Názory a argumenty

Rozumný člověk přece nemůže volit Babiše, zní často ve veřejném prostoru. Vždyť za těch patnáct let, co je v politice, každý vidí jeho nekončící střety zájmů a přímočarý tah na využití státních zdrojů k vlastnímu podnikání.

Od pátečního odpoledne až do nedělního večera mohou ruští občané hlasovat ve volbách do Státní dumy. Řeklo by se, proč to vůbec sledovat, když je výsledek předem dán? Nikdo soudný nepochybuje o tom, že vítězem bude vládnoucí státostrana Jednotné Rusko.

V případě Německa jsme byli v posledních týdnech svědky zajímavého fenoménu: regionální volby v několika spolkových zemích budily velkou pozornost nejen doma, ale i v zahraničí.

Proč německým kancléřům tolik zatápí regionální volby? Sledovat ruské volby má svůj smysl. Informovaný volič je mýtus 20. století: vládne citový volič, který neumí zabít sám sebe. Kultura je to jediné, co nás přežije.

Je potřeba budovat nezávislou Evropu, která má sílu jednat. A nesmíme dovolit, aby evropské demokracie podkopávaly loutky autoritářských režimů, ať už jde o ultranacionalisty či odpůrce Evropy, prostě o ty, kteří pohrdají evropskými hodnotami a chtějí Unii rozdělit, o ruské vměšování nebo o dezinformace. To jsou v kostce slova předsedkyně Evropské komise von der Leyenové z jejího letošního projevu o stavu Evropské unie, který přednesla ve Štrasburku.

Moderuje Patricie Polanská.

Zhruba od časného léta sledujeme, jak ve volebních průzkumech hnutí STAN předbíhá ODS a upevňuje pozici druhé nejsilnější strany, z čehož jistě není radno vyvozovat dalekosáhlé závěry. Co je však nesporné, je, že jsme svědky nejznatelnějšího zvratu ve volebních preferencích od loňských voleb.

Začnu obšírnou citací z Putinova oblíbeného bulvárního listu Komsomolskaja pravda. „Poutníci se k Chrámu Krista Spasitele začali scházet od šesti ráno, ačkoliv se dveře katedrály otevírají až v osm. Zpočátku se fronta nezdála kritická, v chrámu je přece jen hodně místa. Ale už v devět ráno se dlouhý had věřících protáhl přes most a pak dokonce odbočil na Bolotné nábřeží, a to je asi 700 metrů!“

Co byla polská Solidarita, ví u nás hodně lidí. Ví, že ji polský komunistický režim musel v roce 1980 chtě nechtě uznat, že měla téměř deset milionů členů, že v čele stál Lech Wałesa, obyčejný elektrikář, a že se jí po letech pronásledování podařilo režim ve volbách v roce 1989 porazit. A to byl počátek konce komunismu v celé tehdejší sovětské Evropě, i třeba konec rozdělení Německa.

Co takhle zmodernizovat Senát? Opozice bude muset znovu sjednotit síly. Dřív, než si myslela. Rusům mají zajistit pokoření Ukrajiny ostatky světců. Před padesáti lety se v Polsku zrodila první organizovaná opozice. A na konec glosa Evy Turnové. Moderuje Petr Schwarz.

„Rozhodují politicky a ne skutečně obsahově, což nás mrzí,“ řekl Andrej Babiš (ANO) o senátorech, když vyzýval voliče, aby v nadcházejících volbách do horní komory Parlamentu dali hlas kandidátům z hnutí ANO. Dodejme, že toho času je v 81členném Senátu jen 15 zástupců hnutí ANO. A za Okamurovce a Motoristy tam není ani jeden.

Co nejdál od války – tak se jmenuje nejnovější materiál nezávislého serveru Meduza. Na příbuzné představitelů ruských politických, ale i podnikatelských elit, kteří čelí sankcím kvůli invazi na Ukrajinu a mají také z války prospěch, můžou brzy dopadnout stejné postihy jako na ruský stát. Evropská komise už před třemi lety zpracovala právní dokument mířící na rodinné příslušníky oligarchů a dalších osob spjatých s ruskou agresí.

Připomínky 25. výročí 11. září nemohly uniknout nikomu. Ale mimo pozornost zůstala skutečnost, že jeden z hlavních strůjců tohoto útoku stále žije, sedí ve vězení a soud s ním ještě nezačal. Tento proces má skoro kafkovské rysy.

Schodek rozpočtu prudce roste a ministryně státní kasy Alena Schillerová (ANO) hledá, kde sehnat další peníze. Zdrojů je málo, šetřit je těžké a nepopulární. Nabízí se zvýšení daní. Neslibované zvýšení daní. Kde? Nápady zní: zdanit kratom, hazard, zahřívaný tabák. Nebo, zpozorněme, investiční nemovitosti. A to už by zasáhlo hodně lidí.

Andrej Babiš (ANO) díky spojenectví s SPD a Motoristy získal imunitu, ale také si pověsil na krk dva ožehavé koaliční partnery. Hnutí Svoboda a přímá demokracie vyřešil jednoduchým a velmi účinným způsobem. Tomio Okamura obsadil post šéfa dolní komory, Radim Fiala je předsedou dozorčí rady Skupiny ČEZ.

Nejvyšší soud USA odmítl Trumpovy snahy zproblematizovat nadcházející volby. Kde se skrývají ruské peníze. Jak se zbavit Turka aneb Konec Motoristů v Čechách. Zdanit „investiční byty“ pořízené na přilepšení k důchodu? To se voličům ANO nebude líbit. Proces aneb Kafkovská dohra atentátů z 11. září. Moderuje Patricie Polanská.

Výnos Donalda Trumpa, kterým chtěl prosadit nová pravidla pro korespondenční hlasování, byl zablokován Nejvyšším soudem USA – přinejmenším pro nadcházející volby do Kongresu. Pošta bude doručovat hlasovací lístky podle dosavadních pravidel.

Ukrajinští antikorupční vyšetřovatelé odhalili další korupční kauzu, kterou poeticky pojmenovali Operace Kartágo. Detektivům se podařilo odhalit systém, který vytvořil vysoce postavený představitel kanceláře generálního prokurátora Serhij Kropyva. Ten za peníze poskytoval ochranu podvodným call centrům po celé Ukrajině.

Reformujte jednací řád a zabraňte paralýze legislativní činnosti. Zhruba v tomto duchu apeloval Ústavní soud na poslance. Obracel se na ně v momentě, kdy řešil stížnosti týkající se přijímání některých zákonů. K jejich prosazení totiž docházelo porušením jednacího řádu Poslanecké sněmovny.

Globální pozornost si minulý týden vysloužil výzkumník Jacob Coxon svým příspěvkem na síti X. Napsal, že vývoj AI se musí zbrzdit, jinak nás jako lidstvo umělá inteligence do deseti let vyhladí. Emotivnímu příspěvku dává váhu to, že autor pracoval v OpenAI i Anthropicu.

Volby ve Švédsku byly napínavé, stejně jako následné počítání hlasů, které má být definitivně uzavřeno až ve čtvrtek. Před volbami dlouho vedl opoziční levicový blok. Těsně před hlasováním začala dotahovat vládní středopravice a oba bloky si dvakrát vyměnily pořadí i během povolebních odhadů. Nejzajímavější a nejdůležitější je možná něco jiného: že výsledek není tak důležitý.

To by se to půjčovalo, kdyby nebyly úroky. Novela jednacího řádu neznamená konec sněmovních obstrukcí. Napínavě nudné volby aneb Učte se u Švédů. Trump AI brzdit nebude, vyhlazení lidstva se nebojí. Kartágo musí být zničeno aneb Ukrajinský boj s korupcí. Moderuje Ondřej Konrád.

Pád do pasti státního dluhu je oblíbeným strašákem, kterého ekonomové rádi vytahují, když chtějí přesvědčit politiky, aby se tolik nezadlužovali. Nejpozději v pondělí tohoto týdne se strašák znovu objevil na scéně. Důvodem je úroková míra u desetiletých dluhopisů České republiky, která najednou přeskočila úroveň 5,3 procenta.

Před skoro přesně dvěma měsíci se o prezidentovi vyslovoval premiér dost hrozně: podle něho se Petr Pavel na summit NATO v Ankaře „namontoval“ a šlo o „ostudu“, jakou prý Andrej Babiš (ANO) prorokoval. Po svém zvyku se vyjadřoval přepjatě: „Bylo to neuvěřitelně trapné, chodili za námi naši partneři a ptali se: Proboha, proč tady je, co tady dělá?“

„Jóžo, ty v tom svém šeru pořád hledáš nějaké zázraky. Ty ty věci netiskneš, ty je tou svou komorou přímo zaklínáš.“

Polský premiér Donald Tusk bojuje na politicky složitém bitevním poli. Svého odvěkého soupeře Jaroslawa Kaczyńského a jeho Právo i spravedlnost sice poráží, ale na body může ve volbách za rok prohrát s proudem, kterému Kaczyński svými roky u moci otevřel dveře. S proudem nacionalistické, protievropské a protidemokratické politiky, která mezi Poláky získává na popularitě. Souboj o budoucnost Polska je tak otevřený.

Donald Trump se bojí listopadových voleb do Kongresu. Bál se jich vždycky. Už na začátku roku měl odevzdaně říkat spolupracovníkům, že strana v Bílém domě v nich vždycky ztrácí. Od té doby stihl rozpoutat nepopulární válku s Íránem, kterou neví, jak ukončit a která devastuje peněženky Američanů.

Další volební kampaň, která voliče nemotivuje, ale nudí. Nemluvit s prezidentem je k ničemu. Trump slibuje Američanům vracet tisíce dolarů, které nejsou jeho. Beztak to nesplní. Kdo může mít radost z vítězství AfD? V Polsku i u nás. Josef Sudek, fotograf ticha. A na konec glosa Ivy Pekárkové. Moderuje Petr Hartman.

Zapomeňme na teorii. V turbulentní době volby druhého řádu prakticky neexistují. Skoro každý rok chodíme k urnám – a i když se zrovna nerozhoduje o příští vládě, je cenné vědět, jak se k politickým stranám a hnutím stavíme.

Kdysi dávno jsem se jako student vydal do srbské Vojvodiny na čas pracovat jako dobrovolník. Spřátelil jsem se tam s řadou tehdy mladých lidí, kteří hleděli na západ s optimismem. Všichni do jednoho se tehdy horlivě učili jazyky. Sledovali jsme stejné filmy a seriály, četli stejné knížky a poslouchali stejnou muziku. Rozuměli jsme si, dokud na přetřes nepřišla politika.

Účastníci summitu BRICS, který proběhl v Indii, dali všem jasně na srozuměnou, že hodlají vytvořit nový světový řád, v němž už nebude dominovat Západ. Problém je ovšem v tom, že jednotliví vůdci předních mocností tohoto bloku jako je ruský Vladimir Putin, čínský Si Ťin-pching či indický Naréndra Módí mají různé zájmy a taky různé vztahy s USA jakožto vůdčí zemí Západu.

Některé návraty si člověk opravdu nepřeje. Začátek září připomíná jara roku 2022 a 2026, kdy nejdřív útok Ruska na Ukrajinu a o čtyři roky později válka Spojených států s Iránem prudce zvedla ceny ropy, plynu a následně i cen energií a paliv.

Jak dopadli čeští žáci v mezinárodním testování PISA a co si z toho vzít. Přichází horký podzim, ceny energií letí vzhůru v čase extrémního zadlužení. Evropská unie se musí rozhodnout, zda do ní může patřit Srbsko. Summit BRICS jako důležitý symbol. Vyhrajte Ig Nobelovu cenu

Z výsledků mezinárodního testování žáků PISA si může každý vybrat to, co se mu hodí v aktuální bouřlivé debatě o vzdělávání, rozpočtu, inkluzi nebo o zákazu mobilů. Čeští žáci jsou ve čtenářské, matematické i přírodovědné gramotnosti stále nad průměrem vyspělých zemí světa (OECD), jejich výsledky však dlouhodobě klesají a propad mezi lety 2022 a 2025 je znepokojivý.

Jsou věci, které člověk tak nějak ví, ale přesto, když se nade vší pochybnost potvrdí, tak to bolí. Dobrým příkladem je stvrzení neblahého tušení, že současná česká vláda nejenže nemá obranu jako prioritu, ale nechce na tom ani nic měnit. V situaci, kdy čelíme největšímu ohrožení za dobu existence samostatného Česka, je to buď totální slepota nebo neuvěřitelný hazard. O co jde, jak je to možné a čemu nás naše vláda vystavujeme?

Švédové vybírají nové poslance. A – podobně jako před čtyřmi lety – to znovu bude velmi napjaté, i když tentokrát z trochu jiných důvodů. Jméno příštího premiéra – nebo premiérky – zůstává předmětem náhody.

My Češi dokážeme být skutečně jedineční. Tak originální oslavu kulatého výročí narození jedné z nejvýznamnějších osobností našich moderních dějin si lze těžko v nějaké jiné civilizované zemi představit.

Během jednoho dne Britové vykoupili online sto tisíc vstupenek. Vyprodáno je tak do konce roku. Nikoli ale na Taylor Swift či jinou zpěvačku, ale na jednu výšivku. Pravda, starou téměř tisíc let. Proč je pro ně tak atraktivní?

Až nezvykle razantní byla německá reakce na zmařený dronový útok Ruska v Lipsku proti letadlům přepravujícím zbraně a munici na Ukrajinu. Vláda v Berlíně mimo jiné uzavřela Ruský dům a nařídila jeho zaměstnancům, aby se svými rodinami neprodleně opustili zemi.

Ani alespoň celý jeden rok na posouzení toho, zda se naplní naděje spojované s novou reformou podpory v nezaměstnanosti, nebyla vláda ochotná počkat: Minulý týden zaskočila zaměstnavatele, odbory i odbornou veřejnost zpráva, že se do budoucna má její výše vrátit po první dva měsíce nezaměstnanosti na pouhých 65 procent dosavadní čisté mzdy, sotva se letos zvýšila na 80.

Schillerová uvažuje o obraně jako o opravě obrubníku v Malhostovicích. Při hledání práce zase ve finanční nejistotě. Švédové mají volby rádi napjaté. Ruský dům v Berlíně padl. Před tím pražským stojí na stráži Okamura. Kulaté výročí narození Václava Havla oslavujeme likvidací jeho knihovny. Francouzská výšivka stará tisíc let pobláznila Londýn

O tom, že je potřeba rozhýbat kapitálové trhy v Evropě, se hovoří dlouho. Bohužel většinou jen hovoří, protože praktickým krokům pak často hodí klacek pod nohy politici. Přesto se dějí i změny tím správným směrem. A jednou takovou dobrou zprávou je vznik fondu, jehož akcie kopírují tituly z pražské burzy.

Britský deník Guardian v posledních dnech často věnuje své názorové stránky úvahám o osudu ideologie, kterou nejenže sám sdílí, ale má ve světě pověst jejího pilíře a ochránce. Sociální jevy a události jeho autoři většinou hodnotí a svým čtenářům předkládají z pozic středolevého liberalizmu. Nedávné zásadní komentáře, o nichž mluvím, nevidí nejbližší budoucnost svého světonázoru příliš růžově.

S určitým nadhledem by se dalo říct, že Biškek, hlavní město 7,5milionového Kyrgyzstánu, se na několik dní na přelomu srpna a září stalo hlavním městem, pokud ne světa, tak alespoň Asie. Tato hornatá země nejen oslavila 35leté výročí své nezávislosti, ale zároveň odstartovala 6. ročník Světových nomádských her (World Nomad Games) za účasti výprav z více než stovky zemí.

Volební preference českých politických stran se po mnoha měsících, kdy jejich pročítání bylo spíše nudné, trochu zajímavěji pohnuly – poprvé od voleb v loňském roce by alespoň podle průzkumu agentury NMS pro Novinky získala ve sněmovně těsnou většinu současná opozice. Na tom má podíl především pokles Motoristů sobě pod pět procent, na 4,4 procenta, velice mírně, v rámci statistické chyby, ztratila i hnutí ANO a SPD.

Ruské drony zasáhly obchodní centrum v Sumách. Dron zasáhl osobní vlak v chersonské oblasti. Benzinka v Kyjevě byla zničena. To je jen malá část zpráv, které v posledních dnech přišly z Ukrajiny.

Neúprosná aritmetika, aneb blízké hrozby pro Ukrajinu. Berme Šanghajskou organizaci pro spolupráci vážněji! Svět nekončí, ale liberální pokrokářství ano. ETF a pražská burza. Státní rozpočet není soubor čísel k věření… Spíš než hejtmany a primátory peskovat by se měla vláda od nich poučit

I když teroristy unesená letadla narazila před čtvrtstoletím do výškových budov Světového obchodního centra na půdě od nás tisíce kilometrů vzdáleného New Yorku, obecně bylo od počátku jasné, že jde o útok na veškerou takřečenou západní civilizaci. K té jsme se po roce 1989 jasně přihlásili ještě ve federaci se Slovenskem a při tom zůstalo i po vzniku samostatné České republiky.

Při debatách o ruských událostech často dostávám otázku, proč se tamní obyvatelstvo nevzbouří proti tomu, co se v zemi děje? Obzvláště se nesetkává s pochopením pasivita Rusů tváří v tvář viditelnému zhoršování jejich životní úrovně.

Teroristé z organizace Al-Káida zavraždili v Americe 11. září 2001 téměř tři tisíce lidí, více než Japonci při útoku na Pearl Harbor 60 let předtím. Američané a jejich spojenci následně obsadili Afghánistán a svrhli v něm režim Tálibánu, který chránil Al-Káidu.

Osleplý premiér na cestě za prozřením. Čtvrtstoletí od 11. září 2001. Ozvěny pádu „Dvojčat“ v Čechách. Vzbouří se Rusové? A na konec glosa Evy Turnové. Moderuje Petr Schwarz.

„Agrofert nevlastním, už ho nikdy vlastnit nebudu a nemám z něj žádný prospěch,“ tvrdí Andrej Babiš (ANO) pořád dokola. A tváří se, jako by se ho fakt, že Evropská komise o tom silně pochybuje, vůbec netýkal. Jenže posláním EK je mimo jiné hlídat peníze unijních poplatníků. Peníze, bez kterých by se Agrofert, vypiplané dítě Andreje Babiše, evidentně neobešel.

Což o to, už samotný fakt, že Vrchní soud v Praze potvrdil někdejší manažerce Agrofertu Janě Nagyové tříletou podmínku za dotační podvod na farmě Čapí hnízdo, je hoden pozornosti. Vždyť jde o první pravomocný verdikt v trestní a soudní anabázi, která už přes deset let kontaminuje českou politiku.

Rusko na Ukrajině nadále pomalu postupuje a stále více ohrožuje klíčová města Kramatorsk a Slovjansk, soudí americká stanice CNN. Moskva přitom sází na pomalou a ničivou taktiku, která má oslabit ukrajinskou obranu a připravit půdu pro další postup. Ukrajinská armáda se tak oproti jaru dostává pod tlak a čelí stále intenzivnějším ruským útokům.

Kromě billboardů s portréty prakticky neznámých politiků a prázdnými hesly téměř nic nenaznačuje, že už za měsíc se konají volby do obecních a městských zastupitelstev i třetiny Senátu. Přesto jsou extrémně důležité, hlavně pro opozici.

Co může reálně změnit Alternativa pro Německo? Na podzim lidé rozhodnou o soupeři Babišova hnutí. Co bude dál na ukrajinské frontě a bude k tomu mít Ukrajina dost Patriotů? Tejc chystá paragraf, který má Babiše zbavit přízraku Čapího hnízda. A na konec glosa Kristiny Žantovské. Moderuje Jan Fingerland.

Drtivé vítězství krajně pravicové strany Alternativa pro Německo, známé pod zkratkou AfD, v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku vyvolalo řadu temných předpovědí ohledně dalšího vývoje v Německu. Mnohé se ale nezdají být v současném celoněmeckém a evropském kontextu realistické.

Pro více než 60 procent všech voličů nepřijatelný, ale i pro značnou část příznivců subjektů vládní koalice (Motoristů 62 procent, SPD 48 a dokonce 28 procent ANO), příliš vysoký. Řeč je samozřejmě o navrhovaném deficitu státního rozpočtu a je skoro jisté, že obě menší vládní strany pohled svých sympatizantů vnímají, a tak dávají nahlas vědět, že se jim to rovněž nezamlouvá.

Programové prohlášení považuje současná vláda za téměř posvátný dokument. Vztahuje se k němu jako k závazku vůči občanům, ale i vůči sobě samotné. I proto se na něj ministři tak často odvolávají. Některá místa vládního programu se ale zdají zatemněná, jako by ministři s premiérem zapomněli, že něco takového do programu vůbec psali. Typickým příkladem je školství.

Americké volby, takzvané midterms, budou začátkem listopadu a klesající podpora vlády poněkud snižuje republikánům šance. Proto se vláda a její blízcí začínají snažit něco poslat voličům, které trápí především drahota. Prezident Trump, milovník symbolické řeči, vsadil na jednu z domácích ikon, na americký hamburger. Jak napsal koncem srpna na svou sociální síť – chce americkým pracujícím domácnostem tuto oblíbenou pochoutku zlevnit o čtvrtinu.

Kdyby se v těchto dnech konaly volby do zastupitelstva v Praze, vyhrálo by je hnutí ANO. Alespoň to vyplývá z nejnovějších výsledků agentury Median. Nebylo by to vítězství drtivé. Na záda mu dýchají Starostové a nezávislí.

Existenční obavy a reformy kancléře Merze přispěly k vítězství AfD. Získá hnutí ANO i vládu nad Prahou? Aktuální jednání o schodku. Česko – země, která kašle na budoucnost. Jak prezident Trump zlevnil Američanům hamburgery. Moderuje Kamila Pešeková.

Bilance voleb v Sasku-Anhaltsku vyvolává pocit katastrofy, která zasáhla nejen malou spolkovou zemi ležící pouhých 150 kilometrů na sever od českých hranic. Podpora Alternativy pro Německo (AfD) tam totiž nejen přesáhla 40 procent, ale dokonce se přiblížila hranici 45 procent a nemá tedy daleko k absolutní většině.

Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že existují náznaky zapojení Ruska a Izraele do šíření dezinformací v souvislosti s migrační krizí, která na konci července zasáhla španělskou exklávu Ceuta. Obě země toto obvinění razantně odmítly. Co ale víme o ruském dezinformačním působení v Africe, respektive o jeho zapojení do migrační krize v Ceutě?