rezim-kdy-se-to-zlomilo-a-co-muze-prijit-s-magyarem

Zeitgeist #13 s Tomášem Lindnerem a Dominikou Perlínovou o vývoji války na Blízkém východě, pozicích válčících stran i Evropy. Moderuje Štěpán Sedláček.

Od prvních izraelských a amerických útoků na Írán už uplynul měsíc a rozhodně nejde o drobnou výpravu nebo-li "excursion", jak konflikt opakovaně označoval Donald Trump, který se také zdráhá používat označení "válka" kvůli absenci schválení ze strany amerických zákonodárců. Přes jisté snahy o vyjednávání zprostředkované Pákistánem mezi USA a Íránem to zatím na žádnou dohodu nevypadá.

Írán v reakci na napadení a zničení podstatné části svých vojenských prostředků i zabití čelních postav režimu včetně ajatolláha, útočí napříč zeměmi regionu a přiškrtil dopravu Hormuzským průlivem. Izrael rozšířuje útok na pozice Hizballáhu v Libanonu. Pentagon se mezitím připravuje na možnou pozemní operaci na íránském ostrovu Chárg, kudy proudí devadesát procent ropy z Íránu. Do oblasti už také přicestovaly tisíce amerických vojáků, kteří by se na této akci mohli podílet. A do konfliktu se podle všeho začínají zapojovoat také Hútíové z Jemenu. Ocitáme se tak v situaci, kdy malé množství relativně levných dronů v Perském zálivu a Rudém moři může zásadně ovlivnit cenu komodit počínaje ropou a ve výsledku celou světovou ekonomiku. Konec války je však zatím vzhledem k nejasným cílům americké administrativy v nedohlednu. Jak se jeví vývoj strategie USA, Izraele a Íránu? Jak konflikt dopadá na země EU, NATO ale také Čínu a Rusko? A co zůstává neprávem opomíjené ve stínu války?Nejen o tom diskutují Tomáš Lindner a Dominika Perlínová se Štěpánem Sedláčkem v Zeitgeistu týdeníku Respekt.

Doporučujeme také článek:

Epická zuřivost v praxi: Čeho zatím Trump a Netanjahu dosáhli v Íránu?

https://www.respekt.cz/zahranici/epicka-zurivost-v-praxi-ceho-zatim-trump-a-netanjahu-dosahli-v-iranu

Se sociologem Petrem Vidomusem o sílícím odporu proti výstavbě větrných elektráren v různých zemích, dezinformačních kampaních a ideologii na jejich pozadí.

Ceny ropy i zemního plynu v důsledku války v Iránu vystřelily vzhůru a dění kolem Perského zálivu nasvítilo slabiny asijských i evropských zemí. Šéf Mezinárodní agentury pro energii Fatih Birol označil situaci za velmi vážnou, horší než dva ropné šoky v 70. letech a dopad války na Ukrajině na dodávky zemního plynu dohromady. Evropa se už nějakou dobu snaží zvýšit podíl energie vyrobené energie z obnovitelných zdrojů jako jsou solární nebo větrné elektrárny. Vedle záměru omezit zahřívání planety podněcované právě spalováním fosilních paliv jde také o zvýšení energetické bezpečnosti a snížení závislosti na energii z Blízkého východu, Ameriky nebo třeba Ruska.

V případě větrných elektráren ovšem snaha o zrychlení výstavby naráží nejen v Evropě na odpor, který nesouvisí jen s ochranou přírody, obavami ze zhyzdění krajiny nebo zdravotních rizik ale i zájmy fosilního byznysu a ideologickým bojem proti větrníkům, který se často opírá o dezinformační kampaně. Téma v Evropě spojuje politiky z mnohých populistických i krajně pravicových stran napříč zeměmi. A Česko není výjimkou, jak dokládá analýza sociologa Petra Vidomuse, kterou napsal ve spolupráci s Asociací pro mezinárodní otázky (AMO). Jak se lokální odpor proti větrníkům mění v systémovou kritiku OZE? Jaké ideologické proudy na to mají vliv? Jaké nepravdivé informace využívají? A jaká témata a argumenty mezi odpůrci nejvíce zaznívají? Nejen o tom uslyšíte v Zeitgeistu Týdeníku Respekt.

S analytičkou Kristinou Fort o sporu o využití AI pro masové sledování lidí a autonomní zbraně, který rozděluje americkou vládu a technologické společnosti. Připravil a moderuje Štěpán Sedláček.

Americké ministerstvo války se dostalo do schizofrenní situace. Ve vojenských operacích ve Venezuele i při plánování útoků na Írán využívala armáda umělou inteligenci od americké společnosti Anthropic, s níž dlouhodobě spolupracuje. Když se ovšem v uplynulých týdnech nedohodli na nových podmínkách spolupráce, které vyžadovalo ministerstvo, tak Pentagon přistoupil k bezprecedentními kroku a firmu označil za riziko pro dodavatelské řetězce. Toto opatření přitom obvykle míří na nepřátelsky naladěné zahraniční aktéry a zakazuje vládním dodavatelům používat technologie dané firmy. Anthropic kvůli tomu Pentagon zažaloval a řada předních amerických technologických společností, jako je Microsoft, Google, Amazon nebo Apple, se ve sporu minulý týden postavila na stranu Anthropicu. Konkurenční firma vyvíjející velké jazykové modely OpenAI mezitím uzavřela dohodu s Pentagonem. O co jde ve sporu, v jehož jádru jsou podmínky využití AI pro masové sledování Američanů a v autonomních zbraních? To v podcastu Zeitgeist rozebírá analytička a expertka na AI governance Kristina Fort. Ptal se jí Štěpán Sedláček.  

Zeitgeist #10 s Tomášem Lindnerem, Dominikou Perlínovou a Magdalenou Fajtovou o vývoji války USA a Izraele proti Íránu.

Jak se po deseti dnech od prvního útoku který zabil mimo jiné ajatolláha Alího Chameneího jeví motivace vlád Spojených států a Izraele začít válku? Kam sahá ochota Íránců bránit režim vzývající mučednictví v boji proti americkému a izraelskému„satanovi“? Jaký Írán může povstat z válečných plamenů? Co čekat od nově zvoleného nejvyššího duchovního vůdce? A jak v rozbouřených válečných vodách zatím kormidlují Evropané? Nejen o tom diskutují Tomáš Lindner, Dominika Perlínová a Magdalena Fajtová v Zeitgeistu. Moderuje Štěpán Sedláček.

Zeitgeist #9 S Martinem Uhlířem a Annou Shavit o možném vlivu velkých jazykových modelů na voliče a nové nástrahy pro demokracii v éře umělé inteligence.

Mnozí lidé mají k chatbotům sílící důvěru a radí se s nimi o všem možném v osobním životě i práci a to i ve formě ústního dialogu. Využití velkých jazykových modelů je všudypřítomné a nevyhýbá se ani politice, která prochází změnami mimo jiné v důsledku nástupu sociálních médií. Politickým marketérům a různým dalším aktérům nabízí AI řadu nástrojů ke zlepšení měření voličských nálad a také usnadňuje zacílení na rozhodující skupiny lidí. Některé výzkumy z poslední doby naznačují, že generativní umělá inteligence umí být před volbami celkem přesvědčivá a za jistých podmínek dokáže významně ovlivnit, komu hodíte svůj hlas. Jak může nástup velkých modelů podpořit a nebo podkopat demokratické procesy? Jak jsme na to připravení? Nejen na to v podcastu Zeitgeist odpovídá novinář Martin Uhlíř a politoložka Anna Shavit. Moderuje Štěpán Sedláček.

K tématu doporučujeme texty diskutované v epizodě:

Respekt: ⁠Chatbot jako politická zbraň. Zdvořilá AI umí přemlouvat voliče⁠

Nature: ⁠Persuading voters using human–artificial intelligence dialogues⁠

MIT Technology Review: ⁠The era of AI persuasion in elections is about to begin

Se Stanislavem Fortem o nástupu AI agentů, limitech a rizicích umělé inteligenci, ochraně a opravování softwarových katedrál a budování kyberbezpečnostního startupu Aisle v Praze. Připravuje a moderuje Štěpán Sedláček.

Pravděpodobně prožíváme technologickou revoluci, jejíž rychlost, rozsah a potenciálních dopady na lidský život a práci nemají obdoby, ať už skončí jakkoli. Nástup velkých jazykových modelů a generativní AI je čím dál patrnější napříč různými sférami lidské činnosti od programování po umění. Otázky, které dříve řešila poměrné malá skupina lidí spojených s výzkumem a vývojem umělé inteligence nebo science fiction, jsou dnes často ve středu zájmu celospolečenské debaty, byť by si možná zasloužily ještě více pozornosti a to i ze strany států. Otázku po tom, jestli někdy bude k dispozici umělá inteligence, která předčí člověka, dnes spíše přebíjí otázka, jestli nás od ní dělí rok, několik let nebo víc času. Stanislav Fort je matematik, fyzik a expert na umělou inteligenci a velké jazykové modely (LLM), který dříve působil v předních světových společnostech v oboru Google DeepMind nebo Anthropic. Jak vidí letošní rok na poli AI?

„Myslím, že letos si většina lidí uvědomí, že AI funguje a je schopná dělat užitečnou intelektuální práci. V roce 2025 se staly mainstreamem přemýšlecí (tzv. reasoning) modely zejména v souvislosti s nástupem modelu R1 od společnosti DeepSeek. Během té doby se modely extrémně zlepšily a začaly být schopné řešit dlouhé a obtížné intelektuální úkoly napříč obory u nichž je třeba koordinovat přemýšlení přes dlouhé časové horizonty. A ty se měsíc po měsíci prodlužovaly rapidním tempem. Dnes si už většina lidí v programování i softwarovém inženýrství a odvětvích, která silně závisejí na využití počítačů, uvědomuje, že jsme na hraně toho, kdy tyto věci dokáží pracovat na podobných věcech jako elitní lidé a nepotřebují příliš supervize. Rok 2026 bude rokem, kdy AI agenti a přemýšlecí modely, které je pohánějí, začnou fungovat v reálných ekonomicky důležitých činnostech,“ říká expert Stanislav Fort, který společně s Ondřejem Vlčkem a Jayou Baloo založil firmu Aisle, kde působí jako hlavní vědec.

Podařilo se jim vytvořit autonomní AI nástroj, který umí rychle nacházet a opravovat bezpečnostní chyby ve složitých softwarových systémech jako je protokol OpenSSL, který šifruje většinu komunikace na webu. Jaké mají po roce fungování na poli kybernetické bezpečnosti cíle? Jaký zásadní problém se jim podařilo vyřešit? Co říká na nástup AI agentů dění kolem sítě Moltbook? Vidí nějaké fundamentální limity ve vývoji umělé inteligence? Co si myslí o AI bublině na trzích? Jak by se měla Evropa postavit k aktuálním závodům ve vývoji AI? A jaká úskalí má zakládání kyberbezpečnostního startupu v Praze? Nejen na to se ptá v podcastu Zeitgeist Štěpán Sedláček.

S Tomášem Lindnerem o kuloárech Mnichovské bezpečnostní konference, projevech Marca Rubia, Friedricha Merze či Emanuela Macrona, demoličních četách, slonovi v Bavorském dvoře, evropském pesimismu i cestě od německých přileb pro Ukrajinu k zahájení společné výroby dronů. Moderuje Štěpán Sedláček.

K dalšímu čtení a poslechu z Mnichovské bezpečnostní konference: ⁠

https://www.respekt.cz/mnichovska-bezpecnostni-konference⁠

Munich Security Report 2026

⁠https://securityconference.org/en/publications/munich-security-report/⁠

Záznamy projevů a panelových diskuzí

https://www.youtube.com/@MunSecConf/streams

S novinářem Pavolem Szalaiem z Reportérů bez hranic o sílících tlacích na veřejnoprávní média v Evropě i jejich ochraně s využitím nového Evropského aktu o svobodě médií. Moderuje Štěpán Sedláček.

Česká veřejnoprávní média jsou ohrožena. Není náhoda, že jsme otevřeli pobočku Reportérů bez hranic v Praze loni po volbách. V Česku nás podle mě čeká zásadní zápas o podobu svobody médií v celé Evropě. I proto jsme si vybrali Prahu," říká Pavol Szalai - vedoucí pražské pobočky nevládní organizace, která monitoruje a obhajuje svobodu médií a tisku ve střední a východní Evropě.

„Vláda chce změnit financování médií veřejné služby už od roku 2027. Jaké má být alternativní financování stále nesdělili. Tím pádem teď nemůže být řeč o nějakém dlouhodobém udržitelném financování. Jak teď mají plánovat investice? Také to v dotčených médiích vytváří riziko autocenzury ", říká Pavol Szalai s tím, že už se tak vláda dostává do rozporu s Evropským aktem o svobodě médií (EMFA), který začal plnohodnotně platit loni.

V článku 5 tohoto nařízení se totiž mimo jiné píše: „Členské státy zajistí, aby postupy financování poskytovatelů veřejnoprávních mediálních služeb vycházely z předem stanovených transparentních a objektivních kritérií. Tyto postupy financování zaručí, aby poskytovatelé veřejnoprávních mediálních služeb měli k dispozici přiměřené, udržitelné a předvídatelné finanční zdroje odpovídající plnění veřejné služby a možnosti se v rámci jejího plnění rozvíjet. Tyto finanční zdroje musí být takové, aby byla ochráněna redakční nezávislost poskytovatelů veřejnoprávních mediálních služeb."

Jakými cestami se snaží někteří politici získat pod svou kontrolu nejen veřejnoprávní média a jak se tomu dá čelit? Jak se do těchto snah promítají postupy Viktora Orbána nebo Donalda Trumpa? Jak může pomoct s ochranou svobody a nezávislosti médií nová legislativa Evropské unie (EMFA)? Jaké sankce hrozí při jejím porušování? Přistoupí vláda Andreje Babiše k rušení koncesionářských poplatků České televize a Českého rozhlasu? Dojde na slovenský, švédský nebo finský scénář? Proč možná není dobrý pro nezávislost médií v Česku ani jeden z nich? Nejen na to odpovídá novinář Pavol Szalai v podcastu Zeitgeist týdeníku Respekt, který moderuje Štěpán Sedláček.

Citace generálních ředitelů ČT a ČRo využité v podcastu původně zazněly v pořadu Newsroom ČT24

Další poslech a čtení k danému tématu:

⁠Taktika vyhýbat se novinářům neprospěje politikům ani veřejné debatě. Influenceři žurnalistiku nenahradí⁠ (Petr Horký mluvil s ředitelem Reportérů bez hranic Thibautem Bruttinem)

⁠Vražda deníku The Washington Post⁠. Masové propouštění je nejnovějším pokusem o zničení toho, co činí tyto noviny výjimečnými (⁠Ashley Parker⁠, ⁠The Atlantic)⁠

Zeitgeist #5 s Ondřejem Kundrou a Tomášem Brolíkem o čtyřech letech velké války i jednáních o míru mezi Ukrajinou a Ruskem v režii USA. Moderuje Štěpán Sedláček.

Americký prezident Donald Trump avizoval, že se s ruským protějškem Vladimirem Putinem dohodl, že se týden Rusko zdrží útoků na ukrajinskou energetickou soustavu. Kreml dohodu nepotvrdil. A podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského naopak útoky zesílily a Rusko vyslalo desítky raket a stovky dronů.

„Jednalo se o záměrný útok na energetickou infrastrukturu, při kterém bylo použito rekordní množství balistických raket. Ruská armáda ve skutečnosti využila návrh USA na krátkodobé zastavení útoků nikoli k podpoře diplomacie, ale k nahromadění raket a počkala si na nejchladnější dny v roce, kdy teploty na řadě míst Ukrajiny klesají pod -20 °C,“ uvedl ukrajinský premiér v příspěvku na síti X.

Do jakého bodu válka na Ukrajině dospěla po bezmála čtyřech letech od začátku velké invaze a stovkách tisíc mrtvých ? Co čekat a nečekat od trojstranných jednáních o míru mezi USA, Ruskem a Ukrajinou v Abú Zabí? A jak jsou na tom po obměně vlád česko-ukrajinské vztahy? Nejen o tom debatují Ondřej Kundra a Tomáš Brolík po návratu z reportážní cesty na Ukrajinu se Štěpánem Sedláčkem. Zazní také zhodnocení analytika Zdeňka Petráše z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany.

Další čtení a poslech k tématu:

Russia’s Grinding War in Ukraine (Zmíněná analýza CSIS s odhadovanými ztrátami na obou stranách)

⁠https://www.csis.org/analysis/russias-grinding-war-ukraine ⁠

Synka mohou Rusové zabít, ale jsme tady doma. Příběhy lidí, kteří se rozhodli své děti vychovat na dohled válce⁠ https://www.respekt.cz/zahranici/synka-mohou-zabit-ale-je-tady-doma-pribehy-lidi-kteri-se-rozhodli-sve-deti-vychovat-na-dohled-valce⁠

Motoristé a SPD nasadili bitevníky L-159 proti prezidentovi

⁠https://www.respekt.cz/cesko/motoriste-a-spd-nasadili-bitevniky-l-159-proti-prezidentovi⁠

Porošenko pro Respekt: S Trumpem musí Ukrajina jednat jinak. S bývalým ukrajinským prezidentem o tom, co může donutit Putina, aby přestal válčit

⁠https://www.respekt.cz/zahranici/porosenko-pro-respekt-s-trumpem-musi-ukrajina-jednat-jinak⁠

Za hodiny ukrajinštiny je můžou poslat do děcáku. A stejně na ně chodí : Respekt byl u tajné online výuky ukrajinských dětí na okupovaných územích ⁠ https://www.respekt.cz/zahranici/za-hodiny-ukrajinstiny-je-muzou-poslat-do-decaku-a-stejne-na-ne-chodi⁠

Ukrajinští veteráni hledají nový život po návratu ze zákopů – a našli ho v kabanosu nebo opravených ikonách

⁠https://www.respekt.cz/zahranici/ukrajinsti-veterani-hledaji-novy-zivot-po-navratu-ze-zakopu-a-nasli-ho-v-kabanosu-nebo-opravenych-ikonach⁠

Velitel speciálních operací Wolfborn: V noci jsme pronikli do zákopů a od Rusů je vyčistili: S ukrajinským velitelem dobrovolnického praporu o tajných akcích proti ruské armádě

⁠https://www.respekt.cz/zahranici/velitel-specialnich-operaci-wolfborn-v-noci-jsme-pronikli-do-zakopu-a-od-rusu-je-vycistili⁠

Zeitgeist #4 s Tomášem Lindnerem, Magdalénou Fajtovou a Dominikou Perlínovou o zrychlující proměně světových pořádků a souvisejícím dění na setkání Světového ekonomického fóra.

Zeitgeist #4 s Tomášem Lindnerem, Magdalenou Fajtovou a Dominikou Perlínovou o zrychlující proměně světových pořádků a souvisejícím dění na setkání Světového ekonomického fóra.

Americký prezident Donald Trump vyděsil země EU i NATO, když několik dní nechal viset ve vzduchu možnost, že by si od Dánska a Gróňanů mohl vzít největší ostrov světa silou. Definitivně to vyloučil až po příletu do Evropy ve svém projevu na setkání Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu. Posléze v otázce Grónska úplně otočil a stáhl výhružky evropským zemím cly výměnou za prozatím veřejně blíže nespecifikovaný obecný návrh dohody o americké přítomnosti v Grónsku.

Ale Trumpovo převalování Grónska v různých výhružných prohlášeních rozhodně nezůstalo bez následků na transatlantických vztazích. Cosi podstatného prasklo a masy nejen ledu se dávají rychleji do pohybu. Dlouholetá důvěra je pryč. Zvlášť malí i středně velcí se musejí mít na pozoru v době, kdy Spojené státy nevybíravě využít jakoukoli převahu, kterou mají ve světě a inspirovat tak ke stejnému i další velmoci. Letošní fórum v Davosu v tomto ohledu bylo bohaté na řadu symbolických momentů i lekcí.

Kanadský liberální premiér Mark Carney tam svým projevem, který rámoval metaforou zelináře z eseje Václava Havla Moc bezmocných, v očích řady pozorovatelů zastínil amerického prezidenta. Potlesk ve stoje sklidil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který na evropské spojence nešetřil kritikou. Nemalou pozornost získal také finský prezident Alexander Stubb o němž byla řeč v prvním díle podcastu. Jaké poučení vyplývají z dění okolo Grónska nejen pro Evropu. To v podcastu Zeitgeist rozebírají Tomáš Lindner, Magdalena Fajtová a Dominika perlínová Moderuje Štěpán Sedláček.

Doporučujeme vaší pozornosti také texty k tématu

Ano, tohle je fašismus (The Atlantic) ⁠https://www.respekt.cz/zahranici/ano-tohle-je-fasismus⁠ (J. Rauch)

⁠U Grónska si republikáni v Kongresu dupli. Vzbouří se strana i proti řádění agentů v Minnesotě?⁠ (D. Perlínová)

⁠Vydělávat, zbrojit a hledat nové partnery⁠ (T. Lindner)

⁠Kanadský premiér vytáhl Havla a ukázal Evropě cestu⁠ (E. Tabery)

Podcast Čtení s Respektem o slavné eseji Václava Havla

⁠Havel byl jako Neo z Matrixu. V Moci bezmocných ukázal, jak žít v pravdě ⁠( A. Kaczorowski, J. Spurný, L. Jungmanová, M. Myšička, Š. Sedláček)

S tvůrcem videohry Space Engineers, kde Google DeepMind trénuje umělou inteligenci, který se loni pustil do vývoje bezpilotních letounů ovládaných chatbotem, o limitech AI agentů i o tom, jaká nás čeká budoucnost s umělou inteligencí

K čemu přesně videohra na vesmírné inženýry ve skafandrech Googlu slouží? Co přinesly dosavadní experimenty Marka Rosy s AI agenty mimo jiné ve hře AI People, kde nechal pokročilou umělou inteligenci interagovat mezi sebou navzájem i lidskými hráči v prostředí připomínajícím The Sims? Mohli by jednou nahradit zvolené politiky? Co čeká od dalšího vývoje a uplatnění umělé inteligence v nejbližší době a proč podle něj není vhodná chvíle na moratoria ve vývoji? Dokáže AI vytvářet kvalitní videohry? Nejen o tom mluví Marek Rosa v podcastu Zeitgeist.

S Matoušem Horčičkou a Miroslavem Trnkou o pokračujících protestech v Íránu, riziku amerického útoku kvůli snahám krvavě potlačit protirežimní demonstrace i o jejich příčinách. Moderuje Štěpán Sedláček.

Protivládní protesty v Íránu už pokračují třetí týden a podle nevládní organizace HRANA, která sídlí v USA, při nich zemřely stovky lidí. Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským zásahem proti Íránu a posléze oznámil uvalení dovozních cel na země obchodující s Íránem ve výši 25 procent. Jak si stojí íránský režim v čele s ajatolláhem Alím Chámeneím a prezidentem Masúdem Pezeškjánem po roce nezdarů v době masivních protestů? Co přimělo Íránce vyjít do ulic? Jaké se nabízejí scénáře dalšího vývoje? A jak na tom jsou íránské opoziční síly? Nejen o tom mluví analytik Matouš Horčička z Asociace pro mezinárodní otázky v dalším díle podcastu Zeitgeist. Uslyšíte také komentář bioklimatologa Miroslava Trnky z CzechGlobe a Mendelovy univerzity o suchu, které zásahlo Írán v loňském roce a výrazně se podepsalo na krizi v íránské společnosti. Moderuje Štěpán Sedláček.

Doporučujeme vaší pozornosti také článek: V tak velkém ohrožení nebyl íránský režim od svého vzniku. Přišel čas revoluce, nebo převratu?

https://www.respekt.cz/zahranici/v-tak-velkem-ohrozeni-nebyl-iransky-rezim-od-sveho-vzniku-prisel-cas-revoluce-nebo-prevratu

Zeitgeist #1 S Tomášem Lindnerem a Dominikou Perlínovou o Trumpově bourání světových pořádků, situaci Evropské unie na geopolitickém kolbišti i receptu finského prezidenta. Moderuje Štěpán Sedláček.

Diskutovaná esej Alexandra Stubba: The West’s Last ChanceHow to Build a New Global Order Before It’s Too Late

https://www.foreignaffairs.com/united-states/wests-last-chance

Další čtení a poslech k tématu na Respekt.cz

Rozhovor s iberoamerikanistou Radkem Bubnem: Venezuelská vláda nemá celou zemi pod kontrolou. Na americkém zásahu však každopádně může vydělat

https://www.respekt.cz/zahranici/venezuelska-vlada-nema-celou-zemi-pod-kontrolou-na-americkem-zasahu-vsak-kazdopadne-muze-vydelat

David French, NYT: Trump rozpoutal síly, které nemá pod kontrolou

https://www.respekt.cz/zahranici/david-french-nyt-trump-rozpoutal-sily-ktere-nema-pod-kontrolou

Výtah Respektu: Venezuelané dál žijí v obavách. Režim se v zemi drží i bez Madura

https://www.respekt.cz/podcasty/venezuelane-dal-ziji-v-obavach-rezim-se-v-zemi-drzi-i-bez-madura

Svět je stále složitější a dění překotnější. Podcast Zeitgeist vám pomůže se v něm lépe vyznat a odlišit podstatné posuny od méně důležité pěny dní. Těšit se můžete na redakční analýzy i rozhovory s pozoruhodnými hosty o aktuálních tématech, která formují naši budoucnost. Od 6. ledna každé úterý. Připravuje a moderuje Štěpán Sedláček.

Americká krása #65 o zahraniční politice USA v uplynulém půlroce a vizi světových pořádků podle Donalda Trumpa.

Jak se jeví americká zahraniční politika a role USA ve světě po více než šesti měsících Donalda Trumpa v prezidentském úřadě?  Jaké mají jeho kroky na mezinárodním poli dopady a co čekat od summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který se má konat 15. srpna na Aljašce? Lze mluvit o nějaké Trumpově doktríně? A je zralý na ocenění pojmenované po vynálezci dynamitu? Nejen o tom debatují Jiří Sobota, Barbora Chaloupková a Štěpán Sedláček v dalším díle Americké krásy.

Americká krása #64 o nesplněných slibech, konspiracích, odvádění pozornosti i výbušném potenciálu spojených s případem amerického sexuálního predátora, finančníka a někdejšího přítele Donalda Trumpa

Američtí zákonodárci mají volno. Předseda Sněmovny reprezentantů republikán Mike Johnson ho zahájil o den dřív. Zabránil snaze demokratů schválit s podporou některých republikánů požadavek, aby ministerstvo spravedlnosti a FBI zveřejnily všechny vládní dokumenty týkající se Jeffreyho Epsteina.

Prezident Trump už opakovaně prokázal, že přesouvat veřejné ohnisko pozornosti, jak se mu zlíbí. Jeho podporovatelé z hnutí MAGA zkousnou kde jakou absurdní otočku nebo protimluv. Ale teď to vypadá, že poprvé narazil, když se pokusil zamést pod koberec svůj slib, že zveřejní informace spojené s kauzou jeho někdejšího přítele, amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, který byl obviněn ze sériového obchodování se ženami a dívkami za účelem sexuálního vykořisťování a v roce 2019 spáchal sebevraždu v newyorském vězení.

Prezident se už několik týdnů snaží odvést od tématu různými způsoby pozornost. Proč právě tento případ spjatý s konspiračními teoriemi štěpí americké republikány? A čeho se může prezident obávat? Nejen o tom debatují Jiří Sobota, Barbora Chaloupková a Štěpán Sedláček v dalším díle Americké krásy.

Americká krása #63 o možném prvním muslimském starostovi New Yorku Zohranu Mamdanim a dopadech jeho úspěchu na celostátní úrovni debatují Jiří Sobota, Barbora Chaloupková a Štěpán Sedláček.

Letošní demokratické primárky v New York City měly nebývalý celostátní politický význam. Překvapivě v nich zvítězil třiatřicetiletý socialista Zohran Kwame Mamdani, který se narodil v Ugandě a do USA přišel s rodiči v roce 1998. V druhém kole porazil někdejšího guvernéra Andrewa Cuoma a teď má nakročeno k tomu stát se v listopadových volbách prvním muslimským starostou New Yorku. Úspěch Mandaniho vyvolává nadšené i hysterické reakce. Prezident Donald Trump ho kvůli jeho ekonomickým plánům označuje za komunistu, a dokonce mu pohrozil zatčením. Čím ho Mandani pobuřuje? Na čem stojí jeho úspěch? Nabízí nová politická hvězda recept přenositelný na celostátní úroveň? A jak to jde dohromady s případnou novou politickou stranou Elona Muska? Nejen o tom debatují Barbora Chaloupková a Jiří Sobota pod moderátorskou taktovkou Štěpána Sedláčka.

Čtěte také: Dobývá New York. Může být receptem demokratů pro celou Ameriku?

Americká krása #62 o významu armády v USA 250 let po jejím vzniku i snaze prezidenta ji politizovat. Debatují Barbora Chaloupková, Jiří Sobota a Štěpán Sedláček

Americká armáda tento měsíc oslavila 250 let na netradiční vojenské přehlídce ve Washingtonu D.C. a nedlouho poté demonstrovala své možnosti při bombardování jaderných zařízení v Íránu. Donald Trump ovšem také kvůli protestům spojeným s deportacemi federalizoval národní gardu v Los Angeles a vyslal do Kalifornie také příslušníky námořní pěchoty, kteří přitom primárně slouží k obraně proti vnějším hrozbám. Jak armáda změnila v průběhu minulého století americkou společnost? Má dnes u Američanů důvěru a jak to můžou změnit snahy o její politizaci. Proč podobné vojenské přehlídky za doprovodu vojenských pochodových kapel nejsou častější? 

Americká krása #61 s Barborou Chaloupkovou a Jiřím Sobotou o izraelsko-íránském konfliktu a riziku, že přeroste v další vleklou válku na Blízkém východě za účasti USA. Moderuje Štěpán Sedláček.

Donald Trump voličům sliboval skvělou Ameriku, kterou uchrání od dalších válek a pomýšlel na Nobelovu cenu za mír. Teď ovšem vyhrožuje Íránu včele s ajatolláhem Alím Chameneím smrtí a vážně zvažuje, že bude zemi bombardovat s cílem zabránit Teheránu ve vývoji jaderné bomby. Ale ukazuje se, že tohle je přes čáru i pro řadu známých stoupenců amerického prezidenta. Jaké trhliny vyvolává Trumpova zahraniční politika na Blízkém východě v hnutí MAGA? Čeho může dosáhnout, pokud se připojí k izraelskému útoku na Írán a co tím riskuje? Nejen o tom diskutují Barbora Chaloupková, Jiří Sobota a Štěpán Sedláček v dalším díle Americké krásy Týdeníku Respekt.

Americká krása #60 Barbora Chaloupková, Jiří Sobota a Štěpán Sedláček debatují o hádce, která má potenciál vést k rozštěpení hnutí MAGA

Od chvíle, kdy se Elon Musk postavil vedle Donalda Trumpa a vyjádřil mu na podiu v Butleru svou plnou podporu už uplynulo více než osm měsíců. Od té doby toho spolu tito dva mocní muži mnohé zažili. Teď se jejich cesty rozcházejí po hádce na sociálních sítích. Proč? A co to může znamenat pro americkou politiku i společnost? Nejen o tom uslyšíte v dalším díle Americké krásy Týdeníku Respekt v plné sestavě. Doporučujeme také text: Románek explodoval: Musk a Trump spolu válčí v přímém přenosu

Americká krása #59 Jiří Sobota, Barbora Chaloupková a Štěpán Sedláček debatují o nové knize, která mapuje mentální úpadek bývalého prezidenta a o související krizi důvěry v demokraty.

Král je nahý, tedy přesněji se zdá, že teď už všichni mají jasno v tom, že prezident Joe Biden nebyl v řadě případů mentálně fit a plně způsobilý vykonávat jedno s nejtěžších povolání světa. Dosvědčují to mimo jiné svědectví z nové knihy novinářů Jakea Tappera a Alexe Thompsona: Original Sin: President Biden's Decline, Its Cover-Up, and His Disastrous Choice to Run Again (Bidenův úpadek, jeho zastírání a katastrofální rozhodnutí znovu kandidovat), která vyšla 20. května.

Jake Tapper spolumoderoval onu rozhodující prezidentskou debatu televize CNN v Atlantě, kde se ukázalo jak na tom prezident je, což nakonec vedlo k ukončení Bidenovy kandidatury pár měsíců před volbami. Autoři knihy mluvili se zhruba 200 respondenty včetně vysoce postavených demokratů o tom, co se dělo v Bílém domě a jak se měnilo vnímaní prezidenta i jeho psychická kondice. Krátce před vydáním knihy Joe Biden oznámil, že mu lékaři diagnostikovali agresivní formu rakoviny prostaty. Popularita demokratů mezitím poklesla na nebývale nízkou hodnotu. Pokusil se tým prezidenta Bidena o coverup? Proč demokratická strana selhala? A jak může získat zpět ztracenou důvěru? A kdo tedy vlastně v uplynulých letech vládnul zemi? Nejen o tom uslyšíte v dalším díle podcastu Americká krása Týdeníku Respekt.

Americká krása #58 s Jiřím Sobotou o prvním americkém papežovi Lvu XIV. a roli, kterou může sehrát nejen v USA. Moderuje Štěpán Sedláček.

Rodák z Chicaga a fanoušek baseballového týmu White Sox, který ovšem podstatnou část života působil v Peru. I to patří k minulosti nového papeže Lva XIV. Kardinálové dokázali ve Vatikánu poměrně rychle – druhý den konkláve - najít shodu a ze svých řad vybrali devětašedesátiletého Roberta Francise Prevosta původem z Illinois. Katolickou církev tak vůbec poprvé vede papež narozený ve Spojených státech. Jak významné je to v kontextu americké společnosti? A jakou radost z nového pontifika, který se dříve vymezil k některým krokům administrativy Donalda Trumpa, asi mají v Bílém domě? Nejen o tom si povídá Jiří Sobota se Štěpánem Sedláčkem v novém díle podcastu Americká krása Týdeníku Respekt.

Americká krása #57 s Barborou Chaloupkovou, Jiřím Sobotou a Štěpánem Sedláčkem o migraci, úsporách, míru na Ukrajině a dalších vybraných slibech amerického prezidenta a jejich plnění po prvních třech měsících ve funkci.

Donald Trump má za sebou první tři měsíce v prezidentské funkci. Milník oslavil projevem v Michiganu, kde nešetřil samochválou, ale také rozhovory s kritickými novináři, kteří nešetřili jeho. Průzkumy ukazují, že jeho podpora mezi Američany klesá, a to i ve vztahu k ekonomických tématům. Jak na tom je s plněním svých předvolebních slibů, jako je omezení migrace, deportace nebo úspory bilionů dolarů z federálních rozpočtů? Nejen o tom diskutují Barbora Chaloupková, Jiří Sobota a Štěpán Sedláček v dalším díle Americké krásy Týdeníku Respekt.

Doporučujeme také článek: Sto dní cesty k americké autokracii

a rozhovor:To, co dělám, je dobré pro tuhle zemi i pro lidstvo. Rozhovor s Donaldem Trumpem (The Atlantic)

V podcastu také odkazujeme na interview Donalda Trumpa pro ABC News:

https://6abc.com/post/full-transcript-trumps-exclusive-100-days-broadcast-interview-abc-news/16281179/

Americká krása #56 s Barborou Chaloupkovou a Jiřím Sobotou o proměnách náboženství v USA a nové knize konzervativního komentátora NYT Rosse Douthata. Moderuje Štěpán Sedláček.V historických základech Spojených států amerických stojí puritánská zbožnost ale také osvícenský racionalismus. Američtí prezidenti dodnes skládají inaugurační přísahu s rukou položenou na Bibli po vzoru George Washingtona. Nicméně podle průzkumů v posledních desetiletích klesal počet Američanů, kteří se identifikovali jako křesťané. To se ovšem v posledních letech trochu obrací. Jak se mění vztah lidí v USA k náboženství a jak se vyvíjí jeho role v americké politice. Nejen o tom diskutují Barbora Chaloupková, Jiří Sobota a Štěpán Sedláček v podcastu Týdeníku Respekt Americká krása.

Americká krása #55 s ekonomem Janem Burešem a Jiřím Sobotou o nevyzpytatelné celní politice Donalda Trumpa. Moderuje Štěpán Sedláček.

Americkou krásu jsme pro vás nahrávali ve středu 9. dubna odpoledne, když začala platit nová dovozní cla, která americký prezident oznámil minulý týden. Pár hodin na to ovšem Donald Trump přišel s onámením, na nějž mnohé vlády, investoři a další aktéři světové ekonomiky čekali s nadějí. Většině zemí odložil platnost cel o 90 dní. Výjimkou je ovšem Čína. Přední americký akciový index S&P 500 po propadech vystřelil o více než 9 procent. Plošná dovozní cla ve výši 10 procent ovšem zůstávají v platnosti. V podcastovém rozhovoru s Janem Burešem, který je hlavním ekonomem Patria Finance, uslyšíte o možné taktice i strategii na pozadí Trumpovy agresivní protekcionistické politiky i jejích rizicích. Doporučujeme také Jirkův článek: Donald Trump je burzovní manipulátor. Chladnokrevný hráč. Nebo blouznící lúzr

Americká krása #54 s Jiřím Sobotou, Barborou Chaloupkovou a zvláštním hostem Andreou Procházkovou o útocích prezidenta na soudní moc. Moderuje Štěpán Sedláček.

Řada kontroverzních výnosů prezidenta Donalda Trumpa narazila u federálních soudů. Šéf Bílého domu kvůli tomu verbálně zaútočil na soudce a volal po jeho odvolání, což vyvolalo ojedinělou reakci předsedy Nevyššího soudu USA. Dospěla nová administrativa po necelých třech měsících do ústavní krize? Bude respektovat soudní moc? A co když ne? A o jakou právní teorii se republikáni opírají? Nejen to rozebírají v novém díle Americké krásy Týdeníku Respekt Jiří Sobota, Barbora Chaloupková, Štěpán Sedláček a jejich hostka Andrea Procházková.

Americká krása #53 o dění na univerzitním kampusu v NYC a vzedmutí demokratů kolem Alexandrie Ocasio-Cortez.

Uplynulý víkend přinesl rozuzlení sporu mezi administrativou Donalda Trumpa a Kolumbijskou univerzitou v New Yorku, jejíž vedení ustoupilo požadavkům, aby škola nepřišla o federální financování. Prezident také pokročil ve snaze zrušit ministerstvo školství. Další zprávou uplynulých dnů je jisté probouzení části demokratů kolem senátota Bernieho Sanderse a kongresmanky Alexandrie Ocasio-Cortez. Nejn o tom uslyšíte v dalším díle Americké krásy Týdeníku Respekt. Doporučujeme také článek Nejdřív zničí univerzity. Pak se zřítí liberální katedrála

Odkaz na rozhovor R. Douthata (komentátor NYT) s Ch. Rufoem zmiňovaný v tomto díle:https://www.nytimes.com/2025/03/07/opinion/chris-rufo-trump-anti-dei-education.html

Americká krása #52 o postupech i limitech nové administrativy a snahách deportovat univerzitní studenty kvůli jejich názorům

Americké akcie se propadají kvůli obavám z důsledků obchodních válek. Donald Trump se tváří, že se nebojí inflace ani pádu americké ekonomiky do recese. Co má prezident uvalující další cla v úmyslu? Jak významný milník je snaha o deportaci studenta Kolumbijské univerzity Mahmúda Chalíla kvůli jeho účasti v propalestinských protestech? A jaká teď panuje na kampusu prestižní newyorské univerzity atmosféra? Nejen to spolu s vybranými událostmi uplynulého týdne rozebírají Barbora Chaloupková, Jiří Sobota a Štěpán Sedláček v dalším díle Americké krásy Týdeníku Respekt. Doporučujeme také vydání stejnojmenného newsletteru: Neměl říkat, co si myslí. Vítejte v nové Americe

Americká krása #51 o tom, jak americký prezident oslavil v Kongresu prvních šest týdnů ve funkci

"Americký sen je nezastavitelný a naše země je na prahu návratu, jaký svět ještě neviděl a možná už nikdy neuvidí," uvedl před oběma komorami Kongresu prezident Donald Trump, který v uplynulých šesti týdnech změnil řadu věcí v USA ale také jejich obraz a roli ve světě. V projevu potvrdil některé sny o expanzi jako je rozšíření USA o Grónsko nebo kontrola nad Panamským průplavem. Ale například o proměně Pásma Gazy na riviéru v americké režii už nemluvil. Co šéf Bílého domu řekl a jak to mění pozici Ukrajiny? Nejen o tom debatují v dalším díle Americké krásy Jiří Sobota a Štěpán Sedláček. Doporučujeme také článek:Co Donald Trump v Kongresu neřekl

Americká krása # 50 s hosty Erikem Taberym a Martinem M. Šimečkou o tom, jak se mění český a slovenský pohled na USA.

Prezident Donald Trump už je víc než měsíc v úřadě a nenechává nikoho na pochybách, že Amerika, jak jsme ji znali, tedy mimo jiné jako garanta jistého mezinárodního uspořádání, je pryč. Evropa už s ní nemůže počítat v míře, již znala přinejmenším od konce studené války - což se teď ukazuje na dění kolem Ukrajiny i jinde. Symbolicky to tento týden stvrdilo hlasování o rezolucích OSN. Jak se spolu s tím proměňuje pohled na USA ze střední Evropy a kam zatím dospěla země pod vedením nové Trumpovy administrativy? To rozebírají Barbora Chaloupková, Jiří Sobota a Štěpán Sedláček s šéfredaktorem Erikem Taberym a komentátorem slovenského Denníku N Martinem M. Šimečkou, kteří přijali pozvání do jubilejního 50. dílu Americké krásy Týdeníku Respekt.

Americká krása může vznikat jen díky vaší podpoře. Přidejte se mezi naše předplatitelky a předplatitele nebo nás podpořte libovolnou částkou na www.respekt.cz/podporit-podcastyS předplatným získáte přístup k audioverzím článků, mobilní aplikaci, newsletterům i digitálnímu archivu.

S historikem a iberoamerikanistou Josefem Opatrným mimo jiné o éře prezidenta Williama McKinleyho, kterého obdivuje současný šéf Bílého domu. Moderují Štěpán Sedláček a Jiří Sobota.

Foto: Milan Jaroš

Donald Trump ve své inaugurační řeči vyznal svůj obdiv především k jednomu ze svých předchůdců v úřadě: „Prezident McKinley díky clům a svému talentu učinil naši zemi velmi bohatou - byl to rozený obchodník.“ Čím se vyznačovalo úřadování 25. prezidenta Spojených států na konci předminulého století ? Na jakou éru Donald Trump přinejmenším rétoricky navazuje? A jak se v tomto kontextu jeví požadavek na předání správy Panamského průplavu Americe? Nejen na to se Jiří Sobota a Štěpán Sedláček ptají v bonusovém díle podcastu Americká krása Týdeníku Respekt historika a iberoamerikanisty Josefa Opatrného.

„Cla byla v této době ve Spojených státech jedním z uhelných kamenů. Tím druhým byla proměna společnosti a otázka, jak to bude s nespokojenými skupinami obyvatel, kterým dosavadní růst a expanze nic moc nepřinášeli. To se projevovalo velkým rozmachem anarchismu. Konec konců prezidenta McKinleyho v roce 1901 sprovodil ze světa anarchista,“ říká v podcastovém rozhovoru profesor Filosofické fakulty Univerzity Karlovy.  

Americká krása # 49 s Jiřím Sobotou a Barborou Chaloupkovou o novém přístupu USA ke spojencům v Evropě. Moderuje Štěpán Sedláček

Donald Trump se rozhodl prolomit několikaletou izolaci Vladimira Putina ze strany Bílého domu, když s ním tento týden vedl dlouhý telefonický rozhovor, ve kterém padla i možnost budoucího osobního setkání. Do Evropy mezitím dorazili novopečení členové nové americké administrativy včetně ministrů obrany a zahraničí, aby seznámili partnery v Evropě s tím, jak prezident vidí budoucnost transatlantických vztahů a možnost ukončení války na Ukrajině bezmála tři roky po začátku brutální ruské invazi. Největší rozruch ale zřejmě vyvolal americký viceprezident J. D. Vance, který ve svém projevu na Mnichovské bezpečností konferenci o Ukrajině a Rusku téměř nemluvil. Jsou mírová jednání na spadnutí? A kdo zůstane stát za dveřmi? Nejen o tom mluví Barbora Chaloupková, Jiří Sobota a Štěpán Sedláček v podcastu Americká krása Týdeníku Respekt. Doporučuje také komentář Projev J. D. Vance byl vztyčený prostředníček směrem k Evropě

Americká krása #48 s Barborou Chaloupkovou a Jiřím Sobotou o prvních týdnech prezidenta Donalda Trumpa a vzestupu technologické pravice. Moderuje Štěpán Sedláček.

Donalda Trumpa vynesly ve volbách k moci mnohdy protichůdné společenské proudy. Kontrast je patrný i na jeho vládě, která se opírá o v lecčems paradoxní spojení technooptimistů a podnikatelů ze Silicon Valley s konzervativními národovci z hnutí MAGA. Na čem se shodne Steve Bannon a Elon Musk? O ideologiích i sporech, které prosvítají na pozadí prvních týdnů Trumpovy vlády i kulturním, obratu některých kapitánů technologických gigantů k republikánskému prezidentovi rozebírají v další Americké kráse týdeníku Respekt Jiří Sobota, Barbora Chaloupková a Štěpán Sedláček.

Americká krása #47 s Barborou Chaloupkovou a Jiřím Sobotou o uvedení 47. prezidenta do úřadu i odkazu Joe Bidena. Moderuje Štěpán Sdláček.

Donald Trump složil kvůli nepřízni počasí prezidentskou přísahu v rotundě amerického Kapitolu před několika stovkami pozvaných hostů. Následně v projevu ohlásil začátek "zlatého věku" Ameriky, kritizoval předchozí vládu a předsetřel některé své první kroky v úřadě. Co podstatného zaznělo? Jaké lze čekat prezidentské výnosy? A jaký odkaz po sobě zanechal Joe Biden? Nejen o tom debatují Barbora Chaloupková, Jiří Sobota a Štěpán Sedláček v Americké kráse Týdeníku Respekt.

Americká krása #46 s Barborou Chaloupkovou a Jiřím Sobotou o tom, co čeká Ameriku a svět v prezidentské reality show Donalda Trumpa. Moderuje Štěpán Sedláček.

Američané se rozloučili se zesnulým 39. prezidentem Jimmym Carterem, Kongres potvrdil výsledky listopadových voleb a Donald Trump na tiskové konferenci vyděsil mnohé Kanaďany, Panamce, Gróňany i Dány. Jaká budoucnost čeká Ameriku i svět po jeho nástupu do funkce? Nejen o tom debatovali Jiří Sobota, Barbora Chaloupková a Štěpán Sedláček na živém natáčení Americké krásy v pražském Rock Café.

Americká krása #45 s Jiřím Sobotou a Barborou Chaloupkovou o nebývale úspěšném exprezidentovi s nímž se Američané loučí. Moderuje Štěpán Sedláček.

Spojené státy se druhý lednový čtvrtek definitivně rozloučí na státním pohřbu s 39. prezidentem. Jimmy Carter od začátku působil jako nepravděpodobný šéf Bílého domu. Bývalý guvernér Georgie zvítězil jako politický outsider, který po aféře Watergate vsadil na civilnější neokoukaný styl a pravdomluvnost. V prezidentském úřadě ovšem neměl zrovna štěstí na vývoj doma i ve světě. Mimo se potýkal s energetickou krizí, vysokou inflací i invazí sovětů do Afghánistánu nebo dopadů Íránské islámské revoluce. Po čtyřech letech dali voliči raději přednost slibům Ronalda Reagana, které kontrastovaly s Cartrovým voláním po utažení opasků. Šestapadesátiletý Jimmy Carter se vrátil na farmu v rodné Georgie, ale kvůli předčasnému konci v úřadě rozhodně nezahořkl. V roli exprezidenta dosáhl nebývalého renomé a pověsti doma i v zahraničí, kterou budoval až do 100 let, a v řadě ohledů bývá dáván dalším prezidentům za vzor. V průběhu let získal Nobelovu cenu míru, sepsal desítky knih, slavil úspěch v charitativní činnosti i při monitorování voleb ve více než stovce zemí světa. Jaký je odkaz Jimmy Cartera a čím byla poznamenaná jeho politická dráha? Nejen o tom uslyšíte v dalším díle podcastu Americká krása týdeníku Respekt s Jiřím Sobotou, Barborou Chaloupkovou a Štěpánem Sedláčkem. Přijměte také pozvání na živé natáčení příštího dílu o budoucnosti Ameriky 9. ledna v pražském Rock Café od 19h: Americká krása (živě)

Americká krása #44 s Jiřím Sobotou, Barborou Chaloupkovou a Filipem Scherfem o vývoji vztahů USA a Rusko i jejich odlišném pohledu na svět. Moderuje Štěpán Sedláček

Bašár Asad uprchl do Moskvy a Rusko může po pádu režimu syrského diktátora přijít mimo jiné o strategický přístav na pobřeží Středozemního moře. Zažil Vladimir Putin v Sýrii potupnou porážku? Jak se Rusko proměnilo pod vlivem ruského prezidenta v průběhu uplynulého čtvrtstoletí? Jaký podíl na tom má dění v 90. letech a privatizace podle plánů amerických ekonomů? Proč Rusku mnozí v USA i Evropě nerozumí? Je opravdu tak odlišné od Západu? A co se bude dít po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu s Ukrajinou? Nejen o tom debatují v Americké kráse Týdeníku Respekt Barbora Chaloupková, Jiří Sobota, Štěpán Sedláček a jejich host Filip Scherf, odborník na Rusko, který aktuálně působí na University of St Andrews ve Velké Británii a je autorem knihy Ztracená země: Příběh moderního Ruska.

Americká krása #43 s Barborou Chaloupkovou a Jiřím Sobotou o tom, jak v USA končí politický řád ustavený za Ronalda Reagana na konci studené války. Moderuje Štěpán Sedláček.

Donald Trump čelil bezprecedentnímu tlaku liberálních médií i několika soudním sporům, přesto získal ve volbách poprvé většinu hlasů a stal se, na rozdíl od roku 2016, jasným vítězem. Velká část americké veřejnosti zjevně přijala jeho vidění světa a odmítla to, které nabízeli demokraté v čele s Kamalou Harris. To přitom představovalo především pokračování typu politiky, na který jsme byli až dosud zvyklí. Mnozí analytici a komentátoři se shodují, že éra spojená s jistým politickým řádem je u konce. Končící Bidenovo prezidentství tradičního politika pak lze vidět spíše jako výjimku a záblesk starých pořádků, které už se možná nevrátí. Co to znamená v praxi? Nejen o tom debatují Jiří Sobota a Barbora Chaloupková pod taktovkou Štěpána Sedláčka v další epizodě Americké krásy. K tématu doporučujeme také rozhovor Fareed Zakaria pro Respekt: Sledujeme novou kontrarevoluci

Americká krása #42 s Barborou Chaloupkovou a Jiřím Sobotou o vznikající administrativě nově zvoleného prezidenta. Moderuje Štěpán Sedláček

Donald Trump se svým týmem sestavuje nový vládní kabinet. Ale jeho výběr má první trhliny. O klíčovou pozici ministra spravedlnosti se nakonec nebude ucházet kontroverzní politik Matt Gaetz vyšetřovaný v Kongresu kvůli uživání drog a sexuálnímu chování, který se nominace vzdal. Někdejšího kongresmana tak vystřídala Trumpova právní poradkyně a bývalá floridská ministryně spravedlnosti Pam Bondi, která by mohla mít větší šance na potvrzení nominace v Senátu. Co dosavadní výběr kabinet napovídá o příští americké vládě? V jakých rukou se může ocitnout Pentagon nebo americké tajné služby? Nejen o tom diskutují Jiří Sobota, Barbora Chaloupková a Štěpán Sedláček v podcastu Americká krása Týdeníku Respekt.

Americká krása #41 s Jiřím Sobotou a Barborou Chaloupkovou o tom, jak zasádně teď můžou republikáni změnit politický systém USA. Moderuje Štěpán Sedláček.

Donald Trump kandidoval jako exprezident, který neuznal volební výsledky z roku 2020, odsouzený z trestného činu a oslovil voliče negativní kampaní s řadou radikálních návrhů. Ovšem ve volbách nejenže porazil viceprezidentku Kamalu Harris, ale také získal nadpoloviční počet hlasů. Jak tento silný mandát v úřadu využije? Co mu může stát v cestě a jaká ideová skupina jeho podporovatelů bude mít v jeho administrativě navrch? Mohla Kamala Harris uspět? A co teď čeká demokraty? Nejen o tom debatuje Barbora Chaloupková a Jiří Sobota v dalším díle podcastu Americká krása Týdeníku Respekt se Štěpánem Sedláčkem. K americkým volbám doporučujeme také:Předpověď ze zdviženého prostředníku nevyšla nebo Orbánova sázka na Trumpa se vyplnila. Jak s nově nabytým vlivem naloží?

Americká krása #40 s Jiřím Sobotou a Barbou Chaloupkovou o vítězství republikánů ve volbách a oslabených pojistkách demokracie

Sedmačtyřicátým prezidentem USA se podle všeho stane Donald Trump. Republikáni navíc také získali ve volbách většinu v Senátu podobně jako před osmi lety. „Ovšem dnešní Republikánská strana se zásadně liší od té z roku 2016. Je to trumpovská strana. Asi nejdůležitější funkce, kterou teď Senát bude mít a kterou možná nebude řádně vykonávat, je schvalování Trumpových nominantů na nejrůznější posty od ministrů po různé federální úřadníky... Teď se ale nedá moc čekat, že senát zafunguje jako pojistka, která Trumpovi nedovolí najmenovat si do funkcí ty nejšílenější lidi,“ říká Barbora Chaloupková a poukazuje na to, že podoba Trumpova druhého prezidentství závisí do velké míry na lidech, kterými se obklopí s ohledem na to, že minule řadu prezidentových příkazů administrativa nesplnila, protože tomu někteří lidé z vlády zabránili. „Další pojistka, která tady tentokrát nebude je Nejvyšší soud USA, který před osmi lety nebyl tak konzervativní jako dnes,“ dodává Jiří Sobota mimo jiné v souvislosti s prezidentskými výnosy, které je tento soud schopný zastavit. Nejen o tom uslyšíte víc v prvním povolebním díle Americké krásy týdeníku Respekt. Doporučejeme také článek:Donald Trump nezpochybnitelně zvítězil, Amerika vstupuje do éryradikální nejistoty

Americká krása #39 o koncovce kampaní Donalda Trumpa a Kamaly Harris, odpadcích i podivných snech Tuckera Carlsona

Spojené státy podle průzkumů čeká nebývale těsný volební souboj o Bílý dům. Oba kandidáti se snaží v posledních dnech oslovit voliče v klíčových státech, ale také uspořádali symbolicky významné mítinky se závěrečnými projevy. Viceprezidentka Kamala Harris ve Washingtonu promluvila na místě, kde její oponent 6. ledna 2021 řečnil k shromážděným lidem, z nichž mnozí posléze povzbuzeni slovy prezidenta, který odmítl uznat výsledky voleb, vzali útokem nedaleké sídlo amerického Kongresu. Exprezident Donald Trump zase promluvil k voličům v newyorské aréně Madison Square Garden. Co přinesly koncovky obou kampaní? A jak jsou rozdané karty několik dní před vyvrcholením voleb? Která témata a voličské skupiny je můžou především rozhodnout? Nejen o tom debatoval Jiří Sobota a Barbora Chaloupková na prvním veřejném natáčení podcastu Americká krása a odpovídali na dotazy z publika. Debatu na Právnické fakultě UK moderoval Štěpán Sedláček.

Americká krása # 38 s Jiřím Sobotou o místech v Americe, kde je hádky o politice příliš velký luxus

Americkou veřejnou debatu ovládly spory o to, jestli Donald Trump splňuje různé definice fašismu. Živí je mimo jiné výroky, kdy exprezident označuje různé skupiny lidi v USA za vnitřní nepřátelé proti nimž by šlo v krajním případě poslat národní gardu nebo armádu, ale také prohlášení bývalých vysoce postavených členů jeho administrativy jako generálové John Kelly či Mark Milley. Trumpa už označila za fašistu i viceprezidentka Kamala Harris. Jaký to může mít dopad na volby, které se konají za necelé dva týdny? Proč se demokraté po krátkém obratu ke zdůrazňování pozitivní budoucnosti, svobody či radosti znovu stáčejí k negativní kampani? A jak se osudové volby a podobné debaty jeví z jednoho odlehlého koutu severního Michiganu? Nejen o tom uslyšíte v dalším díle podcastu týdeníku Respekt Americká krása s Jiřím Sobotou. Ptal se ho Štěpán Sedláček

Americká krása #37 s Barborou Chaloupkovou a Jiřím Sobotou o možných dopadech zvolení Donalda Trumpa či Kamaly Harris na zahraniční politiku USA v Evropě i dalších částech světa. Moderuje Štěpán Sedláček.

Začátkem listopadu Američané rozhodnou o příštím prezidentovi USA. Zahraničně politické otázky v kampaních hrají spíše druhé housle. Ale dva týdny před hlasováním je nejvyšší čas si zrekapitulovat, jak (jinak) by mohl vypadat svět podle staronového prezidenta Donalda Trumpa či v případě zvolení viceprezidentky Kamaly Harris. V čem se liší či shoduje jejich přístup k podpoře Ukrajiny bránící se vůči ruské agresi nebo k situaci a různým aktérům na Blízkém východě? Nejen o tom mluví Barbora Chaloupková a Jiří Sobota v aktuální epizodě Americké krásy. Moderuje Štěpán Sedláček. Doporučujeme také nový speciál s reportážemi z předvolebních USA: Rozpolcená Amerika

Americká krása #36 s Jiřím Sobotou o přání demokratického kandidáta na viceprezidenta zrušit sbor volitelů a příbězích, které můžou rozhodnout prezidentské volby

„Ten systém je nastavený tak, že republikáni opravdu mají výhodu. Když se podíváte na posledních šest prezidentských voleb, tak zjistíte, že ve třech zvítězil republikánský kandidát. Ale jen jednou počet odevzdaných hlasů v jejich prospěch přesáhl 48 procent všech hlasů. Stalo se to před dvaceti lety, když Bush získal těsnou většinu 51 procent. Republikání běžně vyhrávají přesto, že získají menší počet hlasů než demokraté. To samozřejmě nevzbuzuje velké nadšení na opačné straně,“ říká Jiří Sobota s odkazem na vyjádření demokratického kandidáta na viceprezidenta Tima Waltze. Ten na setkáních s dárci v Kalifornii a Seattlu uvedl, že by si přál zrušit volbu prostřednictvím volitelů. Vyhrát by měl podle něj celostátně kandidát nebo kandidátka, kteří získají většinu hlasů. Myšlenku má podle posledního průzkumu veřejného mínění podporu většiny Američanů. Jaká další témata se řeší měsíc před volbami? A jak se mění taktika kandidátů. Nejen o tom uslyšíte v dalším díle Americké krásy. Moderuje Štěpán Sedláček.

Americká krása #35 s Barborou Chaloupkovou a Jiřím Sobotou o měnících se náladách amerických voličů i váhání těch nerozhodnutých. Moderuje Štěpán Sedláček

„Kdyby se teď všechno zmrazilo a prezidentské volby skutečně dopadly podle průzkumů, tak by vyhrála Kamala Harris se ziskem 276 nebo 270 volitelů, “ říká Jiří Sobota s odkazem na měření aktuálních nálad mezi voliči v klíčových státech. Ale do voleb stále zbývá zhruba pět týdnů a stát se může leccos na domácí půdě i v zahraničí. Zásadním tématem pro voliče je jako obvykle stav a vývoj ekonomiky, kde je otázka jestli se podaří kandidátce demokratů získat větší důvěru než exprezident má Donald Trump. Jakými hospodářskými plány se snaží oslovit Američany? Jaké konkrétní státy potřebují k vítězství? A jak to celé klání vidí nerozhodnutí voliči, kteří stále váhají mezi Trumpem a Harris? Nejen o tom mluví Barbora Chaloupková a Jiří Sobota z USA v dalším díle podcastu týdeníku Respekt o americké politice i společnosti.

Americká krása #34 Barbora Chaloupková a Jiří Sobota debatují o prezidentském televizním duelu na ABC a pasti nalíčené na republikánského kandidáta. Moderuje Štěpán Sedláček

V amerických prezidentských volbách televizní debaty obvykle nebývají rozhodujícím jazýčkem na vahách. Ale letos je všechno jinak. Úřadující prezident Joe Biden ukončil kandidaturu právě kvůli nepovedené debatě a pro Kamalu Harris šlo o první příležitost vystoupit na veřejnosti v argumentačním souboji proti Donadu Trumpovi a zároveň možnost oslovit nebývale velké publikum včetně voličů v klíčových státech jako je Pennsylvánie, kde se debata organizovaná televizí ABC konala. Kdo zvítězil? Čím se snažili oslovit voliče? A co podstatného jsme se dozvěděli z perspektivy Středoevropanů? Nejen o tom mluví Barbora Chaloupková a Jiří Sobota pod taktovkou Štěpána Sedláčka v dalším díle podcastu týdeníku Respekt Americká krása. Doporučujeme také komentář Kamala Harris v debatě s Donaldem Trumpem neprohrála a ukázala, že může být americkou prezidentkou

Americká krása #33 o pěti lekcích, které nasbírali Barbora Chaloupková a Jiří Sobota na své cestě Amerikou.

„Trump vzal republikánům a svým příznivcům jakoukoli možnost si představit, že by prezidentské volby mohl prohrát. Většina z nich si to vůbec nepřipouští. Nejsou schopní připustit, že by demokratická alternativa mohla být pro většinu společnosti lákavější,“ říká Barbora Chaloupková na základě rozšířeného zpochybňování výsledků minulých voleb a cesty po státech Středozápadu USA. „Souvisí to s tím, jak jsou skupiny voličů distribuované v prostoru. V Evropě nám vůbec nedochází, jak rozhlehlý je americký venkov. Snadno tam nabydete pocit, že fyzickou Ameriku vlastní konzervativci. Celé dny projíždíte krajinou, kde vidíte jen nápisy odkazující na Trumpa. Takže uvěřit tomu, že celá země volí jen jednu stranu, je strašně snadné, pokud nejezdíte do New Yorku, Chicaga a dalších metropolí, které jsou fyzicky hodně koncetrované a žije tam dost obyvatel na to, aby zvrátili volební výsledek,“ dodává Jiří Sobota. Co dalšího zjistili na své cestě Amerikou o společnosti s ohledem na nadcházející prezidentské volby? A proč je dobré znát příběh města Youngstown v Ohiu? Nejen o tom uslyšíte dalším díle podcastu týdeníku Respekt Americká krása on the road.

Americká krása #32 o kampani republikánského kandidáta na viceprezidenta v jednom z klíčových států prezidentských voleb a souvisejícím sporu o výrobu baterií do elektroaut

„Demokrati i republikáni se přetahují o stejná témata a jeden stejný příběh. Navzájem se obviňují z toho, že ho vypráví falešně,“ říká Barbora Chaloupková s tím, že obě strany se přou o to, kdo lépe rozumí tomu, co trápí "normální" Američany. Ty se snažil na michiganském venkově oslovit i J. D. Vance, na jehož mítink se vypravili novináři Respektu v rámci své cesty po USA „On má jeden problém. V roce 2016 napsal knihu Americká elegie o životě lidí v Apalačském pohoří, která slavila úspěch zejména u levicové části americké intelektuální scény. Vence tehdy vystupoval jako velký kritik Donalda Trumpa. Ale pak v jednu chvíli naprosto otočil, když se rozhodl pro politickou kariéru a uvědomil si, že potřebuje mít Trumpa na své straně,“ dodává Jiří Sobota. Co zjistili mezi republikánskými voliči v Michiganu? A jaká další témata můžou v tomto klíčovém státě rozhodnout výsledek voleb? Nejen o tom uslyšíte v dalším díle podcastu Americká krása: Doporučujeme také stejnojmenný newsletter, tentokrát psaný z Wisconsinu: O ženách, savcích a muži, který šlápl vedle. Co se dozvíte v americkém okrsku, kde se rozhodují volby

Americká krása #31 o velkém projevu na závěr euforického sjezdu v Chicagu, který připomínal rozjetý mejdan

„Demokratům se během týdne podařilo redefinovat svou tvář a podobu se kterou jdou do voleb,“ říká Jiří Sobota o výsledku několikadenního sjezdu strany v Chicagu, který završila řeč kandidátky Kamaly Harris. „Její projev byl hodně ve znamení návratu ke klasické ideji Ameriky, kde je politika pro všechny a na druhé straně nestojí sžírající nepřítel. Šlo o snahu návrat k normální Americe,“ dodává Barbora Chaloupková s ohledem na snahu demokratů vykreslit republikány včele s Donaldem Trumpem jako podivíny nostalgicky hledící do minulosti. Co dalšího vyjevil závěr demokratického sjezdu? A co v projevu Kamaly Harris z pohledu voličů v rozhodujících státech nezaznělo? Nejen o tom uslyšíte v dalším díle podcastu Americká krása týdeníku Respekt. Přečtěte si také reportáž Může něco zastavit Kamalu Harris?

Americká krása #30 o demokratickém sjezdu v Chicagu, nadšení i protiizraelských protestech s Barborou Chaloupkovou a Jiřím Sobotou, kteří jsou na místě. Moderuje Štěpán Sedláček.

„Demokrati jsou teď na vlně. Vedou v průzkumech, ale mají uvnitř vlastní strany jeden problém. Hrozí jim, že je opustí lidé, kteří jsou zklamaní z dění v Pásmu Gazy a rolí USA. A problém je to zejména v rozhodujících státech jako je Michigan, kde žije početná arabská komunita,“ říká Jiří Sobota, který spolu s Bárou Chaloupkovou sledoval protesty tisíců lidí v ulicích Chicaga kontrastující s euforickou náladou a emocemi uvnitř multifunkční arény United Center. „Kampaň se určitě také posune k programům, politickým opatřením i ekonomickým otázkám. Ale myslím, že tyhle volby budou hodně o pocitech... Jde o to, jak budou Kamala Harris a Tim Walz působit při setkáních s voliči a televizních debatách. Jaký typ energie budou vyzařovat je důležitější, než jaké detailní politiky představí," říká Barbora Chaloupková. Jiří Sobota s ní nicméně nesouhlasí. O co podle něj půjde především, až opadnou emoce spojené se sjezdem po nečekaném odstoupení prezidenta Bidena z kampaně? Co dalšího se mezi demokraty dělo v prvních dnech sjezdu? Nejen o tom uslyšíte v další Americké kráse on the road týdeníku Respekt. Moderuje Štěpán Sedláček.

Americká krása #29 o životě lidí v Butleru i dalších městech v Pensylvánii, kde se můžou do značné míry rozhodnout prezidentské volby

„Pensylvánie patří k takzvaným swing states, kde se de facto rozhodnou americké prezidentské volby. Pokud chtějí kandidáti zvítězit, tak tady a v několika dalších státech musejí uspět,“ přibližuje Jiří Sobota, který je společně s Bárou Chaloupkovou na několikatýdenní cestě po Spojených státech. Navštívili také město Butler a farmu, kde před měsícem postřelil atentátník Donalda Trumpa. „Konala se tam zrovna taková vesnická pouť, kde děti soutěžily v řízení traktorů a místní nám ukazovali místo, kde se to stalo. Všichni se podivovali nad tím, že střelec z dané vzdálenosti exprezidenta strefil jen do ucha,“ popisuje Barbora Chaloupková. Co se z místa po nezdařeném útoku na exprezidenta stalo? Co se o životě lidí v Pensylvánii a jejich politických názorech dozvěděli? Nejen o tom uslyšíte v dalším díle Americké krásy týdeníku Respekt. Moderuje Štěpán Sedláček. Sledujte také stejnojmenný newsletter a jeho zápisky z cesty po USA.

Americká krása #28 o myšlenkových proudech za republikánským prezidentským kandidátem i jeho odstupu od Projektu 2025

„Trumpovi nezáleží na mnoha věcech, která dělá americká vláda. Plánem velké části konzervativního establishmentu je, že se vyvezou nahoru s Trumpem a pak si budou moct dělat, co budou chtít. A k tomu slouží Projekt 2025. Je to návod,“ vysvětluje Barbora Chaloupková s odkazem na dokument čítající více než devět set stran, od nějž se snaží republikánský exprezident v posledních týdnech distancovat. „Je třeba chápat, na koho kampaň zrovna míří. Teď se začíná hrát o středové voliče, na které ten plán může působit moc radikálně. Ale v první a závěrečné části kampaně jde o to nadchnout republikánskou voličskou základnu, aby přišla k volbám. Takže Trump hraje takovou dvojitou hru,“ podotýká Jiří Sobota. Jaké myšlenkové proudy a skupiny voličů stojí za Donaldem Trumpem? Jaké jsou jejich cíle? A jak se daří za republikánským kandidátem sešikovat stoupence leckdy protichůdných ideologií? Nejen o tom debatují Barbora Chaloupková a Jiří Sobota v dalším díle podcastu Americká krása týdeníku Respekt. Moderuje Štěpán Sedláček.

Americká krása #7: Čím se oceňovaný i proklínaný diplomat a znalec mezinárodních vztahů zapsal do historie? (25. 5. 2023)

V čem byl a je přístup Henryho Kissingera k politice specifický a proč mu naslouchají nejen američtí politici napříč politickým spektrem? Jak ho ovlivnilo, že do USA přicestoval jako německý Žid na útěku před nacismem? Bára Chaloupková a Jiří Sobota v dalším díle pravidelného podcastu o dění v USA. Moderuje Štěpán Sedláček Čtěte také:Nesmrtelný Kissinger

Americká krása #27 o vlivu filmového herce a dalších osobností americké kultury na prezidentské volby a o tom, zda odstoupení Joe Bidena demokracii v USA pomohlo nebo uškodilo

Mezi hlasy vyzývajícími prezidenta Joea Bidena k odstoupení z kampaně  v prvních dnech po nevydařeném televizním duelu velkou pozornost vzbudil zejména herec George Clooney. Komentář tohoto dlouholetého podporovatele demokratů v deníku New York Times mohl mít bez přehánění zásadní vliv na to, že Biden nakonec učinil těžké rozhodnutí a podpořil viceprezidentku Kamalu Harris. Jak mimořádné to je? A jakou roli hraje podpora různých osobností mezi demokraty a republikány? Nejen to rozebírají v podcastu Americká krása týdeníku Respekt Barbora Chaloupková, Jiří Sobota a zvláštní host Andrea Procházková. Moderuje Štěpán Sedláček. Doporučujeme také článek Efekt Clooney

.

Americká krása #26 o odchodu Joe Bidena z kampaně a podpoře viceprezidentky Kamaly Harris ve volebním klání

Joe Biden se na poslední chvíli rozhodnul odstoupit a neobhajovat prezidentský úřad v listopadových volbách. Jak dospěl k tomuto kroku pod tlakem stranických kolegů a donorů po neúspěchu v televizní debatě? Jak to mění šance demokratů a republikánů pod vedením Donalda Trumpa na vítězství? Nejen o tom diskutují Barbora Chaloupková a Jiří Sobota v dalším díle podcastu Americká krása týdeníku Respekt. Moderuje Štěpán Sedláček.

K tématu doporučujeme také komentář Joe Biden vzdal svou prezidentskou kandidaturu. Nebývalý příběh amerických voleb začíná znovu

a článek Trump má moc na dosah. Tentokrát má promyšlený plán

Americká krása #25 o atentátu na exprezidenta, Americe vyděšené ze sebe samé a nominačním sjezdu republikánů

„Průměrný Čech asi řekne, že Trump měl z pekla štěstí. Ale průměrný Američan to vnímá spíš jako zásah Prozřetelnosti,“ říká Jiří Sobota o výkladech situace, kdy nechybělo moc, aby bývalého prezidenta usmrtila kulka na politickém shromáždění v Pensylvánii ve městě Buttler. „To město má asi 13 tisíc obyvatel a mítink se konal na farmě. Donald Trump v mnoha jiných státech na farmy nejezdí. Ale teď mu jde o to, aby v listopadových volbách Bidena porazil v Pensylvánii, Michiganu nebo Wisconsinu. Stačí, když zvítězí v jednom z těchto států, a pravděpodobně se stane prezidentem,“ podotýká Barbora Chaloupková o náladách voličů v rozhodujících státech - tzv. swing states - ve světle předvolebních průzkumů. O čem vypovídají první reakce amerických politiků a političek na atentát? Co čekat od nadcházejícího republikánského sjezdu? A jak se atentát podepisuje do situace v obou politických táborech a jejich předvolebních kampaních? V čem se americká debata podobá dění na Slovensku po atentátu na Roberta Fica? Nejen o tom uslyšíte v dalším díle podcastu týdeníku Respekt Americká krása. Moderuje Štěpán Sedláček. Čtěte také: Atentát na Trumpa: kdo za to může?

Americká krása #24 Biden chce zůstat v kampani, jeho protikandidát má radost. Rozvrat v demokratické straně rozebírá Barborá Chaloupková a Jiří Sobota

„Strategie demokratů v těchto volbách stojí na tom, že vůbec nejde o Bidena jako takového. Je tady pouze jako hráz proti Donaldu Trumpovi. Šlo jim o t soustředit pozornost na něj,“ popisuje Jiří Sobota postup demokratické strany, který narazil na výsledek prezidentského televizního duelu na CNN. Ten naopak obrátil na prezidenta Joe Bidena zvýšenou pozornost a rozproudil debaty o jeho možném nahrazení jiným kandidátem či kandidátkou. „Biden je aktuálně prohrávající kandidát, který má problém, s nímž nemůže nic udělat. Američanům prostě připadá starý,“ dodává Barbora Chaloupková. Co se odehrává mezi demokraty po televizní debatě? Jaké teď mají možnosti? A jak se vlastně stalo, že do voleb vyslali Bidena? Víc uslyšíte v dalším díle podcastu týdeníku Respekt Americká krása.

Americká krása #23 o prezidentské debatě na CNN, která v demokratickém táboře vyvolala debatu o tom, jestli přeci jen ve volbách nevystřídat obhajujícího prezidenta za jiného kandidáta

Výkon Joe Bidena v televizním duelu s Donaldem Trumpem na CNN vyvolal mezi mnohými demokraty paniku. Prezident nepůsobil přesvědčivě a posílil obavy, že nedokáže znovu vyhrát volby. Ve srovnání s o tři roky mladším soupeřem jakoby postrádal energii. Co se během debaty stalo? Co to může způsobit? A jaké možnosti teď demokraté mají, pokud by se skutečně rozhodnli změnit prezidentského kandidáta? Nejen o tom diskutují Jíří Sobota a Barbora Chaloupková v dalším díle podcastu týdeníku Respekt Americká krása.

Americká krása #22 s Barborou Chaloupkovou, Jiřím Sobotou a spisovatelkou Markétou Pilátovou o tom proč v newyorském metru nechodit na kraj peronu a v São Paulo si raději koupit psa i dalších stránkách života mezi mrakodrapy amerických megapolí

„Z Latinské Ameriky, jsem se odstěhovala, protože už jsem nesnesla život mezi tak velkými sociální rozdíly,“ říká spisovatelka a novinářka Markéta Pilátová o životě v jihoamerických metropolích a její manžel Jiří Sobota doplňuje: „Ta města jsou na druhou stranu magická. Je v nich neuvěřitelná energie, která vyvěrá právě i z rozdílů, pestrosti a kontrastů, které v nich jsou,“ Mnohé z toho sedí i na New York, kde žije a studuje Barbora Chaloupková: „Ráda si představuju, že to město rozříznu a vidím ho z profilu. V jednu chvíli můžete sedět v patnáctém patře mrakodrapu, kde sídlí Columbijská univerzita a pořádají se honosné akce třeba s Hillary Clinton a pak sjedete výtahem dolů a sejdete do metra, kde běžně překračujete bezdomovce.“ přibližuje kontrasty v rámci svého života v NYC Barbora Chaloupková. Jaký je život v megapolích Ameriky z pohledu bezpečnosti, dopravy nebo třeba pobytu v přírodě. Nejen o tom uslyšíte v dalším díle podcastu týdeníku Respekt Americká krása. Moderuje Štěpán Sedláček.

Americká krása #21 s Barborou Chaloupkovou a Jiřím Sobotou o odsouzení Donalda Trumpa na Manhattanu a dopadech bezprecedentního verdiktu na prezidentské volby

Voliči ve Spojených státech stojí před nelehkou volbou. Vůbec poprvé se budou rozhodovat o tom, jestli odevzdají svůj hlas usvědčenému zločinci. Část z nich zřejmě dá přednost Trumpovi před vírou v systém americké spravedlnosti. Je jejich reakce nepochopitelná? Jak na verdikt z New Yorku reagují republikání a demokraté a jaké dopady může celá věc mít na prezidentské volby, které teoreticky může republikánský kandidát sledovat z vězení? I o tom je řeč v dalším díle podcastu týdeníku Respekt Americká krása, kde diskutuje Jiří Sobota a Barbora Chaloupková pod moderátorskou taktovkou Štěpána Sedláčka.

Americká krása #20 s Barborou Chaloupkovou a Jiřím Sobotou o soudním procesu s Donaldem Trumpem a jeho střetu s někdejší pornoherečkou Stephanie Clifford. (16. 5. 2024)

„Zhruba polovina lidí, kteří plánují volit v příštích amerických volbách, v jednom průzkumuuvedla, že mají pocit, že Amerika je na cestě k občanské válce. A 49 procent lidí očekává násilí ze strany, která prohraje volby. Takže věci, které jsou v občanské válce přítomné, bychom našli v kolektivním povědomí,“ podotýká Barbora Chaloupková i s odkazem na nový dystopický snímek Občanská válka režiséra Alexe Garlanda, který se druhý týden drží na první příčce v amerických kinech. „Nositelé představ o násilném řešení dnešního napětí v Americe jsou téměř výhradně z pravice, “ dodává Jiří Sobota s odkazem na dva roky starou knihu kanadského novináře Stephena Marche The Next Civil War, v níž autor popisuje několik scénářů podobného potenciálního konfliktu. Kde a proč by mohl začít a jak to jde dohromady s vizí z Garlandova filmu? Jak se podařilo schválit ve Sněmovně reprezentantů pomoc pro Ukrajinu ve výši 61 miliard dolarů? A co se děje na Kolumbijské univerzitě v New Yorku a dalších kampusech předních amerických škol ohledně pokračujících protestů kvůli pokračující válce v Pásmu Gazy. Nejen o tom uslyšíte v dalším díle Americké kráse týdeníku Respekt.

Americká krása #19 s Barborou Chaloupkovou a Jiřím Sobotou o schválení americké pomoci Ukrajině, protestech na univerzitách a hrozbě občanské války (24. 4. 2024)

„Zhruba polovina lidí, kteří plánují volit v příštích amerických volbách, v jednom průzkumuuvedla, že mají pocit, že Amerika je na cestě k občanské válce. A 49 procent lidí očekává násilí ze strany, která prohraje volby. Takže věci, které jsou v občanské válce přítomné, bychom našli v kolektivním povědomí,“ podotýká Barbora Chaloupková i s odkazem na nový dystopický snímek Občanská válka režiséra Alexe Garlanda, který se druhý týden drží na první příčce v amerických kinech. „Nositelé představ o násilném řešení dnešního napětí v Americe jsou téměř výhradně z pravice, “ dodává Jiří Sobota s odkazem na dva roky starou knihu kanadského novináře Stephena Marche The Next Civil War, v níž autor popisuje několik scénářů podobného potenciálního konfliktu. Kde a proč by mohl začít a jak to jde dohromady s vizí z Garlandova filmu? Jak se podařilo schválit ve Sněmovně reprezentantů pomoc pro Ukrajinu ve výši 61 miliard dolarů? A co se děje na Kolumbijské univerzitě v New Yorku a dalších kampusech předních amerických škol ohledně pokračujících protestů kvůli pokračující válce v Pásmu Gazy. Nejen o tom uslyšíte v další díle Americké kráse týdeníku Respekt.

Americká krása #18 s Barborou Chaloupkovou a Jiřím Sobotou o měnících se vztazích USA a Izraele v kontextu války s Hamásem (24. 3. 2024)

Možností je několik. Ale všechny narážejí na to, že současná americká vláda nechce nijak zásadněji Izrael opustit. Nechce omezit vojenskou podporu a vnímá zemi jako klíčového partnera na Blízkém východě. Takže jsou trochu chycení v pasti. Můžou víc rétoricky signalizovat svou nespokojenost. Ale Netanjahu si z toho moc nedělá,“ popisuje Barbora Chaloupková pozici prezidenta Joea Bidena ve vztahu k pokračující válce mezi Izraelem a Hamásem a jeho rostoucí frustraci z kroků izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Dění na Blízkém východě přitom může ovlivnit prezidentské volby „Volby můžou rozhodnout dvě nebo tři procenta lidí. Takže kdyby demokrati na základě toho třeba odmítli hlasovat pro Bidena, tak to může zvrátit volební výsledek,“ říká Jiří Sobota s odkazem na nálady voličů v některých rozhodujících státech (swing states). Kam dospěly v USA měnící se postoje vůči válce Izraele s Hamásem? A jaký vliv tedy může mít situace v Gaze na blížící se volby hlavy státu? Nejen o tom diskutují Jiří Sobota a Barbora Chaloupková v další Americké kráse. Moderuje Štěpán Sedláček. Čtěte také: Balada o Joeu Bidenovi a jeho (ne)příteli Benjaminu Netanjahuovi

Americká krása #17 s Barborou Chaloupkovou a Jiřím Sobotou o váznoucí pomoci Kyjevu a problémech starých prezidentů (16. 2. 2024)

Donald Trump vyhrožuje spojencům v NATO a ztěžuje schválení klíčové pomoci Ukrajině ve Sněmovně reprezentantů. Jak velký je to problém a jak odráží hlubší změny v americké zahraniční politice? A kam spěje debata o vysokém věku a mentální kondici prezidenta Joea Bidena, která komplikuje jeho cestu ke znovuzvolení? Mohou ho ještě demokrati nahradit jiným kandidátem? Další vývoj předvolebního dění v USA komentují v podcastu Americká krása Bára Chaloupková a Jiří Sobota. Moderuje Štěpán Sedláček.

Americká krása #16 s Barborou Chaloupkovou a Jiřím Sobotou o primárkách, volebním souboji dvou nepopulárních prezidentů i možných zvratech (30. 1. 2024)

Donald Trump nadále dominuje v republikánských primárkách. Po hlasování v Iowě a New Hampshire už proti němu stojí pouze někdejší guvernérka Jižní Karolíny Nikki Haley. Té zbývá měsíc do primárek v domovském státě. Může situaci zvrátit? Proč ještě neodstoupila? A co může přinést opakování volby mezi dvěma nepopulárními prezidenty? Nejen to rozebírá Jiří Sobota a Barbora Chaloupková v dalším díle podcastu týdeníku Respekt Americká krása.

Americká krása #15 o rezignaci rektorek předních univerzit, omezeních svobodné debaty nejen na kampusech a souvisejícím útoku konzervativních aktivistů (17. 1. 2024)

Dvě ze tří rektorek předních amerických univerzit, které vystoupily na kongresovém slyšenío antisemitismu,posléze pod vlivem veřejné kritiky i výhružek donorů odstoupily ze svých funkcí. Stalo se tak i kvůli přesně mířeným úderům konzervativních aktivistů, jako je Christopher Rufo, kteří mají za to, že rektorky stály v čele zpolitizovaných a krajně levicových institucí. Využili ovšem i pocit řady levicově smýšlejících Američanů, že je něco shnilého na univerzitních kampusech. Proč nedokázaly rektorky Ivy League škol přesvědčivě odsoudit volání po genocidě Židů za což se posléze omluvily? Zašla dobře míněná snaha o zajištění rovnocenných podmínek a nápravu dřívější diskriminace řady sociálních skupin známá pod zkratkou DEI příliš daleko? Jak významný je pád rektorky Harvardovy univerzity Claudine Gay? A jak to souvisí s širší debatou o identitě USA nebo limitech svobody slova? Nejen o tom diskutuje Barbora Chaloupková a Jiří Sobota. Moderuje Štěpán Sedláček. Přečtěte si také článek Pád rektorky Harvardu je teprve počátek, jeho strůjci se inspirovali v Maďarsku 

Americká krása #14 o tom, jak útok na Kapitol tři roky poté rozděluje americkou společnost a ohrožuje kandidaturu Donalda Trumpa (5. 1. 2024)

Donald Trump se obrátil na Nejvyšší soud Spojených států, aby rozhodl o jeho vyřazení z primárek v Coloradu i jeho roli v událostech z 6. ledna 2020, kdy po jeho projevu zaútočil dav příznivců na Kapitol. Před jak zásadní rozhodnutí to staví devět soudců a soudkyň ve Washingtonu? Které části americké ústavy se spor týká? Co se může stát, pokud by soud vyřadil Trumpa z republikánských primárek nebo listopadových voleb? Jaké spory se vedou o výklad tři roky starých událostí, které se staly při útoku na budovu amerického Kongresu, a jak to může ovlivnit další směřování Ameriky. Nejen o tom debatuje Barbora Chaloupková a Jiří Sobota v podcastu Americká krása týdeníku Respekt. Moderuje Štěpán Sedláček. Čtěte také: Co se stane, když Trumpa nepustí k volbám

Americká krása #13 o výběru prezidentského kandidáta za republikány, krizi strany a jejím návratu ke kořenům (6. 12. 2023)

Americká krása #12 o postojích Američanů k válce mezi Izraelem a Hamásem i o tom, jak se propisují do americké politiky (19. 10. 2023)

Názory obyvatel USA na dlouhodobý konflikt mezi Izraelci a Palestinci se mění. Odráží to i reakce studentů na univerzitních kampusech na teroristické útoky Hamásu v Izraeli ze 7. října? Co se dělo na Kolumbijské univerzitě i jinde? Kde jsou kořeny proizraelské zahraniční politiky a jak odlišně téma rezonuje mezi demokraty a republikány? Nejen o tom mluví Barbora Chaloupková a Jiří Sobota v podcastu Americká krása. Moderuje Štěpán Sedláček. Čtěte také: Pro Izrael, nebo pro Palestinu? Bouře na univerzitních kampusech. Čtěte také:Pro Izrael, nebo pro Palestinu? Bouře na univerzitních kampusech

Americká krása #11 o sporu o začátek a smysl amerických dějin. S předvolebním překvapením a detailem ze života Hillary Clinton. (9. 10. 2023)

Jak a kdy vznikly Spojené státy a co přesně si mají Američané připomínat druhé pondělí v říjnu? Co změnil novinářský projekt deníku NYT 1619? A jaký zásadní vliv to může mít na podobu i směřování americké společnosti? Začíná druhá sezóna Americké krásy s překvapením. Jako bonus uslyšíte od Barbory Chaloupkové a Jiřího Soboty nečekaný detail ze života někdejší šéfky americké diplomacie a první dámy. Moderuje Štěpán Sedláček

Americká krása #10 S Barborou Chaloupkovou a Jiřím Sobotou o tom, že obviněný exprezident míří přímo na podstatu americké demokracie a nijak se tím netají (15. 8. 2023)

Donald Trump je i po sérii prohraných voleb a závažných obviněních hlavním favoritem republikánů do prezidentských voleb. Co by ho mohlo zastavit? V čem by bylo jeho druhé funkční období jiné, pokud by se stal americkým prezidentem? A jak by v tom případě mohla vypadat jeho zahraniční politika? Na tyto i další otázky hledají odpovědi Barbora Chaloupková a Jiří Sobota v Americké kráse. Moderuje Štěpán Sedláček. Čtěte také: Co chystá Donald Trump. Čtěte také: Co chystá Donald Trump

Americká krása #9 Stát vyhověl stížnosti studentů asijského původu a zrušil zvýhodňování menšin na univerzitách (20. 7. 2023)

Nejvyšší soud Spojených států amerických rozhodl, že univerzity už nemají zvýhodňovat menšiny. Vyhověl tak stížnosti studentů asijského původu. Stala se pozitivní diskriminace po padesáti letech na amerických univerzitách přežitkem? Jak se za tu dobu společnost změnila? Existuje alternativa, která zajistí spravedlivější přístup k elitnímu vzdělání? I o to rozebírají v v podcastu Americká krása Barbora Chaloupková a Jiří Sobota. Moderuje Štěpán Sedláček. Přečtěte si také článek Nejvyšší soud v USA rozhodl, že univerzity nemají zvýhodňovat menšiny

Americká krása #8 o Theodoru Kaczynském, který zastrašoval USA a varoval před nástupem umělé superinteligence, i souvisejícím myšlenkovém podhoubí (26. 6. 2023)

Americký terorista Theodor Kaczynski (81) zemřel ve vězení, kde si odpykával tresty za bombové útoky, při nichž zabil tři lidi a dalších 23 zranil. kromě těchto zavrženíhodných činů po sobě zanechal vlivný manifest, v němž v polovině 90. let varoval před rozvojem technologií ohrožujících lidstvo. Jak se jeho myšlenky jeví s odstupem času ve světle pokročilé AI? Proč se na něj odkazuje řada radikálů včetně Anderse Breivika? Mezi jaké okrajové myšlenkové proudy patří? Proč by mohly ideologie jako jsou antihumanismus nebo transhumanismus posilovat svůj vliv ve společnosti a co to může vyvolat? Nad tím se zamýšlejí Jiří Sobota a Barbora Chaloupková v Americké kráse. Moderuje Štěpán Sedláček.

Americká krása #6: Návod, jak se nikdy nedohodnout. Diskutují Barbora Chaloupková a Jiří Sobota (29. 4. 2023)

Co se v děje v USA bezmála rok poté co Nejvyšší soud zrušil po padesáti letech rozhodnutí v interupčním případu Roe vs. Wade? Jak se z potratů stalo téma, které rozděluje politickou scénu podle stranické linie? Jak situaci ovlivňuje nástup potratových pilulek? Proč je v USA v této otázce nemožné dosáhnout konsenzu? A jak zásadní to bude hrát roli v prezidentských volbách příští rok? I nad těmito otázkami se zamýšlí Barbora Chaloupková a Jiří Sobota v dalším díle podcastové série Americká krása týdeníku Respekt. Moderuje Štěpán Sedláček.