Mozaika

Co ještě může na tvorbě Václava Havla překvapit? Nová minisérie Vltavy představuje méně známé dramatické texty – od raných jednoaktovek a skečů ze 60. let až po poslední hru z roku 2010. Redaktorka Veronika Jošková Štefanová si o nich povídá s teatroložkou Lenkou Jungmannovou z Akademie věd, odbornicí na českou dramatiku druhé poloviny 20. století.

Co se stane, když se pět filmových insiderů potká u jednoho mikrofonu? Vznikne průvodce českým filmem od roku 1898 do roku 2026 s názvem „To byl můj film!“. Český rozhlas Vltava spouští letní jízdu, kde nečekejte žádné suchopárné přednášky. Místo toho se připravte na emoce, osobní vyznání, a hlavně na možnost vyříkat si to s autory naživo ve vysílání. Kterých 50 filmů nakonec usedne na český filmový trůn?

Proč je Laterna magika fenoménem plným paradoxů? A jak dnes její odkaz zachraňuje digitalizace a archivní výzkum? Filmové léto na Vltavě přináší nový seriál věnovaný Laterně magice v rukou Národního filmového archivu.

Bytelné nerezové příbory Boldi a kancelářské potřeby Office pro kreativce. Dvě kolekce, kterými produktová designérka Natálie Navrátilová oslovila porotu cen Czech Grand Design natolik, že ji udělila titul Objev roku 2024.

Americký spisovatel William Lee (Daniel Craig) žije bezcílně v Mexico City, kde se potuluje po gay barech. Jednoho dne potká mladého studenta Eugena, kterým je naprosto uchvácen. Příběh na motivy románu Williama S. Burroughse hodnotí filmová kritička Alice Aronová.

Je to už dva roky, kdy vyšlo comebackové album Za vodou legendárku skupiny Dunaj. Byl to návrat po dlouhých dvaceti čtyřech letech. Na další album přiznivci tak dlouho čekat nemusí, protože už 18. dubna se na pultech objeví novinka. Dostala název Mňau. Osm písní rozezní hlas zpěvačky Jany Vébrové.

Již po třiatřicáté byli vyhlášeni vítězové Cen divadelní kritiky. Pražské Národní divadlo zaujalo inscenací Wernisch i výkonem Denisy Barešové v roli Emy Bovaryové. Divadlem roku se ale stalo ostravské Divadlo Petra Bezruče. Na základě ankety časopisu Svět a divadlo hlasovalo letos 65 divadelních kritiků, a to v osmi tradičních kategoriích.

Po dramatizaci Zprávy pro Akademii se na scénu pražského Studia Hrdinů opět vrací Franz Kafka. I nová adaptace je dílem režisérky Kathariny Schmitt. Ta se ve své práci dlouhodobě zabývá vztahem mezi diváky a performery, vzájemným pohledem. A pohled jakožto určující téma nese podle ní i povídka V kárném táboře, kterou převádí na jeviště pod názvem Aparát.

Čtveřice nadšenců se rozhodne založit filmové studio motion capture. Nemají ale ponětí, jak s ním pracovat. Na Nové scéně pražského Národního divadla se díky představení Pluto vůbec poprvé představila čistá pantomima. Příslib komických situací svedl dohromady mistry mimického umění Radima Vizváryho a Trygve Wakeshawa i činoherní herečky Vandu Hybnerovou a Annu Polívkovou.

Vůbec první domácí Ceny literární kritiky získala v kategorii próza Emma Kausc za román Narušení děje a v kategorii poezie Iryna Zahladko za sbírku Jak se líčit v nemoci. Co to v kontextu české literatury znamená? A jak nové ocenění naplnilo úkoly, které si samo stanovilo?

Oblíbený cyklus soudobé hudby S, který pořádá orchestr Prague Philharmonia, letos slaví 20. narozeniny. A slaví se opravdu ve velkém stylu – formou hudebních talkshow s významnými osobnostmi české a slovenské hudební scény. V pondělí 17. března večer se ve Švandově divadle v Praze uskuteční setkání s Vladimírem Franzem.

Vedle čtyř tradičních soutěžních sekcí (Mezinárodní soutěž, Česká soutěž, Máte právo vědět a Soutěž imerzních filmů) nabídne Jeden svět rovněž sedm nesoutěžních kategorií (Slovenská cesta, Rodinné sítě, Ženský pohled, Mužské existence, Ekosystémy, Hledání svobody a Hranice komunit). Festival láká také pestrou nabídkou debat různých formátů.

Kam s nepotřebným materiálem z výstav, divadelních inscenací nebo filmového natáčení? Tuto otázku si v roce 2021 položily spolky Skutek a Artmap, vyslyšely poptávku galerijního a uměleckého provozu a založily projekt art re use. Díky němu už se podařilo zachránit přes 130 tun materiálu, který nabízí zdarma na novou tvorbu. Jedinou podmínkou je jeho návrat zpět do kulturního provozu.

32. ročník výročních filmových a televizních cen Český lev už zná své vítěze. Českého lva za nejlepší celovečerní film získalo drama Vlny. Snímek režiséra Jiřího Mádla připomíná události roku 1968, kdy Československo začala okupovat vojska Varšavské smlouvy. Členové České filmové a televizní akademie už dříve Vlny nominovali do boje o Oscara v kategorii cizojazyčných filmů, do užšího výběru se nedostal.

Jubileum Symfonického orchestru Českého rozhlasu oslavíme i cyklem miniportrétů jednotlivých hráčů. V čase, kdy se orchestr chystá na svou výroční sezónu, budeme každý čtvrtek vítat ve studiu Mozaiky jednoho hudebníka z řad rozhlasových symfoniků. Kdo je hostem osmého dílu? Vedoucí skupiny druhých houslí David Pokorný.

Rozpočet na kulturu v roce 2026 klesá navzdory protestům i tlaku odborné veřejnosti. Škrty v řádu miliard mohou ovlivnit fungování divadel, orchestrů i nezávislé scény a otevřít otázku, jakou prioritu má kultura v Česku dnes.

S jarními měsíci začíná pučet i česká festivalová scéna. Pozadu samozřejmě nezůstávají ani akce pro rodinné publikum. Pravidelní rubrika KULTIvátor pro zvídavé děti aktivních rodičů se proto věnuje zejména festivalům a jedné mimořádné inscenace.

Symfonický orchestr Českého rozhlasu dnes v pražském Rudolfinu uvádí koncertní verzi jednoaktové opery Bély Bartóka „Hrad knížete Modrovouse“. Bartókovo dílo z roku 1911 vyrůstá z maďarské hudebnosti, ale zároveň v sobě nese i barvy francouzského impresionismu; příběh sedmi dveří na Modrovousově hradě je přitom možné číst nejen jako baladický děj, ale i jako cestu do nitra lidské duše. Více v rozhovoru popisuje dirigent Robert Jindra.

Je sice teprve březen, ale už teď známe zářiový program 19. ročníku festivalu Dvořákova Praha. Jeho dramaturgie opět propojí Dvořákovu hudbu s širším kontextem světového repertoáru. Do Prahy přijedou špičkové orchestry i významní sólisté – například Vídeňští filharmonikové, Hilary Hahn, Rafal Blechacz nebo Brad Mehldau. Rezidenční umělkyní bude mezzosopranistka Magdalena Kožená. V jakých rolích se festivalovému publiku představí?

Ještě před vznikem prvních velkých civilizací lovili lidé na jihu Arábie velké mořské predátory – a zřejmě na nich stavěli i svůj jídelníček. Překvapivý objev z lokality Vádí Nafún, za kterým stojí tým Archeologický ústav Akademie věd, přepisuje dosavadní představy o životě v neolitu. Jak se z kostí a zubů dá vyčíst nejen strava, ale i pohyb lidí v krajině? A co nám nejstarší megalitický hrob v regionu prozrazuje o jejich rituálech i každodennosti?

V karlínských kasárnách je už od ledna živo. Kvůli rekonstrukci hlavní budovy na náměstí Jana Palacha tu dočasně sídlí Vysoká škola uměleckoprůmyslová. A vypadá to, že se studenti i kantoři dobře zabydleli. Po nezbytných úpravách pro fungování školy se tu někteří pustili i do vlastních menších úprav. Studenti i vedení školy se shodují na tom, že nové prostředí přináší výzvy a svěží myšlenky.

V karlínských kasárnách je už od ledna živo. Kvůli rekonstrukci hlavní budovy na náměstí Jana Palacha tu dočasně sídlí Vysoká škola uměleckoprůmyslová. A vypadá to, že se studenti i kantoři dobře zabydleli. Po nezbytných úpravách pro fungování školy se tu někteří pustili i do vlastních menších úprav. Studenti i vedení školy se shodují na tom, že nové prostředí přináší výzvy a svěží myšlenky.

V karlínských kasárnách je už od ledna živo. Kvůli rekonstrukci hlavní budovy na náměstí Jana Palacha tu dočasně sídlí Vysoká škola uměleckoprůmyslová. A vypadá to, že se studenti i kantoři dobře zabydleli. Po nezbytných úpravách pro fungování školy se tu někteří pustili i do vlastních menších úprav. Studenti i vedení školy se shodují na tom, že nové prostředí přináší výzvy a svěží myšlenky.

Nejlepší divadelní inscenací roku 2025 jsou podle divadelních kritiků a kritiček Krkavci Dejvického divadla. Za ženský herecký výkon ocenění získala Magdaléna Sidonová, za mužský herecký výkon cenu převzal Miloslav König.

Ministr kultury ČR Oto Klempíř odvolal z postu generální ředitelky Národní galerie Praha polskou manažerku a muzikoložku Alicji Knast. Ta instituci vedla od ledna 2021. Ministerstvo kultury vypíše v následujících měsících výběrové řízení. Vedení se prozatím ujme ředitelka sbírky Starého umění Olga Kotková.

Radost mladé dvojice z očekávaného miminka vystřídá náhlý šok. Podle lékařských testů bude mít jejich dítě zásadní vadu. Tahle informace převrátí život rodiny naruby. Co teď – nechat si děťátko, které zřejmě nebude v pořádku, nebo jít na interrupci? To je hlavní zápletka nového snímku režisérky Jitky Rudolfové Tanec s medvědem. V rozhovoru s redaktorem Tomášem Pilátem přiznává, že téma filmu je jí osobně blízké.

Písňový cyklus Zimní cesta od Franze Schuberta patří k nejhlubším výpovědím hudebního romantismu. V rámci cyklu Obrazy a hudba zazní dnes v podání FOK v Klášteře svaté Anežky České v Praze – a to v interpretaci mezzosopranistky Belly Adamové a klavíristy Michaela Geese. Koncert navíc propojí hudbu s výtvarným uměním. Večer uvede krátká přednáška k obrazu Zimní noc malíře Adolfa Kosárka. S Bellou Adamovou se v průběhu příprav setkal redaktor Daniel Jäger.

Z původních 9 nominací v tzv. longlistu byly vybrány užší nominace na ceny Magnesia Litera za loňský rok. Kteří čeští prozaici, básníci, publicisté, překladatelé a další mají šanci 18. dubna stát novými laureáty hlavního tuzemského literárního ocenění a co to v domácím kontextu znamená?

Jeskyně v Moravském krasu znovu přepisují dějiny pravěkého umění. V jeskyni Švédův stůl objevili vědci rytinu koně starou přibližně patnáct tisíc let. Naznačuje, že figurativní jeskynní umění nevznikalo zdaleka jen v ikonických lokalitách západní Evropy. Fragment vápencové stěny s rytinami není jen ojedinělý nález, je to nepřímý důkaz zatím neznámého jeskynního umění na našem území.

Ve věku 86 let zemřela herečka Jana Brejchová. Hrála ve více než stovce snímků, za řadu z nich dostala ceny. Mezi nejvýznamnější díla její kariéry patří snímky Vlčí jáma, Kdyby tisíc klarinetů, Vyšší princip, Každý den odvahu, Kráska v nesnázích či Noc na Karlštejně.

Ve věku 90 let zemřela v pátek česká grafička a ilustrátorka Alena Kučerová, jedna z nejvýraznějších osobností českého umění 20. století. Proslavila se svými grafickými listy tištěnými z perforovaných plechových matric, experimentovala ale i s dalšími technikami a materiály.

Letos si připomínáme 50 let bez „královny detektivek“. Díky její detektivkám, románům a dalším textům se můžeme vydat v jejích šlépějích a hledat zdroje jejích nápadů. Co inspirovalo místa, na kterých „vraždila“ své postavy, zatímco nechala čtenáře se zatajeným dechem odhadovat, kdo zločin spáchal? To ve svém seriálu zkoumá Šárka Jančíková spolu s čelními představiteli české Společnosti Agathy Christie Juanem Zamorou a Janou Ohnesorg i s egyptoložkou Julií Tomsovou.

Letos si připomínáme 50 let bez „královny detektivek“. Díky její detektivkám, románům a dalším textům se můžeme vydat v jejích šlépějích a hledat zdroje jejích nápadů. Co inspirovalo místa, na kterých „vraždila“ své postavy, zatímco nechala čtenáře se zatajeným dechem odhadovat, kdo zločin spáchal? To ve svém seriálu zkoumá Šárka Jančíková spolu s čelními představiteli české Společnosti Agathy Christie Juanem Zamorou a Janou Ohnesorg i s egyptoložkou Julií Tomsovou.

Letos si připomínáme 50 let bez „královny detektivek“. Díky její detektivkám, románům a dalším textům se můžeme vydat v jejích šlépějích a hledat zdroje jejích nápadů. Co inspirovalo místa, na kterých „vraždila“ své postavy, zatímco nechala čtenáře se zatajeným dechem odhadovat, kdo zločin spáchal? To ve svém seriálu zkoumá Šárka Jančíková spolu s čelními představiteli české Společnosti Agathy Christie Juanem Zamorou a Janou Ohnesorg i s egyptoložkou Julií Tomsovou.

Letos si připomínáme 50 let bez „královny detektivek“. Díky její detektivkám, románům a dalším textům se můžeme vydat v jejích šlépějích a hledat zdroje jejích nápadů. Co inspirovalo místa, na kterých „vraždila“ své postavy, zatímco nechala čtenáře se zatajeným dechem odhadovat, kdo zločin spáchal? To ve svém seriálu zkoumá Šárka Jančíková spolu s čelními představiteli české Společnosti Agathy Christie Juanem Zamorou a Janou Ohnesorg i s egyptoložkou Julií Tomsovou.

Letos si připomínáme 50 let bez „královny detektivek“. Díky její detektivkám, románům a dalším textům se můžeme vydat v jejích šlépějích a hledat zdroje jejích nápadů. Co inspirovalo místa, na kterých „vraždila“ své postavy, zatímco nechala čtenáře se zatajeným dechem odhadovat, kdo zločin spáchal? To ve svém seriálu zkoumá Šárka Jančíková spolu s čelními představiteli české Společnosti Agathy Christie Juanem Zamorou a Janou Ohnesorg i s egyptoložkou Julií Tomsovou.

Jak, čím a hlavně proč nás dokáže umění pobouřit? A co nám naše rozhořčení říká o umění, kultuře, společnosti, ale také o nás samotných? Český rozhlas Vltava ode dneška uvádí novou podcastovou sérii Umění pobouřit. V šesti epizodách si připomeneme výrazné umělecké kontroverze. Zamyslíme se i nad tím, co v umění šokovalo dříve a co budí vášně dnes.

Venezuela, Kostarika, Mosambik, Nikaragua, Peru nebo Srí Lanka. Tam všude nás nejen na křídlech vážek vzal ve svém podcastu Nevinnosti světa zpěvák Dan Bárta. Teď jeho povídání vychází knižně. Jaká byla cesta jeho zážitků z vltavských vln na tištěnou stránku? Je to cestopis, deníček, terénní hlášení z přírodovědného výzkumu, nebo spíš vzpomínková výprava k sobě, autentická i poetická retrospektiva?

Jeden z nejúspěšnějších spisovatelů současnosti Dan Brown zasadil svůj nový román Tajemství všech tajemství do pražských uliček. Český překlad, na němž se podílel redaktor Petr Onufer a překladatelka Michaela Marková, vyšel 9. září za mimořádného zájmu médií i veřejnosti. Práce na něm probíhala více než dva měsíce v přísně střežených podmínkách.

Městská divadla pražská otevírají novou sezónu v čele s novým uměleckým šéfem. Tím se po Michalu Dočekalovi stává Marián Amsler, který od loňského roku působil ve funkci kmenového režiséra. Na této pozici naopak v divadle zůstává Michal Dočekal a nově ho doplní i dramatik a režisér Tomáš Ráliš. Na tyto a další změny v Městských divadlech pražských jsme se ptali právě Mariána Amslera.

Festival Antická Štvanice iniciovaný souborem Tygr v tísni uvádí už deset let na pražském ostrově Štvanice inscenace antických dramat nebo her s antickým námětem. Letos se nechal inspirovat mýtem o Iásonovi. Současná adaptace nazvaná Argonauti se v režii Zuzany Burianové hraje jen do poloviny září.

V pátek 5. září začíná 18. ročník festivalu Dvořákova Praha. Během devatenácti dní nabídne prestižní zahraniční orchestry, slavné sólisty i nové programové řady – od písní Antonína Dvořáka v kurátorské péči Kateřiny Kněžíkové až po neformální cyklus „Bez kravaty“.

Dovezl na Ukrajinu tři prorusky smýšlející spoluobčany, a ukázal jim zničená města a obce, lidi, kteří pod ruskými bombami přišli o celé rodiny, školy v krytech i stovky masových hrobů zavražděných ukrajinských civilistů. Zkoumal, co to s nimi udělá. Zjistil, že téměř nic, a natočil o tom film. Řeč je o dokumentaristovi Robinu Kvapilovi, třech dobrovolnících, kteří s ním jeli do napadené a válkou sužované země, a snímku Velký vlastenecký výlet.

Jak se cestovalo na počátku 20. století v meziválečné době Češkám? To na osudech Růženy Fikejzlové Baumové vykresluje kulturní historik Jan Pezda.

Bezprostřední pocit, jako byste si četli postřehy všímavé kamarádky – tak působí zápisky ukrajinské cestovatelky, fotografky a filmařky Sofije Jablonské, kterou představují filoložka Solomiia Khorob a básnířka Marie Iljašenko.

Ve fondu přírodovědce Jiřího Bauma lze nalézt nejen jeho zelené deníky, ale také zápisníky v červených deskách. V nich jejich společné cesty po světě popisuje i jeho žena Růžena. Jaká byla jejich cesta do Afriky, jak viděli meziválečné Československo cizinci a jak do životů Baumových zasáhla 2. světová válka?

Když se narodíte na Ukrajině roku 1907, jakou máte šanci, že vystudujete dokumetární tvorbu v Paříži a pak s kamerou a fotoaparátem procestujete celý svět? Sofija Jablonská to ale dokázala.

Co si myslela o carském Rusku v první polovině 19. století vzdělaná středostavovská Britka? Jak se Elizabeth Rigby stala Lady Eastlake (ačkoli byla bytostně proti vdavkám z rozumu mladších žen za bohaté starší pány), to prozrazuje historička Marie Michlová.

To se takhle vydáte na návštěvu za sestrou – jenže je začátek 19. století, vy jste neprovdaná Britka a do (pro Angličany exotického) carského Ruska se vydáváte na vlastní pěst. Právě tohle udělala Elizabeth Rigby a své zkušenosti přetavila v populární cestopis.

Česká akademie vizuálního umění ocenila známého a dlouholetého rozhlasového redaktora Českého rozhlasu Vltava Karla Oujezdského za celoživotní dílo v oblasti publicistiky výtvarného a vizuálního umění.

Knihou roku 2025 se staly Letnice Miroslava Hlauča, které jsou zároveň Debutem roku. Právě s tím asi počítala porota v kategorii próza, která Literu udělila J. A. Pitínskému za sbírku povídek Domácí potřeby. Dvě Litery byly uděleny posmrtně, v kategorie poezie zvítězila Ahava Tomáše Tomáška, v kategorii humoristiky komiks autora s pseudonymem Albrecht Smuten nazvaný Kapitán Chemo.

Opera Manon Lescaut, jejíž děj vychází z francouzského milostného románu Abbého Prévosta Příběh rytíře des Grieux a Manon Lescaut, byla prvním velkým úspěchem Giacoma Pucciniho. Premiéra se odehrála v roce 1893 v Turíně, a od té doby se toto dílo pravidelně objevuje na repertoárech snad všech světových domů. Na scénu Státní opery v Praze se Manon Lescaut vrací po patnácti letech – a to v hudebním nastudování italského dirigenta Simona Di Feliceho a v režii Slávy Daubnerové.

Česká filharmonie oznámila program své jubilejní 130. sezóny. Vystoupí nejen v domovském Rudolfinu, ale i v nejprestižnějších koncertních sálech východní Asie a Evropy. Dramaturgie sezony se výrazně posune k současnosti, změní se i struktura abonentní řady C. Více v příspěvku Daniela Jägera.

Pro sportovní redakci americké stanice ABC to měl být celkem klidný den. Na programu letních olympijských her bylo 5. září 1972 jen plavání, box a volejbal. Novináři ale místo toho obrátili kamery dovnitř olympijské vesnice, kde palestinská teroristická skupina držela izraelská rukojmí. Den, který významě poznamenal mezinárodní dění i televizní vysílání teď připomíná nový film s názvem Mnichov 1972.

Byla neděle 29. srpna roku 1954, a na nádraží Praha-Bubny dorazil vagón s vysokou dřevěnou bednou. V ní byla dvouletá samice žirafy masajské, která do Prahy doputovala po mnohaměsíční anabázi z africké Keni. Tak začal příběh žirafy Lenky, která po dvou letech v zajetí v pražské ZOO zahynula. Její osud inspiroval vizuální umělkyni Evu Koťátkovou k vytvoření instalace Srdce žirafy v zajetí je o 12 kilo lehčí.

Náš přední český sklář a designér Rony Plesl se podílí na hlavní instalaci v českém pavilonu na EXPU 2025 v japonské Ósace. Český dům se tam otvírá už 13. dubna. V českém pavilonu se chystá spousta zajímavých akcí, vrcholem bude v červenci tzv. Národní den, na který se už teď připravuje i principál Cirku La Putyka Rostislav Novák ml.

Chudá prodavačka květin se stane předmětem sázky dvou učených mužů. Začíná převýchova, na jejímž konci se z dívky stane dáma. Nečekejte ale sentimentální vyvrcholení My Fair Lady. V pražském Divadle pod Palmovkou inscenuje režisér Michal Lang satirickou konverzační komedii Pagmalion britského dramatika George Bernarda Shawa se všemi dodnes platnými rozpory. Hlavní roli Lízy Doolettlové přitom svěřil herečce Pavle Gajdošíkové.

Milostné příběhy obvykle končí svatbou a oním „Žili šťastně až do smrti“. Jak dlouho ale vydrží ta pravá láska a kdy se nevinný flirt změní v něco mnohem vážnějšího? Janáčkovo divadlo v Brně uvádí nové zpracování Mozartovy komické opery Figarova svatba. Pod taktovkou Václava Lukse v Janáčkově opeře zahraje orchestr Collegium 1704, který se zaměřuje na hudbý 17. a 18. století a pro hru využívá dobové nástroje.

Letos si připomínáme 135 let od narození spisovatele Karla Čapka. Právě jemu je věnována nová rozhlasová adaptace vědecko-fantastického románu Krakatit. Jejím režisérem je Lukáš Hlavica, který do role experta na výbušniny (inženýra Prokopa) obsadil Petra Lněničku. První díl čtyřdílného radioseriálu o nebezpečných následcích vědeckého výzkumu odvysíláme už tuto neděli 30. března v 11 hodin.

Mezinárodní hudební festival Pražské jaro minulý týden představil projekty svého jubilejního 80. ročníku, které se soustředí na budoucnost české hudby. Ať už na poli interpretačním nebo skladatelském. Festival chce vytvářet koncertní příležitosti pro mladé sólisty a soubory. A také rozvíjet mladé talenty na mistrovských kurzech nebo být zadavatelem nových děl českých a slovenských skladatelů, včetně jejich provedení špičkovými světovými ansámbly.

Josef Kroutvor je český esejista, básník, prozaik, historik umění a poutník. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy vystudoval filozofii, historii a dějiny umění. Od roku 1970 působil třicet let v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze, kde se zaměřil na dějiny plakátu, věnoval se ale i umělecké fotografii, designu, architektuře a sociologii kultury.

Propojení literární poetiky, silného vizuálu a divácké interakce slibuje ve své novince Divadlo Petra Bezruče v Ostravě. Na inscenaci Krysař nás krátce před premiérou pozvala režisérka Daniela Špinar.

Vůbec první kompletní vydání Pohádek a příběhů Hanse Christiana Andersena v překladu Heleny Březinové a Františka Fröhlicha vychází dnes na Velký knižní čtvrtek a u příležitosti nadcházejícícho 220. výročí narození dánského spisovatele. K pohádkám ale patří také ilustrace a ty si vzal na starosti výtvarník a režisér animovaných filmů jako je třeba Tonda, Slávka a kouzelné světlo Filip Pošivač.

Nakolik se zavedené tuzemské literární ocenění a nominace na něj vyhlášené doplňují s novou, nedávno udílenou Cenou literární kritiky? A co díky šíři svého záběru a mnohosti kategorií Magnesia Litera ukazuje navíc? Napomáhají tomu nějak třetím rokem přidané žánrové kategorie?