Za obzorem

Během koloniálního období byla do Evropy odvezena velká část afrického hmotného dědictví. Byly to evropské mocnosti, také muzea, sběratelé umění a různí cestovatelé. Tam se pak památky v následujících staletích různě směňovaly nebo přeprodávaly.

Indo-Pacifik je strategicky položený region, kterým prochází důležité námořní trasy. I díky tomu je centrem světového obchodu a každoroční růst HDP dosahuje v průměru téměř šesti procent. Kromě výhodné polohy může za jeho ekonomický růst i početná mladá populace představující dostupnou pracovní sílu. Kromě technologického a sociálního růstu je ale také místem bezpečnostního napětí.

Každý osmý člověk na planetě může v příštích sedmi týdnech odevzdat svůj hlas v největších volbách na světě. Indové volí svůj nový parlament a rozhodují tím o budoucí vládě. Průzkumy favorizují strany stávající vlády premiéra Naréndry Módího, který obhajuje mandát už podruhé.

Hlasujete pro slona, lotos, šicí stroj, nebo bicykl? To je otázka, před kterou bude v dubnu a květnu skoro miliarda voličů. Indická volební komise konečně oznámila datum konání napjatě očekávaných parlamentních voleb. Budou trvat skoro měsíc a půl – od 19. dubna do 1. června. A je to i největší událost svého druhu na světě.

Do Austrálie se ročně stěhují statisíce lidí ze zahraničí. Důvodem jsou dobré pracovní podmínky a vstřícná migrační politika. Právě migrace je nejdůležitějším zdrojem populačního růstu a podle odborníků i důvodem dobré ekonomické kondice země. Austrálii přitom často dávají za vzor odpůrci migrace do Evropy, podle kterých je to téměř nepropustná pevnost.

Obyvatelé jihoasijské Barmy, oficiální název je Republika Myanmarský svaz, chcete-li Myanmar, už tři roky bojují s vojenskou juntou, která se země zmocnila během převratu.

Na to hledá odpověď dnešní díl cyklu Za obzorem. Připravil ho Zdeněk Novák.

Když ruská invaze na Ukrajinu – a s ní spojená krize v Černém moři – přerušily dodávky ukrajinského a ruského obilí do světa, celosvětově zdražily potraviny. Odhalilo to zároveň jiný problém: země Blízkého východu a subsaharské Afriky (zahrnuje území kontinentu bez severní Afriky, která je považovaná za součást arabského světa) se v dlouhodobém horizontu stávají stále víc závislými na dovozu potravin ze zahraničí.

Zatímco u nás se ale protesty obešly bez větších komplikací, vláda v Dillí poslala proti protestujícím po zuby ozbrojenou policii a zemědělce do metropole zatím nepustila. Dají se nalézt paralely mezi protesty v Evropě a v Indii? Neprotestují zemědělci za zachování stavu, který je neudržitelný? A jak je nejlidnatější země světa připravená na výzvy, které přinášejí změny klimatu? O tom všem je tento díl pořadu Za obzorem.

Granáty se slzným plynem, gumové projektily a zátarasy s ostnatým drátem okolo hlavního města – i tak mohou vypadat protesty zemědělců. Nejen v Evropě, ale i v Indii nastartovali nespokojení zemědělci traktory a vyrazili směrem na hlavní město. Vláda v Dillí ale nechala vybudovat zábrany na hlavních tazích do metropole a nespokojené zemědělce si drží daleko od těla. Při tvrdých střetech s policií zatím přišel o život (asi) jeden člověk, zraněných jsou ale stovky.

Čína nešíří svůj vliv skrze investice a půjčky jen v zemích třetího světa. Jedním ze států, ve kterých si udržuje velký vliv, je i Řecko – člen NATO i Evropské unie. Jak Čína svůj vliv v Řecku uplatňuje, k čemu ho potřebuje a jak se proti němu Athény brání?

Jedním z důsledků decimace občanské společnosti v Rusku, je i to, že stát nedokáže předvídat místa dalších konfliktů. Potvrzuje to situace v Baškortostánu, kde v polovině ledna poslal soud do vězení na čtyři roky aktivistu Faila Alsinova.

Země hromového draka Bhútán zůstává jednou z nejizolovanějších zemí světa. U nás je známý jako stát, který před ekonomickými ukazateli rozvoje, jako je růst HDP, upřednostňuje takzvaný Index národního štěstí.

„Ráma se vrátil,“ ohlásil indický premiér Naréndra Módí při otevření nového chrámu ve městě Ajódhja. Na místě, kde se mytický hrdina a král podle legend narodil, vyrostl velkolepý komplex, který se rozkládá na 28 hektarech a který se stal největším chrámem v celé zemi.

Indie patří mezi největší železniční velmoci světa. Zemi protíná přes 68 tisíc kilometrů tratí a přes 128 tisíc kilometrů kolejí, které tvoří páteř dálkové přepravy. „Ocelová obruč“ tak obepíná vlastně celý subkontinent. Indická železnice je bez velkého přehánění stát ve státu – dává práci 1,4 milionu lidí a je devátým největším zaměstnavatelem na světě. Po čínských drahách je zřejmě druhým největším dopravcem.

Začátkem listopadu vyšel v Rusku nový seriál Slovo pacana – Krev na asfaltu. Zakládá se na skutečných událostech v Kazani na konci 80. let a okamžitě se stal hitem nejen ruského internetu. Bodoval v celém ruskojazyčném světě včetně Ukrajiny. Seriál ale vyvolal taky kritiku a volání po jeho zákazu. Seriálem Slovo pacana se zabývá pořad Za obzorem, který připravil Tomáš Havlín.

Etiopie patří mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky světa a svůj rozvoj opírá hlavně o rostoucí populaci, přírodní zdroje a vodní energetiku. Jak na ní chce stavět dál, proč se ekonomika přehřívá a proč by mělo být v zájmu Česka i Evropy neuvolňovat tento region čínským a ruským investicím? Odpoví pořad Za obzorem.

Událost srovnatelná s mistrovstvím světa ve fotbale nebo rugby a komerční tahák jako americký Super Bowl – to je mistrovství světa v kriketu. Pohár pro vítěze slavnostně předal indický premiér Naréndra Módí na stadionu Naréndry Módího.

Infrastruktura, energetika, obchod a doprava. Na tyto oblasti se nejvíc soustředí čínské firmy v na Balkáně. V Bosně a Hercegovině jsou to hlavně ty první dvě oblasti, do kterých investují nejvíc. Předseda koalice na ochranu řek Bosny a Hercegoviny Robert Oroz dokumentuje pomocí dronů postup výstavby hydroelektrárny Ulog na řece Neretvě.

Ekonomická a sociální krize na Haiti nebere konce. Neomezenými vládci se po atentátu na prezidenta staly obávané gangy. Situaci se rozhodla rešit OSN. Na Haiti po letech opět vyšle misi zahraničních vojáků. Tentokrát se této role chopí jednotky z Keni.

Králové v jižní Číně kdysi dokázali prohrát hory plné vlků, řeky plné ryb i města plná poddaných. Japonský obchodník s realitami Akio Kashiwagi zase za jeden jediný rok přišel v amerických kasinech o sto milionů dolarů. Největší světový trh s hazardem hledejte v Asii. Kasina a herny v Macau už dávno svými výdělky i počtem zákazníků trumfly podobné podniky v americkém Las Vegas. Asie a hazard patří k sobě.

Vojáci Ázerbájdžánu vyhnali v polovině září přes sto tisíc Arménů z Náhorního Karabachu. Humanitární krize ale ustoupila v titulcích světových médií válce mezi Izraelem a Hamásem. Běženci se v drtivé většině uchýlili do Arménie, nemají tam ale na růžích ustláno. Ázerbájdžán posílený vítězstvím může vznášet další nároky, a před Arménií tak stojí další výzvy.

Krávy jsou tam přitom posvátné a zákony většiny indických svazových států jejich porážku zakazují. Za zabití krávy může v krajním případě přijít dokonce tvrdší trest, než za vraždu. Jak to jde všechno dohromady? A jak souvisí krávy s bojem o kulturní hegemonii a kulturní agendou současné vlády? Tomu se věnuje dnešní pořad Za obzorem.

Za posledních pět let se v Ekvádoru zčtyřnásobil počet vražd – to v přepočtu na 100 tisíc obyvatel. Statistika bývá často zavádějící, tady ale naznačuje, že se ještě před nedávnem bezpečná jihoamerická země dostává do zajetí nadnárodních drogových kartelů a násilných gangů.

Kanada couvá z „hádky“ s Indií kvůli obvinění, že indičtí agenti zosnovali vraždu kanadského občana, navíc na kanadské půdě. Indie tak nenaplnila své hrozby a nevyhostila 41 kanadských diplomatů – tak totiž původně hrozila. Alespoň zatím. Hluboká roztržka s potenciálem vykolejit strategické sbližování Indie se Západem, zejména se Spojenými státy, ale zdaleka není zažehnaná.

Obyvatelé obce Poltavskaja v ruském Krasnodarském kraji se už dva roky bouří proti skládce odpadu. Skládka začala minulý týden hořet, mimoto se z ní průběžně uvolňují nebezpečné výluhy, které v zemědělské krajině otravují podzemní vody. Boj místních lidí proti skládce a jejímu majiteli z Moskvy, odráží mnoho problémů, se kterými se potýká současné environmentální hnutí v Rusku. Víc se dozvíte v pořadu Za obzorem, který připravil Tomáš Havlín.

Indický Manipur je v plamenech – už pět měsíců. Po prvním výbuchu etnických násilností na začátku května v zemi dál panuje nejistota. Otevřené násilí se změnilo v podivnou zákopovou válku, která občas znovu přeroste v násilné střety. Hluboká nedůvěra přitom panuje nejen mezi etniky Kukiů a Meiteiů, ale také vůči místní i centrální vládě a především vůči bezpečnostním složkám.

Indus, Ganga, Brahmaputra, Iravádí nebo Mekong. Na vodách z těchto velkých řek závisí živobytí stovek milionů lidí v jižní a jihovýchodní Asii. A ještě jedno mají společné: všechny pramení na Tibetské náhorní plošině a Čína toho stále víc využívá. K výrobě elektřiny, ale také k vyvíjení tlaku na okolní země.

Nigerská junta se u moci drží i skoro dva měsíce po převratu. Přestože západoafrické ekonomické sdružení ECOWAS hrozilo několik týdnů možnou vojenskou intervencí, pravděpodobnost, že k ní dojde, dál klesá. Zčásti kvůli iniciativě Alžírska nebo dobré pověsti nigerské armády, zčásti kvůli nestabilitě severní Nigérie, odkud by intervence musela být vedena.

Malabárské pobřeží v dnešním jihoindickém státu Kérala bylo od pradávna centrem námořního obchodu. Koření sem z dalekých krajů lákalo kupce a mezi nimi i Židy. Zpátky na Blízký východ s sebou přiváželi nejen pepř, ale i slova z místního jazyka, která si našla cestu až do hebrejské bible.

U moci jsou přitom stále komunisté, a to už od roku 1959. A ti stále využívají odkaz zesnulého kubánského vůdce Fidela Castra. Hlasí se k němu i současný vládce Miguel Díaz-Canel. O životnosti castrismu na Kubě natáčel Eduard Freisler.

Premiér Hun Sen si v červnových volbách zajistil další vítězství, když nechal uvěznit hlavní tváře opozice nebo je vyhnal do exilu. V půlce srpna ho pak po 40 letech u moci nahradil v čele vlády jeho syn Hun Manet. Hun Sen zanechává svou zemi v hlubokém bahně korupce, klientelismu a závislosti na Číně. O jeho politickém odkazu je tento díl pořadu Za obzorem.

Příběhy, které už několik let opakovně přinášejí Ujgurové, kterým se podařilo utéct před čínskou vládou. Jak se situace menšin v západní Číně změnila za covidové pandemie? Téma pro reprízu pořadu Za obzorem Jany Karasové.

Buddhismus spolu s taoismem platí za nejvíce mírumilovné, v podstatě pacifistické náboženství. Buddhisté ve všech koutech Asie, Evropy, a dokonce i Ameriky nebo Oceánie vám řeknou, že neubližování tvoří základní kámen jejich věrouky. Jak je tedy možné, že tak mírumilovné náboženství stále častěji toleruje, a na některých místech světa dokonce otevřeně podněcuje násilí, vraždy a nespravedlnost?

Vnitrozemský Laos před dvěma lety otevřel moderní železniční trať spojující zemi s Čínou. Nesporný pokrok a šance pro další rozvoj má ale jeden velký háček, stavba vznikla na dluh za čínské peníze. A vydává tak chudý Laos napospas Pekingu. Jak funguje takzvaná dluhová past, o tom je dnešní díl pořadu Za obzorem, který připravil David Jakš.

To všechno na pozadí půjček z mezinárodního měnového fondu a strachu investorů z armády. Kde na to vše země bere peníze? Otázka pro dnešní Za obzorem Jiřího Klečky.

Peru se v posledních letech potýká s politickou nestabilitou, která má příčiny hluboko v moderní historii země. Protesty po předčasném odchodu dalšího prezidenta silové složky nekompromisně potlačovaly a desítky mrtvých demonstrantů upoutaly pozornost lidskoprávních organizací.

Desítky tisíc lidí už několik týdnů protestují v srbských městech proti násilí. Do ulic vyšli po dvou tragických útocích ze začátku května. Zemřelo při nich dohromady 17 lidí – většinou děti. Protestující chtějí, aby se násilí a jeho propagace vytratily z veřejného prostředí. Protesty se postupně vyvinuly do protivládních demonstrací – a účastní se jich lidé z různých skupin společnosti.

Manipur je v plamenech, a to doslova. Výbuch etnického násilí mezi většinovými Meitei a kmenovým obyvatelstvem z etnika Kukiů, má už stovku obětí. Sporadické násilnosti a žhářské útoky pokračují už víc než měsíc. Začaly poté, co armáda rázně vstoupila do hromadných nepokojů ze začátku května. Manipur, malý svazový stát na severovýchodním výběžku Indie, se po letech relativního klidu propadá do spirály násilí.

Kambodžu už za pár dní čekají parlamentní volby. Málokdo přitom pochybuje, jak dopadnou. Premiér Hun Sen vládne v zemi už od roku 1985 a ani tentokrát nenechává nic náhodě. Opoziční lídři skončili ve vězení nebo utekli do exilu, a vládní Kambodžská lidová strana tak nemá žádného výrazného soupeře. Ve volbách se navíc poprvé o hlasy uchází i Hun Senův syn a připravuje se na to, že v budoucnu převezme otěže jedné z nejvíc zkorumpovaných zemí světa.

Neznámí pachatelé unesli nedaleko hranic indických států Rádžasthán a Harijána dva mladé muže, jejich ostatky se pak našly ve spáleném autě jednoho z nich. Po nebezpečné honičce na rychlostní silnici ve stejné oblasti zemřel jeden člověk. Podle policie se zabil při havárii, svědkové ale tvrdí, že se stal nejspíš obětí samozvaných strážců pořádku. Oba tyto případy z posledních měsíců mají jedno společné: zemřeli ve jménu ochrany krav.

Venezuelský socialistický vůdce Nicolás Maduro je u moci přesně deset let. Za tu dobu přežil různé pokusy o sesazení: od atentátu přes nájezd žoldáků, impeachment, půlroční pouliční protesty i paralelní prezidentství šéfa domácí opozice. I proto se dnes Maduro sám pasuje do role Supermana, komiksového hrdiny s názvem Super Knír, respektive Súper Bigote.

V postcovidovém světě dluží kde kdo – také celé státy, a dokonce i bohatá Evropská unie. Jenže není dlužník jako dlužník a ani věřitelé nejsou všichni stejní. Hlavně malé slabé státy totiž uvízly v síti gigantických dluhů, které na ně pečlivě upletla Čína. A pokud jim bude hrozit státní bankrot, budou politici a generálové, kteří smlouvy podepsali, už dávno mimo politiku. (repríza)

Bez velkých okázalostí a bez truchlení se začátkem února Pákistán naposledy rozloučil s bývalý prezidentem Parvízem Mušarafem. Jeho ostatky do země převezli z exilu, kde s malou přestávkou strávil 15 let. (Repríza.)

Už téměř před 30 lety si na jihu Mexika vytvořilo hnutí Zapatistů vlastní stát ve státě. Nejdřív svět úspěch levicového povstaleckého hnutí potomků Mayů v mexickém státě Chiapas oslnil, ale rebelové mají stát pod kontrolou dál.

V Egyptě roste zhruba na půl cesty mezi Káhirou a Suezem nové hlavní město. Postupně se do něj přesouvají ministerstva, úřady a časem tam mají být i velvyslanectví. Bude v něm největší mešita a nejvyšší mrakodrap Afriky. Megaprojekt a mnoho dalších staví egyptská vláda v době, kdy dotuje chléb pro 70 milionů obyvatel, protože třetina z celkových 100 milionů lidí v zemi žije na hranici chudoby.

„Jakmile se dozvíme, že vojáci jsou na cestě do vesnice, okamžitě utíkáme do okolních lesů nebo k řece. Zůstat znamená být zabit, zmrzačen anebo nás odvlečou a uvězní. Náš život závisí na tom, jak rychle umíme utíkat,“ říká muž z vesnice v regionu Megvé, která leží v centrální části Barmy. „Žiju tady 50 let, nikdy jsem nikomu neublížila, nepomáhám žádným protivládním povstalcům, jen vychovávám své děti a pracuji na poli. Honí nás jako zvěř,“ přidává žena. (Repríza.)

V polovině století budou jednu pětinu pracovní síly celého světa představovat Indové, vyplývá z demografického vývoje, který letos Indii vynese do pozice nejlidnatější země světa. Nebo už vynesl. Přesný moment, kdy země předstihne v počtu obyvatel Čínu, nikdo nezná a ani to není pro demografy důležitý okamžik. Klíčový je vývoj posledních let a ten mluví jasně: Zatímco v Číně počet obyvatel stagnuje, Indie stále roste tempem cca 14 milionů za rok. A ještě nějakou dobu poroste.

Před rokem exiloví představitelé Čínou pronásledovaných Ujgurů vyzývali k bojkotu zimních olympijských her. Peking je hostil jen krátce po vynesení rozsudku takzvaného Ujgurského tribunálu, který pronásledování Ujgurů označil za genocidu. Na konci loňského srpna vydal zprávu o situaci v autonomním regionu taky Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva.