Hlas na poušti Milana Mikuleckého

Ze zájmu médií opět zmizel Libanon. Přitom ještě počátkem června například francouzský prezident Emmanuel Macron osobně hlasitě vyzýval k ukončení bojů mezi Izraelem a teroristy z Hizballáhu. To tehdy teroristé nejen prohrávali, ale také zoufale ustupovali a nikdo si nemohl být jistý, kde se postup Izraele zastaví. Nejen francouzský prezident, ale i řada médií označovala postup Izraele, který se rozhodl ukončit každodenní vražedné útoky vedené z Libanonu, za okupaci. Napadlo mě krátce se zamyslet nad tím, kdo je v Libanonu okupant a kdo osvoboditel.

Uplynul měsíc od invaze migrantů do španělské exklávy Ceuta a stejně jako odezněl prvotní šok a mediální rozhořčení evropských politiků, odezněl i zájem médií. Ve veřejném prostoru dokonce zůstává narativ šířený nenapravitelnými eurohujery o tom, jak to celé Španělsko „zvládlo“. Bohužel, opak je pravdou. Španělsko nezvládlo vůbec nic a ti, kteří zneužívají dnešní evropský azylový systém, to dobře vědí.

Když letíme letadlem, většinou přemýšlíme o pilotovi, počasí nebo o tom, zda dorazíme včas. Mnohem méně viditelná je práce lidí, bez kterých by se tisíce letadel nad Evropou nemohly bezpečně míjet, přistávat a odlétat. Řídící letového provozu sledují každý pohyb ve vzduchu a nesou odpovědnost, při které může mít jediná chyba fatální následky. Přitom i tento svět čeká zásadní technologická změna. Hostem podcastu Hlas na poušti Milana Mikuleckého je Jan Klas, končící dlouholetý generální ředitel státního podniku Řízení letového provozu České republiky.

Praha je město, ve kterém se dobře žije, ale také město, které si umí samo komplikovat vlastní budoucnost. Projekty se zde připravují desítky let, dopravní infrastruktura často dohání zástavbu s generačním zpožděním, nové čtvrti vznikají rychleji než spojení do nich a o jedné ulici mohou rozhodovat tři městské části s třemi různými představami. Hostem podcastu Hlas na poušti Milana Mikuleckého je Adam Scheinherr, bývalý náměstek pražského primátora pro dopravu, technik a politik, který se chce znovu podílet na řízení hlavního města.

Pokud se zabýváte historií, často narazíte na něco, u čeho si musíte říct: „Sakra, vždyť touhle zkušeností už lidstvo přece jednou, dvakrát, třikrát… A tak dále prošlo.“ Pokud se divíme, jak je možné, že lidé byli tenkrát tak naivní a věřili třeba Hitlerovi, že mu stačí jen remilitarizovat Porýní, jen připojit k Říši Rakousko, jen české pohraničí… Aby to nakonec skončilo světovou válkou. Tak co si asi pomyslí příští generace, až uvidí fotografie ze slavnostního otevírání plynovodu Nord Stream, kde pózuje německá kancléřka Merkelová se svými ruskými přáteli, kteří již v té době více než tři roky okupovali část Gruzie a chystali se „jen“ na Krym, Donbas a Luhansk… A skončilo to pokusem okupovat celou Ukrajinu.

Česká republika získala svůj první letoun KC-390. Z pohledu Vzdušných sil a armády je to jednoznačně dobrá zpráva. Modernizovat potřebujeme a tento konkrétní stroj má velkou šanci časem u mnoha letectev nahradit letouny C-130 Hercules. Potom je tady druhý pohled a ten už tak veselý není. Pořízení KC-390 je dalším z řady příkladů podivných nákupů a vyplacených podivných záloh za doby vlády ODS, navenek omlouvaných údajnou rychlostí pořízení. Jak se ukazuje, ani to nebyla pravda.

Stejně jako celá řada jiných oborů, tak i železnice prochází neustálou modernizací, byť to tak zrovna na té české z pohledu cestujícího nemusí vždy vypadat. Spousta změn se ale odehrává „pod povrchem“, například v oblasti zabezpečovacích technologií. Hostem podcastu je Zdeněk Chrdle, generální ředitel společnosti AŽD, která řeší nejen železniční zabezpečení, ale také technologie pro silnice, metro nebo tramvajovou dopravu.

Stavební právo významně ovlivňuje nejen bydlení, ale i výstavbu dálnic, železnic, škol, nemocnic i dalších staveb. Ovlivňuje tempo rozvoje a budoucnost celé země. U nás bohužel spíše negativně. Ve středu budou mít poslanci možnost to změnit. Hostem podcastu Hlas na poušti Milana Mikuleckého je Hana Landová, vládní zmocněnkyně pro implementaci stavebního práva.

Minulý rok na konci září jsem publikoval komentář, který se stručně dotkl energetiky. Zaměřil jsem se tehdy zejména na kořeny dnešní energetické katastrofy, do které se Evropa dobrovolně uvrhla. Dnes jsme se posunuli v čase a v praxi vidíme, jak se naše energetická bezpečnost vyvinula, a jak se dalo čekat, k lepšímu to není.

Nemám ve zvyku se vracet ke svým komentářům, stojím si za nimi, ani zpětně nemám nic, co bych na nich po týdnech, měsících či letech měnil nebo doplňoval. Tentokrát udělám výjimku. Minulý týden jsem velice stručně připomněl, že to byla vláda ODS, která nám tady zavedla účetní triky ve vykazování výdajů na obranu, které nás nyní tak nepěkně a v nejméně vhodný čas doběhly.

Svět kancelářské práce se v posledních letech dramaticky změnil. Home office, covid, generační proměna, tlak na efektivitu, drahé nemovitosti, nedostatek talentů i nové nároky zaměstnanců mění představu o tom, co má pracovní prostředí vlastně být. Hostem podcastu Hlas na poušti Milana Mikuleckého je Adam Zvada, zakladatel společnosti Scott.Weber Workspace, která je největším poskytovatelem flexibilních kanceláří v České republice.

To, že politici lžou, asi není pro nikoho žádné překvapení, ale to, co předvedli na tiskové konferenci reprezentanti ODS minulé úterý, překonává mnohé.

O statice většinou slyšíme ve chvíli, kdy se něco pokazí. Když spadne lávka, zavře se most, zvlní dálnice nebo se začne veřejně řešit, jestli má stará konstrukce ještě šanci na záchranu. Jenže právě proto je dobré se o statice a zkušebnictví ve stavebnictví bavit dřív, než k podobným událostem dojde. Hostem podcastu Hlas na poušti Milana Mikuleckého je profesor Jiří Kolísko, ředitel Kloknerova ústavu Českého vysokého učení technického v Praze.

Často se snažím mluvit o Africe. O tom, jak je tento kontinent, kterému se zdaleka nedostává takové pozornosti jako třeba Palestincům, pro nás důležitý. Je mnohem důležitější. Afrika a její problémy přitom mají několik rovin a všechny navzájem vlastně vylučují nějaké dobré řešení.

Historie českého automobilového motorsportu je neodmyslitelně spojená se značkou Metalex. A nejen motorsportu, ale i průmyslu. Právě zde vznikl jediný český supersport MTX Tatra V8, jehož výroba se po třiceti letech opět rozjíždí. Hostem podcastu Hlas na poušti je Petr Bold, úspěšný automobilový závodník, konstruktér, manažer, podnikatel, pilot a cestovatel.

Mám Prahu opravdu rád. Je to město, ve kterém jsem se narodil a strávil v něm největší část svého dosavadního života. Přestože se vždy najde řada věcí, které by mohli být lepší, stále ho považuji za jedno z nejlepších míst k životu, ostatně to i Českou republiku.

Aktuální kolo desítky let trvající války Íránu proti USA a Izraeli získalo novou dynamiku v důsledku zahájení leteckých úderů na území Íránu ve snaze zlikvidovat nebo významně zpomalit jeho jaderný program.

Evropa Afriku dlouhodobě nechápe a podle toho to taky vypadá. Místo reálné spolupráce si z ní odnáší hlavně problémy a iluze. Mezitím nám tam ujíždí vlak. A to nejen ve prospěch Číny, ale i Turecka, zemí Perského zálivu nebo Asie. Hostem podcastu Hlas na poušti je opět Linda Piknerová, původně akademička z katedry politologie a mezinárodních vztahů na Západočeské univerzitě, dnes cestovatelka a odbornice na Afriku.

Afrika zůstává ve stínu našich zájmů, přitom je to kontinent, který je vůči Evropě plný příležitostí i hrozeb. Je proto v našem nejlepším zájmu snažit se dnešní Afriku pochopit a umět s ní spolupracovat. Hostem podcastu Hlas na poušti Milana Mikuleckého je Linda Piknerová, původní profesí akademička na katedře politologie a zahraničních vztahů na ZČÚ, dnes cestovatelka a odbornice na Afriku.

Speciální operace patří mezi nejrizikovější vojenské činnosti a vyžadují mimořádnou osobní připravenost a vnímání služby jako poslání. Hostem podcastu Hlas na poušti Milana Mikuleckého je brigádní generál Miroslav Hofírek, v posledních více než třech letech ředitel Ředitelství Speciálních sil Armády České republiky.

V souvislosti s aktuálním děním kolem konfliktu na Blízkém východě se ukázal fatální rozdíl v jeho chápání mezi evropskými politiky a lidmi, kteří si pamatují i to, co se stalo včera. Pokud necháme stranou fanoušky islamistických a velkoruských diktatur, člověk se nemůže zbavit dojmu, že u řady lidí, kteří se označují za liberály, stačí zaslechnout Trump či Netanjahu a automaticky přepínají do módu – všechno špatně.

Levicové ideologie byly a jsou často založeny na lidské závisti. Kupodivu po zkušenostech s desítkami milionů mrtvých v důsledku třídní nenávisti je tato ideologie nadmíru populární a na rozdíl od ideologií, které stály na rasové nadřazenosti, i široce společensky akceptována. Její protagonisté dostávají široký prostor v médiích, na univerzitách i v politice, namísto toho, aby byli opovrhováni stejně jako zastánci těch rasistických nebo nacionalistických.

Dnes nabývá plné účinnosti migrační pakt. Celou řadou politiků nám je a bude prezentováno, že Evropská unie tím začala bojovat s migrací a jejími negativními dopady. Realita je bohužel někde jinde.

„Nemohu dýchat.“ To byl slogan, díky kterému se hnutí Black Lives Matter, v překladu „na černých životech záleží“, podařilo připoutat pozornost k problémům černošské menšiny v USA a zároveň od dárců získat téměř sto milionů dolarů.

Lidem ve vyspělém světě, tedy i v České republice, se prodloužila délka života. Neméně důležitým faktorem než samotný věk, je i kvalita života. Jak si ji uchovat může ovlivnit každý z nás. Hostem podcastu Hlas na poušti je Petr Chmátal, ředitel Ústavu leteckého zdravotnictví Praha.

Minulý týden u veřejnosti rezonoval velkorysý dar nadace rodiny Kellnerových na pomoc ukrajinským civilistům zasaženým bezohlednou ruskou bombardovací kampaní. Tato pomoc je v rámci nadace spíše výjimečná, protože jinak se zaměřuje na práci doma v České republice. Hostem podcastu Hlas na poušti je Tereza Bůžková, výkonná ředitelka Nadace The Kellner Family Foundation.

Přestože si většina lidí pod pojmem design nejčastěji představí nějaký předmět – ať už auto, stroj, nábytek či oblečení – má design mnohem širší záběr a jeho kvalita či nekvalita má nečekaně široké dopady na společnost. Hosty podcastu Hlas na poušti Milana Mikuleckého jsou Jan Němeček a Michal Froněk, designéři, umělci a současně profesoři na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze.

Letoun Aero L-159 je skvělé letadlo pro úkoly, ke kterým bylo zkonstruováno. Bohužel mělo smůlu na dobu, do níž přišlo i na politické zásahy, které jeho službu provázely. Jde o lehký bitevní letoun, jehož cílem bylo usnadnit pilotům z bývalých sovětských satelitů, jako bylo například Československo, přechod na západní techniku a přitom nezruinovat rozpočty těchto zemí. Následující komentář je součástí podcastu Hlas na poušti.

Blízký východ nikdy nebyl místem snadného života a v posledních týdnech se zde odehrává řada lidských tragédií, zejména v Íránu a kurdských oblastech Sýrie. Zatímco v prvním případě existuje alespoň malá naděje na zásah USA, Kurdové mohou věřit maximálně v zázrak. Hostem podcastu Hlas na poušti je Markéta Kutilová, novinářka specializující se na konfliktní oblasti, která má osobní zkušenosti jak z Íránu, tak z kurdských regionů.

Hasiči, na rozdíl od všeobecné představy, zdaleka nehasí jen požáry. O spektru jejich práce a proměnách, kterým tento obor prochází, vypráví profesionální i dobrovolný hasič Jakub Kozák, který byl hostem podcastu Hlas na poušti.

Obrana a diplomacie jsou velice úzce provázané, zvlášť u země, jako je Česká republika, která nemá dostatečnou hloubku území, silnou populaci, ale má i menší ekonomický výkon než vnější aktéři, kteří mají zájem ovlivňovat naše životy. Hostem dalšího dílu podcastu Hlas na poušti je Karel Kühnl, právník, novinář, diplomat, politik.

Jsou to občané České republiky, kteří rozhodují o tom, jakou armádu chtějí mít a zda a jak se chtějí bránit. Rozhodují o tom prostřednictvím demokraticky zvolených politiků. Vojáci jejich rozhodnutí vždy respektují. Současně ale není možné říkat, že se chceme bránit, a přitom armádě nedat prostředky, nebo do její přípravy diletantsky zasahovat. Hostem podcastu Hlas na poušti Milana Mikuleckého je armádní generál Karel Řehka, náčelník Generálního štábu Armády České republiky.

Přestože se vláda Petra Fialy navenek prezentovala jako „rozpočtově zodpovědná“, s jejím koncem se ukazuje, že realita je odlišná. Kromě toho, že její rozpočet počítá s deficitem 286 miliard korun, stále v něm řada položek schází. Jednou z nich jsou ztráty v rozpočtech zdravotních pojišťoven. Hostem podcastu Hlas na poušti je Adam Vojtěch, právník, bývalý ministr zdravotnictví, diplomat a nově zvolený poslanec, který se problematikou českého zdravotnictví naplno zabývá více než dekádu.

Ne, nebojte se, můj dnešní komentář nebude o vulgarismech. Pouze jsem si dovolil parafrázovat jeden slavný a dnes již historický výrok. Psal se rok 1992 a ve Spojených státech tehdy probíhala kampaň, ve které se rozhodovalo o tom, kdo bude novým americkým prezidentem.

Tak jak se blíží volby, jsme každý den zaplavováni sliby politiků o tom, jak vyřeší bytovou krizi v naší zemi. Nikdo z nich už ale nezmíní, že v ní jsme kvůli nim. Přitom jednoduché řešení existuje, ale omezilo by byrokracii a prostor pro korupci, takže je v České republice neprůchozí. Hostem podcastu Hlas na poušti je Marcel Soural, zakladatel a dnes i jediný akcionář investiční společnosti Trigema. Ta se kromě výstavby bytů a komerčních nemovitostí věnuje i investicím do nemovitostních fondů, venture kapitálu a rozvoji inovativních startupů.

Ruská válka proti Ukrajině trvá již 11 let, bohužel do roku 2022 evropští politici tvrdili, že byznys a levný ruský plyn pro realizaci Green Dealu má přednost. Jaké jsou reálné dopady sankcí na ruskou ekonomiku a proč je realita mnohem komplikovanější, než to podle mediálních výkřiků vypadá. Hostem podcastu Hlas na poušti je Karel Svoboda, rusista z Univerzity Karlovy, Fakulty sociálních věd, Institutu mezinárodních studií a Katedry ruských a východoevropských studií.

Na naši leteckou záchrannou službu můžeme být právem hrdí. Nejen proto, že zachraňuje životy, ale i proto, že patří ke světové špičce. Stejně jako u našeho zdravotnictví je to zejména díky nadšení lidí, navzdory vládě, která ji nejen že nepodporuje, ale dokonce i likviduje. Hostem podcastu Hlas na poušti je Daniel Tuček, pilot záchranářského vrtulníku a ředitel provozovatele letecké záchranné služby DSA.

Kosmické záření se nás na Zemi příliš nedotýká, s rostoucí výškou se to ale mění. Přestože smrtelné následky může mít až při dlouhodobém pobytu ve vesmíru, negativní vliv na organismus může nastat i v relativně „běžných“ situacích. Hostem podcastu Hlas na poušti je Ondřej Ploc, vědecký pracovník Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR, který se kromě jiného specializuje na výzkum kosmického záření.

Dnešní zdravotní péče na západě je nesmírně účinná a současně drahá. Někdy může působit dojmem, že cílem není najít to nejlepší řešení, ale to nejdražší. Projekt ministrzdravi.cz se to snaží změnit. Hostem podcastu Hlas na poušti je Tomáš Šebek, chirurg, účastník několika misí Lékařů bez hranic, podnikatel, občas spisovatel a člověk, který se snaží o systémové změny ve zdravotnictví.

České školství má řadu problémů, nicméně jejich řešení není bezbolestné a politici se do něj bojí „kousnout“. Problém je v tom, že jejich neschopnost či zbabělost ničí další generace dětí i jejich rodičů. Hostem podcastu Hlas na poušti je Robert Plaga, vysokoškolský pedagog, předseda Rady Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství, ale také bývalý ministr školství a zejména člověk, který do něj dokázal vnést řadu pozitivních změn. A tím si také vyrobil řadu nepřátel.

První polovina 90. let byla v České republice divoká. Na jedné straně jsme získali svobodu. Na straně druhé docházelo k přesunům majetků, na které byli nejlépe připraveni komunisté a zločinci. V květnu 1995 přišel šok pro ruskou mafii, která se zde cítila nedotknutelná - zatýkání a deportace. Hostem podcastu Hlas na poušti je Zdeněk Macháček. Ten byl v roce 1995 šéfem protimafiánského odboru někdejšího Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Zásah proti ruským mafiánům prosadil a realizoval. Nakonec byl za něj kvůli zkorumpovaným zástupcům státu kriminalizován.

Problémem debaty o jaderných zbraních ve veřejném prostoru v České republice je fakt, že se k nim v naprosté většině vyjadřují lidé, kteří o nich nic netuší. Jedním z takových příkladů byla nesmyslná diskuze o výrobě vlastních zbraní nebo o tom, jak Francie poskytne Evropě ty svoje. Hostem podcastu Hlas na poušti je Vlastislav Bříza, vysokoškolský pedagog, bezpečnostní analytik se zaměřením na mezinárodní vztahy zejména na problematiku jaderného zbrojení.

Pro Českou republiku stále platí ono prvorepublikové, že „vzduch je naše moře“. Letectví je u nás stále populární, letecké továrny vyrábějí a nový producenti stále vznikají. Zejména díky příchodu ultralehkých (UL) letounů u nás došlo k ohromnému zlevnění létání. Hostem podcastu Hlas na poušti je Michal Orlita, letecký inženýr, pilot, lektor, spisovatel a populizátor letectví.

Politické soupeření, kampaň, volby. Osočování, tahanice, intriky. Každodenní boj o dobrý mediální výstup, o voliče, o křesla. Dnes a denně sledujeme naše politiky v této akci, i když mnozí s tím už raději z popudu sebezáchovy přestali. Ta marnost a bezmoc je, co si budeme povídat, ubíjející. Následující komentář je součástí podcastu Hlas na poušti Milana Mikuleckého.

Prostředí zpravodajských služeb z logiky věci není věcí příliš veřejnou. Nicméně v dnešním stále méně stabilním světě hrají stále důležitější roli. O českých zpravodajských službách, ale i o aktuálních hrozbách, je dnešní díl podcastu Hlas na poušti Milana Mikuleckého.

Příběh jediného bojového vystoupení československých letců na československém letadle a pod naším výsostným označením během druhé světové války se udál přesně před osmdesáti šesti lety, a v zapomnění upadl téměř ihned. Již tenkrát pro to existovala řada důvodů. Jednak si nikdo moc nechtěl připomínat selhání tehdejších politiků, a také si nikdo nechtěl připomínat ztracené investice, které v uplynulých dvaceti letech proudily z českých zemí do bohem zapomenutého kraje v Karpatech.

Jedním ze zásadních problémů České republiky je nedostupné bydlení, propisuje se nám do všech oblastí života. Od nízké mobility pracovní síly až po brutální pokles porodnosti. Zásahy politiků situaci často spíš zhoršují. Hostem podcastu Hlas na poušti je developer Jakub Sklenka, manažer společnosti REFLECTA Development. Jakub se celý svůj profesní život pohybuje v českém developmentu, přestože původně vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy.

S nástupem Donalda Trumpa do Bílého domu, respektive již v okamžiku, kdy bylo jisté jeho volební vítězství, začal svět obcházet strašák celních válek. Následující komentář je součástí podcastu Hlas na poušti Milana Mikuleckého.

Přestože rozvoj českých zemí je od 19. století neodmyslitelně spojený s rozvojem průmyslu, současná doba mu nepřeje. Počínaje jednou z nejvyšších cen energií v přepočtu ke kupní síle a konče smrtícím přívalem nových a nových regulací. Hostem podcastu Hlas na poušti je Petr Kádner, generální ředitel společnosti PBS Group, a.s. Přestože jméno této společnosti neplní hlavní stránky novin, patří ke špičce nejen českého přesného strojírenství.

Také jste si všimli, že najednou není slyšet o Ukrajině, není slyšet o Gaze nebo Libanonu? Ani nebudu upozorňovat, že není slyšet o Jemenu, Súdánu, Mali a mnoha a mnoha zemích světa, kde lidé trpí úplně stejně, někde i víc. I když porovnávat lidské utrpení je nesmyslné, vždy je tragické. Následující komentář je součástí podcastu Hlas na poušti.

Jednou z pohrom, která se řítí na českou populaci, je kromě ekonomické stagnace Evropy nebo nízké porodnosti také stále se zhoršující kondice většinové společnosti. Přitom důsledky tohoto jevu mohou být pro společnost stejně drtivé jako tomu bylo například u čínské chřipky. Hostem podcastu Hlas na poušti je David Dvořák, původně šachista, dnes bojovník MMA, jeden z pouhých čtyř Čechů, který se dostal do elitní americké série UFC.

Před osmi lety, po ovládnutí Allepa vládními vojsky se zdálo, že syrská občanská válka postupně přechází do své latentní fáze. Překvapivé ovládnutí města islamistickými povstalci tento konflikt opět přivádí na první stránky médií. Bohužel tyto zprávy často „kloužou“ po povrchu nebo vyvolávají nerealistická očekávání. Nový díl podcastu Hlas na poušti se snaží posluchačům přiblížit základní informace. Hostem je Jakub Ježek, který kromě toho, že má osobní zkušenosti z regionu, tak se dlouhodobě věnuje asymetrickým válkám v Africe a na Blízkém východě.

Svět médií se vždy měnil podle toho, jak se vyvíjely technologie. V poslední době, kdy tyto změny zrychlily, se otevírá i debata o roli veřejnoprávních médií. Hostem podcastu Hlas na poušti je Ondřej Neff, novinář, překladatel, spisovatel, fotograf a vydavatel deníku Neviditelný pes.

Celý díl si můžete přehrát i na videu na serveru Novinky.cz 

Volby ve Spojených státech se v první polovině listopadu staly nepřehlédnutelnou událostí, ale voda nezůstala klidná ani v domácím politickém rybníčku. Nové vedení mají Piráti, světlo světa spatřil také aktuální volební průzkum, který opět rozjel kolotoč debat kdo s kým a jak by Česko mohl vést po příštích sněmovních volbách. Právě tyto témata jsou hlavní náplní dnešního dílu podcastu Hlas na poušti. Milan Mikulecký diskutuje s publicistou a glosátorem Luďkem Staňkem.

Žijeme v podivné době, evropská levice, která sama sebe ráda označuje jako liberály, nás přímo nebo prostřednictvím spřátelených novinářů již několik dní zaplavuje temnými vizemi o tom, jak zlotřilý Donald Trump „daruje“ Putinovi Ukrajinu, aby mu k ní následně přidal i Evropu. Tu Evropu, kterou napřed zničí obchodní válkou. Následující komentář je součástí podcastu Hlas na poušti.

Dnešní světové hospodářství stojí z velké míry na funkční logistice. Jsme životně závislí na pohybu zboží z jednoho konce světa na druhý a na tom, že dorazí tak, jak plánujeme. Nakolik je tato situace udržitelná a jakými změnami obor prochází? Hostem podcastu Hlas na poušti je André Dravecký, jeden ze zakladatelů společnosti Ringil a její CEO.

Po každých volbách, a řeč je o volbách u nás na Západě, kde přes všechny nedokonalosti stále máme volby svobodné, jsou politici strašně překvapení, když dostanou výprask. Uzavřeni ve svých bublinách, obklopeni různými přikyvovači, kteří jsou díky nim přisátí k veřejným penězovodům a kteří si říkají „každý den dobrý“, jsou vytrvale udržováni v odtržení od reality. O to větší je pak vždy jejich rozčarování, když stále větší slovo dostávají politické strany, které jsou někdy oprávněně, ale někdy také účelově, řazené jako strany nesystémové. Následující komentář je součástí podcastu Hlas na poušti.

V sobotu 7. října 2023, v 6:30 místního času spustili palestinští teroristé z Pásma Gazy největší masakr Židů od holokaustu. Izraelským obranným silám podařilo poměrně rychle vytlačit teroristy zpět za hranice, ale nedaří se jim naplnit deklarované válečné cíle. Palestinci dosud drží izraelské civilisty, stále z Gazy létají rakety na Izrael a Hamás není eliminován. 

Hostem podcastu Hlas na poušti Milana Mikuleckého je Noam Meyer, dlouholetý příslušník Izraelských obranných sil, aktuálně podplukovník v záloze a aktivní účastník bojů proti poslední vlně teroru.

S videem vychází na Novinkách.

Nejen uplynulé krajské a senátní volby, ale také současná vládní situace, která se vyhrotila po odvolání ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše. To jsou hlavní témata dalšího dílu podcastu Hlas na poušti, kam tentokrát dorazil publicista či politický glosátor Luděk Staněk. Co stojí za rozkladem Pirátů a mají ještě šanci ze situace vybruslit, nebo sledujeme pohřeb politické strany v přímém přenosu? Jak dopadne situace v ODS, jejíž člen Martin Kuba drtivě ovládl krajské volby v jižních Čechách, a to v podstatě na vlastní triko?  

Plastikové modelářství již dávno není zábavou pro děti, případně záležitostí pro pár podivínů. Jeho historie se odvíjí již od konce třicátých let minulého století a dnes je z něj svébytný průmyslový obor. Česká republika v něm patří ke světové špičce. Je otázkou, zda i do budoucna bude moci vyrábět v Evropě. Hostem podcastu Hlas na poušti je Vladimír Šulc, jeden ze zakladatelů společnosti Eduard a její dnešní ředitel.

Celý díl si můžete přehrát i na videu na serveru Novinky.cz 

Medicína, stejně jako jiné vědní obory prochází bouřlivým vývojem. Porodnictví, gynekologie a zejména genetika nejsou výjimkou. Je otázkou nakolik je tento pokrok v souladu s etickými pravidly, tak jak je zná západní společnost. Hostem podcastu Hlas na poušti je profesor Pavel Calda, porodník, gynekolog a reprodukční genetik na 1. lékařská fakultě Univerzity Karlovy a ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze.

Spojené státy jsou v očích nepřátel svobody nepřítelem číslo jedna. Je jedno, zda se jedná o extrémní levici, pravici, různé diktátory či náboženské fanatiky. A pokud tomu tak v některých nenávistných kulturách není, tak USA jsou v míře iracionální nenávisti na hezkém druhém místě, hned za Izraelem, zemí, která je obklopena státy, ve kterých v naprosté většině nikdo dobrovolně žít nechce. Spojené státy se podle všeho naučily žít s tím, že si svět na jejich účet léčí své mindráky, ale nic nemusí trvat věčně.

Doprava je obor, který se dotýká každého z nás. Je jedno zda cyklisty, automobilisty nebo uživatele dopravy hromadné, železniční či autobusové. Dokonce je to problém i těch, kteří by teoreticky nikam necestovali, protože i oni jsou závislí na dovozu zboží. Stav dopravní infrastruktury je bohužel v ČR tristní a šance na zlepšení jsou velice malé. Důvodem je primárně nesmyslná legislativa, ale i nelogicky nastavené kompetence. Hostem dnešního dílu podcastu Hlas na poušti je Petr Borecký, od roku 2020 radní Středočeského kraje pro oblast veřejné dopravy. V této pozici se snaží zúročit své předchozí zkušenosti z funkce starosty města Úvaly i z byznysu, a hlavně se nebojí mluvit o nepříjemných věcech, i když přitom občas „střílí“ i do vlastních řad.

V neděli ve Venezuele skončily volby, podle všech relevantních informací vyhrála opozice, nicméně tamní diktátor Nicolás Maduro, který se rád zaštiťuje levicovou rétorikou, po všech brutálních volebních manipulacích nechce svou porážku uznat. Jižní Amerika je sice vzdálená, ale tamní migrace míří většinou do USA, a to je problém i pro nás v Evropě. Hostem mimořádného dílu podcastu Hlas na poušti  je Jaroslav Bílek, který se zabývá autoritářskými režimy, včetně těch v Jižní Americe, z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Celý díl si můžete přehrát i na videu na serveru Novinky.cz 

Volby do Evropského parlamentu, volby do francouzského a britského parlamentu, pokračující ruská agrese proti Ukrajině, izraelská rukojmí včetně nemluvňat zadržovaná palestinskými teroristy, to všechno na základě dvou událostí v USA jako by zmizelo mávnutím kouzelného proutku. Následující komentář je součástí podcastu Hlas na poušti Milana Mikuleckého.

Aktuální druhé kolo voleb do Národního shromáždění (francouzského parlamentu) připoutalo i českou pozornost k dění v zemi galského kohouta. Francie, přestože se jedná o jadernou velmoc, je u nás poněkud neprávem přehlíženou zemí. Následující komentář je součástí podcastu Hlas na poušti Milana Mikuleckého

Karlovarský filmový festival je druhým nejstarším na světě. Za dobu své existence zažil vrcholy i pády, stejně jako česká (a československá) kinematografie. Dnešní povídání je o českém i světovém filmu, o změnách, jakými prochází, ať už v rámci nových způsobů distribuce k divákům, ale i různých ideologických zásahů a koneckonců také o městě Karlovy Vary, bez kterého si dnes nikdo festival neumí představit. Hostem podcastu Hlas na poušti je Kryštof Mucha, výkonný ředitel Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, filmový producent a pokud je třeba, tak i herec.

Přestože dnešní Česká republika již nemá tak úzké vztahy s Francií jako tomu bylo u předválečného Československa, stále má tato země na nás významný vliv. Kromě toho, že je jedinou jadernou mocností v rámci EU a má velice silnou armádu, tak spolu s Německem je tím, kdo reálně určuje další směřování Evropské unie. Hostem podcastu Hlas na poušti je Ondřej Černý, který dlouhodobě žije a studuje práva na Université de Pau et des pays de l'Adour ve francouzském Bayonne.

Výsledky voleb do Evropského parlamentu známe necelé dva dny. V rámci českého veřejného prostoru již byly okomentovány z různých pohledů, nicméně jeden, ten konzervativní, příliš nezazněl. Novinky v úterý večer nabídly živé vysílání podcastu Hlas na poušti, které odstartovalo ve 20:00. Diskutovat do studia přišli politický a ekonomický komentátor Ondřej Tesárek, spisovatel a marketér Jakub Horák a bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. Své dotazy mohli pokládat i čtenáři Novinek. Poslechněte si záznam vysílání. 

Hostem dalšího podcastu Hlas na poušti Milana Mikuleckého je Petr Mlejnek, bývalý analytik tajné služby Armády České republiky – Vojenského zpravodajství. Petr má také řadu zkušeností ze světa byznysu a v současnosti stále sleduje dění ve světě bezpečnosti a příležitostně ho veřejně komentuje. Primárním předmětem jeho zájmu je Rusko a jeho vojenské schopnosti. 

V podstatě nemine den, aby v Německu nedošlo k násilnému útoku, za kterým stojí migranti, které tato země ve stále neztenčené míře přijímá. Následující komentář je součástí podcastu Hlas na poušti Milana Mikuleckého. 

Ve vypjaté atmosféře konfliktů na Blízkém východě, které jsou prostřednictvím početné skupiny migrantů a jejich sympatizantů z řad extrémní levice přenášeny i do Evropy a USA, se v německém Hamburku sešla nejprve tisícovka a o dva týdny později již dvojnásobný počet islamistů. Následující komentář je součástí podcastu Hlas na poušti Milana Mikuleckého.

Dalším hostem podcastu Hlas na poušti je Karel Jelínek, právník z Karlových Varů, člověk s duší kovboje, který se kromě své profese stará o stádo koní plemena Appaloosa, přírodu a dění kolem sebe. V poslední době se jeho jméno dostalo do širšího povědomí zejména kvůli trestu od České advokátní komory. Ohradil se totiž proti tomu, jakým způsobem jméno české advokacie svým chováním poškozuje Jindřich Rajchl. V Karlových Varech je Karel Jelínek známý svým bojem proti porušování zákonů a předpisů ze strany ruských mafiánských struktur a jejich českých pomocníků.

Celý díl si můžete přehrát i na videu na serveru Novinky.cz

Hostem podcastu Hlas na poušti je Tomáš Pojar, historicky první Poradce pro národní bezpečnost České republiky, ale také český diplomat, akademik, nebo humanitární pracovník. Tomáš Pojar je člověk, který umí jasně a zřetelně formulovat své názory a také si za nimi stát. Protože tento přístup není v naší zemi příliš obvyklý, bývá občas z levé strany politického spektra kritizovaný, ale ani jeho kritici mu nemohou upřít odbornost a rozhled, pokud jde o mezinárodní vztahy a problematiku bezpečnosti.

Celý díl si můžete přehrát také na videu na serveru Novinky.cz 

Umělou inteligenci jedni vnímají jako hrozbu, zatímco jiní jako příležitost pro změnu ekonomiky, ale i našich životů. Pravda bude tak jako obvykle někde uprostřed. Problémem Evropy je bohužel i na tomto poli přemíra regulace, která spolehlivě zabíjí snahu o inovace a úspěšné společnosti v oboru AI motivuje k odchodu na jiné kontinenty. Dnešním hostem podcastu Hlas na poušti je Matěj Misař jeden ze zakladatelů start-upu Carebot.

Celý díl si můžete přehrát i na videu na serveru Novinky.cz 

Myslím, a chci věřit, že každý, pokud tedy nejde o člověka s nějakou psychickou úchylkou, není lhostejný k lidskému utrpení. Byl bych tedy moc rád, pokud bychom stejně dokázali vnímat třeba i utrpení zvířat, ale to není úplně předmětem toho, co mi poslední týdny běží hlavou. Následující komentář je součástí podcastu Hlas na poušti Milana Mikuleckého.

Výroba stavebních hmot je extrémně náročná na spotřebu energií a to je v dnešní Evropě, která kvůli ideologii energie extrémně zdražila, jedním z důvodů nárůstu cen staveb. Tedy jednou z příčin, proč se pro mladou generaci stává vlastní bydlení nedostupným snem. Hostem podcastu Hlas na poušti je Rudolf Borýsek, investor a vrcholný manažer, který se celý svůj profesní život pohyboval primárně ve stavebnictví.

Celý díl si můžete přehrát také na videu na serveru Novinky.cz 

Příroda kolem nás se mění, ona se tedy mění po celou dobu existence naší planety, v posledních letech o tom ale velmi často mluvíme. Jak tyto změny v posledních letech vypadají z pohledu člověka, který je dennodenně reálně řeší a nakolik jsou důležité ty, které jsou mediálně nejvíce známé? V podcastu Hlas na poušti o tom s Milanem Mikulecký mluví zahradník Lukáš Kaprál.

Celý díl si můžete přehrát také na videu na serveruNovinky.cz

Fotografie prochází vývojem od svého vzniku, profese fotografa také. V posledních letech s prudkým nástupem čím dál kvalitnějších fotoaparátů v mobilních telefonech a sociálních sítí specializovaných na masovou konzumaci fotografií, je obtížné hledat opravdovou kvalitu. Dnešním hostem podcastu Hlas na poušti je Alžběta Jungrová, jedna z nejvýraznějších současných českých fotografek.

Celý díl si můžete přehrát také na videu na serveruNovinky.cz 

Poslední dobou začíná být čím dál častěji slyšet o minoritních akcionářích společnosti ČEZ. Není to tak, že by již v minulých letech někteří z nich neměli výhrady k tomu, jak společnost funguje, nicméně nyní naprosto otevřeně hovoří o záměrném poškozování společnosti ze strany českého státu. Dalším hostem podcastu Hlas na poušti je Pavel Grünfeld, podnikatel, filantrop a také minoritní akcionář společnosti ČEZ. Začátkem března letošního roku spolu s dalšími minoritními akcionáři této společnosti sepsal petici, která má podle autorů zabránit dalšímu poškozování akcionářů.

Podcast ve formě videa můžete sledovat na serveru Novinky.cz.

Hostem nového dílu podcastu Hlas na poušti je Petr Kolář, český diplomat, který zastupoval zájmy České republiky na klíčových, a přitom velmi rozdílných ambasádách ve Washingtonu a v Moskvě. Jeho jméno se v posledních měsících skloňuje také v souvislosti s prezidentem Petrem Pavlem. Na celý díl se podívejte na videu, poslouchat můžete i v audio přehrávači.

Celý díl si můžete přehrát také na videu na serveru Novinky.cz 

Letecká akrobacie je extrémní sportovní disciplína. Náročná na špičkovou techniku, finance i přípravu jednotlivých pilotů. Hostem dalšího dílu podcastu Hlas na poušti je Lukáš Pařízek, pilot, reprezentant České republiky v nejvyšší kategorii letecké akrobacie – Unlimited. Na posledním ME v letecké akrobacii  v italském Pavullo nel Frignano vybojoval spolu s Martinem Šonkou stříbrnou medaili v týmových soutěžích.

Celý díl si můžete přehrát také na videu na serveru Novinky.cz 

Rozhovor Tuckera Carlsona s ruským prezidentem Vladimírem Putinem ukázal mnohé. Carlson se místo role novináře spokojil s rolí držáku na mikrofon a Putin již není mužem, který se projížděl obnažený na koni, či se potápěl pro připravené amfory. Hostem dalšího dílu podcastu Hlas na poušti byl Michael Romancov, politický geograf se zaměřením na geopolitiku a Rusko, pedagog působící na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Rozhovor vznikl ještě před oznámením smrti opozičního ruského politika Alexeje Anatoljeviče Navalného.

Celý díl si můžete přehrát také na videu na serveru Novinky.cz

Dnešním hostem podcastu Hlas na poušti Milana Mikuleckého je Martin Machoň, předseda představenstva a majitel společnosti APS Holding. Jeho společnost se zjednodušeně řečeno zabývá obchodem s pohledávkami, nicméně je to obchod jiného formátu, než jaký lidi na první poslech napadne. O tom, jak tento segment funguje a proč pro něj není Česká republika zajímavá, je dnešní díl podcastu.

Tento díl si můžete přehrát také na serveru Novinky.cz

Umění má řadu podob, často i takových, které za umění kromě jejich tvůrců málokdo považuje. Tomuto tématu se v novém díle podcastu Hlas na poušti věnuje s Milanem Mikuleckým sochař, designér či pilot David Černý. Umělec, který v posledních letech významně promlouvá i do architektury, je na umělecké scéně trochu netypický také svým nepříliš politicko-korektním vnímáním světa.

Tento díl si můžete pustit také na serveru Novinky.cz

Lidé sbírají různé věci, ale takových, kteří mají plně funkční tank z druhé světové války, v České republice příliš není. Dnešní díl podcastu Hlas na poušti se věnuje mimo jiné komunitě lidí, kteří zachraňují a veřejnosti přibližují svědectví o historické vojenské technice. Řeč je také o našem vztahu k vlastní moderní historii nebo o tom, proč stejné spontánní oslavy osvobození, jaké vídáme každý rok v Plzni, nevídáme na východě republiky. Hostem dnešního dílu je Pavel Rogl, sběratel americké vojenské techniky z doby druhé světové války.

Podcast Hlas na poušti Milana Mikuleckého můžete sledovat také ve video formátu na serveru Novinky.cz.

Po palestinském teroristickém útoku na Izrael ze 7. října loňského roku poutá tento region opět zvýšenou měrou pozornost zbytku světa. Řada laiků i politiků se na tamní konflikt snaží „roubovat“ optiku kulturních válek z USA či Evropy. Tomu se pak často přizpůsobuje i informování různých médií, kdy jedna a tatáž událost je interpretována naprosto rozdílně. I to je téma nového dílu podcastu Hlas na poušti Milana Mikuleckého, jehož hostem je novinář Jakub Szántó.

Čas od času nás překvapí extrémně násilný čin, ale násilí je ve společnosti přítomné historicky. Mívá různé podoby, od násilných trestných činů, přes „drobnou“ fyzickou šikanu, až po šikanu psychickou. Všechny tyto patologické jevy by většinou bylo možné včas podchytit, kdyby si různých varovných signálů dokázali všimnout lidé v okolí oběti nebo útočníka. 

Podcast Hlas na poušti Milana Mikuleckého má po delší době opět dva hosty. Hynek Čermák je dnes veřejností známý jako herec, nicméně v minulosti kromě jiných profesí také pracoval jako osobní strážce. Josef Toman je bezpečnostní konzultant a instruktor sebeobrany.

Reklama je obor, který už dlouho ovlivňuje naše životy. Primárně bylo její snahou ovlivnit naše nákupy. S příchodem všeobecného volebního práva ovlivňuje i naše nálady v tom, koho budeme chtít volit. S nástupem internetu, sociálních sítí, už reklama umí víc než jen ovlivňovat naše návyky. Její prorůstání do našeho soukromí je čím dál masivnější. Mění se i samotný reklamní byznys, je méně o umění a kreativitě a více o datech, jedničkách a nulách. Právě reklama je tématem nového dílu podcastu Hlas na poušti. Dnešní epizoda má dva hosty - nestora české reklamy Viléma Rubeše a Jaroslava Novotného, který vybudoval reklamní agenturu Česká produkční.

Málokdo v regionu střední Evropy vnímá oblast Rudého moře jako místo možné bezpečnostní krize, která může mít v krátkodobém i dlouhodobém časovém horizontu katastrofální dopady na hospodářské výkony a ekonomickou a bezpečnostní situaci evropského kontinentu. Přesto, a zvláště po výpadcích části dodávek surovin z Ruska v návaznosti na jeho agresi proti Ukrajině, je tato část světa pro naši budoucnost doslova kritická. Následující komentář je součástí podcastu Hlas na poušti Milana Mikuleckého. 

Z pohledu historie to není tak dávno, kdy na vánoční tabuli nebyl kapr se salátem, ale „kuba“ z krup a hub. Dnešní záplavy sladkostí pak nahrazovalo různé domácí ovoce, zejména jablka. S jablky pak dodnes máme spojené některé vánoční tradice. Nicméně doba pokročila a kvůli celé řadě faktorů, od odfláknutých přístupových jednání České republiky do EU, až po dnešní extrémní byrokratickou zátěž, českých pěstitelů jablek ubývá a není nereálné, že časem zaniknou úplně. Právě jablka jsou tématem nového dílu podcastu Hlas na poušti.

Ruská agrese proti Ukrajině trvá již devět let, nicméně to, že v Evropě jedna země přepadla druhou, aby násilím připojila její území, to si většina lidí uvědomuje spíše až od 24. února loňského roku. To, jakým způsobem se na pomoci napadené zemi podílíme a nakolik je to pro nás ekonomicky výhodné, to vše je obsahem dnešního dílu podcastu Hlas na poušti, jehož hostem je Tomáš Kopečný, zmocněnec vlády pro rekonstrukci Ukrajiny. 

Politika jihoamerických zemí většinou stojí mimo zájem lidí žijících ve střední Evropě. I jako destinace pro dovolenou je oblast dost vzdálená, vzájemná ekonomická výměna je relativně malá, tamní migrační toky míří většinově do USA. Nic, co by nás v souvislosti s problémy, které řešíme, mělo příliš vzrušovat. Nyní je ale situace jiná. Venezuela vznesla nárok na území sousední Guayany a potvrdila ho více než podivným referendem.

Hosty podcastu Hlas na poušti Milana Mikuleckého jsou Jaroslav Bílek, který se mimo jiné zabývá autoritářskými režimy, včetně těch v Jižní Americe a Jan Kofroň, politický geograf se specializací na armády a vojenské konflikty. Oba z Institutu politologických studií, Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Svět kolem nás je stále méně stabilní, válka zuří na Ukrajině, v Izraeli, napětí roste v Jižní Americe i v Asii. Bezpečnostní situace se mění k horšímu i uvnitř EU, zejména kvůli masové migraci ale i „blbé náladě“ Evropanů, kteří chudnou nejen v důsledku vnějších vlivů, jako byl třeba COVID, ale i podivných rozhodnutí politických špiček, které jsou čím dál tím víc odtržené od reálného života. Armádu České republiky v minulosti politici vnímali především jako něco, odkud je možné brát peníze. Tento stav se snad mění, nicméně přes noc nejde dohnat to, co se zameškávalo roky. Dnešním hostem podcastu Hlas na poušti Milana Mikuleckého je podplukovník gšt. Petr Matouš, velitel 43. výsadkového pluku. 

Ekonomická nálada v České republice není nejlepší. Důvody jsou jasné, enormní růst cen a životních nákladů, ve spojení s často podivnými kroky vlády, které tuto situaci nijak nezlepšují. Stagnující výkony průmyslu, jak u nás, tak zejména v sousedním Německu, na který je ten český historicky až nezdravě navázaný. Zda tomu tak skutečně je, jaké máme výhledy do budoucna, zda by náš stát mohl omezit své výdaje, to vše je předmětem dalšího dílu podcastu Hlas na poušti Milana Mikuleckého. Dnešním hostem je ekonomický novinář Petr Skočdopole.

Minulý týden jsem měl možnost se s vámi podělit o moje čerstvé zkušenosti z konfliktu, který začal palestinským teroristickým útokem na Izrael a který se okamžitě přelil i do ulic našich měst. Přiznám se, že mě překvapilo množství reakcí, které moje malé zamyšlení vyvolalo. Překvapilo mě to, protože jsem neřekl nic jiného, než co říkám já a lidé z bezpečnostní komunity celou řadu let. Jen to zkrátka nikdo nechtěl celou dobu slyšet.

Komentář si můžete přečíst také na serveru Novinky.cz. 

Další díl podcastu Hlas na poušti je trochu jiný. Nejde tentokrát o diskusi, ale o komentář. Jak Milan Mikulecký dodává: „Měl bych pár kamarádů, se kterými bych rád na téma Izraele a přístupu Evropy k tomu současnému konfliktu mluvil, ale jejich pracovní zařazení jim teď ještě neumožňuje veřejně diskutovat.“ Nicméně v komentáři vychází právě i z myšlenek těchto lidí.

Velká část veřejnosti se začíná zajímat o stav našich ozbrojených sil. Není žádným tajemstvím, že po téměř třiceti letech klesajících investic není nejlepší. Pokud by se podařilo některé parametry v dohledné době zlepšit, stejně nebudou připravené na masivní konflikt. Ten bude potřebovat zdroje celé společnosti. Tomu se říká mobilizace. Dnešním hostem podcastu Hlas na poušti Milana Mikuleckého je Daniel Koštoval, diplomat, který působil na tak rozdílných českých ambasádách jako je ta ve Washingtonu, nebo v Moskvě. Má za sebou také působení na pozici vrchního ředitele na Ministerstvu zahraničních věcí, nebo náměstka na Ministerstvu obrany, kde zodpovídal za zahraniční vztahy a obranné plánování.

Od začátku útoku palestinských teroristických skupin proti Izraeli jsme svědky masivní informační války. Hamás v bojích obětuje životy civilistů, jak izraelských, tak palestinských. Stejně tak obětoval pravdu, a informační prostor zahlcuje ohromným množstvím dezinformací. Kromě toho panuje v médiích a ve veřejnosti zmatek v řadě právních termínů. Hostem podcastu Hlas na poušti je Otakar Foltýn voják, právník, významný odborník na humanitární a válečné právo.