Chyba systému

Péče o rodinu, nebo kariéra? Před podobnou volbou často stojí ženy v Česku. „Anebo se od nich očekává, že zvládnou obojí a nebudou si stěžovat,“ upozorňuje Klára Kalíšková z FIS VŠE a think tanku IDEA při CERGE-EI, která se věnuje mimo jiné tématům zaměstnanosti žen a rodinné politiky.

V uplynulých dnech oznámili prezidentskou kandidaturu dva bývalí rektoři: Danuše Nerudová z Mendelovy Univerzity Brno a Tomáš Zima z Univerzity Karlovy. U obou se tento krok vlastně čekal. Podle novinářky Apoleny Rychlíkové není ale u Zimy vlastně jasné, čí je kandidát. „Připadá mi ta jeho kandidatura asi nejvíc zbytečná. U všech ostatních si umím představit, koho zastupují. Ale u Zimy jsem opravdu nenašla jediný společenský klastr," uvažuje v podcastu Plusu.

Na podzim, kdy bude předvolební prezidentská kampaň v plném proudu, může kulminovat i obava ze sociálních i ekonomických dopadů migrace lidí z Ukrajiny. Filozofka Tereza Matějčková připomíná, že migrace – i když doopravdy neexistující – hrála roli už v minulé kampani. Pro českou společnost je to téma stále důležité, jak ostatně potvrzuje průzkum Českého rozhlasu Rozděleni svobodou.

Nejnověji svou prezidentskou kandidaturu potvrdil odborový předák Josef Středula. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš stále neřekl, jestli se bude o Hrad ucházet a zatím svého kandidáta neurčily ani strany vládní koalice. „Není to už takzvaně frajerské, spíš to vypadá jako bezradnost,“ říká ústavní právník Jan Kysela v podcastu Čekání na prezidenta.

Francouzským prezidentem bude i ve druhém volebním období Emmanuel Macron. Filozofka Tereza Matějčková si všímá, že po jeho prvním prezidentském projevu lidé začali mluvit o Macronově změně rétoriky, dokonce i o pokoře. „Dřív mu byla neustále vytýkána arogance a tendence vládnout i ,přes hlavy občanů‘. Nejde ani o to, aby Francouze spojoval, ale spíš aby nedocházelo k prohlubování rozporů a napětí ve společnosti. To bude asi to, o co bude usilovat,“ domnívá se filozofka.

„Vyhraje-li Emmanuel Macron, tak tipuji, že má šanci získat parlamentní většinu. Zatímco když vyhraje Marine Le Penová, tak vzhledem k volebnímu systému do Národního shromáždění většinu spíš nedostane. Protože její strana, přestože je v průzkumech veřejného mínění úspěšná, tak má jen malinko poslanců. A připadá mi dost nepravděpodobné, že by si jich najednou pořídila stovky,“ přemýšlí nejen o francouzských prezidentských volbách ústavní právník Jan Kysela.

Prezident Miloš Zeman udělil další ze svých zvláštních milostí, a to šéfovi Lesní správy Lány Miloši Balákovi. Toho soud za zmanipulování zakázky odsoudil ve čtvrtek, milost dostal následující úterý, takže o dva dny později. „Jde o to, jestli z toho, že jsme demokratickým právním státem, jak prohlašuje Ústava České republiky, nevyplývají určité principy, které by měl prezident respektovat. Po mém soudu ano,“ říká ústavní právník Jan Kysela.

„Ze sledování vystupování (ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského) jasně vyplývá, že nejde jen o to, jak je postavení hlavy státu vyjádřeno ústavními texty, respektive jaké kompetence mu dáváte nebo nedáváte. Jde o složku druhou a ústavně málo uchopitelnou – jde o politické vůdcovství,“ říká v podcastu Čekání na prezidenta ústavní právník Jan Kysela.

Prezident republiky Miloš Zeman se rozhodl vyhovět návrhu na udělení nejvyššího státního vyznamenání ukrajinskému prezidentu Volodymyru Zelenskému. Chtěl tak ocenit jeho odvahu a statečnost. „Přiznám se, že mě to trochu překvapilo – stejně, jako mě překvapilo první vyjádření prezidenta k invazi na Ukrajinu, kde jsme všichni zaznamenali radikální obrat,“ říká v podcastu Čekání na prezidenta filozofka Tereza Matějčková.

„Záleží na tom, kdo jste, co už máte za sebou, nebo nakolik se to v kampani teprve učíte. Základní devíza, která je s tím spojena, je známost. Málokdo má možnost, aby po měsíce vstupoval do nejrůznějších médií, větších a ještě větších, a tam prezentoval svůj obličej, eventuální odpovědi na některé otázky nebo dokonce možná i své názory,“ uvažuje ústavní právník Jan Kysela nad otázkou, jestli je účast v boji o prezidentskou funkci dobrou průpravou pro výkon funkce zákonodárce.

Zatímco Václav Havel se složitě a ostýchavě sžíval s pompou kolem prezidentského úřadu, jeho nástupce Václav Klaus si ji podle ústavního právníka Jana Kysely spíš užíval a ze tří polistopadových prezidentů působil nejvznešeněji: „U Miloše Zemana se mi nezdá patrný ostych, ale ani vznešenost, protože já ho mám spojeného s vjemem fotografie Miloše Zemana v plavkách, kterak kráčí ke svému gumovému člunu u své chalupy.“

„Žena-prezidentka je citlivé téma. A pro mě proto, že jsem tady jediná žena,“ zahajuje debatu v podcastu Čekání na prezidenta nebo na prezidentku filozofka Tereza Matějčková. „Když mě učili na fakultě samí muži, tak jsem si říkala, jestli jako žena můžu být filozofka? Samozřejmě že můžu. Ale ta otázka, určitá obava tam byla. Proto jsem ráda za každou ženu, která je na veřejnosti vidět.“ Je ale proti tomu, aby se prezident vybíral hlavně podle pohlaví. Patří žena na Hrad?

Ústavní právník Jan Kysela míní, že v lednových volbách půjde mimo jiné o to, kdo zaujme voliče Miloše Zemana. „To, že pro někoho nemá význam, koho Miloš Zeman má rád, nebo nemá rád, neznamená, že to nemá význam pro nikoho,“ upozorňuje a dodává, že když Miloš Zeman o nějakém kandidátovi řekne, že je to těžká váha, tak mu tím schody nemydlí. Proč na tom záleží, o tom je třetí díl podcastu Čekání na prezidenta.

Občané chtěli volit prezidenta přímo, ale možná by spíš ocenili, kdyby zlevnily poplatky za svoz odpadu. „Jenže vyřešit penzijní reformu anebo ceny vodného a stočného je složité, zatímco zařídit přímou volbu prezidenta úplně složité není,“ popisuje ústavní právník Jan Kysela, jak Česko k přímé volbě přišlo. Především tomu, jak by neměl vypadat příští prezident vzešlý z přímé volby (ale stejně bude), se věnuje druhá epizoda podcastu Čekání na prezidenta.

Někdo chce být prezidentem, protože je prorok, někdo třeba proto, že mu to odmalička říkala babička. Co se asi honí hlavou prezidentským kandidátům a kolik milionů potřebují na kampaň? A jak moc jsou peníze v tomto směru důležité? „Soros se snaží financovat liberální hodnoty už třicet let a jaksi to není v posledních letech korunováno velkým vítězstvím,“ upozorňuje filozofka Tereza Matějčková. Tak jaký by měl být nový český prezident?

Jak by měl vypadat příští český prezident? „Pokud možno ne jako současný. Škoda, že nám umřel Karel Gott, protože to by bylo jasné.“ „Já bych chtěla, aby to byl člověk, kterého by na tu funkci nebyla škoda.“ „Podle mě nemá být prezident ústavně nesouladný. Má to být někdo, kdo se do systému vejde, protože mu rozumí a chce být jeho součástí.“ V novém podcastu hledají prezidenta nebo prezidentku Jan Pokorný, Jan Kysela, Petr Nováček a Tereza Matějčková. Na Plusu od 28. ledna.

Poslanci tří sněmovních podvýborů napříč vládní koalicí i opozicí jednohlasně přijali definici anticikanismu, kterou předtím podpořil i senátní výbor pro lidská práva. „Romové mají nedůvěru ve veřejné instituce a přijetí definice ji může pomoci postupně odbourávat a nastartovat dialog,“ věří vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková, podle níž je důležité upozorňovat na celospolečenské problémy, mezi které patří i protiromské postoje.

Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem na světě. Konstatuje to zpráva Evropské agentury pro životní prostředí, podle níž klimatická rizika ohrožují nejen ekosystémy, vodní zdroje nebo zdraví obyvatel, ale také energetickou bezpečnost. „Ta není jen o tom, že jste schopen každou chvíli rozsvítit. Má i aspekt udržitelnosti, tedy že nerozsvítím na úkor někoho, kdo za 20 let už rozsvítit nebude moci,“ vysvětluje odborník na energetiku Martin Záklasník.

Před 25 lety Česká republika vstoupila do Severoatlantické aliance. Podle politického geografa Jana Kofroně jsme tím získali nejsilnější možné bezpečnostní záruky. Ač se to ale s odstupem času nemusí zdát, vstup prý nebyl zcela hladký a na počátku 90. let se ve Spojených státech vedly diskuse, jestli z Evropy neodejít: „Neříkám, že to bylo dobře pro USA, ale pro nás to bylo neskutečně dobře,“ konstatuje.

Skončilo přihlašování na střední školy, které ministr školství Mikuláš Bek (STAN) mimořádně prodloužil mimo jiné kvůli výpadkům a zpoždění při spouštění Digitálního přihlašovacího systému (DiPSy). Žáky nyní čekají jednotné přijímací zkoušky. „Zkoušky by měly psát všechny děti. Je třeba otevřít systém středního vzdělání, aby celá ta záležitost nebyla tak kompetitivní,“ zdůrazňuje Jana Straková z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.

Únor je měsícem bez alkoholu – tedy pokud se zapojíte do výzvy Suchej únor. Původně českou osvětovou kampaň, která se letos koná již po dvanácté a rozšířila se i na Slovensko, chválí také národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil: „Je to upozornění, že nepít může být dobrá věc. Protože v naší společnosti nepít znamená vypadat divně. Střední Evropa je prostě nejpropitější část světa a považujeme za normální, když nám lidé umírají a perou se pod vlivem alkoholu.“

Česko je na chvostu zemí Evropské unie, pokud jde o dostupnost bydlení – na nový průměrně velký rodinný byt Češi musejí šetřit vůbec nejdéle. Nemožnost dostat se k vlastnickému i nájemnímu bydlení v mnoha aglomeracích vytváří podle komentátora Davida Klimeše nebezpečný papiňák: „Můžeme mít tržní přístup, můžeme do toho dát víc státních regulací, ale něco si musíme vybrat. Protože jinak je ten výsledek, že jsme okolo 26. místa ze sedmadvacítky.“

V roce 2024 má být podle ministerstva dopravy v Česku zprovozněn rekordní počet kilometrů nových dálnic. Velké dopravní stavby ale stále provázejí podobné problémy, kvůli odvolání neúspěšného uchazeče se zdrží dostavba dálnice D11 k polským hranicím. „Budimex je polskou jedničkou a je několikanásobně větší než české firmy, které v jeho vstupu na český trh cítí nebezpečí a snaží se mu zabránit,“ uvádí Jan Sůra, novinář ze serveru Zdopravy.cz.

Od 1. ledna začíná platit vládní konsolidační balíček, který přináší úspory i zvyšování daní. „Problém je, že na straně výdajů neřeší věci, kde se nejvíce plýtvá a nelze je vyřešit během jednoho roku – ve financování samospráv, prevence ve zdravotnictví, podpora třetího pilíře. A na straně příjmů nepřináší žádnou reformu,“ upozorňuje sociolog Daniel Prokop.

Česká republika je jednou z posledních členských zemí Rady Evropy, která neratifikovala Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí. „Dáváme tím najevo, jako by u nás byl nějaký speciální problém. Na různých výborech se kladou otázky, co nám brání přihlásit se k evropské snaze o větší ochranu obětí,“ uvádí soudkyně Evropského soudu pro lidská práva Kateřina Šimáčková.

Kvůli nedostatku lékařů začnou nemocnice od prosince omezovat svůj provoz. Část zdravotníků totiž odmítá od prosince sloužit přesčasy a požadují také zvýšení platů. „Po dlouhou dobu existovala šedá zóna mezi zákonnými předpisy a praxí. A tato neuspokojivá situace dostala rozbušku v podobě v podstatě papírové změny počtu přesčasových hodin,“ konstatuje lékař a člen Národní ekonomické rady vlády Pavel Hroboň.

Jedním z hesel sametové revoluce bylo Zpátky do Evropy, a to nejen politicky, ale také ekonomicky. Dosáhnout západní životní úrovně a „dohnat Západ“ se ovšem Česku nepodařilo ani za více než 30 let. „Vyznat se v tom, co chceme, je mnohem důležitější než něco dohnat,“ uvádí filozofka Alice Koubová ve zvláštním vysílání podcastu Chyba systému, které proběhlo 17. listopadu živě v pražském Divadle X10 za spolupráce Českého rozhlasu Plus a spolku Díky, že můžem.

V polovině svého mandátu přichází vláda s konsolidačním balíčkem, který má ozdravit veřejné finance a zpomalit zadlužování. Kabinet si od něj slibuje snížení schodku skoro o sto miliard korun – kvůli tomu se upravují sazby DPH a ruší se daňové výjimky. „Na to, jak měla vláda radikálně našlápnuto, tak to okno příležitostí, které zde bylo rok nebo dva otevřené, nebylo plně využito. Ale kdybych si mohl vybrat toto, nebo nic, tak všema deseti beru,“ říká ekonom Tomáš Sedláček.

Pozornost světových médií se po teroristickém útoku Hamásu přesunula na Izrael a po více než roce a půl zprávy nezačínají situací na Ukrajině. Ve střední Evropě stále hlasitěji zaznívá, že podpora Ukrajiny by se měla snížit. „Ukrajinci možná znervózněli, protože podporu a pozornost západního světa potřebují. Ale potěšilo mě, že v ukrajinských městech byla vidět obrovská solidarita s lidmi, kteří v Izraeli a v Gaze umírají,“ říká šéfredaktor Plusu Josef Pazderka.

Český rozhlas Plus startuje 13. října nový podcast Na Východ! zaměřený na postsovětský prostor. Jeho autory a moderátory jsou dva přední experti na tuto oblast – rozhlasoví novináři Josef Pazderka a Ondřej Soukup. Posluchačům chtějí nabídnout kontext současného dění, odhalit skryté souvislosti a pohledy do zákulisí, na které není prostor v běžném zpravodajství. Přidají také zážitky ze života v různých částech bývalého Sovětského bloku, ve kterém strávili řadu let.

Slovensko má za sebou předčasné parlamentní volby, které potvrdily polarizaci společnosti i politický návrat expremiéra Roberta Fica. Zájem o ně byl přitom vysoký nejen mezi slovenskými voliči, ale také v Česku. „Vadí mi to, co nazývám československým imperialismem, kdy Slovákům vysvětlujeme, jak mají volit, případně jací jsou. A také vnímání slovenské politiky jako odrazu té české,“ všímá si komentátor David Klimeš.

Naprostá většina Čechů podle sociologických průzkumů bere změnu klimatu vážně, jak ukázal například i projekt Rozděleni klimatem. Na tom, jak na situaci reagovat, už ale mezi nimi taková shoda není. „Češi chápou, že je klimatická krize problém a vláda by měla být aktivnější. Teď jde o to, jak ji řešit, a tam se ukazuje, že česká veřejnost má obrovský nedostatek informací,“ upozorňuje sociální a environmentální psycholog Jan Krajhanzl.

Nedostatek míst ve školách, dlouhodobé podfinancování a špatné pracovní podmínky učitelů a dalších pedagogických i nepedagogických pracovníků – to jsou některé z problémů českého školství, s nímž se ať už přímo, nebo přes své potomky potkávají i potýkají hosté podcastu Chyba systému.

21. srpna jsme si připomněli 55 let ode dne, kdy začala okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy, která s sebou posléze přinesla i normalizaci a morální selhávání, ale také odpor, vyhazovy z práce, emigraci a věznění. Jak se vyrovnáváme s vlastní minulostí? „Nic takového neexistuje. Nejde udělat tlustou čáru ani bod a říct, že jsme se vyrovnali. Ono se nám to buď vrátí, anebo aktualizuje úplně jinak,“ míní historik Michal Stehlík.

Je Česká republika montovnou Evropy? Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Radka Špicara je to jen pejorativní nálepka, kterou jsme sami sobě dali a v zahraničí nás tak nevnímají. „Nicméně to ukazuje na problém, který skutečně máme. Je to problém levné ekonomiky,“ říká.

Letošní horké léto provázejí varování lékařů i meteorologů, kteří také stále častěji informují o překonání teplotních rekordů. „Globální oteplování je nejvýraznější projev klimatické změny, který zažíváme. V celosvětovém průměru se teplota výrazně zvyšuje a současné hodnoty jsou opravdu alarmující,“ upozorňuje meteorolog Michal Žák.

Nakolik se Česku daří přijímat ukrajinské uprchlíky a nabídnout jim normální život? Podle komentátora Davida Klimeše nelze říci, že jsme uprchlickou vlnu z Ukrajiny zvládli, jak ve své strategické komunikaci tvrdí vláda: „Nebyly zde žádné velké nepokoje, dokázali jsme zvládnout běženeckou vlnu, ale rozhodně nejsme na konci,“ upozorňuje.

Vláda souhlasila s pokračováním procesu ratifikace takzvané Istanbulské úmluvy. Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí vyvolává vzrušené debaty, v nichž se to jen hemží pojmy jako gender nebo genderová ideologie. „To, že to vždycky vychrstne do hysterické, symbolové politiky, je problém, protože si myslím, že ty věcné potíže tam jsou,“ upozorňuje filozofka Tereza Matějčková. Jednou z nich je už i to, že český právní řád slovo gender nezná.

Čemu lidé v Česku věří a jakým konspiracím nejspíš podlehnou? To mapuje projekt Společnost nedůvěry webu iROZHLAS.cz, institutu SYRI a Sociologického ústavu AV ČR. „Zajímala nás míra rozšíření konspiračního myšlení, nikoli jednotlivých konspirací,“ vysvětluje mediální analytik Josef Šlerka.

Umělá inteligence stále více proniká do našich životů, což ale přináší i mnohá rizika a otevírá diskusi o využívání umělé inteligence a jejím vlivu na naši společnost. „Velmi špatně ji přinutíme, aby dělala přesně to, co chceme, a naopak velmi těžko zakážeme, aby dělala něco, co nám se nelíbí,“ upozorňuje datový novinář Českého rozhlasu Jan Cibulka.

Vláda přichází s dalším konsolidačním balíčkem na ozdravení veřejných financí v historii České republiky. Ten první v roce 1997 přišel podle ekonomky Jany Matesové v nejhorší situaci, kdy jsme byli jednu noc od státního bankrotu. „U těch dalších jsou ty příčiny podobné – nezřízené rozhazování, na které jsme neměli, a život nad poměry,“ zdůrazňuje dlouholetá česká zástupkyně ve Světové bance.

Jak se v Česku žije mladým lidem? Podle Johany Bázlerové, autorky instagramového profilu Jsem v obraze, pro ně v celé řadě měst neexistuje zajímavá perspektiva. Sama pochází z Mladé Boleslavi, která je podle ní typické kapitalistické město. Přes týden sem jezdí spousta dospělých za prací ve Škodovce, ale o víkendu se vylidní. „Není tam absolutně žádná kultura, nic se tam neděje a mladí lidé odtud odcházejí,“ popisuje s tím, že chce minimálně na čas odejít do zahraničí.

Na pozadí současných hádek o podobě valorizací prosvítají otázky, jak vlastně česká společnost vnímá seniorky a seniory a proč se důchodovou reformu zatím nepodařilo prosadit žádné vládě. Právě na to se zaměřuje nový díl podcastu Chyba systému. Speciálním hostem je někdejší předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody a také dřívější prezidentská kandidátka Danuše Nerudová.

Jedna z prvních cest prezidenta Petra Pavla směřovala na Karvinsko, kde ho ve volbách porazil Andrej Babiš. Nedávné zasedání vlády se zase uskutečnilo v Jeseníku. Co regionům přináší návštěvy vrcholných politiků? A z čeho plyne současná nostalgie některých obyvatel Karvinska po minulém režimu?

Práce novinářů je založena na důvěře posluchačů, čtenářů a diváků – měří ale média všem stejně? Hosté podcastu Chyba systému reflektují chování médií, mimo jiné během nedávných prezidentských voleb. Jak podotýká novinář z Aktuálně David Klimeš, bylo by s podivem, kdyby média alespoň v něčem neselhala.

Jako pokračování úspěšné série Čekání na prezidenta připravil Český rozhlas Plus nový politický podcast Chyba systému. S moderátorem Janem Pokorným v něm budou politické dění v Česku glosovat analytik David Klimeš, novinářka Apolena Rychlíková a třetí, tematicky zvolený host.

Miloš Zeman ke konci své funkce dostál své pověsti politika se sklonem k provokativním úkonům. Udělil milost firmě Energie stavební a báňská, které účast ve veřejných zakázkách zakazoval soud v kauze kolem zakázek v Lánské oboře. Proč to udělal? Zamýšlí se v posledním díle tradiční sestava podcastu Čekání na prezidenta.

Máme ze sebou dvojí test přímé volby prezidenta, až donedávna pouze s Milošem Zemanem. „Teď uvidíme jiný osobnostní typ – a pokud by to i u Petra Pavla dopadlo špatně, bylo by to ještě horší, než jsem si na začátku myslel. Nejde o to, že prezidentský úřad má významnou auru, která může vést k pokoře i pýše, ani o to, že hlava státu sedí na Hradě. Spíš do jaké míry do něj lidé vkládají svá očekávání a jaká to jsou,“ říká v Čekání na prezidenta ústavní právník Jan Kysela.

Před prvním setkáním dvou prezidentů – končícího a nově zvoleného – bylo podle ústavního právníka Jana Kysely zajímavé sdělení Miloše Zemana. „Koncentrován byl do dilematu, kterému zřejmě Zeman čelil, spíš si ho ale falešně vytvořil. A to, jestli má být mechanický, ne-li tupý vykonavatel toho, co chce vláda a parlament. Anebo ten, kdo provozuje volnou politiku, což se v podání Zemana hodně blížilo sultanistickému stylu,“ říká Kysela v podcastu Čekání na prezidenta.