Souvislosti Plus

Dva roky už má za sebou koaliční vláda. „Jestli jsme něco mohli udělat jinak, to se ukáže až z odstupu. Ale jsem přesvědčen, že jsme klíčové věci zvládli správně,“ řekl k tomuto výročí v rozhovoru pro Radiožurnál premiér Petr Fiala z ODS. Tomu úplně neodpovídají údaje z průzkumů, ať už jde o důvěru lidí ve vládu, nebo volební preference jednotlivých členů.

Kolik je v ČR chudých lidí? Podle Eurostatu necelých 12 procent, nejméně z Evropské unie. Ale třeba podle zprávy o stavu a vývoji chudoby v Česku, kterou vydala Evropská síť proti chudobě a sociálnímu vyloučení, je u nás chudých podstatně víc. Asi milion obyvatel Česka žije pod hranicí chudoby a dva miliony se drží těsně nad ní. Která čísla jsou správná?

Uplynul rok ode dne, kdy veřejnost dostala k užívání nástroj zvaný ChatGPT americké společnosti OpenAI. V jakých oborech se může prosadit nejvíc, co umí, co se teprve učí a jaké mantinely by se této technologii měly dát?

Přibližně milion zaměstnanců se podle odborů zapojilo do pondělních protestů (27. listopadu) proti krokům vlády. Někde práci zastavili úplně, nebo alespoň na pár hodin, jinde se připojili symbolicky. Do výstražné stávky se zapojily i tři čtvrtiny mateřských, základních i středních škol.

Jak moc se naši krajané o dění v Česku zajímají a stáli by o možnost volit korespondenčně? Téma pro Souvislosti Plus, které připravil Petr Dudek.

Celý tento týden je v Česku ve znamení připomínek boje za svobodu a demokracii. Ty jsme si definitivně vybojovali před 34 lety sametovou revolucí. Po pádu komunistické totality jsme se znovu učili žít ve svobodě a demokracii, se kterými se ale pojí i zodpovědnost nejen za jejich stálou obranu, ale i zodpovědnost do velké míry individuální.

Mezinárodní společenství aktuálně řeší dva velké konflikty – válku na Ukrajině a boje v Izraeli a Pásmu Gazy. Jak moc narušují aktuální boje ideální představu o Organizaci spojených národů? A neukazují spíše na její neakceschopnost?

Před 200 lety jeden podnikatel se dřevem přesvědčil desítky Čechů, aby přesídlili do Banátu, hornaté oblasti na jihu Rumunska poblíž Dunaje. První vlna českých osadníků tam přijížděla v letech 1823 až 1825.

Evropskou sedmadvacítku je třeba rozšířit, a to ne jen tak symbolicky. O vstup se uchází hned devět zemí včetně Ukrajiny. Jak rychle dokáže EU rozšířit svoje řady a jak by se sama měla změnit, aby i s novými členy zůstala akceschopná? Diskutují Jolyon Naegele, Ondřej Houska, Zdeňka Trachtová a Pavel Telička. Moderuje Petr Dudek.

Umělá inteligence: módní zaklínadlo, zaručený recept na neomezenou prosperitu i univerzální strašák. Proč se mluví víc o chatbotech než o tom, jak AI využít při dlouhodobějším strategickém plánování od zpracování dat po zefektivnění výroby?

Češi chudnou. Nejlépe to odráží pokles reálných mezd, který aktuálně prožíváme a je nejdelší v naší historii. Přitom jsme si v posledních letech zvykli na to, že nám platy každým rokem poměrně slušně rostly. Jenže situace se zásadně změnila a zdražování začalo ukusovat nejen z naší kupní síly, ale především z ochoty zaměstnavatelů mzdy nadále zvyšovat.

70 let nás dělí od doby, kdy se antikomunistická odbojová skupina bratří Mašínů probila z Československa přes tehdejší východní Německo do Západního Berlína. V jejich stopách zůstali mrtví – němečtí policisté, ale také čeští příslušníci SNB a pokladník národního podniku Kovolis. Český rozhlas Plus se příběhu odbojové skupiny věnuje v rámci říjnové série Mašíni a spol. Hrdinové, nebo zločinci?. Zpracovává ho také nový český film Bratři, který se za pár dní objeví v kinech.

Vysokoškolští studenti a pracovníci si mohli opět vyslechnout, jak důležitou prioritou je školství pro české politiky. Premiér Petr Fiala by měl z Česka do deseti let rád centrum vzdělanosti. Zatím se ale znovu řeší škrty v rozpočtu i to, že zatímco na základních a středních školách platy učitelů evidentně rostly, na vysokých školách spíše stagnovaly – někde dokonce berou méně než na nižších stupních.

Do slovenských předčasných voleb zbývá v podstatě týden. Průzkumy dávají největší šance na vítězství straně Smer bývalého premiéra Roberta Fica. Bez šance ovšem není ani dosud neparlamentní Progresivní Slovensko. Politická nabídka je pestřejší a povolebních koalic může být několik.

„Můžete si tady ,žvanit‘ o vaší demokracii, ale jste nová totalita,“ řekl ve Sněmovně šéf ANO Andrej Babiš při svém šestihodinového vystoupení při jednání o konsolidačnímu balíčku. A bylo toho mnohem víc. „Taková slova jsou hodně za hranou,“ myslí si politolog a filozof Daniel Kroupa. „Je to s prominutím hnus a bída,“ přidává komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček. „Co ale jiného má opozice dělat,“ doplňuje otázku ředitel výzkumné agentury Přemysl Čech.

Spolu s rostoucími cenami za energie roste i zájem o úsporná řešení a udržitelné zdroje energie. Mezi trendy v této oblasti patří koncept energetického společenství, který umožní sdílet energii mezi drobnými výrobci navzájem. Jaké jsou další možnosti úspor a dotačních programů?

Schází strana tohohle typu na politické scéně nebo voličům, když si její témata rozebraly mnohdy daleko úspěšněji jiné partaje? A jak je to se sklonem k radikalismu nebo extremismu - o tom v dnešních Souvislostech debatují sociolog a novinář Alarmu Stanislav Biler, filosof a vysokoškolský pedagog Daniel Kroupa a politolog Jan Charvát. Moderuje Patricie Polanská.

Jaká pomoc vlastně zabírá a co jsou jen zbytečně utracené peníze? A jde vůbec o peníze? Odpoví Souvislosti Plus Patricie Polanské.

„Před únorem roku 2022 bylo Rusko chápáno jako velmoc, která má vliv a své místo v rozhodování o mezinárodních záležitostech. Ale to, jakým způsobem tuto válku vede a nedodržuje mezinárodní dohody, vede k tomu, že mezinárodní váha Ruska klesá,“ říká Daniela Kolenovská, vedoucí Katedry ruských a východoevropských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

Tzv. hybridní model je realitou i českého byznysu. V Souvislostech Plus Václav Pešička zjišťoval, jak jej nastavit a využít naplno jeho výhody.

Nejstarší česká politická strana změnila název i logo. Namísto ČSSD je to Sociální demokracie se zkratkou SOCDEM. Pod heslem „lidskost místo sobectví“ chce nabídnout podle slov jejího staronového předsedy Michala Šmardy alternativu k populistům i neoliberálům. Bude to stačit k revitalizaci sociálnědemokratické politiky?

Zdravější část české populace si patrně v posledních měsících ničeho nepříjemného ani nevšimla. Přesto jsme si mohli koncem května přečíst o vážně nemocných pacientech, seniorech či dětech, pro něž u nás není dostupný lék, byť ho nutně potřebují. Ministerstvo zdravotnictví a další odpovědné úřady trvají na tom, že situace na trhu s léky se stabilizuje.

Poslední týdny a měsíce se v Česku řeší střední školství ze všech možných úhlů. Všichni věděli, že po nedostatku míst na mateřských a základních školách přijdou potomci tzv. husákových dětí před brány těch středních. Přesto i tady na ně není náš vzdělávací systém připraven. Stát hází vinu na kraje, kraje na firmy, všichni pak na stát. Problematiku školství budeme řešit příští měsíce i roky. Krom toho jde o klíčové téma pro náš byznys i ekonomiku.

Před necelými dvěma týdny představila koaliční vláda Petra Fialy balíček úsporných opatření, kterými chce zpomalit růst schodku státních financí. Pro příští rok má například přinést úsporu 94 miliard korun. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka také navrhl úpravy v důchodovém systému, největším mandatorním výdaji státu. Od té doby se bouřlivě debatuje o podrobnostech jednotlivých opatření i o realističnosti předpokládaných úspor. Jsme o něco blíž reálným částkám?

Tento týden si připomínáme 100. výročí vzniku Československého rozhlasu, který už v roce 1926 zařadil první programy pro české krajany žijící v zahraničí. Od roku 1936 funguje také vysílání do zahraničí v cizích jazycích, které známe pod současným názvem Radio Prague International. Jaký vztah k vlasti mají české komunity v zahraničí nebo jak se také říká česká diaspora a koho kromě krajanů v zahraničí zajímá dění v ČR? (repríza)

Děti v Česku podle nedávného průzkumu Českého statistického úřadu komunikují častěji na sociálních sítích než osobně a 11 procent uživatelů v Česku, většinou děti a mladí lidé, dál používá TikTok založený na nahrávání a sdílení krátkých videí, obvykle s hudebním prvkem. Podle počtu stažení byl TikTok nejrozšířenější aplikací v Česku za loňský rok.

Představitelé české vlády a Poslanecké sněmovny navštívili v posledních týdnech osm států jihovýchodní a střední Asie, aby připravili půdu pro nová ekonomická propojení. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je nutné rozvíjet nová strategická partnerství, přičemž státy jako Singapur, Vietnam, Tchaj-wan, Filipíny nebo Kazachstán jsou pro Česko zásadní do budoucna a představují alternativu k dodavatelským řetězcům z Číny.

Vláda Petra Fialy se blíží k poločasu svého funkčního období. Přestože vlády obvykle v této fázi ztrácejí popularitu jaksi automaticky, současný kabinet se v průzkumech propadá rekordně hluboko. Je Petr Fiala špatný premiér? Vybírá si do svého týmu neschopné spolupracovníky? Nebo vláda ve skutečnosti dělá, co může, jenom neumí své cíle, plány a úspěchy vysvětlit veřejnosti?

Čtyřdenní pracovní týden je stále častěji tématem především v technologickém sektoru, kde právě rozvoj technologií nahrazuje postupně pracovní lidskou sílu. Stojíme na prahu přelomové změny, kdy se po fázi testování stane čtyřdenní pracovní týden nakonec globální realitou? A je to skutečně o tolik výhodnější model pro ekonomiku?

Od podzimu 2021 prošlo Česko dvěma koly Milostivého léta. Minulý týden prošel Sněmovnou v prvním čtení návrh na odpuštění úroků a penále k neuhrazeným daním nebo sociálním odvodům. Připravuje se také novela insolvenčního zákona, která mimo jiné zkracuje dobu oddlužení z pěti na tři roky.

Příští týden se konají přijímací zkoušky na čtyřleté studijní obory a brzy na to na víceletá gymnázia. Na středních školách je ale zvláště letos s příchodem silného ročníku nedostatek míst, a to především ve velkých městech. Počet zájemců letos převyšuje loňskou úroveň o 13 procent a toto číslo vede k otázce, proč se naše společnost nepostará, aby mladí talentovaní žáci měli možnost pokračovat ve studiu na solidní střední škole.

V posledních měsících prakticky všichni řeší energetickou krizi, kvůli které nastalo období velkého šetření. Právě významné zdražení energií zasáhlo naše životy nejvíce a má největší potenciál změnit je dlouhodobě. Dá se tak čekat, že už v těchto týdnech s příchodem teplého počasí uvidíme stále častěji řemeslníky, kteří budou lepit izolaci, měnit okna nebo instalovat střešní fotovoltaické panely. A většinou to bude s pomocí státu.

Na pozadí debat o valorizaci důchodů se zmiňuje termín mezigenerační solidarita. Obhájci změny systému valorizace poukazují na to, že jedinou skupinou, které byl růst životních nákladů do značné míry kompenzován, jsou právě senioři. Průměrný důchod se dnes blíží 50 % průměrné hrubé mzdy. Na druhou stranu rodičovský příspěvek a další sociální dávky pravidelné valorizaci nepodléhají. Je ohrožena mezigenerační solidarita jako jeden ze základních kamenů nejen sociálního systému?

K nečekaným důsledkům ruského vpádu na Ukrajinu se přidal vzestup východního křídla EU. Zatímco v jiných oblastech společné evropské politiky stále udávají tón Německo, Francie, Itálie a další velcí hráči, Putinův pokus podmanit si menšího souseda zmobilizoval bývalé sovětské satelity, nyní členy sedmadvacítky. Budou mít uskupení, jakým je například tzv. bukurešťská devítka (B9), kladný a trvalý vliv na evropskou politiku?

Česko má čtvrtého prezidenta své historie. Ve čtvrtek se hlavou státu stane Petr Pavel. Generál a diplomat ve výslužbě nastupuje po politikovi Miloši Zemanovi, který byl prvním českým přímo zvoleným prezidentem. Za 30 let existence Česka se do naší prezidentské historie zapsala trojice těch nejvýraznějších polistopadových politiků. Jak dosavadní prezidenti Česka ovlivnili naše vnímání a očekávání od prezidenta?

„Dlouhověkost lze dnes brát spíše jako dlouhost. Se stárnutím populace se dnes vše prodlužuje, a to nejenom život všeobecné populace, ale i životy lidí, kteří se narodili se zdravotním postižením. Takže prodlužování, jak praví klasik, je charakteristikou naší doby,“ říká lékařka Iva Holmerová. Co je to dlouhověkost a jaká je dnes kvalita stáří v kontextu připravované důchodové reformy?

Zhruba 30 procent území Česka pokrývají lesy, které jsou od roku 2018 decimovány kůrovcovou kalamitou. Během největší krize se těžilo přes 14 milionů metrů krychlových dřeva oproti dřívějším osmi milionům, které byly těženy ještě před kůrovcovou kalamitou. Nyní jsou na mnoha místech zcela zdevastované lesy. Jak vypadá a má vypadat jejich obnova a proč si ne úplně rozumějí lesníci a myslivci?

Andrej Babiš zůstává předsedou i poslancem hnutí ANO. Přes všechny úspěchy není snadné říci, čím přesně hnutí své voliče přitahuje. ANO nemá stabilní politický program a často nefunguje ani podle ustálených představ o činnosti politické strany. „Fakticky ANO není nejen klasická politická strana, ale je to polofeudální formace, kde rozhoduje to, co si myslí Andrej Babiš,“ říká Petr Honzejk, komentátor a zástupce šéfredaktora Hospodářských novin.

Ať se ve veřejné sféře děje cokoli, Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský kraj, tedy bývalé Sudety, se na mapě často od zbytku České republiky odlišují. A stejně jako po každých volbách v minulosti se tak stalo i po těch nedávných prezidentských. Následně ale i tak přišly politické sliby pomoci těmto krajům postiženým strukturálně, které obsazují první příčky v ukazatelích, jako je chudoba, počet exekucí, nejnižší počet lidí s vysokoškolským vzděláním či nižší věk dožití.

Tvrdé předvolební kampaně skončily a Česko má tak za sebou výběr nového prezidenta. K volbám navíc přišlo nejvíce lidí za poslední roky. Znamená to, že Čechy opět zajímá politika, nebo za to může vyhrocená předvolební kampaň?

Česká politická scéna spolu s tou mediální už několik týdnů žije především volbou nové hlavy státu. Přestože pravomoci prezidenta České republiky jsou relativně omezené, jeho symbolický význam je velký. Jak jsou na tom prezidenti a prezidentky v sousedních zemích? Dostává se jim podobné vážnosti jako českému prezidentovi? A jak se na probíhající boj o Pražský hrad dívají média a politici těchto zemí?

V těchto týdnech si intenzivně připomínáme 30 let samostatné České republiky. Bilancujeme, jak jsme si polepšili, a porovnáváme se se Slovenskem. Před 30 lety jsme ale se ziskem samostatnosti ztratili oficiálně značku Made in Czechoslovakia. Tu jsme téměř století budovali, a proto se k ní nadále odkazujeme my i Slovensko a snažíme se logicky tento úspěšný brand vytěžit. Komu se to podařilo lépe a jak důležitá vlastně je národní značka země?

V dnešní době poměřujeme vše od průmyslu po kulturu nebo školství optikou ekonomických ukazatelů. Všude narážíme na pojmy jako výkon, produktivita nebo růst. Kdy se stalo, že tento pohled na svět začal dominovat? A jak se stalo, že jsme sami sebe zredukovali na lidské zdroje? (Repríza.)

Začal nový rok a Česká republika předala Švédsku předsednictví v Radě EU. Švédové si pro svoje předsednictví zvolili slogan zelená, bezpečná a svobodná Evropa. V jakém stavu unijní agendu od Čechů převzali, které body aktuálně spojují a které rozdělují jednotlivé hráče v Unii a na čem bude nejtěžší se dohodnout v novém roce?

„Nelze vzít jakýkoliv systém ze světa a transformovat ho přímo do Česka, dá se ale někde inspirovat,“ říká bývalý ministr za ANO Robert Plaga. „Pokud jde o střední článek řízení, tak vás možná překvapím, ale inspirace Kanadou je velmi dobrá. Pokud bychom se bavili o změnách v terciárním vzdělávání, nebo o přidání prvků anglosaského systému, tak by to ty naše stojaté vody asi rozbouřilo, ale možná by to bylo ku prospěchu.“

Rok 2022 byl pro Českou republiku obzvláště náročný. Konaly se dvojí volby – komunální a senátní. Nová vláda musela reagovat na ruskou agresi na Ukrajině, vypořádat se s růstem inflace a růstem cen energií. Kromě toho se také stala předsednickou zemí v EU. Jak to naši politici zvládli?

Doručují vám jídlo a vozí vás z večírku. Nejsou to ale jen kurýři a řidiči, kteří pracují pro digitální platformy. Jedni tyto společnosti chválí za jejich flexibilitu a dokonalé protnutí nabídky a poptávky, jiní se obávají ztráty sociálních jistot spojených s klasickým zaměstnáním. Evropská unie chce digitální platformy regulovat, jak by to mělo vypadat?

Poslední dobou ubývá klidných a bezstarostných dnů. Počátkem roku 2020 se vedly debaty o řešení covidové krize, kterou vystřídala krize války na Ukrajině spojená s energetickým problémem a vzrůstající inflací. Česká politická scéna k uklidnění také příliš nepřispívá.

Firmy a zaměstnanci stále hledají optimální balanc mezi návratem do kanceláří a zachováním home officu. Právě nástup práce z domova umocnila protiepidemická opatření z let minulých. V době vrcholící covidové pandemie se tak urychlilo něco, o čem se léta mluvilo jako o budoucnosti. Jak moc se homeoffice nebo alespoň částečný tzv. hybridní model daří udržet? A pro koho je více výhodné nechat zaměstnance část týdne pracovat z domova?