Dvacet minut Radiožurnálu

Koncentrace oxidu uhličitého v zemské atmosféře vloni dosáhla rekordní výše. Co dalšího vyplývá z aktuální zprávy Světové meteorologické organizace? Jaké to bude mít následky a kdy a za jakých okolností se to může změnit? „V naší komunitě se šíří takové očekávání, že další generace modelů bude ještě pesimističtější, protože musím říct, že současná generace modelů prozatím pro naše období s celoplanetárními vedry, jako byly letos, nepočítala,“ upozorňuje klimatolog Aleš Farda.

V Izraeli se dopočítávají poslední hlasy po víkendových parlamentních volbách. Jasnou výhru si nemůže připsat ani jedem z bloků. Jak mohou výsledky změnit pozici dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua? A jaký dopad to může mít na jeho nejsilnějšího zahraničního spojence, amerického prezidenta Donalda Trumpa? Tomáš Pancíř se zeptal amerikanisty z Aspen Institute Central Europe Tomáše Klvani.

Jak si premiéři Česka a Slovenska připomínají vznik společného státu před 108 lety? Jaké jsou vztahy obou zemí? A co symbolizuje čerstvě odhalená socha česko-slovenského přátelství v zahradě Strakovy akademie? „Kdyby člověk odhlédl od aktuálního politického a geopolitického kontextu, tak je to moc hezké a logické, že dva premiéři, dříve dvou států, které tvořily jeden stát, že se sejdou v Praze, popovídají si, poklepou po ramenou,“ říká šéfredaktor deníku Právo Petr Šabata.

„Gadi Eisenkot je bývalý voják a izraelští voliči o něm laskavě říkají, že je to takový medvídek. Za jeho hlavní pozitivní vlastnost je považována autenticita,“ představuje hlavního vyzyvatele Benjamina Netanjahua v probíhajících izraelských volbách velvyslankyně Veronika Kuchyňová Šmigolová. Jak zatím vypadá volební den v Izraeli? Které strany mají šanci získat křesla ve 120členném Knesetu? A lze očekávat proměnu česko-izraelských vztahů? Poslechněte si rozhovor.

„Došlo k něčemu, co je jedním z oblíbených triků Benjamina Netanjahua – vyvolávání jakési protiarabské a protilevicové hysterie. Na tuto vlnu do určité míry naskočily také tři ze čtyř stran protinetanjahuovské koalice,“ konstatuje redaktor a bývalý zpravodaj České televize na Blízkém východě Jakub Szántó. Budou úterní parlamentní volby v Izraeli především referendem o premiéru Netanjahuovi? A jak by se změnila izraelská politika v případě vítězství opozice?

Česká obec sokolská si příští týden připomene vznik Československa tradičním během republiky. V jaké kondici je tato tělovýchovná a vzdělávací organizace po nepříjemném případu defraudace, který už několik let vyšetřuje policie? „My jsme od té kauzy digitalizovali celou řadu agend, které brání tomu, aby někdo padělal dokumenty. Máme u všech oběhů dokumentů digitální auditní stopy, takže opět je to vše jasně dohledatelné,“ říká starosta České obce sokolské Martin Chlumský.

Francií zmítají násilné nepokoje, které začaly jako studentské protesty. Proč se situace vyhrotila a kdo násilí podněcuje? Dokáže prezident Emmanuel Macron obnovit autoritu státu? A komu může současná krize pomoct v blížících se prezidentských volbách? Tomáš Pancíř se zeptal předsedy senátního Výboru pro zahraničí a bezpečnost a bývalého českého velvyslance v Paříži Pavla Fischera.

Karlovarské letiště přejde od Nového roku pod armádu. Jak to ovlivní jeho další fungování? Bude mít jeho nový provozovatel zájem rozšiřovat běžnou leteckou dopravu pro veřejnost? Jak bude karlovarské letiště využívat armáda a jaké investice budou potřeba v příštích letech? Tomáš Pancíř se ptal Jiřího Protivy, ředitele státního podniku Letecké opravny Malešice (LOM Praha), který bude od ledna karlovarské letiště spravovat.

Minulé komunální a senátní volby byly první, ve kterých kandidovalo hnutí Naše Česko založené jihočeským hejtmanem a dlouholetým představitelem ODS Martinem Kubou. Jak v nich uspělo? Dokáže po volbách přetáhnout do svých řad senátory zvolené za jiné strany, aby Naše Česko vytvořilo svůj senátorský klub? A co ukazuje povolební vyjednávání v jihočeských městech o koaličním potenciálu hnutí? Tomáš Pancíř se zeptal předsedy hnutí Martina Kuby.

Hnutí Naše Česko volebně zabodovalo především v jihočeském kraji, senátor Tomáš Fiala v jeho barvách obhájil mandát dokonce už v prvním kole. Jak si nové hnutí rozumí s koaličními partnery? Má ambice promluvit do celostátní politiky? Moderuje Tomáš Pancíř.

Za třicet let existence Senátu vyšli kandidáti vládních stran v doplňovacích volbách poprvé naprázdno. Jak bude teď vypadat spolupráce mezi Poslaneckou sněmovnou ovládanou vládní koalicí a Senátem, v němž potvrdila svou nadvládu opozice? Vladimír Kroc se zeptal předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS).

Hasiči mají od začátku října nového generálního ředitele. V jakém stavu převzal hasičský sbor? Jak jsme připraveni na mimořádné krizové situace? Podceňují lidé protipožární opatření? A jaký je zájem o práci hasiče? Tomáš Pancíř se zeptal generálního ředitele Hasičského záchranného sboru České republiky Martina Legnera.

Husinecká přehrada v jižních Čechách téměř vyschla. Jak důležitá zpráva to je? Jak by měla reagovat Národní koalice pro boj se suchem, kterou na pondělí svolal premiér? Jak jsou na tom další přehrady v Česku? Je rozumné postavit v Česku nové nádrže? A je šance, že v dohledné době situaci zlepší deště nebo sněžení? Tomáš Pancíř se ptal klimatologa, ředitele ústavu výzkumu globální změny Akademie věd CzechGlobe, zakladatele a koordinátora projektu InterSucho Miroslava Trnky.

Jsou vysoké školy černou dírou na peníze, jak soudí místopředseda školského výboru parlamentu poslanec Miroslav Krejčí (za Motoristy)? Jak mohou tyto vzdělávací instituce racionálně šetřit? A proč máme dlouhodobě počet vysokoškolsky vzdělaných lidí hluboce pod evropským průměrem? Vladimír Kroc se zeptal rektora Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a předsedy České konference rektorů Milana Pospíšila.

„Pokud by se tam pracovalo na patogenech, realizoval by se tzv. proliferativní výzkum, to znamená výzkum biologických prostředků, které jsou zneužitelné v nějakém válečném konfliktu, tak by to byl ještě větší problém,“ míní epidemiolog Roman Prymula. Jaké je riziko, že by se ze Sibiře mohl šířit plicní mor? Proč Rusko odmítá světu poskytnout o incidentu podrobnější informace? Kdyby se zprávy některých ruských médií potvrdily, co by to mohlo znamenat? Poslechněte si rozhovor.

„Nedostatky v přidělování asistentů pedagoga se ukazují čím dál tím více. Jeden z nich je, že přibývá asistentů bez ohledu na kvalitu a potřebnost,“ konstatuje programový ředitel organizace EDUin Jan Vöröš Mušuta. Co má změnit novela, kterou předložil ministr školství Robert Plaga z hnutí ANO? A proč se proti ní postavily menší koaliční strany? Poslechněte si rozhovor.

„Pro velkou část veřejnosti je současná politika zklamáním, deziluzí. Vyčítají politické reprezentaci, že nedostatečně naslouchá jejich problémům,“ vysvětluje ředitelka výzkumu analytického ústavu STEM Jitka Uhrová. Jak se časem mění vnímání osobnosti Václava Havla veřejností? A díky čemu ho nejpříznivěji hodnotí mladá generace? Poslechněte si rozhovor.

„Samo to číslo vůbec není hezké, ale myslím si, že není zas úplně tragické. Ale horší je celkový trend, zejména bych řekl, který se odráží v legislativě, která má za úkol v Česku tato čísla nějakým způsobem hlídat,“ říká ekonom Michal Skořepa, předseda výboru pro rozpočtové prognózy a analytik České spořitelny. Jak konsolidovat veřejné finance? Může se ještě výrazněji změnit návrh státního rozpočtu na příští rok? A jak účinná je opětovná vládní regulace cen pohonných hmot?

Ceny mléka v Evropské unii od loňského října do března letošního roku poklesly. Jak se se snížením cen a přebytkem mléka na trhu vyrovnávají čeští mlékárníci? A proč jim vadí praxe některých řetězců, které prodávají mléko a máslo za nižší ceny, než za jaké je odebírají od svých dodavatelů? Tomáš Pancíř se zeptal prezidentky Potravinářské komory ČR Dany Večeřové.

„Schůze dává smysl, není to žádná opoziční taškařice, jak se nám snaží kdekdo z koalice namluvit,“ říká ve Dvaceti minutách Radiožurnálu místopředsedkyně poslaneckého klubu STAN a místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Věra Kovářová. Vyplatilo se opozičním stranám svolávat mimořádnou schůzi Sněmovny? A neměl pravdu premiér Andrej Babiš, když předem označil schůzi za velký předvolební mítink? Poslechněte si rozhovor.

Vláda Andreje Babiše jmenovala nové členy Rady vlády pro lidská práva. Mezi nimi jsou Jakub Kříž a Daniel Black, kteří u části veřejnosti budí nedůvěru. Proč lidskoprávní organizace protestují proti jejich jmenování? A byl výběr nových členů rady dostatečně transparentní? Na otázky Vladimíra Kroce odpovídal Jakub Kříž, nový člen rady a spolupracovník Aliance pro rodinu či Hnutí pro život.

V nadcházejících komunálních volbách mohou voliči hlasovat pro mnoho známých politických tváří. Je zcela v pořádku, když ministři, poslanci či dokonce europoslanci kandidují v místních volbách? Co všechno rozhoduje o volebním úspěchu či neúspěchu? Vladimír Kroc se ptal politologa Michala Malého z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Producenti mléka a mléčných výrobků kritizují podle nich nesmyslné a nereálné ceny mléka a másla v tuzemských obchodech. Používají velké řetězce neférové praktiky? Je správné prodávat potraviny levněji, než za kolik se dají vyrobit? A co by přinesl zákaz podnákladových cen, o které usiluje Potravinářská komora? Tomáš Pancíř se ptal prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu a viceprezidenta Hospodářské komory Tomáše Prouzy.

ODS kritizuje návrh státního rozpočtu na příští rok a schválené navýšení důchodů. Udělala vláda vše pro snížení plánovaného deficitu rozpočtu na příští rok? S jakým pozměňovacím návrhem přišel Boris Šťastný (Motoristé sobě)? A dává smysl kromě pravidelné valorizace důchodů přidávat seniorům ještě příspěvek ve výši dvou tisíc korun? Na otázky Tomáše Pancíře odpovídá místopředseda poslaneckého klubu ODS a stínový ministr práce a sociálních věcí Jiří Havránek.

„Stávající rozpočet Aleny Schillerové je sestaven zodpovědně. Je potřeba vědět, že tzv. mandatorní nebo kvazimandatorní výdaje jsou 97 procent celého rozpočtu,“ zdůrazňuje předseda poslaneckého klubu Motoristů sobě a ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný. S jakými pocity zvedal ruku pro návrh rozpočtu na příští rok? A proč by se měly rozšiřovat kompetence českého Antidopingového výboru? Poslechněte si rozhovor.

„Veřejná kritika soudní moci je legitimní, ale je třeba vidět, kdo a kde ta slova pronáší. Tady byla pronesena předsedou vlády. Když kritizuje konkrétní rozhodnutí občan někde v uzavřeném okruhu, je to něco jiného, než když je to proneseno tímto způsobem,“ říká k oficiálnímu prohlášení reagující na nedávná slova Andreje Babiše první viceprezident Soudcovské unie a místopředseda Krajského soudu v Praze Roman Lada. Poslechněte si rozhovor.

„Kdyby půl milionu zaměstnanců přešlo do režimu OSVČ, tak to znamená pro veřejné rozpočty minus 120 miliard korun. A to je desetinásobný dopad, než je zrušení superhrubé mzdy,“ říká předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Jak se tripartita staví k návrhu státního rozpočtu na příští rok? Jak daleko je vyjednávání o platech ve veřejné sféře? A v čem spočívá odborářský recept na ozdravění veřejných financí?

Státní zástupci se podle vlády mají odvolávat proti nepřiměřeně nízkým trestům za násilnou kriminalitu nebo týrání zvířat a méně stíhat některé kontroverzní projevy. Může vláda takto úkolovat veřejnou žalobu? Neotevírá tím ministr spravedlnosti Tejc cestu do právního pekla, jak naznačuje jeho předchůdkyně na ministerstvu? Na otázky Tomáše Pancíře odpovídá Renata Vesecká, bývalá nejvyšší státní zástupkyně a poslankyně (za Motoristé sobě).

Stíhačky NATO v noci na dnešek sestřelily nad Litvou dron, který pravděpodobně přiletěl z Běloruska. V neděli pouhé dva kilometry od polských hranic ruský dron zasáhl vlak jedoucí z Kyjeva do Varšavy. Chystá Rusko vojenskou akci, kterou by prověřilo připravenost a jednotu států NATO? Na otázky Vladimíra Kroce odpovídá Jan Lipavský, poslanec sněmovního zahraničního výboru a bývalý ministr zahraničí.

„Lobbistická stopa může dobře nastavit zrcadlo nám zákonodárcům, že možná jsou skupiny, které v legislativním procesu pomíjíme, a pak právní řád trošku šijeme na míru velkým hráčům, což se najednou stává nespravedlivým,“ vysvětluje poslankyně České pirátské strany Kateřina Stojanová. Proč se odkládá spuštění státní digitální platformy eLegislativa až na rok 2030? A s jakou hospodářskou strategií přicházejí opoziční Piráti? Poslechněte si rozhovor.

„Budeme hledat úspory ve všech kapitolách, které má SPD v gesci. A chceme to samé i po ostatních ministrech, tak, aby se ty jednotlivé miliardičky seškrtaly tak, aby to dalo ten schodek, o kterém jsem tady hovořil,“ nastiňuje Miroslav Ševčík, poslanec zvolený za SPD a místopředseda rozpočtového výboru. Jak vysoký schodek státního rozpočtu je ochotno podpořit SPD? Kde je prostor pro snižování výdajů? A jak čelit rapidnímu růstu cen pohonných hmot?

„To je ten problém, na který upozorňujeme dlouhodobě. Nevíme, jestli k nám z televizní obrazovky právě hovoří majitel Agrofertu nebo SynBiolu anebo premiér české vlády,“ říká Gabriela Svárovská, poslankyně za Piráty a spolupředsedkyně Zelených. Proč Evropská komise pozastavila vyplácení dotací firmám z koncernu Agrofert? Zůstává Babiš ve střetu zájmů? A měli by poslanci hlasovat o nedůvěře vládě?

Jaké zájmy sleduje Evropská unie v Grónsku? Kam půjdou evropské peníze, které Grónsku přislíbila Ursula von der Leyenová? „S rostoucí dostupností regionu bude přibývat vojenských, hybridních i komerčních aktivit, a proto chceme do budoucna klást důraz na odolnost, na situační přehled, ochranu kritické infrastruktury, stejně tak jako na ochranu svobody plavby, stabilitu a respekt k mezinárodním pravidlům,“ říká eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela.

Veřejnost letos na jaře znepokojil případ tříleté Viktorky, kterou zavraždil její biologický otec. Jak pracuje komise, kterou v reakci ustavilo ministerstvo práce a sociálních věcí? Co by se na jejím fungování mělo změnit? „Těžko si představit, že komise při ministerstvu práce a sociálních věcí bude na systémových změnách zaúkolovávat jiné resorty. Právě proto si myslím, že taková komise by měla, aby mohla fungovat dobře, být nadresortní,“ míní dětský ombudsman Martin Beneš.

V pondělí mají pokračovat koaliční jednání k návrhu státního rozpočtu na příští rok. Povedou k výraznějšímu snížení schodku? Kolik a na čem se dá reálně ušetřit? A jaké dopady bude mít, pokud schodek zůstane na úrovni 389 miliard? Tomáš Pancíř se ptal bývalého ministra financí a někdejšího předsedy TOP 09 Miroslava Kalouska.

Německý ministr vnitra obvinil Rusko, že stálo za srpnovým pokusem o útok na letišti v Lipsku. Jaké následky to bude mít? Jak vážně brát varování analytiků, že se Rusko chystá v příštích měsících otestovat jednotu NATO? Co mohlo být důvodem nedávné cesty šéfa CIA do Moskvy? A stálo Rusko i za dezinformací o údajných polských nárocích na české území? Tomáš Pancíř se ptal Tomáše Pojara, prorektora CEVRO univerzity a bývalého poradce vlády pro národní bezpečnost.

Vláda chce zrušit navýšení podpory v prvních měsících nezaměstnanosti, které prosadil minulý kabinet a které platí od letošního ledna. Jaké to může mít dopady? Proč minulá vláda podporu navýšila? A nemotivuje současná úprava lidi, aby zůstali bez práce déle, než je nutné? Na otázky Tomáše Pancíře odpovídal bývalý ministr práce a sociálních věcí a předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marian Jurečka.

„Česká republika se stala členem Evropské unie v roce 2004 a tehdy bylo potřeba vysvětlovat novou situaci, ve které se Česká republika jako členský stát ocitla. A nyní je potřeba se spíš zaměřit na konkrétní úkoly a na to, co Česká republika v Evropské unii dělá,“ říká státní tajemnice pro evropské záležitosti a poradkyně premiéra pro záležitosti EU Milena Hrdinková. V čem je budoucnost V4? A jak by měla vypadat koalice hájící zájmy středoevropských členských zemí Unie?

„Jsme v situaci pozvolného růstu se stále nízkou nezaměstnaností, do jisté míry rostoucí inflací, ale pořád to není tak, že by se muselo utrácet způsobem, jakým se k tomu vláda rozhodla,“ míní bývalý vicepremiér a ministr financí a vysokoškolský pedagog Pavel Mertlík. Jak vysoký schodek rozpočtu na příští rok lze ještě považovat za obhajitelný? A v čem spočívá nebezpečí rozvolňování rozpočtových pravidel? Poslechněte si rozhovor.

„Je to věc, která může jednotný evropský trh Unie velmi rozhýbat. Pořád si myslím, že daleko větší forsáž než státní služby tomu může dát privátní sektor,“ říká o projektu evropské digitální peněženky výkonný ředitel společnosti Bankovní identita Marek Růžička. Jak jsme na tom v Česku s digitální gramotností mladých lidí? A jak se rozvíjí systém tzv. bankovní identity pro digitální komunikaci se státem, zdravotními pojišťovnami a dalšími společnostmi?

Jak pokračují debaty o změně financování médií veřejné služby? Jak se vedení České televize připravuje na možný výrazný pokles příjmů? Co by v takovém případě zmizelo z obrazovek? A co si slibovat od nové podoby nedělní politické debaty? Tomáš Pancíř se zeptal generálního ředitele České televize Hynka Chudárka.

Po letech příprav dnes slavnostně začala rekonstrukce pražské Invalidovny. V čem je tato budova jedinečná, jak bude po rekonstrukci vypadat a co všechno v ní bude? A neomezí stát kvůli dvoumiliardovým nákladům na obnovu Invalidovny jiné investice do hradů, zámků a dalších památek? Tomáš Pancíř se zeptal generální ředitelky Národního památkového ústavu Naděždy Goryczkové.

„Myslím, že nic neohrožuje to, aby koncepce byla včas schválena a my jsme potom mohli budovat schopnosti tak, jak potřebujeme,“ říká náčelník Generálního štábu Armády České republiky Miroslav Hlaváč. Potřebujeme v zemi čtvrtou vojenskou nemocnici? A díky čemu přibývá vojsku nad očekávání nových rekrutů? Poslechněte si rozhovor.

„Nijak mě to netěší, na druhou stranu jsme v nějaké realitě. Není možné z roku na rok snížit schodek tak, jak nám naplánovala minulá Fialova vláda zákonem o rozpočtové odpovědnosti,“ říká poslanec a člen rozpočtového výboru Sněmovny Jan Hrnčíř (SPD). Jak vysoký schodek státního rozpočtu si můžeme dovolit? A kdy vláda začne konsolidovat veřejné finance? Poslechněte si rozhovor.

Jak dopadlo extrémní sucho letošního léta na zemědělce a co farmáři dělají, aby půda v krajině lépe suchu odolávala? A jak zemědělskou politiku ovlivňují lobbisté? Vladimír Kroc se na výstavě Země živitelka zeptal viceprezidenta bruselské lobbistické organizace Copa Cogeca a prezidenta české Agrární komory Jana Doležala.

Premiér Andrej Babiš očekává, že adiktologické služby, které pečují o drogově závislé, dostanou příští rok přidáno. Znamená to, že organizace pomáhající závislým osobám se nemusejí obávat nedostatku financí? Funguje státní politika v oblasti závislostí i poté, co ji od Úřadu vlády převzalo ministerstvo zdravotnictví? A proč stále chybí ucelený zákon upravující tuto oblast? Vladimír Kroc se zeptal Heleny Gherasim, předsedkyně Rady Asociace poskytovatelů adiktologických služeb.

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) oznámil, že s ministryní financí dohodl zvýšení platů ve veřejné sféře. Jak a odkdy by měly platy růst? Jsou s postupem ministra Juchelky a vlády jako celku spokojeni odboráři? A komu prospěje nahrazení služebního zákona zákonem o státních zaměstnancích? Vladimír Kroc se zeptal předsedy Odborového svazu státních orgánů a organizací Pavla Bednáře.

„Máme silniční síť s největší intenzitou dopravy, protože jsme tranzitní kraj. Takže nejvíce degraduje a nejvíce se o ni musíme starat. Zatímco některé kraje říkají, že dávají do silnic třeba 120 milionů, my dáváme ročně zhruba šest miliard,“ tvrdí hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN). Vystačí si kraje s vlastními rezervami? A jak se k situaci staví Asociace krajů? Poslechněte si rozhovor.

„Po tiskové konferenci jsem slyšel několik komentářů, které říkaly, že jde hlavně o to, abychom měli více přehrad, což upřímně řečeno nepovažuji za opatření proti suchu… Nadlepšuje průtoky v případě, že už sucho je, ale pro zadržování vody v krajině musíme dělat úplně jiné věci,“ říká Radim Tolasz, vedoucí oddělení změny klimatu Českého hydrometeorologického ústavu, zástupce Česka v Mezivládním panelu pro změnu klimatu při OSN a expert Světové meteorologické organizace.

Letošní sklizeň obilovin a řepky bude slabší než loni. Znamená to, že výnosy zemědělcům nepokryjí ani výrobní náklady, jak tvrdí Agrární komora? Nebo by stačilo počkat, až výkupní ceny znovu stoupnou? „Zemědělství je holt rizikový podnik, to nelze jinak nazvat. Zemědělec, který hospodaří, tak si musí být vědom, že jednou je špičková cena – vzpomeňme si na období před čtyřmi lety, když Rusko napadlo Ukrajinu,“ podotýká agrární ekonom Tomáš Maier z České zemědělské univerzity.

Co mění Poslaneckou sněmovnou přijatá novela zákona o státních zaměstnancích? Proč i ústavně-právní výbor Senátu doporučuje zamítnutí? Hrozí zpolitizování státní správy, jak se obává opozice? Vladimír Kroc se zeptal místopředsedy senátního ústavně-právního výboru Stanislava Balíka z klubu ODS a TOP 09.

Orlická přehradní nádrž nabízí letos v létě rekreantům obnažené kamenité dno, lodě uvízlé vysoko nad vodou a ruiny obvykle skryté pod hladinou. O kolik mohou vodohospodáři ještě hladinu snižovat? Jak je na tom s vodou vltavská kaskáda jako celek? A jak na stav, který prý může nastat maximálně jednou za padesát let, pamatuje novela vodního zákona? Vladimír Kroc se ptal Petra Kubaly, ředitele Povodí Vltavy.

Ministerstvo kultury připravilo nový návrh Státní kulturní politiky na nejbližších pět let. Proč proti němu protestují kulturní pracovníci a jejich organizace? „Ministr kultury nesplnil zadání vlády, obešel i svoje koaliční partnery a vytvořil něco, co je vlastně novým programovým prohlášením Motoristů. Nedává to smysl,“ tvrdí prezident Kulturní a kreativní federace, autor Státní kulturní politiky pro období 2021–2025 a také ředitel společnosti NMS Jakub Bakule.

„Žádosti reálně na stole nemáme, ale dotazy od starostů máme. Na mě to dělá dojem, že starostové především v malých obcích jsou z té situace stále více a více nervózní,“ říká předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Jak je Česko připraveno na krizové situace? A bylo by rozumné posílit rezervy s ohledem na přibývající vlny veder nebo hrozby blackoutu?

ČNB ponechala úrokové sazby beze změny. Je to rozumné? Co naznačují o dalším vývoji naší ekonomiky nejnovější makroekonomická prognóza a čerstvá data o červencové inflaci? A co si dvacítka známých ekonomů slibuje od otevřeného dopisu poslancům ohledně novely rozpočtových zákonů? „Pro mě je to i otázka mezigenerační a morální, protože přece není možné, aby stávající aktivní generace tady takříkajíc vybraly všechno do posledního zbytku,“ říká bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok.

„Naprostá většina dronů už kolem sebe vysílá informace o provozu. Informace jsou vysílány do bezprostřední vzdálenosti, ale už se pracuje na systému tzv. dálkové identifikace,“ popisuje Petr Plaček, ředitel odboru bezpilotních systémů a registrů Úřadu pro civilní letectví. Přibývají v Česku incidenty s drony, které létají tam, kde nesmí? Jak se daří takové případy odhalovat a trestat? A jak se osvědčují nová pravidla, která u nás pro používání dronů platí od loňského září?

„Jakmile nevěnuji pozornost provozu, zabývám se telefonem a podobně, tak moje reakční doba výrazně stoupá a v danou chvíli už to může mít tragické následky,“ varuje člen Týmu silniční bezpečnosti a místopředseda výkonné rady Asociace autoškol Jiří Novotný. Proč letos v Česku při nehodách umírá víc lidí než loni? Jaké chyby dělají řidiči nejčastěji? A nakolik ovlivňuje horké počasí naše chování a reakce za volantem?

„Co se z dohody dostává ven, jsou různé formulace, které jsou velmi vágní, a jak je dobrým zvykem, Hamás si je vysvětluje jinak než Rada míru a ještě jinak než Izrael. Takže Izrael je lehce znepokojen tím, jak bude dohoda interpretována,“ popisuje velvyslankyně České republiky v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová. Jaká je aktuálně humanitární situace v Pásmu Gazy? A jak jednání o Gaze i postup vůči Íránu ovlivňují blížící se volby v Izraeli? Poslechněte si rozhovor.

Už příští týden začne platit první část nařízení EU o obalech, které má být největší změnou v této oblasti za poslední desítky let. Co se změní pro firmy a pro spotřebitele? „Produkty firem, které nebudou schopny doložit a prokázat shodu stávajících obalů s novým nařízením, budou na trhu nelegálně. Možná to zní banálně, ale je to naprosto zásadní změna,“ říká předsedkyně správní rady Institutu cirkulární ekonomiky a odbornice na falešný ekologický marketing Lenka Mynářová.

„Zákazníci vodní dopravy potřebují mít spolehlivou vodní cestu, aby alespoň ten metr čtyřicet, který plánujeme, byl pro plavidla zajištěn, protože to je jejich ‚break even point‘, tedy hranice ekonomiky,“ říká ve Dvaceti minutách Radiožurnálu ředitel Ředitelství vodních cest Lubomír Fojtů. Jak ve věci splavnění Labe spolupracují české úřady s těmi německými? A jaké bude mít nový jez dopady na přírodu? Poslechněte si rozhovor.

Vláda rozhodla o vymezení tzv. akceleračních zón, ve kterých má být jednodušší stavět větrné a solární elektrárny. Co to bude znamenat pro jejich další rozvoj v Česku? Má pravdu vicepremiér Karel Havlíček, když říká, že Česko nemá pro větrnou energetiku vhodné povětrnostní podmínky? Jaký je zájem investorů o větrné elektrárny? A nebude paradoxně výhodnější stavět je mimo vymezené akcelerační zóny? Tomáš Pancíř se ptal ředitele organizace Fakta o klimatu Ondráše Přibyly.

Jak se postaví vládní koalice k nápadu zrušit deváté třídy základních škol? Kolik by se tím ušetřilo a jaké by to mělo souvislosti? „Můžu všechny uklidnit, i na základě jednání s premiérem, že tak to není. Je to za mě okurková sezona a nějaká světlice Tomia Okamury,“ odmítá nápad ministr školství z hnutí ANO Robert Plaga. Proč předložil návrh na plošný zákaz mobilů ve školách, když ještě v březnu podobný návrh opozičních poslanců ostře kritizoval? Poslechněte si rozhovor.

„Všechna ta vysušená hmota, kterou máme v krajině, je extrémně hořlavá. A ukazuje se, že nejenom ve Francii, ale i u nás této hmoty máme v krajině strašně moc,“ říká klimatoložka a meteoroložka České televize Taťána Míková. Zkomplikují aktuální situaci ve Francii a Španělsku další vedra? Hrozí silné požáry také v Česku? A co může přinést jev označovaný jako super El Niňo? Poslechněte si rozhovor.

„Nedává v tuto chvíli smysl ubírat vzdělávání. Má být vedena velmi vážná debata nad tím, co chceme, aby naše děti povinně na základní škole uměly,” míní šéf TOP 09 a předseda sněmovního Výboru pro vědu, vzdělání, mládež a sport Matěj Ondřej Havel. Jaké ekonomické dopady by mělo zrušení posledního ročníku základní školy? A co očekává od zítřejší schůzky s prezidentem Petrem Pavlem? Poslechněte si rozhovor.