Chyba systému

V nedávných komunálních volbách volili Češi své zastupitele ve více než šesti tisících obcí – podle řady odborníků jich je příliš a měly by se rušit či spojovat do větších celků. „Slučování obcí je nesmysl. Nejsem si jistý, že bychom tím něco ušetřili, spíš by se náklady přesunuly jinam,“ namítá v podcastu Chyba systému Jan Jiskra, dosavadní starosta obce Starkoč, který ale tentokrát už nekandidoval.

Umělá inteligence se rychle vyvíjí a spolu s jejími schopnostmi rostou i obavy z rizik, která může přinést. Vědec Jan Kulveit situaci srovnává s počátkem pandemie koronaviru. „Letos na začátku září jsme byli v podobné situaci, jako když z Wu-chanu přicházely zprávy o počtu nakažených a v Evropě jsme si mysleli, že nám nic takového nehrozí. Teď se společenská atmosféra posunula,“ usuzuje v podcastu Chyba systému teoretik komplexních systémů.

Vláda Andreje Babiše (ANO) má do konce září předložit Poslanecké sněmovně návrh státního rozpočtu na rok 2027. Ministerstvo financí navrhuje schodek ve výši 389 miliard korun, menší koaliční strany ho ale kritizují a požadují dodatečné úspory. „Škrty jsou programem mnohých stran, které úplně nemají hospodářskou vizi, ale potřebují ukázat svaly. Zvlášť ve chvíli, kdy se vyhlásí vysoký deficit,“ tvrdí v Chybě systému ekonom Jan Bittner, spoluautor podcastu Škrty.

Do 1. tříd letos nastoupilo zhruba 115 tisíc dětí. Včetně těch, které by podle starých pravidel dostaly odklad. Ministerstvo školství ale podmínky pro odklady zpřísnilo a od příštího roku na ně bude nárok už jen ze závažných zdravotních důvodů. „Česká republika je světovým rekordmanem v počtu odkladů docházky, a to s obrovským náskokem. V posledních letech to byla čtvrtina dětí,“ potvrzuje Michal Černý, šéf odboru předškolního a základního vzdělávání ministerstva školství.

Česko se po víc než 30 letech relativního klidu a bezpečí učí znovu přemýšlet o krizích. Jak moc jsme na ně připraveni a kdo ještě doma nemá zásoby vody, potravin a léků, jak stanovuje příručka 72 hodin? „Nemáme doma výbavu na tři dny, ale na tři týdny. Vše je ve správě manažerky logistiky a zásobování, která spoléhá i na vlastní úsudek,“ říká s nadsázkou o své domácnosti Dušan Uhlík, který má u Hasičského záchranného sboru na starost civilní ochranu a krizové plánování.

To, čemu se říká krize maskulinity, je součástí hlubší proměny společnosti, je přesvědčená socioložka Lucie Jarkovská. Mladí muži, kteří se dnes cítí ztraceni v komplikovaném světe, hledají vzor a mohou ho najít i manosféře, doplňuje ji v debatě Chyby systému psycholog Michal Petr. „Ženy svoji pozici ve společnosti reflektují, zato muž byl po stovky let ten pravzor, který neměl potřebu se tematizovat,“ dodává spisovatel Vratislav Maňák.

Uplynulo třináct let od chvíle, kdy se Evropská unie vstupem Chorvatska rozrostla o zatím posledního člena klubu. Dlouho se zdálo, že kdysi oblíbená politika rozšiřování upadla do hlubokého spánku. Po ruské invazi na Ukrajinu se to změnilo. Nová geopolitická realita znovu probudila zájem členských států a vlila novou krev do žil i skomírajícím snahám kandidátských zemí, z nichž některé čekají v předpokoji členství víc než dvě dekády.

Pokud má být debata o vstupu Ukrajiny do Evropské unie vedena seriózně, je potřeba nejprve oddělit dva pojmy, které se v evropské debatě velmi často zaměňují – právní nemožnost a politickou neochotu. Odpůrci rychlejšího přístupového procesu argumentují, že by bylo nespravedlivé zvýhodnit Ukrajinu například před státy západního Balkánu, které čekají na členství více než deset let. Tento argument má politickou váhu a nelze jej jednoduše odmítnout.

Kdo nedědí, nebydlí. Heslo mladých, které odráží realitu dnešního Česka. V Evropské unii potřebujeme nejvíce ročních platů na pořízení vlastního bydlení v metropoli – téměř patnáct. „Vlastnické bydlení si v Praze či Brně může dovolit jen čtvrtina domácností. Nejsou dostupné ani dlouhodobé nájmy nebo sociální bydlení, takže máme spoustu lidí na hranici bezdomovectví. Krize bydlení existuje na mnoha stranách spektra,“ shrnuje v Chybě systému sociolog Daniel Prokop.

Spojené státy slaví 250 let od vyhlášení nezávislosti a podle prezidenta Donalda Trumpa země zažívá zlaté časy. Kritici ale upozorňují na pokles mezinárodní prestiže, rozpad systému brzd a protivah a například historik Timothy Snyder varuje před hrozbou tyranie a fašismu. „Pokud to slovo vnímáme v našem kontextu, pak je to lehce přehnané. Ale v kontextu toho, jak to ve svých dílech Snyder rozpracovává, to tak přehnané není,“ tvrdí v Chybě systému amerikanista Milan Babík.

Vláda Andreje Babiše (ANO) od svého nástupu provádí rozsáhlé personální a institucionální změny na ministerstvech a na Úřadu vlády. Reorganizace má dále usnadnit nový zákon o státních zaměstnancích, který je ve Sněmovně. „Ve státní správě je v posledních měsících živo, to je obvyklé, když se vymění vláda. Tentokrát je ale těch změn více než v minulosti,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus někdejší „superúředník“ Josef Postránecký.

Pandemie nemoci covid-19, jejíž první případy se objevily před pěti lety a posléze se rozšířila do celého světa, odhalila systémové problémy českého zdravotnictví, které navíc není na další podobné krize připravené. „My máme sice skvělé zdravotníky, kteří se úplně vyčerpali za covidu, ale to zdravotnictví zas tak dobré nemáme. My si myslíme, že ho máme dobré, ale ono už mele z posledního,“ upozorňuje hlavní epidemiolog pražského IKEMu Petr Smejkal.

Vláda by koncem září měla začít schvalovat rozpočet na příští rok. Mezitím ale ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nevyloučil možnost novely letošního rozpočtu kvůli škodám způsobeným povodněmi, které podle odhadů dosahují desítek miliard korun. „Povodně nám mohou připomenout, že když potřebujeme fungující stát, tak také potřebujeme, aby měl peníze,“ říká pro Český rozhlas Plus ekonom Petr Janský. Podle něj by stát měl do budoucna počítat s větší rozpočtovou rezervou.

Po letních prázdninách opět začala škola. Jak náročné období je to pro rodiny? A co začátek nového školního roku ukazuje ohledně rozdělení rolí v českých domácnostech? „Je to velmi ambivalentní, na jednu stranu může přijít úleva, děti se můžou těšit do školy. Ale na druhou stranu u párů, kde to není úplně OK, to přináší tenzi a strach ze strachu,“ popisuje své zkušenosti párový terapeut Jan Vojtko.

Sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně oživil debaty o česko-německých vztazích. Čtyřdenního setkání se na Moravě zúčastnilo podle organizátorů si 1500 lidí z Německa a zhruba stejný počet Čechů. „Účastníků je méně a méně, to je třeba vidět. Zároveň přesun do liberálního prostředí Brna je taková živá voda, protože celá ta událost už trochu skomírala,“ všímá si v Chybě systému politolog a germanista Lukáš Novotný z Univerzity J. E. Purkyně.

Svět práce se mění, naše hodnoty zůstávají. Pod tímto mottem proběhl sjezd Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS), na němž byl opět zvolen Josef Středula, čímž se stal nejdéle sloužícím předsedou v moderní historii. „Často nám jsou dávány za vzor moderní odbory západního střihu, aniž by někdo věděl, co to znamená. Hlavně to nemá být ROH, ale to je asi tak všechno. Řekla bych, že české odbory jsou do značné míry moderní,“ míní odborová právnička Šárka Homfray.

Debata o reformě důchodového systému přináší otázky, jak zajistit jeho udržitelnost i mezigenerační spravedlnost. „Víme, že na důchod se v Česku plně spoléhají jen čtyři procenta lidí,“ říká v Chybě systému ekonom Vladimír Bezděk. „Jenže, jak ukázala studie CERGE-EI, průměrný klient v Česku musí vkládat desetkrát více prostředků než klient slovenských indexových fondů, aby dosáhl stejné renty. A tady by měla být role státu. Měl by to nastavit tak, aby to lidem dávalo smysl.“

Před třemi lety zejména mladí lékaři protestovali proti nadměrnému množství přesčasů, které tehdy tisíce z nich odmítly sloužit. „Přetrvalo povědomí, že je možnost říci si o lepší podmínky a nenechat po sobě šlapat. Že je normální po 24hodinové službě říci, že odcházím domů,“ říká někdejší lídr protestů a bývalý předseda Sekce mladých lékařů České lékařské komory Jan Přáda.

Je konzervatismus ještě tím, čím býval v 90. letech – nebo se jeho obsah nenápadně přelil do nových forem, které se už nevejdou do nových škatulek? Podle v Česku působícího polského politologa Macieje Ruczaje žijeme ve zlomové době, kdy se proměňují významy slov jako demokracie nebo liberalismus i realita, k níž odkazují. „Z toho vzniká ten dojem určité babylonské věže, že i když používáme stejná slova, tak dost často mluvíme o něčem úplně jiném,“ míní v Chybě systému.

Šestice největších evropských ekonomik prosazuje hlubší propojení jednotného trhu a odbourání obchodních bariér, a to i za cenu vzniku dvourychlostní Evropy. „Nepociťujeme obchodní bariéry, ale potřebujeme, aby Evropská unie ochránila trh proti levným dovozům za dumpingové ceny z regionů, kde je nižší zatížení regulacemi,“ tvrdí v Chybě systému Petr Popelář, který je předsedou představenstva společnosti Moravia Steel, největšího českého vývozce ocelových výrobků.

Vláda ve svém programovém prohlášení slibuje přísnější dohled nad hospodařením neziskových organizací a šetřit chce i na jejich podpoře. „Stále jde jen o to, že někdo v uvozovkách strká nos do toho, co ta vláda dělá. Neziskovky kazí jednoduché populistické myšlenky, bojují s korupcí nebo se snaží pracovat s menšinami,“ usuzuje v Chybě systému Robert Basch, někdejší dlouholetý ředitel Nadace OSF patřící do sítě organizací založené investorem a filantropem Georgem Sorosem.

Před rokem v Česku skončily kojenecké ústavy, do nichž byly umisťovány děti do tří let. V praxi se ale podle Orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) ukazuje nedostatek pěstounů, přičemž ti stávající nemají povinnost přijmout dítě do péče. „Ukázalo se, že je škoda vydávat se cestou zákazů a rušení, místo aby byly dopředu vytvořeny lepší podmínky,“ upozorňuje Daniela Kubičíková, předsedkyně Profesní komory sociálně-právní ochrany dětí.

Česko bude podle návrhu rozpočtu na rok 2026 hospodařit se schodkem 310 miliard. Do jeho schválení bude země v rozpočtovém provizoriu, což podle někdejšího premiéra a guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka není žádná tragédie. Kritizuje ale to, že politici ignorují elementární principy makroekonomiky. „Ekonomická gramotnost politiků se strašně zhoršila a jsme v zajetí falešných debat, co všechno bude zadarmo i bez vyšších daní. Dříve nebo později narazíme,“ varuje.

Česko donedávna patřilo ke státům s nejvyšší plodností v Evropě, za posledních pět let ovšem zdejší plodnost klesla z 1,83 pod 1,3 dítěte na ženu. Náraz přišel s pandemií a následnou vícenásobnou krizí – energetickou, inflační a bezpečnostní, upozorňuje v Chybě systému demografka Jiřina Kocourková: „Došlo ke změně podmínek pro zakládání rodin. Zvýšila se nejistota, nikdo nebude zakládat rodinu, když je nejistý. Zároveň digitální svět proměnil způsob uvažování o rodičovství.“

Prezident Petr Pavel v novoročním projevu vyjádřil přání, aby občané nepodléhali líbivému populismu. Společnost je podle něj rozdělena ne proto, že je mezi lidmi tolik nepřekonatelných rozdílů, ale proto, že důraz na rozpory určuje tón naší veřejné debaty. Podle šéfredaktora Dalibora Balšínka lze populismus vnímat i jako způsob, jak být blíž lidem. „Často jsou za populisty označováni ti, kteří kritizují elity. Ale kritika elit je hrozně důležitá součást debaty,“ zdůrazňuje.

Nebude to jednoduchý rok, ale zvládneme ho. Touto větou začíná každý nový díl podcastu Chyba systému. Jaké zajímavé hosty přinesl končící rok a o jakých tématech se bude mluvit v tom příštím?

Prezident Petr Pavel před úterním jmenováním Andreje Babiše (ANO) ocenil jasný a srozumitelný způsob, jak nový premiér naplnil jeho podmínku a veřejnosti představil řešení svého střetu zájmu. „To neznamená, že v tom vyjádření jsou všechny podstatné detaily nebo že vše do 14 dnů klapne. Myslím ale, že to, čeho mohl prezident v této fázi docílit, se i stalo. A že větší ambici prezident neměl. A to je spíš správně,“ hodnotí ústavní právník Jan Kysela.

Svědkem proměn českého vězeňství od komunismu dodnes je někdejší ombudsmanka a disidentka Anna Šabatová, kterou k tomu přivedl vlastní pobyt za mřížemi před více než půlstoletím. „Před rokem 1989 byl vždy někdo z naší rodiny zavřený, a hlavně jsme byli ve Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, kde jsme podmínky ve vězeních a procesy sledovali. A ten zájem jsem si uchovala i po roce 1989,“ přibližuje v epizodě Chyby systému, která se natáčela před publikem 17. listopadu.

Zestátnění ČEZu, výstavba nových jaderných bloků a vymezování se vůči systému emisních povolenek pro průmysl i domácnosti a osobní dopravu. To jsou některé z priorit vznikající vlády hnutí ANO, SPD a Motoristů, která dále například chce přenést poplatky za obnovitelné zdroje energie (OZE) ze spotřebitelů na stát. Podle energetického experta Blahoslava Němečka je to jedna z cest, jak snížit výdaje domácností a zvýšit konkurenceschopnost firem.

Před třemi lety vstoupila do světa generativní umělá inteligence – technologie, která dokáže psát, tvořit obrazy, programovat či vést dialogy téměř jako člověk. A také lidstvu ukazuje vztyčený prst, jak říká manažerka Senta Čermáková, která vede kurzy zaměřené na rozvoj AI dovedností: „Říká nám: ‚Buďte lidmi, nechte rutinní práci na mě a věnujte se tomu, co vás baví a na co máte přirozený talent.‘ Problém je, že to většina lidí neví.“

Daně, které mají důvěru veřejnosti a cílí tam, kde to ekonomiku a domácnosti nezatěžuje až příliš, a přitom nejsou plné všelijakých výjimek a nesystémovostí. Tak shrnuje koncept chytrých daní ekonomka Markéta Malá z Centra veřejných financí Univerzity Karlovy. „Existují dobré příklady ze zahraničí, že to možné je. V Česku k nim ale máme ještě kus cesty,“ míní spoluautorka projektu Chytřejší daně.

Českou republiku čeká výrazné stárnutí populace. Do poloviny století by měl počet obyvatel nad 65 let vzrůst až na 3,1 milionu, tedy o milion více než dnes. „Zvýšení naděje na dožití a delší život v zaopatřenosti, kdy člověk nemusí existenciálně řešit, jestli bude chodit do práce, tak to je dobrá zpráva. Ale místo oslavování si většina států stěžuje, že je to fiskální potíž a bude to stát víc a víc,“ přibližuje Jiří Horecký, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb.

Deset let od velké migrační krize patří otázka migrace k nejvýbušnějším tématům současné Evropy – rozděluje veřejnost, hýbe politikou a stává se nástrojem mocenských her. „To, co se teď děje v Evropě a kolem ní, není nic, co by bylo nějak neovladatelné. Ano, nic, co by přesahovalo naše možnosti s tím jednat nějakým racionálním a humanitárním způsobem. Dá se to ovšem využít a zneužít pro politické účely,“ říká režisérka Agniezska Holland.

Nový školní rok zahájilo téměř 1,5 milionu žáků, z toho 118 tisíc prvňáčků. V českém školství přitom chybí více než 6 tisíc učitelů, kteří navíc stále nedosáhnou na slibovaných 130 procent průměrné mzdy. „Nedostatek učitelů je hodně regionální a oborový problém. Chybí typicky v Praze, protože uživit se zde s učitelským platem je prostě poměrně složité i vzhledem ke krizi bydlení,“ konstatuje Petra Mazancová, předsedkyně a spoluzakladatelka Učitelské platformy.

Děti a dospívající tráví hodiny na sociálních sítích, nebo třeba online hrají hry. A jejich rodiče často neví, co prožívají a s jakým obsahem se setkávají. V jiných oblastech života ale mají rodiče děti pod kontrolou. „Nyní se stává, že digitální prostor je tím prvním prostorem, kde je dítě bez dohledu a užívá si to,“ podotýká v Chybě systému Českého rozhlasu Plus teoretička médií Michaela Slussareff, která se věnuje vlivu internetu a digitálních technologií na mladé lidi.

Jaké největší výzvy čekají na příští vládu? Nad tím se ve svých esejích zamýšlí oba pravidelní hosté Chyby systému Apolena Rychlíková a David Klimeš. „Zvnějšku se zdá, že opozice musí vždy kritizovat vládu a vláda vždy opozici. Způsob, jakým k tomu dochází poslední dekádu, je ale daleko za hranou snesitelnosti,“ upozorňuje Rychlíková a dodává: „Pokud existuje šance, že se politici přestanou bát složitosti a začnou znovu mluvit k lidem jako k dospělým občanům, pak právě teď.“

Jaké největší výzvy čekají na příští vládu? Nad tím se ve svých esejích zamýšlí oba pravidelní hosté Chyby systému David Klimeš a Apolena Rychlíková. „I po takzvané konsolidaci veřejných financí státní rozpočty zůstávají ve stamiliardových schodcích,“ upozorňuje Klimeš. „Pokud i další vláda bude nadále podporovat rozval financí, bude už taková třetí v řadě a staneme se předluženou zemí, která kvůli splátkám není schopna bez zápůjčky zajistit základní výdaje státu.“

Více než polovina Čechů v uplynulém roce omezila nákup potravin, a to kvůli jejich cenám. Ty se podle agentury Eurostat zvyšovaly rychleji, než byl průměrný nárůst v Evropské unii. „V Česku se 60 procent, v některých segmentech dokonce 90 procent potravin prodává ve slevě. Nikdo nenakupuje za regálovou cenu. Při srovnávání nákupů v zahraničí je třeba být obezřetný,“ podotýká prezidentka Potravinářské komory České republiky Dana Večeřová pro Český rozhlas Plus.

Politická satira zažila svůj největší rozkvět v 90. letech, kdy se otevřela stavidla svobody slova. Nyní je zdánlivě na ústupu, podle kritiků nevybíravý humor zabila politická korektnost. „K čemu je politická satira? Mimo jiné je velmi nutným doplňkem seriózního zpravodajství. Dokonce bych tvrdil, že bez ní bude veřejný diskurz invalidní,“ říká v podcastu Chyba systému systému expert na otevřenost státní správy Oldřich Kužílek, známý jako někdejší satirik Olaf Lávka.

Kauza bitcoinů v hodnotě téměř jedné miliardy korun, které státu daroval provozovatel nelegálního darknetového tržiště, pomohla zvýšit povědomí Čechů o kryptoměnách. „K mému velkému překvapení je ale stále strašně nízké. My, kdo to s kryptoměnami myslíme vážně, musíme vysvětlovat jejich pozitivní využití. Protože to, o čem je vládní bitcoinová kauza, je to nejnegativnější, k čemu se dají používat,“ upozorňuje v Chybě systému Radim Kozub z advokátní kanceláře Blockchain Legal.

Podrývání demokratických institucí, zpochybňování vědeckých faktů a přejímání narativů ruské propagandy. Slovensko je jednou ze zemí, kde se dezinformace stávají nástrojem alternativní scény i vládních představitelů. „Nestalo se to za den ani za rok. Vzniku alternativních zdrojů informací jsme si začali všímat někdy v roce 2012, kdy se Rusové začali připravovat na anexi Krymu a válku,“ vysvětluje v Chybě systému: Speciál Slovensko bezpečnostní analytik Victor Breiner.

Už rok funguje při Úřadu vlády takzvaný stratkom, tedy Odbor strategické komunikace, pod vedením armádního plukovníka Otakara Foltýna. „Oddělení existovalo už roky předtím, ale novináři neměli pocit, že by se na něj měli ptát, protože to nevěděli. Ne proto, že by ti lidé pracovali špatně, ale prostě nebyli vidět. To, že je ten pojem ve veřejném prostoru, je posun, byť rozhodně ne dostačující,“ říká vládní koordinátor v podcastu Chyba systému.

Víceletá gymnázia vyvolávají bouřlivé diskuze už od svého vzniku. Zatímco podle jedněch otevírají cestu k rozvoji nadaných dětí, jiní upozorňují na to, že prohlubují nerovnosti ve vzdělávání. Podle Tomáše Habarta z Člověka v tísni byla za jejich obnovením touha navázat na prvorepublikovou tradici. „Už tenkrát zaznívala kritika: ‚Nedělejme to. Tam, kde se zavedly, se neosvědčily a ruší se.‘ Tak jsme je zavedli a od té doby se ta debata vede v podstatě kontinuálně,“ glosuje.

Co vypovídají konflikty mezi řidiči, cyklisty a chodci o stavu českých měst? Nejsou jen otázkou neohleduplnosti jednotlivců, ale možná i zrcadlem hlubších problémů městského plánování, zejména pak v Praze, nastiňuje pro Český rozhlas Plus popularizátor architektury Adam Gebrian. „V porovnání se spoustou jiných měst má Praha poměrně nízkou hustotu obyvatelstva. A čím nižší hustota, tím vyšší doprava,“ poukazuje v pořadu Chyba systému.

Nová superdávka má od října zjednodušit systém sociální pomoci, který je složitý a nepružný. Podle ministerstva práce bude nový systém jednodušší i lépe nastavený, bude zohledňovat různé situace a navíc bude motivovat k práci nebo ke snaze ji najít. „Potřebujeme designovat systém pro to, abychom zde neměli velkou skupinu chudých lidí,“ kritizuje debatu o takzvaných zneužívačích dávek pro Český rozhlas Plus psycholožka Martina Zikmundová, ředitelka České asociace streetwork.

Spojené státy se pod vedením Donalda Trumpa vzdalují od Evropy, což s sebou nese i bezpečnostní důsledky. Je realistické, aby Česko a další evropští spojenci převzali odpovědnost za svou bezpečnost a dosáhli nezávislosti na USA? „Když se bude Evropa hodně snažit, je to otázka zhruba dekády. Možná spíš dvou,“ míní v Chybě systému bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Několik poslanců a poslankyň před nadcházejícími parlamentními volbami oznámilo, že se už znovu nechystá kandidovat. Na vině může být frustrace ze současné situace v Poslanecké sněmovně, kde se kvůli obstrukcím nedaří prosazovat konkrétní návrhy. Jak ale říká bývalá místopředsedkyně Sněmovny Petra Buzková (tehdy ČSSD), změnit stávající systém nebude tak jednoduché. „Neříkám, že jednací řád je ideální, ale je zatím ještě stále funkční,“ konstatuje v podcastu Chyba systému.

Už rok platí Akt o digitálních službách (DSA), který je namířený proti nezákonnému obsahu na internetu. Americký viceprezident J. D. Vance v této souvislosti kritizoval Evropskou unii za údajnou cenzuru. „Zkrátka chceme, aby byly dodržovány zákony proti nelegálnímu obsahu. Šéfům digitálních platforem jsem vysvětlovala, že když není možné malovat hákové kříže a říkat, že holocaust nebyl, tak se to ani nesmí dávat na sociální sítě,“ říká někdejší eurokomisařka Věra Jourová.

Žijeme déle, ale ne ve zdraví. To Čechy v průměru opouští po 62 letech. Jak upozorňuje lékař Tomáš Šebek v pořadu Chyba systému, například ve Švédsku je to o 10 let později. Na rozdíl od premiantů ze severu Evropy navíc stagnujeme. „Než být nesmrtelný v bolesti mi připadá důležitější být smrtelný s tím, že budu mít šťastný a zdravý život,“ věří spoluzakladatel platformy Ministr zdraví.

Americký prezident Donald Trump krátce po nástupu do funkce oznámil odstoupení od Pařížské klimatické dohody a kritické hlasy sílí i v řadě dalších zemí včetně unijních, kde je dlouhodobě terčem Green Deal. „Myslím, že kdyby ta opatření nebyla pod hlavičkou Green Dealu, ale zvlášť, tak bychom 90 procent z nich všichni vítali a podporovali. Bojuje se proti několika málo věcem, které se nás dotýkají,“ říká pro Český rozhlas Plus exministr životního prostředí Ladislav Miko.

Volební kampaně se stále více než na programy a hodnoty zaměřují na to, jak efektivně oslovit voliče prostřednictvím moderních technologií a politického marketingu. Dokáže ale ten sám o sobě vyhrát volby? „Do nějaké míry, ale ne bez autentického lídra. Donald Trump měl velmi dobře vedenou kampaň, ale on ji převyšoval. Stejně tak bylo mnoho lidí překvapeno úspěchem Filipa Turka v eurovolbách, hlavně počtem preferenčních hlasů,“ připomíná politoložka Anna Shavit.

Je za problémy českých vysokých škol hlavně nedostatek peněz, anebo je na vině i jejich způsob řízení a hospodaření? „Peněz je málo a mělo by se přidat. Ale rozdělování prostředků je čistě na našich nezávislých vysokých školách. Rozpočet určuje rektor a schvaluje akademický senát, kde si zástupci fakult pečlivě hlídají, aby ta jejich nebyla šizená. A tím pádem se nedá skoro nic změnit,“ kritizuje Jan Konvalinka, někdejší prorektor pro vědu a výzkum Univerzity Karlovy.

Medostatek personálu ve zdravotnictví, ekonomická krize, sociální problémy či nedostavěné dálnice... I s tím se teď potýká slovenská společnost. Jak současnou situaci prožívají běžní Slováci? A co chtějí od svých politiků? V závěrečném díle minisérie podcastu Chyba systému věnované Slovensku o tom diskutují sociální antropolog Juraj Buzalka a Karolína Farská z hnutí Za slušné Slovensko.

Už za necelý měsíc se do Bílého domu vrátí Donald Trump. Jak se Spojené státy proměnily nejen od jeho prvního funkčního období, ale i od začátku milénia? „Americké sebevědomí dostalo velkou ránu. Nikdy si nepřipouštěli, že by neměli být lídrem západního svobodného světa. Několik ran, jako bylo 11. září, hospodářská krize nebo epidemie covidu-19, ale odhalily zranitelnost Spojených států. Zvenčí i vnitřně,“ míní politolog Tomáš Klvaňa z New York University v Praze.

Dnešní slovenská vláda definovala jako jednoho ze svých hlavních nepřátel progresivismus. Klade důraz na tradici, národ a folklór. Chce změnit jazykový zákon o povinném používání slovenštiny, dostat do galerií a na divadelní prkna výhradně slovenskou tvorbu. A ministryně kultury Martina Šimkovičová už odvolala vedení Národního divadla, galerie i muzea. V pátém díle minisérie podcastu Chyba systému věnované Slovensku o tom debatují Silvia Porubänová a Jozef Majchrák.

Premiér Petr Fiala (ODS) slibuje, že pokud dostane další mandát, budou v Česku platy jako v Německu. Co je třeba udělat pro to, aby zaměstnanci dosáhli na důstojnou mzdu a zároveň i firmy prosperovaly? A jak ve skutečnosti vypadá náš trh práce? „Je zamrzlý. Lidé nejsou příliš ochotní změnit práci a zůstávají v zaměstnání i za ne zcela adekvátních podmínek,“ míní Tomáš Ervín Dombrovský, který působí jako analytik ve společnosti Alma Career.

Vláda Roberta Fica (Směr) za jediný rok výrazně proměnila slovenskou justici. Ve zrychleném řízení reformovala trestní zákoník a zrušila Úřad speciální prokuratury, který se zabýval třeba i případem vraždy novináře Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové. „Klíčový problém není zrušení prokuratury, ale proč a jak k němu došlo,“ zdůrazňuje bývalá ministryně spravedlnosti Lucia Žitňanská, podle níž se zpozdí projednávání některých případů.

S nástupem Václava Havla do prezidentského úřadu se jedním z ústředních témat české zahraniční politiky stala lidská práva. Jak je tomu dnes – 35 let po sametové revoluci? „Ze strany Václava Havla to bylo osobní. Myslím, že lidskoprávní agenda stále úplně neodešla. Ale svobodný svět, který byl v 90. letech na vzestupu, je na ústupu a my se musíme bránit,“ zdůrazňuje poradce premiéra Petra Fialy (ODS) pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.

Slovenská veřejnoprávní média v létě prošla výraznou změnou, která nezůstalo jen u slov v názvu. Dosavadní Rozhlas a televizi Slovenska (RTVS) nahradila Slovenská televize a rozhlas (STVR) s novým vedením. Na politické tlaky si ale stěžují i soukromá média. „Prakticky jsme odešli nebo byli odejiti všichni, kdo jsme moderovali velké politické diskusní pořady,“ popisuje v podcastu Chyba systému Českého rozhlasu Plus moderátorka televize Joj a novinářka Jana Krescanko Dibáková.

Sněmovní volby by v říjnu vyhrálo hnutí ANO s více než 33 procenty, druhá ODS by dostala 12 procent a hnutí STAN 11 procent. Další strany, které se minule dostaly do Sněmovny, se dnes pohybují okolo pětiprocentní hranice a možná neuspějí. Naopak by se do Parlamentu podle modelu agentury Median vrátila KSČM. „Bašty sociální demokracie a komunistů dnes patří hnutí ANO. Voliči levice si vybrali jiného reprezentanta svých zájmů,“ míní v Chybě systému novinář Bohumil Pečinka.

Slovenský premiér Robert Fico patří k nejúspěšnějším a zároveň nejkontroverznějším politikům ve středoevropském regionu. Pětkrát zvítězil v parlamentních volbách a během svého čtvrtého funkčního období se stal terčem atentátu, který otřásl celým Slovenskem. „Fico má mimořádné vlohy pro politiku, bere to jako své životní poslání. A má také odvahu jít do konfliktů a vychází z nich vítězně,“ hodnotí dlouholetý místopředseda strany Směr a exministr kultury Marek Maďarič.

Devadesátá léta – éra transformace, nekonečných možností, ale i výzev, které zásadně formovaly českou společnost. Jak na tuto dobu vzpomínáme a co z ní přetrvalo dodnes? Podle historičky Adély Gjuričové je dědictví devadesátek stále relevantní i pro dnešní politiku: „Instituce si od té doby velmi personalizujeme. A to je špatně, protože nám to zakrývá pohled na to, co nám přináší a jaká je mezi nimi rovnováha v celém systému,“ uvádí v podcastu Chyba systému.

Od rozpadu společného státu Čechů a Slováků nás dělí více než 30 let. Během nich neustále zaznívala slova o vzájemné blízkosti a bratrských vztazích, obě země ovšem procházely odlišným vývojem. „Představy lidí o demokracii jsou podobné. Rozdíl je v tom, jak je uchopují politici. Slováci nejsou méně proevropští či více náchylní k populismu, ale mečiarismus nás ovlivnil na roky dopředu,“ míní šéfredaktorka deníku SME Beata Balogová ve speciální minisérii podcastu Chyba systému.

Vláda rozhodla nepokračovat ve vývoji digitalizovaných systémů stavebního řízení spuštěných v červenci. Tento krok opět poukazuje na dlouhodobé problémy s prosazováním digitalizace veřejné správy v Česku. V jakém je stavu? „To se úplně slušně říct nedá. Tak přesně tam si myslím, že je,“ konstatuje bývalá ministryně informatiky a podnikatelka Dana Bérová.