Evropa Plus

Česká republika se od 1. července ujme půlročního vedení v Radě Evropské unie. Řízení ministerských schůzek a dalších jednání v Bruselu nebo Lucemburku bude mít na starosti podruhé v historii. První předsednictví v roce 2009 poznamenal pád kabinetu Mirka Topolánka (ODS) v jeho průběhu. Současná česká vláda se tak bude snažit o reparát.

Královna Alžběta usedla na trůn před 70 lety. Jedna z vůbec nejdéle vládnoucích panovnic představuje pro mnohé symbol koruny a monarchie. V Evropě leží ale i další království, knížectví nebo velkovévodství. Je jejich fungování a význam srovnatelný se Spojeným královstvím?

Švédsko a Finsko podaly přihlášku do NATO. V důsledku ruské agrese na Ukrajině se obě severské země rozhodly ukončit svou dlouhodobou neutralitu a vstoupit do vojenské aliance, která jim má zajistit obranu před nevypočitatelnou východní mocností.

Cesta k digitální dekádě obsahuje seznam konkrétních kroků, které by měly udělat členské země EU do roku 2030. To, aby si jejich obyvatelé osvojili dovednosti pro život ve světě, kde bude bezpapírová komunikace stále více pronikat do veřejných služeb, ale i do průmyslu, vzdělávání nebo do zdravotnictví.

Jak bude vypadat Evropská unie v příštích letech? Odpověď měla přinést Konference o budoucnosti Evropy. Celý rok mohli lidé přinášet své návrhy a nápady. Účast sice nebyla velká, jeden z přijatých návrhů ale pochází z Česka. „Jednou takovou konkrétní stopou je nápad šestnáctiletého Nicolase Morávka, aby v celé EU byla cenově dostupná zubní péče. Tento nápad se dostal i do finálního dokumentu Konference,“ potvrzuje Kateřina Zichová ze serveru Euractiv.cz.

V polovině března se rozjela série nevídaných cest do válečné Ukrajiny. A možná neočekávaně stála u začátku i Česká republika. Návštěvu premiérů Česka, Polska a Slovinska sledoval celý svět. A brzy se k nim hlavně evropští státníci začali přidávat. Bude se někdy tento seznam politiků hodnotit, a co to bude znamenat pro ty, kteří na něm chybí?

Byl to lítý boj o směřování Francie v příštích pěti letech. Prezidentské volby nakonec skončily druhým pětiletým mandátem pro Emmanuela Macrona, a to s 58 procenty hlasů proti 42 procentům pro Marine Le Penové. Jaké to je ale vítězství, když nového prezidenta lidé zvolili hlavně jako menší zlo? Jak to, že posiluje ve Francii nacionalistická strana Le Penové? Jaké úkoly teď před staronovým prezidentem stojí?

Konflikt na Ukrajině provází také informační válka. Mediální prostor a sociální sítě zaplavily dezinformace hájící ruskou invazi a zpochybňující zločiny spáchané ruskými vojáky. Evropská unie v reakci na to zakázala na svém území působení ruských státních médií Russia Today a Sputnik, které se na šíření těchto zpráv podle Evropské komise podílejí. Nástup těchto dezinformací ale nebyl podle odborníka na Rusko Pavla Havlíčka okamžitý.

Skoro 28 procent pro současného prezidenta Emmanuela Macrona, 23 procent pro šéfku nacionalistického Národního sdružení Marine Le Penovou. Takový je výsledek prvního kola prezidentských voleb ve Francii. V neděli 24. května si mezi nimi budou voliči vybírat. Jak vypadalo první volební kolo? To sledovali ve Francii zpravodajové Martin Balucha a Pavel Novák.

Viktor Orbán se stal jedním z nejúspěšnějších evropských politiků. V parlamentních volbách obhájil vítězství už po čtvrté v řadě, navíc je silnější než kdy dřív. To všechno se odehrálo na pozadí války na Ukrajině, ke které se Orbán staví mnohem rezervovaněji než většina unijních lídrů. Ani po spuštění ruské agrese v sousední zemi nezpřetrhal léta budované vazby s Vladimirem Putinem a vůči pomoci ukrajinským bojovníkům je mírně řečeno chladný.

Ve finských Helsinkách už několik let funguje Centrum pro boj s hybridními hrozbami (HybridCoE), které se mimo jiné dezinformacemi zabývá. A Finsko patří mezi ty země, které odborníci považují za nejodolnější vůči cizí propagandě. „Země má vysokou míru gramotnosti, lidé hodně čtou a vzdělávají se, na tom se odolnost dobře staví. Finská společnost je taky hodně založená na konsensu,“ říká pro Český rozhlas Plus Markus Kokko z centra HybridCoE.

Srbsko a Slovinsko čekají v dubnu klíčové volby. V Srbsku obhajuje prezidentskou funkci Aleksandar Vučić, který má velkou šanci na úspěch i přes problémy země. „Vučić teď všem občanům slibuje mír a bezpečnost, takže vytváří nějaký tlak a homogenizuje voliče,“ říká Vladimir Đorđević z Masarykovy a Mendelovy univerzity v Brně. Naopak premiér Slovinska Janez Janša o funkci může ve volbách přijít. Co to bude znamenat pro západní Balkán? Jak se do voleb promítne válka na Ukrajině?

V polovině února Soudní dvůr Evropské unie potvrdil platnost nařízení Evropské rady a Evropského parlamentu o podmíněnosti čerpání peněz z rozpočtu EU vládou práva. Polsko a Maďarsko se totiž proti nařízení bránily žalobou – a neuspěly. Jak by se tedy rozhodovalo o krácení prostředků z EU těm zemím, které porušují zásady právního státu?

Vyjednavači Evropské komise a londýnské vlády hledají shodu na úpravách fungování severoirského protokolu, který je součástí brexitové smlouvy. Na jeho základě se na Severní Irsko i po brexitu vztahují pravidla jednotného evropského trhu. Celní kontroly se proto mají provádět na severu Irského ostrova. Tamním unionistickým politikům ani britské vládě se to nelíbí. Na začátku února severoirský ministr zemědělství jednostranně kontroly na potraviny zrušil, čímž vyvolal krizi.

Na Slovensku začátkem února zaznívala slova o okupaci, o ztrátě suverenity, zrádcovství, bezpečnosti a zbraních, ale hlavně o Spojených státech a Rusku. Na pár dní tam přestalo být dominantní téma pandemie, přehlušily ho debaty k podpisu dohody o obranné spolupráci se Spojenými státy. Dokument je schválený a prezidentka Zuzana Čaputová ho ratifikovala. Jak se ale v této souvislosti objevilo přirovnání k okupaci z roku 1968 a proč se v zemi pod Tatrami tak daří dezinformacím?

Rusku se nelíbí vidina členství jeho dalších sousedů v Severoatlantické alianci. Jde hlavně o Ukrajinu a Gruzii. Do NATO by ale mohly vstoupit i Finsko a Švédsko. Proč jedny do svých řad Aliance a nechce a ti druzí o to nestojí?

Desetitisíce ruských vojáků hlídkují u ukrajinských hranic, tisíce vojáků Severoatlantické aliance jsou v pohotovosti. V uplynulém týdnu nebyl jediný den, v kterém by se neuskutečnilo jednání o budoucnosti východní Evropy. Nástrojem nátlaku na Moskvu se může stát i plynovod Nord Stream 2. To, jaké plány se rodí v hlavě prezidenta Vladimira Putina, lze odhadnout jen stěží. Jakou roli ve vyjednávání o osudu východní Evropy hrají jednotlivé evropské státy?

V čele Evropského parlamentu stanula potřetí v historii žena. Předsedkyní této unijní instituce poslanci poslanci zvolili Malťanku Robertu Metsolaovou. Pro 43letou právničku a političku zvedlo ruku 458 poslanců z Evropské lidové strany, frakce Socialistů a demokratů a také z frakce Renew Europe, tedy Obnova Evropy. Kdo je nová šéfka europarlamentu a co její zvolení vypovídá o šancích žen ve vysoké politice?

Eurobankovky a euromince se do peněženek Evropanů dostaly před dvaceti lety. V lednu 2002 začaly v tuctu z tehdejších patnácti členských zemí Evropské unie nahrazovat národní měny. „Hned od samého počátku evropské integrace si členské země uvědomovaly, že funkční vnitřní trh vyžaduje i společnou měnu. Že je potřeba koordinovat měnové politiky,“ tvrdí Oldřich Dědek, bývalý národní koordinátor pro přijetí eura a dnes člen bankovní rady České národní banky.

Stovky lidí v Srbsku na mnoha místech několik týdnů po sobě pravidelně blokují klíčové silnice a křižovatky. Protestují tak proti plánům na těžbu lithia britsko-australskou společností Rio Tinto. Aktivisté opakovaně požadují, aby srbská vláda v čele s prezidentem Aleksandarem Vučićem odstoupila od všech smluv s touto firmou. Ten to ale odmítá a spor o těžbě kovu se tak táhne dál. Aktivisté nechtějí ustoupit, dokud Rio Tinto nevytlačí ze země. Jejich heslem je Marš ze Srbska!

Paříž převzala řízení unijních rad 1. ledna od Slovinska. Mezi priority jejího půlročního předsednictví patří ekonomická obnova unie po pandemii, klimatická agenda, evropská obrana, vztahy s africkými zeměmi nebo západním Balkánem. Velký důraz chce podle prezidenta Emmanuela Macrona klást na řešení migrace.

Od 9. května oficiálně běží debaty, díky nimž mohou Evropané včetně Čechů navrhovat, jak by se EU měla v budoucnu změnit a na jaké témata by se měla zaměřit. „To povědomí o konferenci není velké. Čekala bych, že když vznikne digitální platforma, na kterou má přístup každý během chvíle z pohodlí domova, že ten záběr bude širší. A stejně tak komunikace o té konferenci. Čekala bych ji větší,“ říká Kateřina Zichové z portálu Euractiv.cz.

Kam by měla Evropská unie dál směřovat? Na jaké oblasti se soustředit a jaké nástroje k dosahování cílů používat? Svá doporučení formulovali mladí lidé z celé sedmadvacítky na Evropském setkání mládeže na začátku podzimu v sídle Evropského parlamentu ve Štrasburku. Nápady a návrhy účastníků setkání budou na počátku příštího roku podkladem pro plenární zasedání Konference o budoucnosti Evropy, tedy celounijní občanské debaty, která začala letos na jaře.

Odchod vysoce vzdělaných lidí ze zemí bývalé Jugoslávie je obrovským problémem, který se každoročně zhoršuje. Země tak přicházejí nejen o mentální kapacity, ale také o finanční zdroje, které do vzdělání lidí investovaly. Každoročně ze států jako Kosovo, Bosna a Hercegovina, Srbsko nebo Chorvatsko odcházejí stovky vzdělaných mladých lidí do západní Evropy, do Ameriky a dalších rozvinutých států. Tento fenomén označují sociologové jako brain drain, odliv mozků.

Po tragédii v Pštině znovu vyvstala debata o přísné polské interrupční legislativě. Těhotná žena zemřela poté, co jí lékaři odmítli provést potrat poškozeného plodu. Čekali, až dítěti přestane bít srdce, a Izabela mezitím dostala septický šok. Do ulic nejen polských měst znovu vyšli lidé. Ve stejnou dobu se ve slovenském parlamentu hlasovalo o dalším návrhu, který by měl možnosti potratů omezit.

Každý den zaznamenává polská policie i pohraniční stráž několik desítek nebo i stovek pokusů o nelegální překročení hranic. Migranti se snaží zničit hraniční zátarasy a v poškozování plotu jim pomáhají i běloruští vojáci. Část migrantů, kteří se utábořili v lesích, se přesunula k uzavřenému hraničnímu přechodu Bruzgi/Kužnica Bialostocka. Strhla se bitva, kdy migranti házeli na polské policisty kameny a kusy betonu. Policisté odpověděli slzným plynem a vodními děly.

Nejdelší politická krize od konce krvavé války v 90. letech, tak se mluví o situaci v Bosně a Hercegovině. Tu vyvolal zákon o popírání genocidy, který přijal bývalý vysoký představitel Valentin Inzko. Jeden ze tří bosenských prezidentů Milorad Dodik kvůli tomu od srpna blokuje centrální instituce a vyhrožuje odtržením majoritně srbské části země. „Myslím, že jsme ve stavu permanentní krize. Tohle není eskalace, není to ani de-eskalace,“ říká bosenský politolog Jasmin Hasić.

Litva, Lotyšsko a Estonsko jsou stejně jako Česko už sedmnáct let členy Evropské unie. Před sto lety nakrátko získaly nezávislost a tehdejší Československo s nimi navázalo diplomatické kontakty. Pak se ale na více než čtyřicet let staly součástí Sovětského svazu. Dnes patří k menším členům Evropské unie, ale podle bývalého estonského diplomata a novináře Harriho Tiida nejsou rozhodně na chvostu evropské sedmadvacítky.

Ve Skotsku začala už 26. klimatická konference OSN s názvem COP26. Cílem je zrychlit omezování emisí skleníkových plynů, tedy zpomalení globální změny klimatu. Ta podle nejnovější zprávy Programu OSN pro životní prostředí není podle současných postupů jednotlivých zemí pod kontrolou. Hrozí tak oteplení až o 2,7 stupně Celsia oproti stavu před průmyslovou revolucí. To je neslučitelné s životem, jak jej dnes známe, říká Romana Březovská z Asociace pro mezinárodní otázky.

Ceny energií každý den rapidně rostou nahoru. Rusko snižuje dodávky plynu do Evropy, zásobníky se vyprazdňují, ekonomika se teprve začala vypořádávat s dopady pandemie covidu-19 a hodnota emisních povolenek se zvyšuje. I když jde o globální jevy, výsledný dopad to má hlavně na koncového zákazníka. Tomu totiž hrozí, že za energie zaplatí mnohonásobně víc než v předešlých letech. Už teď se mluví o krizi a to zima ještě ani nezačala. Shrnutí uplynulého týdne nabízí Evropa Plus.

Vztahy Ruska a Evropské unie nejsou nijak vřelé, jde spíš o partnerství nebo geograficky nutné sousedství. Evropský parlament proto nedávno vyzval Evropskou komisi a členské země k revizi politických vztahů s Ruskem. Autorem zprávy, která to doporučila, je europoslanec a bývalý litevský premiér Andrius Kubilius: „Je potřeba definovat politiku EU vůči Rusku mnohem jasněji než dosud. V tuto chvíli je chování Kremlu docela velkou hrozbou pro evropskou bezpečnost.“

Lídři evropské sedmadvacítky se sešli se zástupci šestice zemí západního Balkánu. Ve slovinském Brdu mluvili hlavně o společných vztazích a také o integračním procesu balkánských zemí. „Po summitu je jasné, že rozhovory se Severní Makedonií a Albánií zatím nebudou pokračovat. Myslím si, že summit nepřinesl žádný zásadní posun ve smyslu přiblížení zemí západního Balkánu ke vstupu do EU,“ říká Vladimír Đorđević z Masarykovy a Mendelovy univerzity.

Čtyři polská vojvodství, tedy obdoby českých krajů, zrušila své dřívější deklarace odsuzující hnutí sexuálních menšin. Otevírá jim to cestu k získání peněz z evropských fondů na pomoc zaostalejším regionům. Například v případě Malopolského vojvodství kolem Krakova to znamená možnost čerpat v příštích šesti letech až 2,5 miliardy eur, tedy více než 60 miliard korun.

„Události je dnes stále složitější předvídat a je také složitější prosazovat své zájmy na globálním poli jako osamocený aktér. O to důležitější pro nás Evropany je, abychom dokázali stát při sobě,“ prohlásila Angela Merkelová v roce 2018 v projevu o budoucnosti EU. Vyzvala poslance k odložení národního egoismu a většímu vzájemnému pochopení. „Tolerance je duší Evropy a dělá z nás Evropany. Jedině tak můžeme začít chápat zájmy a potřeby jiných jako zájmy a potřeby vlastní.“

Evropa zatím zvládla podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové krizi způsobenou pandemií koronaviru také díky tomu, že Unie postupovala společně. Má naočkovaných přes 70 procent dospělé populace a o vakcínu se Evropa také podělila s okolním světem. Šéfka Evropské komise to vyzdvihla ve Zprávě o stavu Unie, kterou přednesla v Evropském parlamentu.

Tisíce migrantů v Bosně a Hercegoně pochází z Blízkého východu a severní Afriky. Mnozí z nich přežívají v improvizovaném obydlí bez zdravotní péče a v nedostatečných hygienických podmínkách. Denně se pokoušejí dostat do Chorvatska. Policie na hranicích je pak násilně vrací zpět. „Většina migrantů vidí Bosnu a Hercegovinu hlavně jako odrazový můstek na cestě do zemí na západě Evropy,“ přibližuje regionální ředitel Dánské rady pro uprchlíky Nicola Bay.

Současné problémy a výzvy zemí Evropské unie souvisejí mimo jiné se změnami politické atmosféry, nárůstem populismu, omezováním nezávislosti institucí a obecně demokratických principů. Tyto negativní jevy se podle mezinárodně uznávaných odborníků stále více prosazují i ve střední Evropě. „Mám na mysli určitou vyprázdněnost demokracie, kdy máte volby a politické strany, ale všechno je to svým způsobem prázdné,“ říká exkluzivně pro Plus americký historik Timothy Snyder.

Tato otázka je přitom od skončení války v bývalé Jugoslávii stále velmi citlivým tématem. Tomu také odpovídala reakce na tyto dokumenty, které se staly tématem pro pořad Evropa Plus. Provází jím specialistka na Balkán Magdaléna Fajtová.

Předsednictví v Radě Evropské unie se na půl roku oficiálně ujalo Slovinsko. Místo obvyklých fanfár ale slovinský start začal chladně. Vláda premiéra Janeze Janši se stala terčem kritiky kvůli obavám o svobodu médií a stav justice v zemi. Slovinsko přitom nejspíš bude řešit i spory o porušování zásad právního státu v jiných zemích. Například v Maďarsku nebo Polsku.

Evropská unie má zóny volného obchodu s řadou zahraničních partnerů. Dohody o zrušení cel a dalších obchodních bariér podepsala v posledních letech s Jižní Koreou, Japonskem, Kanadou nebo Vietnamem. O jejich uzavření jedná s Austrálií či Novým Zélandem a stále se nevzdává naděje na obnovení rozhovorů se Spojenými státy. „Tyto smlouvy mají význam strategický,“ soudí ekonom a analytik České spořitelny Petr Zahradník.

„Poslední čtyři roky byly složité. Svět se změnil a změnila se i Evropa. Jsme ale přátelé a spojenci a sdílíme stejné názory a hodnoty. Prezident Biden nám řekl: My Američané Evropu potřebujeme. To platí i naopak. My Evropané potřebujeme naše americké přátele,“ prohlásila po schůzce s americkým prezidentem Joem Bidenem šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Únos letadla s předním opozičním novinářem na palubě, vyhazovy z práce a ze studií za účast na demonstracích za spravedlivé volby, zatýkání za provokativní červenobílé oblečení. Tak se chová režim běloruského vládce Alexandra Lukašenka, který se po loňských zmanipulovaných prezidentských volbách snaží zuby, nehty, obušky a mučením oponentů udržet u moci.

Země Evropské unie se ve spěchu chystají na spuštění systému takzvaných covidových pasů, které by v létě měly lidem usnadnit cestování. Celoevropsky začne systém digitálních certifikátů fungovat od 1. července. České úřady ale už jejich vydávání spustily.

Srbský prezident Aleksandar Vučić přiletěl minulý týden do Česka. Byl prvním prezidentem, který Prahu navštívil od počátku pandemie. „Pro Srbsko je Česko příkladem úspěšně integrované země do Evropské unie,“ vysvětluje intenzivní vztahy Prahy a Bělehradu analytik z Mendelovy univerzity v Brně Vladimir Đorđević.

Gruzie letos slaví sté výročí přijetí ústavy jako nezávislé země. Málo se ví, že Gruzie byla samostatným státem od roku 1918, než ji v roce 1921 pohltil Sovětský svaz. A také se málo ví, že jedním ze vzorů gruzínské ústavy byla ta československá. V rozhovoru pro Evropu Plus o tom mluvila velvyslankyně Gruzie v České republice Mariam Rakviašviliová.

Odhalení českých tajných služeb, že za výbuchem muničního areálu ve Vrběticích v roce 2014 stála ruská vojenská rozvědka, připomnělo odvrácenou stranu ruské politiky v zahraničí. Tento případ nebyl zdaleka první, i škála ruských metod je pestřejší. „Je v tom určitá kontinuita. Metody, které Rusko dnes používá, jako je likvidace osob v zahraničí nebo zapojení vojenské a civilní rozvědky, tu byly už po válce, v 50. letech,“ popisuje ruský investigativní novinář Andrej Soldatov.

Západní Balkán – cesta kupředu. Takový název nese dokument adresovaný Evropské unii, který unikl na veřejnost letos v dubnu. Zatím neznámý autor v neoficiálním dokumentu, takzvaném non-paperu, navrhuje radikální změny a překreslení hranic regionu. Necelé tři týdny po úniku dokumentu uveřejnily kosovské noviny druhý podobně kontroverzní non-paper, tentokrát na téma řešení sporu mezi Bělehradem a Prištinou.

Evropská unie se koncem dubna povznesla nad samotnou Zemi. Vytyčila si cíle, ke kterým chce směřovat její kosmický program. Nechystá žádné lety lidí na blízká vesmírná tělesa, ale soustředí se na využívání družicových sítí k pozorování Země, jejího podnebí a využívání přírodních zdrojů v programu Copernicus nebo na lepší navigaci a určování polohy na Zemi v projektech EGNOS a Galileo.

Evropská unie spustila platformu, která má být centrálním prostředkem pro vtažení Evropanů do diskuzí o budoucnosti Unie. „Lidé a organizace můžou na platformě šířit své nápady. Sledovat, komentovat a případně podpořit nápady jiných. Navzájem na sebe reagovat a najít akce, které se konají blízko nich, nebo dokonce tyto akce sami organizovat,“ přiblížila účel webu futureu.europa.eu místopředsedkyně Evropské komise Dubravka Šuicová.