Pochoutkový rok

Litinový pekáč, mnohdy s víkem, to býval dokonalý pomocník v kuchyních našich babiček. Péct v něm byla radost, rovnoměrně se zahříval, dlouho držel teplo, poradil si se svatomartinskou husou i kynutými buchtami.

Soutěžní recept: Uzené s povidlovou omáčkou uvařil Rudolf Cibulka. Rada z etikety: Jak oloupat a sníst banán ve společnosti radí Ladislav Špaček. Litinový pekáč se smaltem je český vynález, který si chválily už naše praprababičky.

Jednoduché, rychlé a vynikající. Povidla, skořice, citron i rum je kombinace, která se překvapivě krásně snoubí. Vývar z uzeného všechny chutě dokonale spojí. Nevšední propojení ingrediencí nám předvedl Rudolf Cibulka z Šošůvky v Jihomoravském kraji. Nabídl typický moravský pokrm, který si zamilujete.

Soutěžní recept: Kynutý česnekový koláč od Jany Jankůjové. Rada z etikety: 6 signálů, kdy je čas ukončit návštěvu. Zajímavost: Černý čaj se pije už 2700 let, českou specialitou je pití čaje s rumem.

Slaný kynutý koláč s výraznou vůní a chutí česneku. Na povrchu lehce křupavý, uvnitř božsky kyprý. Recept pro všechny milovníky pečeného, slaného a česnekového upekla Jana Jankůjová z Olomouce. Kdo miluje česnek, neodolá. Budete ho chtít dělat každý týden. A když přijde návštěva, bude se ptát: „Máte zase ten česnekový koláč?“

Říká se host do domu, bůh do domu. Ale i návštěva má trvat jen přiměřený čas. Kdo řídí odchod: host, nebo hostitel? Pokud nebudeme přehlížet tyto signály, budeme patřit mezi oblíbené hosty.

Černý čaj pro někoho naprosto obyčejný nápoj. Ovšem opak je pravdou, černý čaj je nápoj, který v mnoha ohledech velmi pozitivně působí na náš organismus. Je ale nutné umět ho správně připravit.

Už po prvním soustu vám tento dezert rozproudí krev. Zároveň cítíte nádech Vánoc. Je kyprý a vláčný, upečený korpus chutná jako brownies. Do opitého Izidora se pustila Zdenka Trávníčková z Vyškova, aby potěšila posluchače i porotu Pochoutkového roku.

Po dobrém jídle zbyde na stole spousta nádobí. Kdo sklízí talíře? A můžeme je na sebe štosovat? Jiné je to doma, jiné v restauraci. Radí Ladislav Špaček.

Soutěžní recept: Opitý Izidor od Zdenky Trávníčkové. Rada z etikety: Doma sklízí talíře hostitel, v restauraci personál. Anglická slanina je opravdu z Anglie.

Jestli jste milovníci španělského ptáčka, tento recept vás nadchne. Dančí závitky připravil Václav Ségl z Praskoles. Dančí maso je jemnější a krásně jím prostoupí všechny chutě, které jsou schované uvnitř. Maso se vám přímo rozplyne na jazyku.

Tradičně se o ženu v restauraci stará muž. Muž vchází jako první do restaurace, aby ženu uvedl. Muž jí odsunuje židli, usazuje ji, pak teprve usedá on sám.

Soutěžní recept: Dančí závitky od Václava Ségla. Rada z etikety Ladislava Špačka: Jak si v restauraci objednává žena. Mlýnky na mák.

Každá hospodyňka ví, že do koláčů, buchet či na nudle je nejlepší čerstvě namletý mák. Možná už máte doma moderní přístroj, elektrický mlýnek, ale jistě se shodneme na tom, že jeho předchůdce, poctivý litinový mlýnek, který používaly naše babičky, je prostě nesmrtelný.

Zmrzlého pelišáka přihlásila Vlasta Canová z Jihlavy. Vláčný a velmi jedlý dezert je plný tvarohu. Není přeslazený, protože cukr není v nastrouhaném těstě, ale jen v náplni. Rozinky namočené ve slivovici mu dodají správný říz. Jak by řekla naše porotkyně Naďa Konvalinková: Je to taková krásná delikatesa do pelíšku.

Žvýkačka je velmi praktická záležitost. Žvýkačku lze jenom doporučit ve společenském styku. Ono to zní trošku zvláštně, možná paradoxně, ale žvýkačka vytváří náš příjemný dech.

Soutěžní recept: Zmrzlý pelišák Vlasty Canové. Rada z etikety Ladislava Špačka: Kam se žvýkačkou. Abertamský sýr: z horských chalup až na slavnostní panské tabule.

Krušné hory, jak už jejich název napovídá, nebyly v minulosti místem, kde by létali pečení holubi do huby, jak se říká.

Křupavé čtverečky, které si můžete udělat také v bezlepkové variantě, se hodí k vínu i pivu. Na neskutečně jednoduchý a chutný recept vám stačí jen pár surovin. Prozradila nám je Jana Prudičová z Raspenavy. V ústech se vám rozstřelí intenzivní české chutě.

Velikonoční mazanec je podobně slavnostní jídlo jako vánočka. Jíme ho vzácně, obvykle si ho neupečeme někdy v lednu, a proto si zaslouží zvláštní péči.

Soutěžní recept: Slané makové čtverečky Jany Prudičové. Rada z etikety: Jak jíst mazanec. Vejce: Z chovatelské haly na váš stůl.

Celkem třikrát až čtyřikrát projde vajíčko rukama farmáře na slepičí farmě Vejce ze Šumavy, než odjede k prodejcům nebo přímo k zákazníkům. Člověk musí snesené vajíčko sebrat, zkontrolovat, někdy uskladnit a vždy zabalit.

Měkoučké řezy s lehce mazlavým pudinkem a krémem jako pribináček potěší vaše chuťové pohárky. Proč má recept název macecha k pomilování, se sice neví, ale asi to dělala nějaká macecha a opravdu se jí to povedlo. Pro Pochoutkový rok nám ho upekla Dagmar Šimurdová z Petřvaldu.

Soutěžní recept: Řezy zvané macecha k pomilování od Dagmar Šimurdové. Rada z etikety Ladislava Špačka: Jak držet šálek s kávou a míchat horký nápoj. Gastrotrend: Pro přípravu skopového a jehněčího platí tři pravidla.

Je libo po obědě kávu nebo čaj? A víte, jak správně držet hrneček s čajem nebo šálek kávy s podšálkem a jak je zamíchat? Je to práce s prsty.

Důležitou roli mezi velikonočními pokrmy hraje maso mladých kusů zvířat. Příkladem je jehněčí. To se vždy připravovalo v neděli, na Boží hod velikonoční, kdy se slavnostně prostřel stůl a servírovala se jehněčí či kůzlečí pečínka. Jehněčí maso je přitom velmi delikátní, a pokud se ho naučíte připravovat, pak se s ním nespokojíte jen na Velikonoce.

Soutěžní recept: Dřevorubecká fazolačka podle Antona Bielika. Exkluzivní rozhovor s finalistou soutěže Peče celá země Vojtěchem Vrtiškou. Rada z etikety: Můžeme foukat na horké sousto?

Milovníci sytých polévek si tuhle dřevorubeckou fazolačku nenechají ujít. „Je silná jako hrom, jako dynamit,“ říká její autor, Anton Bielik z Vikýřovic na Šumpersku. Vydatná polévka s hustou konzistencí, měkoučkým masem, lehkou pikantností paprikové klobásy a štychem česneku vás dostane.

V restauraci nebo doma dostanete na stůl horkou polévku nebo horký hlavní chod. Tak jak to má být. Také jste zvyklí do jídla automaticky foukat? Ve společnosti je to vyloučené.

Oblíbená televizní soutěž Peče celá země zná vítěze třetí řady. Stal se jím Vojtěch Vrtiška, budoucí lékař a nadšený kaligrafista. Co prozradil ze zákulisí pořadu?

Jednoduchá netučná buchta, kterou si zamilují také děti, je vláčná jak mech po ránu. Není přeslazená, je krásně šťavnatá a díky zakysané smetaně i lehce nakyslá. Oříšky krásně křupnou v ústech. Recept, který přesvědčí i tradiční odmítače sladkého, upekla Helena Kastnerová z Uherského Brodu.

První soutěžní recept: Kefírový buchta od Heleny Kastnernové. Rada z etikety: Tatarský biftek lze jíst dvěma způsoby. Valašský chleba se peče 24 hodin.

Tatarský biftek je oblíbená pochutina, nicméně měli bychom být obezřetní v tom, kde si ji budeme dávat. Vzhledem k tomu, že jde o tepelně neupravené maso, tak bychom si ho měli objednat pouze v naprosto spolehlivých a dobrých restauracích. Víte, jak ho konzumovat? Radí Ladislav Špaček.

Chlebem a solí vítali naši předkové vzácné hosty. Vypovídat to může třeba o tom, jak si tohoto pokrmu vážili. Chléb byl dar boží a výsledek tvrdé práce. Zmíněný zvyk se dochoval dodnes. Stejně jako původní recepty a postupy. A co víc, v posledních letech se lidé ve velkém a rádi vracejí k pečení kváskového chleba.

Recept: Lokše s kachními játry od Šárky Koprdové. Rada z etikety Ladislava Špačka: Ubrousek na podšálku polévky nebo kávy má svůj význam. Macharův dort od Myšáka.

Co dělat s ubrouskem na podšálku, na kterém nám přinesou třeba polévku nebo hrnek s kávou? A co když obsluha přinese pečivo v košíčku překryté ubrouskem, máme ho pak znovu zakrýt? Poradí Ladislav Špaček.

Cukrárna Myšák byla otevřená v roce 1904 v pražské Vodičkově ulici, na místě dnešní pasáže divadla ABC. V bývalé cukrárně pana Jandy se František Myšák vyučil a zůstal tam 20 let. Po svatbě s Anežkou Holubovou cukrárnu převzali.

Po masopustu přichází období půstu, jak má podle našich předků vypadat? Rada z etikety: Co naznačit příborem obsluze? Recept: vepřové závitky se zelím a jablky. Soutěž o kalendář Pochoutkového roku.

Co všechno můžeme příborem na talíři naznačit, ví mistr etikety. Příbor je nejenom jídelní nástroj, ale je to takové signalizační zařízení pro obsluhu.

V minulosti byl půst obvyklou součástí života. Dodržovaly ho všechny civilizace před námi. Známý je z doby pohanské, znali ho Keltové i staří Řekové. Teprve později se postní doby vázaly k náboženským tradicím, na křesťanské svátky, jako jsou Vánoce a Velikonoce.

Nevšední recept z nudlového těsta: Maltoše. Rada z etikety: Jak správně jíst chipsy. Gastrotrend: Zázrak jménem tuřín má velké využití

Oblíbenou pochoutkou na návštěvě nebo na party jsou bezpochyby chipsy neboli smažené solené brambůrky. Víte, jak je jíst? Radí Ladislav Špaček.

Tuřín je starobylá zelenina. Pěstoval se v oblastech kolem Středozemního moře už ve starověku. Jako kulturní rostlina je znám už 4000 let. Dokonce se o něm zmiňuje i Hérodotos ve starověkém Řecku nebo Plinius ve starověkém Římě. Má dlouhou historii, do které patří i záchrana od hladomoru v různých etapách – například od dobývání Evropy Římany až po vězně v Terezíně.

Recept: Babiččin sulc od Lenky Odvárkové. Gastrotrend: Není jelito jako jelito. Rada z etikety: Jak si utírat ústa ubrouskem poradí Ladislav Špaček. Soutěž o kalendář.

Masopustní veselí je v plném proudu a asi nikomu se po dobře vypečeném bůčku, klobáse nebo guláši nevyhnou mastná ústa. Jak si je správně otřít poradí Ladislav Špaček.

K masopustu patří zabíjačky a s nimi spojená ochutnávka zabijačkových produktů. Někdo si nejvíc pochutná na tlačence, další na jitrnicích, jiný neodmítne jelito. Ale není jelito jako jelito. Co kraj, to jiné zpracování.

Představte si, že jste v restauraci, ideálně v nějaké lepší, a po několika chodech chcete zaplatit. Víte, jak zavoláte na číšníka? Radí mistr etikety Ladislav Špaček.

Recept: Masopustní koblihy z bramborového těsta s marmeládou. Rada z etikety: Jak přivolat číšníka. Gatrotrend: Bílý mák je poklad. Soutěž o kalendář.

Máku je až 100 druhů. Některé jsou léčivé, jiné plevelné nebo okrasné. V potravinářství je nejdůležitějším druhem mák setý. Zemědělci ho pěstují pro olejnatá semena, která mohou mít nejrůznější barvy: bílá, žlutá, okrová, červená, fialová, hnědá, modrá, šedá a černá. Největší uplatnění mají mák bílý, šedý a černý. Všechny obsahují velké množství vápníku.