Bruselské chlebíčky

Premiér Petr Fiala (ODS) zavítá tento týden do Bílého domu na jednání s americkým prezidentem Joem Bidenem. Jeho nástup do čela Spojených států v roce 2021 vyvolal v Evropské unii velké naděje na zlepšení transatlantických vztahů po jejich výrazném ochlazení za předchozí vlády Donalda Trumpa. Odborník na Severní Ameriku Jan Hornát se domnívá, že evropská očekávání spojená s Bidenem se do značné míry naplnila, i když ne úplně. A ještě chmurnější vize má do budoucna.

Evropská unie ztrácí konkurenceschopnost ve většině oblastí průmyslu. V novém díle podcastu Bruselské chlebíčky o tom mluví Ivan Hodáč, který v Bruselu řadu let působil jako tajemník Asociace evropských výrobců automobilů a pohyboval se i ve filmovém či potravinářském průmyslu. „Dlouho jsme to téma podceňovali a teď se konečně dostalo na stůl. Nemůže za to ale jen poslední Evropská komise, to bych jí křivdil,“ dodává.

Evropská unie to není jen Brusel, Praha nebo Berlín. Jsou to i regiony, na jejichž rozvoj dává miliardy eur. Jedním z krajů, který patří u nás k největším příjemcům unijních dotací, je ten Moravskoslezský. Bruselské chlebíčky se proto vypravily přímo do Ostravy zjistit, jak tento region z evropských peněz těží a jestli tam pomáhají měnit i pohled na unii. „Jsme skeptičtější, ale vidím pozitivní trend,“ říká Daniel Konczyna, jeden z hostů veřejné debaty v centru Pant.

Pod bruselským Atomiem se konal historicky první jaderný summit. Zúčastnili se ho představitelé z téměř 40 zemí celého světa. Energie z jádra zažívá nejpozději od ruské invaze na Ukrajinu renesanci. Do diskuse ale promlouvá více okolností, třeba geografické podmínky, které neumožňují rozvoj obnovitelných zdrojů. Ne všechny země ovšem sdílí nyní převažující jaderný optimismus, který opanoval Evropskou unii.

Do evropských voleb zbývají necelé tři měsíce. Většina českých stran a koalic už zveřejnila alespoň část svých kandidátek a některé i svůj volební program. Autoři Bruselských chlebíčků si k nim proto už podruhé sedli a vybaveni spoustou zákulisních informací rozebrali nejzajímavější jména a momenty na kandidátních listinách, v kampaních a programových dokumentech. Našli v nich i několik ukrytých poselství pro politické konkurenty.

Bývalý prezident Ukrajiny Petro Porošenko i lotyšský ministr zahraničí Krišjānis Kariņš nadšeně vítají českou iniciativu na nákupy munice mimo Evropskou unii. Podle Kariņše se s nimi mělo začít už mnohem dříve. „Odpor proti nákupům mimo Evropu se zhroutil, protože si všichni uvědomili, že jinak zde bude problém, což my jsme věděli už před rokem,“ říká Kariņš ve speciální epizodě podcastu Bruselské chlebíčky, která vznikala na Kongresu Evropské lidové strany v Bukurešti.

Roztříštěnost států unijní sedmadvacítky se projevuje v tom, jak se vypořádávají s domácím násilím. „Ambicí Evropské unie aktuálně je sjednotit jak legislativu, tak hlavně systém,“ poznamenává poslankyně hnutí STAN a spoluzakladatelka iniciativy Pod svícnem Barbora Urbanová. Násilí měla zabránit tzv. Istanbulská úmluva, jenže ne všechny evropské státy ji ratifikovaly, mezi nimi i Česko. EU tak nyní řeší, jak dokument o prevenci a potírání násilí zastoupit.

This week, European Parliament called for adopting institutional and financial reforms to handle extension of the EU. European Commission should come with their first kick-off next week. Czech President, however, got into hot water only for calling for a start of a debate on a possible moving to qualified majority voting. „Because we are aware of those concerns, we propose various proposals how to protect national sovereignty,“ experts Daniela Schwarzer and Olivier Costa say.

Evropský parlament tento týden vyzve unii k přijetí reforem, aby zvládla rozšíření na 30 a více členů. Jejich první výkop chystá Evropská komise hned vzápětí. V Česku ale prezident Pavel jen za pouhou výzvu k debatě o možném přechodu k rozhodování kvalifikovanou většinou dostal těžkou sprchu. „Jelikož jsme si vědomi obav z narušení suverenity, navrhujeme řadu opatření, jak ji chránit,“ ujišťují v nové epizodě Bruselských chlebíčků Daniela Schwarzerová a Olivier Costa.

Současná šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová byla mohla usednout do křesla předsedkyně podruhé. Lídři sedmadvacítky za ni alternativu nemají, soudí novinář a dlouholetý zpravodaj v Bruselu a zároveň insider evropských institucí Karel Barták. Sama se hodně soustředí na výkon a nasazení očekává i od svých spolupracovníků. „Úředníci jsou hrdí, že mají silného předsedu,“ poznamenává k tomu Barták v nové epizodě Bruselských chlebíčků.

Evropská unie bude mít jako první na světě komplexní pravidla pro používání umělé inteligence. Přímo u dojednávání Aktu o AI byly diplomatky Veronika Chvála Vinklárková ze Stálého zastoupení Česka při EU a Veronika Kadlecová, která v minulosti působila rovněž na Stálém zastoupení. Shodují se, že jasná pravidla dají technologickým firmám předvídatelnost a lidem pocit bezpečí při využívání AI. Regulace tak podle nich může ve finále inovacím prospět.

Svoboda médií se podle Evropské komise v řadě členských států EU zhoršuje. Receptem k nápravě má být nová unijní legislativa – Akt o svobodě médií, který je ve finální fázi schvalování. Podle mediálního experta Rekonstrukce státu Martina Luhana jde o svým způsobem spásnou legislativu. „Dává do ruky náboje občanské společnosti v zemích, kde svoboda médií trpí,“ tvrdí v novém vydání podcastu Bruselské chlebíčky.

Former Italian Prime Minister Enrico Letta was tasked by the EU with preparing proposals to reform the European single market to make it work better and be competitive with big economies such as the US or China. In Brussels Bites podcast of the Czech Radio, he may for the first time reveal everything what will be in his report for the special European Council in April. And adds some strong warnings about what will happen if no changes come.

Bývalý italský premiér Enrico Letta dostal od Evropské unie pověření připravit návrhy reforem jednotného evropského trhu, aby fungoval lépe a obstál v konkurenci velkých světových ekonomik. V Bruselských chlebíčcích exkluzivně prozrazuje, co bude v jeho zprávě pro dubnovou mimořádnou Evropskou radu. S nutností reforem souhlasí i prezident českého Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza: „Nemáme jinou možnost, než aby se to podařilo. Už teď vidíme, jak Evropa zaostává.“

Maďarská sága pokračuje. Lídři unijních zemí se sejdou na mimořádné Evropské radě, aby se znovu vrátili k debatě o tom, zda poskytnou Kyjevu 50 miliard eur. Finanční injekci, která by měla být Ukrajině podávána po čtyři roky, blokuje Viktor Orbán. Podle maďarského experta Daniela Hegedüse má pro to tři důvody: „Hlavní prioritou premiéra Orbána je udržet si moc doma a zachovat svůj autokratizující režim stabilní.“

Šéf Evropské rady Charles Michel schytává přehnanou kritiku za své rozhodnutí kandidovat v červnových evropských volbách a předčasně tak odstoupit z funkce. „Michel to oznámil dostatečně brzy, aby se lídři stihli rozmyslet,“ komentuje analytik bruselského think tanku Centrum evropské politiky Eric Maurice. Mírní také obavy, že by se k vedení unijních summitů mohl dočasně dostat maďarský premiér Viktor Orbán, který bude od července předsedat Radě EU.

Česko letos slaví 20 let členství v Evropské unii. Během roku se budou konat desítky připomínkových akcí tohoto výročí. Jeho úvod ale poznamenala vyhrocená debata o tom, zda by Česko mělo začít dělat konkrétní kroky k přijetí eura, k němuž se zavázalo už při vstupu do EU v roce 2004. Zatímco opozice nebo ODS je odmítají, ve vládním táboře za ně nejvíc bojuje ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).

Belgie 1. ledna převezme po Španělsku předsednictví Rady Evropské unie. A bude ji čekat několik hektických měsíců před červnovými evropskými volbami. „Dochází nám čas a nezbývá ani minuta nazbyt,“ říká v nové epizodě podcastu Bruselské chlebíčky belgická novinářka Veronique Lamquinová z listu Le Soir. Předsednictví podle ní poznamenají i blížící se belgické parlamentní volby, které proběhnou současně s těmi evropskými.

Konflikty na Ukrajině a Blízkém východě budou opět na programu nadcházející Evropské rady v Bruselu. Nejsou ale jedinými ohnisky, která se na půdě unijních institucí řeší. Zahraniční dimenzi evropské politiky má na starosti Politický a bezpečnostní výbor (COPS), Česko v něm zastupuje Jitka Látal Znamenáčková. „Srdcem výboru a jeho zaměřením, jsou místa ve světě, kde jsou konflikty,“ říká velvyslankyně v novém díle podcastu Bruselské chlebíčky.

Před rokem otřásl Evropským parlamentem obří korupční skandál. Kvůli aféře Katargate padla jeho místopředsedkyně Eva Kailiová a spolu s ní skončili ve vazbě další podezřelí spojení s touto unijní institucí. U obviněných se našly doslova pytle plné peněz. Podezřelé z korumpování europoslanců jsou státy jako Katar nebo Maroko. „V porovnání se silou toho skandálu jsou přijaté změny a reformy nedostatečné,“ soudí Shari Hindsová z bruselské pobočky Transparency International.

I přes nárůst protiukrajinských nálad v některých členských státech se vojenská pomoc Severoatlantické aliance zatím nedrolí. Myslí si to velvyslanec Slovenska při NATO Peter Bátor i jeho kolega, diplomat Michal Adam. „Není to o tom, že by 32 států NATO každý den stejným způsobem poskytovalo pomoc Ukrajině. Ono se to vždy skládá jako skládačka. Když jeden stát na nějakou dobu trochu sníží svoji pomoc, není to nic nového,“ vysvětluje Bátor v nové epizodě Bruselských chlebíčků.

Rusko, vzestup krajní pravice či kombinace dezinformací a umělé inteligence. Všechny tyto faktory se podílejí na ohrožení svobody a demokracie v Evropské unii. Shodují se na tom místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová z hnutí ANO i herečka a bývalá diplomatka Magda Vášáryová ve speciální epizodě podcastu Bruselské chlebíčky, které jsme natočili živě s publikem v pražském Divadle Na zábradlí při příležitosti výročí 17. listopadu.

Tři čtvrtě roku před evropskými volbami si už nejsilnější české politické strany vybraly své volební lídry a koalice Spolu se nakonec dohodla, že spolu půjde i do nich. A nebude to jediné volební spojenectví. Trojice autorů Bruselských chlebíčků proto podrobila tuto první fázi příprav na eurovolby 2024 důkladnému rozboru. Kromě spousty postřehů ze zákulisí a zajímavých souvislostí si všímá i jedné pozitivní změny: na přední místa kandidátek se prosadilo dost žen.

Evropská komise ve středu představí velkou zprávu o pokrocích kandidátských států na cestě do Evropské unie. Podle expertů z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Jany Juzové a Žigy Faktora se unijní exekutiva bude velmi snažit prezentovat hodnocení optimisticky – zejména v případě Ukrajiny. „I pokud ty podmínky nebudou splněny na sto procent, tak komise bude mít snahu spíše vyzdvihnout úsilí a pokroky,“ předpovídá Jana Juzová v nové epizodě podcastu Bruselské chlebíčky.

Evropská unie připravuje 12. balík protiruských sankcí kvůli válečné agresi na Ukrajině. Ten zatím poslední přijala letos v červnu. O nové sadě restrikcí začala unie jednat v těchto dnech a chce ji mít schválenou do konce roku. Česko tam podle vrchního ředitele ministerstva zahraničí Davida Koneckého prosazuje zařazení šesti lidí, které má na národním sankčním seznamu. „Pracujeme na tom, ale bude to rozhodnutí 27 členských zemí EU,“ říká v podcastu Bruselské chlebíčky.

Evropská unie má tradičně na Blízkém východě speciální roli a mohla by v budoucnu sehrát roli i při mírových vyjednáváních, věří expert na EU a Blízký východ z think tanku CEPS James Moran, který v minulosti působil i jako velvyslanec EU v Egyptě či Jordánsku. Teď v době války mají ale v Izraeli primát Spojené státy. Evropské výzvy ke zdrženlivosti by proto měly být dobře koordinované s Američany, říká v nejnovější epizodě Bruselských chlebíčků.

Česká republika měla po revoluci vizi přechodu na tržní hospodářství a vstupu do Evropské unie a NATO. „Dneska takovouto vizi, která by nás měla posunout dál a sjednotí se na ní většina lidí, nemáme,“ upozorňuje prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Tato chybějící idea kam dál má pak negativní dopady i na ekonomiku. Jak se to konkrétně projevuje na trhu práce nebo na unií ražené dekarbonizaci hospodářství?

V neděli se konají parlamentní volby v Polsku. Výsledek souboje mezi vládními konzervativci Jaroslawa Kaczyńského a opozicí vedenou expremiérem a bývalým šéfem Evropské rady Donaldem Tuskem bude důležitý také pro Evropskou unii. Určí totiž i to, zda budou pokračovat spory mezi Varšavou a Bruselem o polské soudní reformy nebo silné napětí ve vztazích s Berlínem. „Tentokrát se hraje skutečně o hodně,“ upozorňuje z Polska analytik Asociace pro mezinárodní otázky Michal Lebduška.

V Evropském parlamentu promluví ve středu po téměř desetileté pauze český prezident. Naposledy této příležitosti využil Miloš Zeman. „Prezident jede představit Českou republiku jako aktivního evropského hráče,“ říká o plánované cestě ředitel hradního zahraničního odboru Jaroslav Zajíček, host nejnovější epizody podcastu Bruselské chlebíčky.

Slováci jdou tento týden k volbám. Jejich hlasování rozhodne nejen o dalším vnitropolitickém vývoji země, ale výsledek bude důležitý i pro EU. Pokud by se k moci vrátil hlavní favorit voleb, bývalý premiér Robert Fico, mohlo by to zkomplikovat další unijní pomoc Ukrajině nebo posílit protibruselské křídlo v sedmadvacítce. Slovenský novinář Andrej Matišák, ale tak výrazný obrat ve slovenské unijní politice nečeká.

Válka na Ukrajině změnila v Evropské unii pohled na Rusko a jeho hrozby. Šíření dezinformací se EU sice věnovala už před aktuální ruskou agresí, boj s ním ale mezi hlavní priority nepatřil. To se teď podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky Dominika Presla změnilo. Jak a nakolik můžou dezinformace ovlivnit nastávající důležité volby v Evropě, to rozebírá další epizoda Bruselských chlebíčků, jejichž host si boj s dezinformacemi v praxi vyzkoušel i v české státní správě.

Předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou čeká poslední ostře sledovaný projev o stavu unie v tomto volebním období. Ve středu ho pronese k europoslancům ve Štrasburku. Vyslechnou si ho i europoslanci Luděk Niedermayer (TOP 09) a Mikuláš Peksa (Piráti). „Chtěl bych v projevu slyšet, jakým způsobem se nám podařilo odbourat závislost na fosilních palivech,“ doufá Peksa. Pro Niedermayera je zase zásadní téma ekonomiky. Poslechněte si nejnovější Bruselské chlebíčky.

Unijní instituce po měsíčních prázdninách pomalu ožívají. A v budově Stálého zastoupení Česka při Evropské unii se mezitím zabydlela staronová tvář – Alice Krutilová. Dění v EU se věnuje dlouhodobě, nyní se stala novou mluvčí stálého zastoupení v Bruselu. „Bruselská novinářská bublina je obrovská kontinuální síť networkingů a káv, kde si všichni vyměňují informace a drby,“ říká v nové epizodě Bruselských chlebíčků.

Česká republika má v Bruselu novou velvyslankyni ve výboru COREPER I Lucii Šestákovou. V unijní metropoli patřila k tahounům týmu na stálém zastoupení, který měl vloni na starosti české předsednictví. Teď se posunula do nejvyšší diplomatické ligy v EU. Po několika měsících v nové funkci tvrdí, že úspěšně zvládnuté předsednictví dodalo Česku v Bruselu větší váhu a v těchto Bruselských chlebíčcích to dokládá například děním kolem sporné normy Euro 7.

První české předsednictví v Evropské unii v roce 2009 přispělo navzdory svému rozpačitému průběhu k výraznému nárůstu popularity unie v Česku. To loňské druhé – navzdory všem svým všeobecně uznávaným úspěchům – podle průzkumu STEMu výrazněji pozitivnější vnímání EU u nás nepřineslo. To samé platí o vztahu k euru, které si přeje stále ani ne čtvrtina Čechů. Proč a co se s tím dá dělat? O tom jsou tyto letní Bruselské chlebíčky s „dělníkem evropské integrace“ Radkem Špicarem.

Ministerstvo životního prostředí si i přes kritiku dál stojí za programem dotací na komplexní zateplování Oprav dům po babičce. Na dotaz Českého rozhlasu potvrdilo, že žádné výraznější změny neplánuje. Program vyvolal kritiku mimo jiné kvůli objemu prostředků, které chce ministerstvo vyhradit z evropských peněz. „Můžeme to otočit i pozitivně, pozornost pro potřebné opravy budov je nyní vysoká,“ říká poradce ministra Petra Hladíka (KDU-ČSL) Martin Sedlák.

Přeběhy eurokomisařů daleko před koncem funkčního období na posty mimo komisi nejsou ničím mimořádným a docházelo k nim i v minulosti. Hostem Bruselských chlebíčků je šéfredaktorka serveru Euractiv Aneta Zachová. Plánované odchody dvou výkonných místopředsedů podle ní nemusí šéfku komise Ursulu von der Leyenovou poškodit. „Samozřejmě se objeví kritika, že se jí rozpadá tým pod rukama, ale na druhou stranu by to mohlo vést i k jejímu posílení,“ uvedla Zachová.

Ursula von der Leyenová prohlásila svou Evropskou komisi za komisi geopolitickou. Za důležitého geopolitického hráče by chtěli mít Evropskou unii také lídři Německa nebo Francie. Politický geograf Michael Romancov v Bruselských chlebíčcích ale upozorňuje, že to zatím funguje hlavně v ekonomické oblasti. V zahraniční politice a bezpečnostních otázkách EU silná není. Proč a jak by to šlo změnit? Tomu se věnuje letní vydání našeho podcastu.

Česká média podle víc než dvou třetin lidí příliš straní vládě nebo opozici. Vyplývá to ze společného výzkumu agentury STEM a Institutu EUROPEUM, do kterého měly Bruselské chlebíčky možnost jako první nahlédnout. Data potvrzují setrvalý trend klesající důvěry v média, Česko je na tom v některých ohledech hůře než Polsko nebo Slovensko. Podle expertky na média Alice Němcové Tejkalové z FSV UK v Praze to souvisí krom jiného s útoky politiků na novináře.

Do Bruselu míří bezmála tři desítky latinskoamerických lídrů na summit mezi Evropskou unií a Společenstvím latinskoamerických a karibských států. Sedmadvacítka se tak podle experta na Latinskou Ameriku Martina Reye snaží oživit vztahy, které dlouho zanedbávala. „Evropská unie se orientovala prioritně na jiná témata, nebo dokonce na jiné světové oblasti,“ říká Rey v pořadu Bruselské chlebíčky. V Latinské Americe tak získala náskok Čína.

Ani těsně před začátkem summitu hlav států NATO v litevském Vilniusu není jasné, zda lídři dají zelenou švédskému vstupu do aliance. Všichni čekají na rozhodnutí tureckého prezidenta. „Možná si prezident Erdogan nechává přímo do Vilniusu překvapení a oznámí, že se Švédsko může stát členem,“ říká ředitel sekce obranné politiky a strategie na ministerstvu obrany Jan Jireš. Švédsko je podle něho teď kvůli vyjednávání s Tureckem v kleštích, protože naráží na limity své ústavy.

Možnost vést si vlastní měnovou politiku Česku nepomohla inflaci lépe zvládnout, právě naopak, hodnotí ekonom Jan Švejnar z Kolumbijské univerzity v New Yorku. Pokud jde o růst cenové hladiny, Česko patří k nejhůře se vyvíjejícím ekonomikám zemí EU. „Značnou část jsme si přitom přivodili sami,“ konstatuje Švejnar v novém díle Bruselských chlebíčků. Řeč v něm byla i o tom, jak je Česko připravené na dekarbonizaci a co stojí v cestě dlouhodobé prosperitě země.

Část obyvatel Česka podle ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka z hnutí STAN není schopna rozlišovat mezi islámem a radikálním islamismem. „Spíš než rasismus je to trochu xenofobie. My Češi jsme rádi v tom našem smrádku a teploučku. Tady se všichni známe. A všechno cizí je nám podezřelé,“ říká Dvořák v další epizodě Bruselských chlebíčků. Zdůrazňuje, že podporou unijní migrační reformy vláda přesně naplnila cíle předchozího kabinetu Andreje Babiše z hnutí ANO.

České předsednictví loni oživilo zájem médií o unijní politiku. Po mnohaleté pauze některé z komerčních titulů dokonce obnovily posty bruselských zpravodajů. S odstupem času se ale mnohé redakce zase vracejí k přehlížení zpráv z EU. „To, co se děje v Bruselu, je přitom mnohem důležitější, než co odehrává v Česku,“ upozorňuje vedoucí projektu Datarun, moderátor a podcaster Michal Půr, který byl hostem speciálního vydání Bruselských chlebíčků k prvnímu výročí jejich vzniku.

Evropská unie řeší patálie s příštími předsednictvími. Nastupující španělské kvůli předčasným volbám neví, kdo ho povede a s jakými prioritami. Maďarské za rok by si evropští poslanci přáli zrušit úplně. Vyzvali proto členské státy, aby Budapešti předsednictví odebraly. „Už je to frustrace z neustálého přetahování se s Maďarskem o otázky právního státu a podpory Ukrajiny,“ vysvětluje v Bruselských chlebíčcích Žiga Faktor, vedoucí bruselské kanceláře think-tanku Europeum.

Neziskové organizace, univerzity či média možná v budoucnu budou muset zveřejňovat své financování v případě, že peníze přijímají od cizích států. Počítá s tím balík na ochranu demokracie, který právě dokončuje tým viceprezidentky Evropské komise Věry Jourové. „Nechceme nikoho stigmatizovat nebo dávat nálepky. Ale chceme, aby veřejnost věděla, kdo na čem pracuje pro cizí státy,“ uvedla Jourová v rozhovoru pro Bruselské chlebíčky.

Lidstvo čelí masovému vymírání druhů. Mohlo by jít o jednu z největších podobných událostí v dějinách planety. Tentokrát je pachatelem člověk, který drasticky mění životní podmínky na Zemi. Do konce století by podle nejčernějších scénářů mohlo až polovině všech druhů hrozit vymření. Změnit dosavadní kurz by mohla světová dohoda o ochraně biodiverzity, kterou koncem roku pomohla v kanadském Montrealu dojednat Česká republika.

Turecko čeká druhé kolo prezidentských voleb. V něm se utká stávající autoritářská hlava státu Recep Tayyip Erdogan s opozičním kandidátem Kemalem Kiliçdarogluem. Výsledek hlasování bude důležitý i pro EU, i když Turecko není členskou zemí. Ačkoli Kiliçdaroglu slibuje demokratické změny a zlepšování vztahů s unií, mnoha evropským politikům vyhovuje autoritář Erdogan, míní politoložka Lucie Tungul.

Evropská komise zařadila nově do návrhu 11. sankčního balíku proti Rusku i čínské firmy. Podle Bruselu pomáhají Rusku obcházet na něj uvalené sankce kvůli invazi na Ukrajinu. Peking návrh pobouřil. „Pokud dáte Čínské lidové republice tři různé možnosti, neochvějně si vybere tu špatnou,“ odhaduje další kroky komunistické velmoci expertka na Čínu z Asociace pro mezinárodní otázky Ivana Karásková v podcastu Bruselské chlebíčky.