Pro a proti

Rozdíly mezi úhradami za stejnou péči v různých nemocnicích by se měly zmenšovat. Regionální nemocnice to vítají, velké nemocnice mají výhrady. „Nikdy nebudeme mít tak nízké náklady jako malé nemocnice,“ vysvětluje v Pro a proti předseda Asociace nemocnic České republiky Aleš Herman. „Liší se třeba o dvojnásobek,“ namítá k úhradám předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.

Václav Havel se stal symbolem hodnotové české zahraniční politiky. Je možné ji uplatňovat i dnes? „Myslím si, že by mohl být kritický k lecčemu, co na Západě vidí, ale tuto kotvu českého zahraničněpolitického směřování by určitě držel,“ věří v Pro a proti europoslanec Alexandr Vondra (ODS). „Pro mě je největší kaňkou podpora americké invaze do Iráku. Porušovala mezinárodní právo, tedy principy, se kterými si Havla dodnes spojujeme,“ oponuje šéfredaktor Alarmu Jan Bělíček.

Ukrajina se naučila zneškodňovat velkou část ruských dronových útoků. Deset zemí se už s Kyjevem dohodlo na spolupráci na rozvoji dronů. Česká vláda nabídku ke spolupráci ještě posuzuje. „To není jenom otázka toho, jestli Ukrajina něco nabízí, ale jestli se potom bude chtít o něco také podělit,“ dává v pořadu Pro a proti najevo obavy poslanec SPD Josef Nerušil. „Umožní nám to přístup k technologiím,“ zdůrazňuje pro Český rozhlas Plus poslanec Pavel Žáček (ODS).

Evropská unie zvažuje zpřísnění azylových pravidel, která by zabránila opakování migrační krize, jaká propukla třeba ve španělské exklávě Ceutě. V budoucnu má Evropa zřizovat návratová centra v zemích mimo Unii pro lidi bez práva na pobyt. „Klidně tam může skončit někdo, kdo je uprchlík,“ varuje Martin Rozumek z Organizace pro pomoc uprchlíkům. „Navrhované pojistky jsou tak velikánské, že z toho obavu nemám,“ ujišťuje v Pro a proti europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).

Britský zpěvák Ed Sheeran čelí kritice poté, co musel jeho turné opustit předskokan rapper Macklemore, který se otevřeně politicky angažuje ve prospěch Palestinců. „Tlak je správný. Ed Sheeran si Macklemorea sám pozval a pak vyhodil, aby si to nerozházel s bohatým majitelem stadionu,” říká v Pro a proti redaktor časopisu Alarm David Scharf. „Showbyznys nikdy nebyl pole, kde se vytyčují etické standardy, ale disciplína, ve které se vydělává,” míní režisér Robin Kvapil.

Vláda Andreje Babiše (ANO) při projednání státního rozpočtu na příští rok některé výdaje snížila, některé zvýšila. Schodek se ale nemění, měl by dosáhnout 386 miliard korun. „Nikdo nesliboval snížení deficitu na nulu z roku na rok,“ podotýká náměstek ministryně financí Petr Mach (kandiduje za SPD). „Vláda zatím pro konsolidaci nic nedělá. Nastolila úplně opačný trend,“ odporuje mu v Pro a proti šéf poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob (kandiduje).

Vláda chce novou definicí změnit posuzování toho, kdy ještě člověk pracuje pro společnost na živnostenský list. Podle kritiků ale otvírá cestu k legalizaci švarcsystému. „Je to upřesnění toho, co už v zákoně je,“ vítá krok viceprezidentka Hospodářské komory Jaroslava Rezlerová. „Popravdě mě vůbec nenapadlo, že způsob boje proti švarcsystému je legalizovat jej,“ kritizuje v Pro a proti Josef Středula, šéf Českomoravské konfederace odborových svazů.

Lidem, kteří neplatí výživné, by od ledna mohlo znovu hrozit vězení. Předpokládá to koaliční novela, kterou projednávají poslanci. „Rozhodně nejsme pro to, aby se neplatiči dostávali do vězení. Jsme pro alternativní tresty nebo domácí vězení,“ zdůrazňuje v pořadu Pro a proti ředitelka Asociace neúplných rodin Iveta Novotná. „Nemyslím si, že kriminalizace je to, co nám placení zajistí,“ varuje předsedkyně výboru Asociace organizací v oblasti vězeňství Jana Smiggels Kavková.

Současní političtí lídři Skotska, Severního Irska a Walesu usilují o nezávislost na Spojeném království. Minulý týden ve velšském Cardiffu podepsali memorandum o porozumění. „V tuto chvíli to není úplně dobrý nápad,“ tvrdí Ondřej Šmigol novinář a historik, který se zaměřuje na poválečnou Británii. „Pokud se podíváme na vnitřní politiku Velké Británie, je to země, kde skoro nic nefunguje,“ namítá anglistka a historička Johana Kłusek z Jagelonské univerzity v Krakově.

Prezident Petr Pavel ve svém středečním projevu na Valném shromáždění OSN řekl, že Rusko představuje přímou hrozbu pro bezpečnost Evropy. „Máme mnoho indicií, že o eskalaci může Moskva uvažovat,“ souhlasí poradce prezidenta a bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček. „Myslím, že se to přepíná,“ oponuje v pořadu Pro a Proti bývalý ministr zahraničí a ředitel Diplomatické akademie Cyril Svoboda (KDU-ČSL).

Opozice chce ještě do říjnových voleb vyvolat další hlasování Sněmovny o vyslovení nedůvěry kabinetu Andreje Babiše (ANO). Argumentuje tím, že koalice neplní programové prohlášení ohledně zadlužování státu a že premiér nevyřešil svůj střet zájmů. „Hlasování je způsob, jak na sebe upozornit,“ tvrdí v pořadu Pro a proti komentátorka deníku Forum 24 Johana Šafrová. „Otázkou je, zda se s počtem pokusů pozornost voličů neutlumuje,“ připomíná komentátor Lidovky.cz Martin Zvěřina.

Menší strany vládní koalice chtěly snížit plánovaný schodek rozpočtu na příští rok. Nakonec vláda našla úsporu pouze tři miliardy korun a posílá ho do Sněmovny s deficitem 386 miliard. „Bylo mi jasné, že úspory budou v jednotkách miliard korun,“ potvrzuje poslanec a místopředseda rozpočtového výboru Patrik Pařil (ANO). „Je to trik na občany. Obáváme se, že schodek ještě poroste,“ kritizuje v pořadu Pro a Proti poslanec a člen rozpočtového výboru Jan Papajanovský (STAN).

Vláda v pondělí projednávala, jak by mohla zakročit proti vysokým cenám benzinu a nafty. Opatření proti zdražování už letos jednou přijala. Dávalo by smysl, aby se teď vydala podobnou cestou? „Stát může snížit spotřební daň,“ navrhuje v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus místopředseda sněmovního hospodářského výboru Ivan Adamec (ODS, kandiduje). „Opatření kopírují to, co dělají země okolo nás,“ doplňuje člen téhož výboru Roman Kubíček (ANO, kandiduje).

S drtivým vítězstvím Alternativy pro Německo v Sasku-Anhaltsku a posilováním v dalších spolkových zemích ožily debaty o tom, zda ji zakázat. „To považuji za nukleární opci, krajní postup,“ říká germanista a editor deníku Právo Robert Schuster. „Pokud jsou dané všechny předpoklady, je povinností orgánů zahájit řízení,“ namítá v pořadu Pro a proti bývalý poslanec sociální demokracie v Bundestagu Jörg Nürnberger.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vyzvala k větší nezávislosti Evropy, ochraně demokracie i k radikálním změnám v unijní legislativě. „Vytyčovala, jakým směrem chce využít zbytek svého mandátu, který jí skončí do tří let,“ vyzdvihuje v pořadu Pro a proti europoslanec Jan Farský (STAN). „Já jsem ho hodnotil spíše negativně, protože von der Leyenová hovoří o plánech, ale ne o něčem, co by se už podařilo,“ oponuje nezařazený europoslanec Ondřej Dostál.

Ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé) chce v rámci úspor ve státním rozpočtu omezit výdaje na školní inkluzi. Zpochybňuje mimo jiné počet asistentů pedagoga. „Pokud budeme šetřit na inkluzi nebo na pomoci dětem se specifickými potřebami, tak na to jako společnost doplatíme daleko více,“ říká poslankyně Andrea Hoffmannová (Piráti). „Náš návrh není o tom, že mají být sníženy služby nebo kvalita toho, co je těm dětem poskytováno,“ oponuje Miroslav Krejčí (za Motoristy).

Dětský certifikát rozdělil politiky. Měli by lidé odsouzení za násilné nebo sexuálně podmíněné trestné činy, které nespáchali na dítěti, dostat možnost přezkumu a šanci vrátit se k práci s mládeží? „Co tam budete přezkoumávat?“ ptá se v pořadu Pro a proti vládní zmocněnkyně pro lidská práva a předsedkyně poslanců ANO Taťána Malá. „Tento nepoměr není odpovídající právnímu státu,“ míní místopředseda ODS a stínový ministr sportu, prevence a zdraví Karel Haas (kandiduje).

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) navrhuje snížení podpory v nezaměstnanosti. Navýšení dávky minulou vládou podle něj pracovní trh nerozhýbalo. „Není to nějaký dramatický zásah a vláda možná chce aspoň trochu ušetřit,“ říká ředitel Institutu liberálních studií Martin Pánek. „Snížení podpory zranitelným skupinám se promítne do zvýšení sociálních dávek,“ oponuje vedoucí programu dluhového poradenství Člověka v tísni Daniel Hůle.

Evropská komise pozastavila Česku proplácení části dotací pro Agrofert kvůli možnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Státní zemědělský intervenční fond přesto firmám z holdingu peníze dál vyplácí. „Pozice Česka je tímto velmi významně oslabená,“ namítá v Pro a proti europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS). „České republiky jako takové se ta situace vůbec nedotkne,“ tvrdí její kolega z Evropského parlamentu Ondřej Knotek (ANO).

Poslanci přehlasovali senátní veto a schválili novelu stavebního zákona. „Novela stavebního zákona rozhodně přinese spoustu pozitivních přínosů. Pro stavebníky i občany je to určitě dobře,” je spokojená vládní zmocněnkyně pro implementaci stavebního práva Hana Landová. „Přijímání novely bylo mimořádně netransparentní a kritika byla odůvodněná,” oponuje v Pro a proti Českého rozhlasu Plus právnička Martina Franková z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Tisíce Srbů se přišly v pondělí rozloučit s bývalým velitelem bosenskosrbských vojsk Ratkem Mladićem, odsouzeným za válečné zločiny. Eurokomisařka pro rozšíření EU kvůli tomu zrušila plánovanou cestu do Srbska. „Musíme Srbsku nabídnout důvěryhodnou perspektivu,“ míní europoslanec z frakce Patriotů Antonín Staněk (Motoristé). „Není možné, aby Unie jen tak přihlížela,“ namítá v pořadu Pro a proti europoslanec z lidovecké frakce Ondřej Kolář (TOP 09).

Vítězství protiunijní, protiimigrační a podle mnohých proruské Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách znepokojilo řadu evropských státníků. „V určitém smyslu to pro nás nic neznamená, protože zahraniční politiku určuje primárně spolková vláda,“ říká v pořadu Pro a proti poslanec Denis Doksanský (ANO). „Čech je v Německu cizinec. A pokud tam zvítězí tyto radikální síly, tak my z toho nebudeme mít vůbec nic,“ namítá poslanec za ODS a exministr zahraničí Jan Lipavský.

Sněmovna se na začínající schůzi bude znovu zabývat zákonem o státních zaměstnancích, který má nahradit stávající služební zákon. Návrh předložený koaličními poslanci totiž odmítl Senát. „Nový zákon je obdobný jako zákon o úřednicích samosprávných celků,“ říká spoluautorka nové legislativy, poslankyně hnutí ANO Zuzana Ožanová (kandiduje v podzimních volbách). „Pojistek bude méně a méně,“ namítá v pořadu Pro a proti poslanec KDU-ČSL Marian Jurečka.

Společnost OpenAI zavádí přísné kontroly a nová omezení. Důvodem je nedávný útok AI modelů firmy na vlastní divizi Hugging Face. „Ukázalo to, že AI může obejít technická omezení, která se jim nastavila,“ připouští ředitel pro technologii a bezpečnost české a slovenské pobočky Microsoftu Dalibor Kačmář. „AI modely se zachovaly jako hacker,“ popisuje v pořadu Pro a proti odborník na AI a spoluautor projektu Kanárci v síti Josef Holý.

Návrh státního rozpočtu na příští rok počítá se schodkem 389 miliard korun, druhým nejvyšším v historii Česka. Vláda vysoký deficit obhajuje mimo jiné potřebou investovat a podpořit ekonomický růst. „Jsme jednou z nejpomaleji rostoucích zemí,“ kritizuje ekonom z Kolumbijské univerzity a institutu CERGE-EI Jan Švejnar. „Když se podíváme na průměr Evropské unie, tak rosteme výrazně rychlejším tempem,“ oponuje v pořadu Pro a proti člen Národní rozpočtové rady Petr Musil.

Islanďané odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií, zatímco o členství usiluje řada zemí západního Balkánu nebo Ukrajina. „Island si ponechal výhody, ale odmítl nevýhody evropské regulace a omezení,“ shrnuje v Pro a proti europoslanec Ondřej Dostál (nez.). „Mírná většina občanů se holt rozhodla, že prohlubovat partnerství s Evropskou unií není zřejmě úplně zásadní,“ interpretuje výsledek referenda europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).

Poslanci vládní koalice se pokusí přehlasovat senátní veto návrhu, který ruší právo prezidenta pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací a převádí ho do gesce ministra zahraničí. „Jedním ze zásadních bodů, který jsme zákonu vytýkali, je vstup do Ústavy,“ upozorňuje senátorka ODS Miroslava Němcová. „Navrhovaný stav takto skutečně už v minulosti existoval,“ namítá v pořadu Pro a proti poslanec a místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček.

Vláda chystá změnu odměňování ve veřejné sféře, aby žádný tarif nebyl pod minimální mzdou. Spor však budí krácení osobních příplatků. „To byla podmínka nejenom naše, ale i ministerstva financí,“ tvrdí v pořadu Pro a proti prezident Konfederace zaměstnavatelských svazů Jiří Horecký. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula namítá: „Nesouhlasíme s tím, aby byl zaměstnanci osobní příplatek odebrán nad rámec toho, co bude znamenat navýšení tarifu.“

Vláda podpořila novelizaci zákona na ochranu zvířat. Obce by podle ní měly zajišťovat kastrace, aby nedocházelo k dalšímu množení bezprizorních koček. „Kastrace jsou nutné třeba z epidemiologického pohledu kvůli šíření toxoplazmózy,“ říká spoluautorka návrhu Lucie Šafránková (SPD). „Novela neprošla klasickým připomínkovým řízením. Já si nedovedu představit, že bude někdo odchytávat moji kočku,“ oponuje v Pro a proti poslanec Tomáš Dubský (STAN) ze Sdružení místních samospráv.

Přes sto bývalých francouzských a britských diplomatů vyzývá své vlády k tvrdšímu postupu vůči Izraeli kvůli jeho jednání v Pásmu Gazy a na Západním břehu. „Podobné veřejné výzvy nemusí nutně vést k výsledku,“ namítá v Pro a proti ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky ministerstva zahraničí Petr Hladík. „Evropská unie stále nevyužívá fakt, že je to největší obchodní partner Izrael,“ doplňuje poradce prezidenta a exministr zahraničí Tomáš Petříček.

Kraje příští rok nedostanou peníze od státu na opravy silnic druhé a třetí třídy. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mají dost peněz na to, aby si komunikace udržovaly samy. „Podinvestovanost je opravdu dlouhodobá,“ upozorňuje v Pro a proti pardubický hejtman Martin Netolický (3PK). „Nebavíme se o kompletní částce na opravy, ale pouze o dílčím příspěvku,“ připomíná předseda Asociace krajů a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO).

Někteří farmáři chtějí hnát až k Ústavnímu soudu chystaný návrh zákona, který by zavedl předkupní právo zemědělců na pole, kde hospodaří. „Toto je podaná ruka těm největším a nejbohatším,“ kritizuje návrh v Pro a proti Českého rozhlasu Plus místopředseda sněmovního zemědělského výboru a exministr zemědělství Petr Bendl (ODS). „Zemědělskou půdu chceme zachovat pro zemědělství,“ vysvětluje Monika Oborná (ANO), předsedkyně zemědělského výboru.

Poslanci by se tento týden měli vrátit k novele rozpočtových zákonů, kterou zamítl prezident Petr Pavel. Očekává se, že jeho veto přehlasují. „Veto prezidenta nepovažuji za odůvodněné. Nevnímám, že by rozpočtové zákony způsobily bezuzdné zadlužování,“ říká v Pro a proti Českého rozhlasu Plus vládní poslankyně Jana Murová (ANO). „Není problém přizpůsobit se stavu ekonomiky, ale není možné pravidla úplně zrušit, což se teď stane,” oponuje poslankyně Lucie Sedmihradská (STAN).

Vláda plánuje výstavbu 20 vodních nádrží, tisíce lokálních projektů a miliardové investice do zadržování vody v krajině. Pomohou ji taková opatření ochránit? „Nádrže se snadno přizpůsobí i budoucí situaci a změnám, které může přinést změna klimatu,“ říká Ladislav Satrapa ze stavební fakulty Českého vysokého učení technického v Praze. „Jejich vyprazdňování je výrazné a v podstatě se přestávají plnit,“ varuje geoekolog Jan Hradecký z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.

Pokud projde novela stavebního zákona, opoziční senátoři jsou připraveni obrátit se na Ústavní soud. V koaličním návrhu totiž shledávají protiústavní prvky. „Máme právní analýzy, které říkají, že je tam prostor k tomu, abychom ústavní stížnost podali,“ vysvětluje v Pro a proti místopředseda senátorského klubu KDU-ČSL Josef Bazala. „Nemyslím si, že je zákon napsaný tak, aby zvýhodňoval jednu skupinu proti ostatním. Já to tam prostě nečtu,“ oponuje senátor Tomáš Navrátil (ANO).

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chce snížit věk trestní odpovědnosti z patnácti na třináct let, ovšem pouze u nejzávažnějších násilných trestných činů. „Výzkumy říkají, nedělejte to, zaměřte se na pomoc dětem,“ namítá v Pro a proti Českého rozhlasu Plus advokátka Petra Naskosová. „Otázka vyspělosti současné generace odpovídá možnostem snížení právě na třináct let,“ myslí si předsedkyně ústavně-právního výboru Renata Vesecká (za Motoristy).

Vláda obnovila Národní koalici proti suchu a chce dát miliardy korun na zadržování vody v krajině. Zároveň má kabinet v plánu stavbu plavebního stupně u Děčína kvůli zlepšení splavnosti Labe. „Má to i strategický význam pro NATO,“ hájí projekt v Pro a proti Českého rozhlasu Plus ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). „Z hlediska ochrany přírody je to naprostý nesmysl,“ kritizuje Martin Skalský z organizace Arnika.

Vláda Andreje Babiše (ANO) má na svém pondělním programu otázku, jak řešit sucho. To v posledních týdnech sužuje celou zemi. „My přenášíme všechny požadavky členů Zemědělského svazu na ministerstvo, a to se věci snaží řešit,“ přibližuje v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus Martin Pýcha ze Zemědělského svazu. „Přístup je laxní a zatím se odehrával v rovině jakýchsi výjimek na vyšší moc, to nás mrzí,“ kritizuje Jaroslav Šebek z Asociace soukromého zemědělství.

Sousoší maršála Josefa Radeckého stávalo pražském Malostranském náměstí až do roku 1919, nyní pražští zastupitelé rozhodli, že se má do centra vrátit. „Je to prvotřídní ukázka sochařského umění první poloviny 19. století,“ říká předseda Spolku Radecký Praha, architekt Jan Bárta. „Radecký udržoval u moci téměř absolutistickou dynastii, která se stavěla proti svobodě v Evropě,“ oponuje překladatel Zdeněk Zacpal, který proti návratu pomníku v minulosti organizoval protesty.

Španělsko posiluje bezpečnostní opatření v Ceutě kvůli obavám, že by se mohl opakovat masivní přechod hranice z konce července. Tehdy se během dvou dnů dostaly na španělské území desítky tisíc lidí. „Španělská vláda připravila pro krizi spouštěcí důvody,“ myslí si v Pro a proti europoslanec Alexandr Vondra (ODS). „Ukázalo to, jak velmi náchylní jsme k dezinformacím,“ hodnotí pro Český rozhlas Plus ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek.

Od září příštího roku by měl platit zákaz mobilních telefonů ve výuce i školních přestávkách. Opatření podporuje osm z deseti lidí, ukázal průzkum společnosti Median pro Český rozhlas. „Nelíbí se mi jednotné plošné řešení, protože každá škola je jiná,“ namítá v Pro a proti ředitel Základní školy Dobříš Petr Hlinka. „My už jsme se zařídili sami. Je ale důležité udělat workshopy a žákům to vysvětlit,“ tvrdí Michaela Pažoutová, ředitelka Základní školy Mníšek pod Brdy.

Letošní vedra v Evropě už připravila o život podle agentury Bloomberg na 25 tisíc lidí. Podle průzkumu agentury Median pro Český rozhlas se 67 procent lidí v republice obává negativních dopadů extrémních teplot na jejich život. „Chybí tu operativní příprava na vlny veder,“ myslí si expertka na klimatickou adaptaci měst z Institutu Europeum Katarína Svitková. „Malé obce finančně nedosáhnou na velká opatření,“ upozorňuje výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková.

Rozšíření pravidel pro umělé oplodnění, které navrhuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO), rozděluje odborníky a dokonce i ministerstva. „Myslím, že asistovaná reprodukce nebo její metody by měly být dostupné i singl ženám,“ zdůrazňuje v pořadu Pro a proti expertka na lidská práva z organizace Lobbio Irena Hůlová. „Novelizace urychlí tvrdý náraz do zdi, jaký nás čeká s asistovanou reprodukcí,“ oponuje členka etické komise ministerstva zdravotnictví Hana Konečná.

Vláda chce efektivní a finančně stabilní zdravotnictví. Plánuje zvyšovat kompetence sester i dalších nelékařských pracovníků, jak plyne i z programového prohlášení. „Je to plánovaný proces, který se neděje nahodile,“ říká v pořadu Pro a proti Martina Šochmanová, prezidentka České asociace sester. „Přijde mi to hrozně zbytečně kostrbaté,“ myslí si prezident České lékařské komory Milan Kubek.

„Budu prudit, dokud budu žít,“ sliboval Milan Knížák, bývalý rektor pražské Akademie výtvarných umění a někdejší ředitel Národní galerie Praha, který minulý týden zemřel ve věku 86 let. „Byl eruptivní osobnost, vždycky antiestablishmentový,“ popisuje ho bývalý politik Ivo Strejček z Institutu Václava Klause. „Jakmile se dostal k něčemu, čemu se říká moc, tak se z něj stával trochu jiný člověk,“ připomíná v pořadu Pro a proti filozof a publicista Petr Fischer.

Dvě desítky předních českých ekonomů se v dopise přidaly k prezidentovi a varují poslance před rozvolňováním rozpočtových pravidel, ke kterému se chystá vláda. „Změna byla vyvolána nutností, rozvolňovat by musela jakákoliv vláda,” vzkazuje kritikům poslanec Jan Hrnčíř (SPD) v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus. „Problém je, že je zákon vyprázdněný a dává neomezené rámce zadlužování,” obává se bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok.

Premiér Andrej Babiš (ANO) a předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) mluví o zkrácení povinné školní docházky a zrušení devátých tříd. „Není možné to stavět na tom, že ušetříme 50 miliard,“ namítá ředitel Základní školy Plaňany Martin Šmahel. „Nám ani tak nejde o to, jestli do nich znalosti nacpeme za osm, nebo za devět let, ale jestli je s nimi naučíme pracovat,“ říká v Pro a proti z Učitelské platformy a ředitelka Základní školy Pod Beckovem Petra Mazancová.

V počtu prodaných lístků je film Odyssea režiséra Christophera Nolana je jednoznačný úspěch. „Jde o velmi dobře provedené zpracování klasického hrdinského eposu – ekonomicky, řemeslně i umělecky,” chválí filmová publicistka Julie Šafová. „V Nolanově filmu vidím unaveného starého bílého muže, který se vleče domů a trápí se tím, co v životě způsobil. To není Odysseus, jakého mám v mysli,” oponuje kreativní producent Tomáš Baldýnský.

Hnutí SPD se v minulosti objevovalo ve zprávách o extremismu, které vydává ministerstvo vnitra. V té letošní ale chybí. „Státní orgány nemají vstupovat do politického boje těmito zprávami,“ je přesvědčený v pořadu Pro a proti náměstek ministra spravedlnosti, místopředseda strany Trikolora Zdeněk Koudelka. „Jsou zde otazníky. Proč odchází z ministerstva vnitra odborníci, kteří zprávu psali?“ ptá se člen sněmovního ústavně-právního výboru a poslanec TOP 09 Jiří Pospíšil.

Ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé sobě) na sebe nedávno upozornil výrokem, že svoje oponenty považuje za méněcenné. Exministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) zase vládní koalici označila za svoloč. Co tato slova říkají o dnešní politice? „Je hrubší, ale dříve to nebyl čaj o páté britských gentlemanů,“ myslí si exporadce Petra Fialy Miloš Gregor. „Jiří Paroubek absolvoval pravidelná házení vejci,“ podotýká komentátor serveru Echo 24 Martin Weiss.

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se vrátil z oficiální návštěvy Číny, kde se snažil rozšířit příležitosti pro české podnikatele. „Je to logické a nezbytné,“ hájí cestu poradce Motoristů pro zahraniční politiku a bývalý europoslanec ODS Jan Zahradil. „Význam návštěvy bych nepřeceňoval,“ říká v Pro a proti předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer za TOP 09.

Prezident vetoval novelu rozpočtových zákonů, která podle něj ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Premiér Andrej Babiš (ANO) mluví naopak o nezodpovědném, nepromyšleném a aktivistickém vetu. „Prezident jasně řekl, co mu na zákonu vadí,“ říká poslankyně Věra Kovářová (STAN). „Důvody, které uvedl, jsou zkreslené,“ oponuje Jana Murová (ANO).

Novela stavebního zákona míří do Senátu. Vláda slibuje zrychlení výstavby a jednodušší povolovací řízení. Kritici ale varují před větším vlivem developerů nebo omezením ochrany přírody. „Uvědomme si, že jsme dneska jedni z nejhorších na světě v rámci povolování staveb,“ říká v Pro a proti senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO). „Není připravená,“ kritizuje novelu senátor Miroslav Plevný (za STAN).

Maďarskem otřásá politické zemětřesení. Prezident Tamás Sulyok pod tlakem nové vlády podepsal ústavní dodatek, který ukončil jeho mandát. Je radikální akce Očistný oheň nového premiéra Pétera Magyara skutečnou obnovou právního státu? „Jsou to bezprecedentní kroky hraničící s pučem,“ varuje europoslanec Ondřej Knotek (ANO). „Snaží se znovu nastolit to, co v Maďarsku mnoho let nefungovalo,“ oponuje europoslanec Tomáš Zdechovský z KDU-ČSL.

Poslanecká sněmovna schválila návrat elektronické evidence tržeb. Nová verze EET 2.0 začne platit od ledna a vláda si od ní slibuje 14 miliard korun ročně. „EET mělo prokazatelný pozitivní dopad,“ uvádí v pořadu Pro a proti Markéta Koscielniak z Centra veřejných financí FSV UK. „Jsem skeptická ke snaze fixovat se na úroveň 14 miliard korun a tyto peníze už rozdávat v rozpočtu předtím, než jsou vybrané,“ upozorňuje hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Vláda by měla projednat své vyjádření ke kompetenční žalobě, kterou podal prezident Petr Pavel. Ústavní soud kabinetu zatím předběžným opatřením uložil, aby zajistil účast Pavla na nedávném summitu NATO v Ankaře. „Hraje se o další pravomoci prezidenta,“ říká v Pro a proti ústavní právník Jan Kudrna z Univerzity Karlovy. „Není to žádný krok k prezidentskému nebo poloprezidentskému systému,“ oponuje Stanislav Balík ze Západočeské univerzity a bývalý ústavní soudce.

Vláda Andreje Babiše (ANO) se pochválila za svou půlroční práci. Podle premiéra dělá všechno, co slíbila. Splněno má skoro 20 procent úkolů, 79 procent je v procesu plnění a jen necelé procento se nerealizuje. „Zákonů, které prošly Poslaneckou sněmovnou i Senátem, zase tolik není,“ podotýká komentátor webu Aktuálně.cz Vratislav Dostál. „Ministři se teprve seznamují se svými úřady,“ všímá si v Pro a proti Českého rozhlasu Plus Miroslav Korecký z MF Dnes.

Cenové stropy na benzin a naftu po třech měsících končí. Vláda rozhodla, že od pondělí se ceny pohonných hmot budou opět řídit jen trhem. „Ceny na trhu byly reálně o 70 haléřů až 1,5 koruny nižší,“ kritizuje předseda představenstva Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. „Cenová regulace z našeho pohledu bylo doprovodné opatření,“ zdůrazňuje v pořadu Pro a proti generální tajemník Sdružení automobilových dopravců ČESMAD Bohemia Vojtěch Hromíř.

Lex střízlivosti, tedy ustanovení, podle kterého by ve Sněmovně platil zákaz alkoholu, nakonec mezi poslanci neuspěl. „Zákaz popíjení se nedá vymáhat. Je na uvážení poslaneckých klubů, zda poslance pod vlivem pustí na jednání,“ míní poslanec Štěpán Slovák (ODS). „Měla by pro nás platit stejná pravidla jako pro běžné zaměstnance, tudíž i zákaz alkoholu a jeho vymáhání,“ zdůrazňuje v Pro a proti jeho kolega Jan Papajanovský (STAN).

Podle demografů má výrazně vzrůst počet lidí, kteří budou žít v domovech pro seniory. Poskytovatelé sociálních služeb upozorňují, že je třeba, aby se na nákladech více podílely rodiny. „Děti jsou už dnes přizvány, aby smlouvou přistoupily k doplácení,“ připomíná v Pro a proti předsedkyně Rady seniorů ČR Lenka Desatová. „Spoluúčast je dnes dobrovolná,“ namítá Jiří Horecký, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb. (Vysíláme v repríze.)

Od července platí živnostníci nižší odvody na sociální pojištění. Vláda tím chce ulevit drobným podnikatelům, kritici ale mají obavu z toho, jaký dopad to může mít na stav rozpočtu. „Je to jenom marginální zásah do celkově poměrně nespravedlivého systému,“ míní v pořadu Pro a proti ekonom Robin Maialeh. „Je dobře, že se jim odvody snižují a vracejí se zpátky alespoň částečně tam, kde byly před několika lety,“ oponuje viceprezidentka Hospodářské komory Zuzana Krejčiříková.

Evropská unie vyrábí skoro polovinu energie z obnovitelných zdrojů. Česko je podle dat z Eurostatu na posledním místě s necelými 13 procenty. Proč zaostáváme? „Situace okolo akceleračních zón technologiím nenahrává, je třeba veřejná diskuse,“ říká vrchní ředitel sekce energetiky na ministerstvu průmyslu a obchodu René Neděla. „Převažují mýty typu, že slepice u větrných elektráren začnou snášet hranatá vajíčka,“ upozorňuje odborník na energetiku z Hnutí Duha Karel Polanecký.

Ministerstvo školství chystá velkou reformu veřejných vysokých škol. Počítá se zavedením univerzitní rady, jejíž část by vybírala komise jmenovaná ministrem, a chce taky posílit funkci rektora. „Akademické svobody jsou základem rozvoje vysokých škol,“ zdůrazňuje v Pro a proti předseda Rady vysokých škol Tomáš Kašparovský. „Zdůrazňuje se svoboda, ale v zahraničí je to i schopnost posouvat se dopředu,“ srovnává Šimon Stiburek z Institutu pro rozvoj vysokého školství. (Repríza)

Nositelka Nobelovy ceny za literaturu, polská spisovatelka Olga Tokarczuková, nedávno oživila debatu o využívání nástrojů umělé inteligence v psané tvorbě. V Poznani na sebe prozradila, že se při psaní radí s generativním jazykovým modelem. „Hysterie, která nastala, je nešťastným projevem literární obce,“ myslí si spisovatel Leoš Kyša. „Jakmile do tvorby vpustíme AI, upozaďujeme osobní prožitek,“ namítá v Pro a proti spisovatelka Bára Bažantová. (Vysíláme v repríze.)