Řečí peněz

Koaliční politici hledají desítky miliard, které by škrtli a snížili tak schodek ve výši 389 miliard korun. „V kontextu rozpočtu je to spíš mávnutí rukou. Důležitá by byla spíše symbolická rovina,“ upozorňuje ekonom Vít Hradil v pořadu Řečí peněz. A zamýšlí se: „Nechci spekulovat, jestli tam je nějaký PR záměr, že se deficit ‚nastřelil‘ s vědomím, že se to pak stáhne. Aby se pak narativ otočil, že to nakonec není tak špatné a tím se zahladilo, jak gigantický deficit je.“

Česko má první návrh rozpočtu na příští rok, ten počítá se schodkem 389 miliard korun a překvapil nejen opozici a odbornou veřejnost, ale dokonce i koaliční partnery hnutí ANO. „Je to rozpočet, který je v rozporu s ekonomickými zásadami, jak by měl rozpočet v situaci, v níž se česká ekonomika nachází, vypadat,“ upozorňuje v Řečí peněz rektor Vysoké školy ekonomické v Praze Petr Dvořák.

Finanční gramotnost neznamená peníze jenom vydělávat, ale také jim rozumět. „Všechno, co dělám ve finanční oblasti, musím mít neustále pod kontrolou. Ne že mám hlavu v dlaních a doufám, že to snad nakonec dobře dopadne,“ radí ekonom Michal Skořepa, analytik České spořitelny. V pořadu Řečí peněz také zdůrazňuje, že je potřeba mít doma připravenou hotovost pro případ krize nebo blackoutu.

Vlády nebo centrální banky tvoří nejen fiskální a monetární politiku, ale fakticky nastavují ekonomické prostředí, ve kterém žijeme, pracujeme, podnikáme. „Pokud na politiku rezignujeme, tak zdegeneruje, postupně si ostříhá všechny kontrolní mechanismy, politici si zjednoduší život na maximum a ekonomika se zastaví, naše prosperita nepřijde a oproti ostatním budeme chudnout,“ říká v pořadu Řečí peněz ekonom České spořitelny Michal Skořepa.

Rostou v Česku reálné mzdy rychle, nebo pomalu? „Česká ekonomika pořád není v rovnováze. To se týká i role mezd v ekonomice,“ míní v Řečí peněz Michal Skořepa. „Ekonomika si za celý rok něco vydělá a to se dá rozdělit na dvě hromádky podle toho, kdo peníze nakonec dostane – jestli zaměstnanci, nebo vlastníci firem. V 90. letech jsme začali ve stavu, kdy z toho koláče dostávali vlastníci daleko víc než na Západě. To se pomaličku mění,“ všímá si ekonom České spořitelny.

Správně nastavená pojistka nám může zachránit finanční a životní standard v případě nečekaných problémů. Přesto je pojištění pro většinu lidí nudné a trochu nepříjemné. „Máme pocit, že ho možná nikdy nebudeme potřebovat, tak co bychom něco platili. Už jenom přelézt tuto mentální přehradu není úplně legrace,“ připouští v pořadu Řečí peněz Michal Skořepa, ekonom České spořitelny a autor knihy Finanční jednohubky.

Investice mají několik pravidel. Nejdůležitější z nich je dávat si pozor na podvody a diverzifikovat příjmy, radí ekonom Michal Skořepa. „Začínající investor by si měl přestat všímat údajně úžasných investičních příležitostí, jako jsou různé mince a byty v Dubaji, a raději zajít na pobočku banky anebo k finančnímu poradci a prostě říct: Mám volných pár peněz a začínám s investováním,“ doporučuje v letní sérii pořadu Řečí peněz.

Před první investicí je potřeba ujasnit si, jestli rozumím podmínkám smlouvy, a spočítat, kolik peněz na to mám k dispozici. „Investovat může každý, komu něco zbyde v rozpočtu poté, co si vyřídí povinné výdaje. Určitě to není tak, že by bohatší lidé měli víc možností investovat, dneska jsou možné vklady od skutečně desítek korun,“ říká ekonom České spořitelny Michal Skořepa.

Dluhy jsou odedávna něčím, co nikdo nechce mít, ale prakticky všichni je v některé části svého života dělají a potřebují. „Je to nástroj, lidský vynález stejný jako sirky, nůž nebo auto. Kdo s tím umí zacházet tak, aby to bylo k užitku, ať to klidně používá,“ radí v pořadu Řečí peněz Michal Skořepa, ekonom České spořitelny a autor knihy Finanční jednohubky. Dluhy jsou podle něj stejně staré jako lidstvo samo, podobně archaický je ale i jejich morální a společenský odsudek.

„Češi jsou hospodáři začátečníci. Spousta peněz se nám pořád válí na běžných účtech, někteří z nás si je nechávají v penzijním připojištění. Z toho je vidět, že mnozí lidé si pořád nedávají pozor na výnosnost těch peněz,“ všímá si ekonom České spořitelny Michal Skořepa, který ve své knize Finanční jednohubky definoval tři základní pravidla pro zodpovědné spravování vlastních financí – rezervu, revanš a porozumění.

Od pátku mohou poslanci projednávat zákon o rozpočtových pravidlech, který do Sněmovny v pozměněné podobě vrátil Senát. S největší pravděpodobností nakonec pravidla, která mají Česko chránit před extrémním zadlužováním, rozvolní. „Je to teď zvláštní svět, ve kterém mnoho států ve vyspělých zemích navyšuje zadlužení. Já jsem pro to držet veřejné finance dlouhodobě v mezích, abychom někdy nenarazili na zeď,“ nesouhlasí v Řečí peněz předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.

Česká národní banka (ČNB) zvýšila téměř po dvou letech základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu. Udělala to navzdory vládní kritice její dosavadní měnové politiky. „Pro centrální banku je na prvním místě inflace – musí se dívat na to, aby naplňovala svůj cíl a z tohoto pohledu je její rozhodnutí naprosto logické,“ vysvětluje v pořadu Řečí peněz rektor Vysoké školy ekonomické v Praze Petr Dvořák.

Česko má v přepočtu na počet obyvatel nejvíce obcí v Evropě – konkrétně je to 6258. Takto rozdrobený systém samospráv je podle mnohých odborníků neefektivní. „Roztříštěnost státní správy podvazuje růst regionů. Vidíme obrovské rozdíly – tam, kde starosta nebo hejtmanka pracují dobře, regiony šlapou, zatímco jiné zaostávají,“ upozorňuje v pořadu Řečí peněz hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Cílem českého vzdělávacího systému má být co nejlepší příprava na pracovní život, aby ekonomika nepřicházela o talenty a využil se potenciál dětí naplno. Jenže praxe vypadá někdy jinak, školský systém je přirovnáván k tomu z dob Rakouska-Uherska a mluví se o modernizaci. „Z pohledu politiků je silné lákadlo tvrdit, že jsou tento problém schopni vyřešit. Ale v diskuzi mi chybí, jaká tedy ta podoba vzdělávacího systému má být,“ upozorňuje Řečí peněz ekonom Lubor Lacina.

Český byznys by měl najít odvahu překročit své hranice – to je hlavní vzkaz, který podnikatelům dala největší tuzemská byznysová konference reVize Česka. Řečníci na ní vyzvali k opuštění subdodavatelské ekonomiky a větší expanzi do zahraničí. „Nepočítejme, že náš trh je 10 milionů Čechů. Vždycky bychom měli uvažovat minimálně o tom, že se chceme prosadit na jednotném evropském trhu – ale proč se neprosadit i globálně?“ vyzývá hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Ekonomický motor Evropy je stále zaseknutý. Podle posledních prognóz Německo čeká v nejbližších měsících zhoršení růstu na minimum. „Německá vláda jde jednoduchou cestou připumpnutí hospodářského růstu vyššími výdaji ze státního rozpočtu a trochu rezignuje na dlouhodobější, častokrát bolestivé reformy,“ zdůvodňuje hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš německou stagnaci v pořadu Řečí peněz Českého rozhlasu Plus.

Poslední týdny patří v globálním byznyse americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Má za sebou jednání v Číně, do čela americké centrální banky dostal svého muže, Evropě opět hrozí cly a i nadále pokračuje ve válce v Íránu. To vše s vidinou blížících se podzimních voleb. „Jestliže se mu nepodaří ovlivnit volby, tak demokraté získají Sněmovnu reprezentantů, což by mu hodně omezilo možnosti v hospodářské i mezinárodní politice,“ říká profesor Jan Švejnar.

Americký prezident Donald Trump přiletěl na návštěvu Číny. Jednat tam má zejména o obchodních vazbách, které jsou v důsledku jeho protekcionistické politiky narušené nejvíce za poslední dekády. „Od tohoto jednání se očekává otevření rozhovoru. Kterékoliv z témat by Trump mohl považovat za úspěch,“ říká ekonomka Jana Matesová, která Česko zastupovala při Světové bance.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) vyhodnotila ekonomická rizika, zesílená pokračující krizí na Blízkém východě, a poupravila svou měnovou politiku. „Měnit úrokové sazby prozatím není potřeba,“ souhlasí hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek. „Ovšem centrální banka teď není v komfortní situaci. Prázdniny jí skončily, protože začíná tvrdý boj o udržení inflace tam, kde je,“ poukazuje v pořadu Řečí peněz Českého rozhlasu Plus.

Podle Národní rozpočtové rady vláda v nejbližších dnech protlačí Sněmovnou největší rozvolnění rozpočtových pravidel od covidové krize. „Dostáváme do situace, kdy ani rozumný zákon nejsme schopni dodržet, chceme utrácet víc, a tak přicházím s rozvolněními. Obávám, že to nemůže skončit dobře,“ kritizuje v pořadu Řečí peněz hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil.

Světové trhy s napětím sledují, zda se podaří situaci na Blízkém východě zklidnit a zda se konečně otevře Hormuzský průliv. Nejistotu zvyšují nepředvídatelná vystoupení amerického prezidenta Donalda Trumpa. „Midterm volby by mohly vést k tomu, že Donald Trump dostane výstrahu. To je přání mnoha lidí, já to nepřeceňuji,“ přemítá v pořadu Řečí peněz prorektor Vysoké školy ekonomické v Praze Pavel Hnát.

Na střední školy se letos hlásí více než 156 tisíc žáků. Papírově jsou kapacity škol dostatečné, jenže především v Praze, Brně a dalších velkých městech je i letos velký přetlak uchazečů o studium na gymnáziích a lyceích. „Současný systém je nastavený hlavně pro rodiče, kteří se starají. U dětí testuhe hlavně odolnost vůči stresu,“ kritizuje v pořadu Řečí peněz Českého rozhlasu Plus Daniel Münich z CERGE-EI a think-tanku IDEA.

Konflikt na Blízkém východě přiškrtil zásadní tepnu světového obchodu, především na asijské ekonomiky už dopadají omezené dodávky ropy a zemního plynu. Svět se musí připravit i na další omezení klíčových surovin. A to žene opět vzhůru cenovky prakticky všeho. „Vážnost je především v tom, že situace je strašně nejistá. Nevíme, co bude zítra nebo za hodinu a ta obrovská nejistota z toho dělá velký problém,“ říká v Řečí peněz rektor Vysoké školy ekonomické v Praze Petr Dvořák.

Mezinárodní agentura pro energie varuje, že čelíme největší hrozbě pro energetickou bezpečnost v dějinách lidstva a šok, který vyvolala válka proti Íránu a následné uzavření Hormuzského průlivu, má potenciál vyvolat globální krizi. „Je to otázka délky konfliktu. Nejbližší zhruba tři týdny rozhodnou o tom, jestli toto téma bude na stole velmi aktuální,“ soudí v pořadu Řečí peněz Českého rozhlasu Plus Jan Bureš, hlavní ekonom ČSOB.

Hormuzský průliv je stále zablokovaný. V důsledku války proti Íránu klesla přeprava tímto uzlem světového obchodu o 90 procent, a to drží ceny klíčových komodit vysoko nad normálem. „Svět je celkově propojený a i tak malá část země jako Hormuzský průliv může způsobit velké potíže světové ekonomice. Je to ukázka toho, že světové ekonomiky musí být lépe připraveny na podobné šoky,“ upozorňuje v pořadu Řečí peněz hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Ceny ropy, plynu a pohonných hmot vyletěly strmě vzhůru s tím, jak Spojené státy a jejich spojenci zaútočili na Írán. Teherán hrozí dlouhodobým uzavřením Hormuzského průlivu, klíčové obchodní trasy, kterou projede pětina světového obchodu s těmito komoditami. „Ukazuje se, že velmi účinný princip ve vojenských konfliktech posledních dvaceti let je asymetrie – působení poměrně velké škody s malými náklady,“ poukazuje v Řečí peněz ekonom Lubor Lacina z Mendelovy univerzity.

Vládní hospodářská strategie nazvaná Česko, země pro budoucnost 2.0 je návodem, který by měl Česku zajistit prosperitu založenou na vysokém hospodářském růstu. Ten má dovést českou ekonomiku k transformaci a posunout ji k vysoké přidané hodnotě. „Strategie je skutečně dobrá, protože pojmenovala klíčové faktory, které mohou ovlivnit růst české ekonomiky a prosperity Česka,“ hodnotí v pořadu Řečí peněz hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Uplynuly čtyři roky od chvíle, kdy Rusko rozpoutalo válku na Ukrajině. Konflikt zdevastoval podstatnou část ukrajinské ekonomiky a prakticky celou Evropu připravil o silnější hospodářský růst, který měl přijít jako oživení po covidové pandemii. „Potřeba externího financování ukrajinských rozpočtů byla něco přes 50 miliard dolarů za minulý rok. Pro letošní rok už se odhaduje 80 miliard dolarů,“ nastiňuje v pořadu Řečí peněz Českého rozhlasu Plus ekonomka Jana Matesová.

Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) nastínila cestu, po které by mělo Česko dojít k vysokému hospodářskému růstu a nízkým schodkům rozpočtu. Ten aktuální ale poskočil na 310 miliard korun, což dává stávající vláda za vinu té předešlé. „Nová vláda udělala maximum možného v rámci svého vytyčeného hřiště. Maximum možného, pokud jde o to být úsporný a dlouhodobě zodpovědný, určitě ne,“ shrnuje v pořadu Řečí peněz hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil.

Česko se nachází v době ekonomického růstu, který by se podle prognóz ČNB měl po příští dva roky držet u tří procent. „Ke stávajícím pilířům, o které se opíral růst české ekonomiky, se přidají i další faktory – zejména firmy se svými investičními výdaji,“ předpokládá v Řečí peněz David Marek, hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte.

Do čela nejvlivnější centrální banky světa míří ostrý kritik její dosavadní politiky. Americký prezident Donald Trump nominuje do vedení Federálního rezervního systému (FED) Kevina Warshe. „Trhy reagují pozitivně – očekávají, že to nebude někdo, kdo Trumpovi půjde stoprocentně na ruku, ale že povede rozumnou monetární politiku,“ říká v pořadu Řečí peněz Jan Švejnar, zakladatel CERGE-EI a ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku.

Maximum možného, rozhazovačný a nikdo se k němu nehlásí – na adresu návrhu rozpočtu na rok 2026, který v tomto týdnu představila vláda, zaznívají rozdílná hodnocení. Návrh počítá s tím, že Česko bude letos hospodařit se schodkem 310 miliard korun. „Není to nic, z čeho by člověk výskal radostí, ale dalo se to předpokládat. Už ta debata, do které vpadly volby, byla nešťastná,“ říká pro Český rozhlas Plus ekonom Aleš Rod, který byl členem Národní ekonomické rady předchozí vlády.

Před rokem americký prezident Donald Trump ve svém inauguračním projevu slíbil, že Americe začíná zlatý věk. Za tu dobu dokázal podpořit tamní ekonomiku, ale také změnit globální obchodní řád. „Říct, že co se v USA za rok stalo, je důsledek jeho politik, by bylo předčasné. Nechci naskakovat na tu vlnu, že Trumpa teď v Evropě nemáme rádi, ale hodnotit prezidenta po roce není fér,“ komentuje dosavadní průběh funkčního období prorektor Vysoké školy ekonomické v Praze Pavel Hnát.

Vláda Andreje Babiše (ANO) si do Poslanecké sněmovny došla pro důvěru s programem, který opozice označuje za rozhazovačný. „Je to promyšlený dokument, ale většina navrhovaných opatření je poměrně nákladná. Základní problém je, z čeho a jakým způsobem to budeme financovat,“ shrnuje v pořadu Řečí peněz Českého rozhlasu Plus Petr Dvořák, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze.

Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) tento týden schválila své programové prohlášení, se kterým bude Sněmovnu žádat o důvěru. Mezi priority se nevešlo vzdělávání, přebilo ho dostupné bydlení, zdravotnictví, levnější energie, bezpečnost a důchody a sociální systém. Nastupující kabinet zatím vládne v rozpočtovém provizoriu. „Nevadí, že vzdělávání není prioritou. Nakonec budou výdaje záviset na tom, kdo z ministrů uspěje,“ usuzuje v pořadu Řečí peněz ekonom Daniel Münich.

Ekonomické zprávy z konce roku 2025 o stavu české ekonomiky nebyly vůbec špatné. „Českou ekonomiku vnímám v posledním roce daleko pozitivněji. Její restart byl velmi váhavý, teď roste viditelně rychleji než evropský průměr a dohání, co ztratila,“ upozorňuje v pořadu Řečí peněz Českého rozhlasu Plus hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš.

Česko má novou vládu a má také jistotu, že rok 2026 začne v rozpočtovém provizoriu. „Ve finále dojde k naplnění toho, co říkáme od října. Očekávali jsme rozpočtové provizorium, budeme ho mít. Očekávali jsme, že schodek bude vyšší, a bude to tak,“ říká předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.

Česko zkrotilo inflaci, ale rizika přetrvávají. Poslední relevantní čísla o zdražování v Česku vydal statistický úřad a v závěru roku – inflace zamířila ke dvěma procentům, kde by podle České národní banky měla být po většinu příštího roku. „Vidím dvě rizika: zvyšování cen a růst mezd,“ upozorňuje v pořadu Řečí peněz Českého rozhlasu Plus ekonom Lubor Lacina z Mendelovy univerzity v Brně.

Česká ekonomika září a poslední měsíce patří její výkony k nejlepším v Evropě. Významné instituce i statistici potvrzují, že si vede lépe, než se čekalo ještě na začátku roku, kdy jsme se vymanili z inflační krize. „Je to zásluhou českých domácností,“ říká pro Český rozhlas Plus hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Ceny energií jsou klíčem k evropské prosperitě, podle svých prohlášení v to věří německá i nově vznikající česká vláda. Snížení cen energií považují za zásadní krok, který má od nového roku nakopnout obě ekonomiky. „Stát bude kompenzovat část plateb, které ve finále stejně zaplatíme my jako daňoví poplatníci,“ upozorňuje na důsledek v pořadu Řečí peněz hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Listopadové události roku 1989 Česku přinesly mimo jiné svobodu podnikání. Je svoboda a demokracie to nejlepší zřízení pro ekonomiku? „Člověk si uvědomí, že ekonomická prosperita je důležitá, ale není to to nejpodstatnější,“ zamýšlí se v pořadu Řečí peněz prorektor Vysoké školy ekonomické v Praze Pavel Hnát a doplňuje, že důležitá je také svoboda. „Že pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí? Ačkoliv jsem cestu k Havlovi hledal dlouho, tak to vystihuje realitu.“

Ekonomové diskutují o programovém prohlášení nastupující vlády a rostou obavy, jak bude možné zaplatit všechny její sliby. Může si Česká republika dovolit více se zadlužit? „V současné podobě je potřeba pokračovat ve fiskální konsolidaci, protože si nepůjčujeme na investice. Ve valné většině si půjčujeme na běžné provozní výdaje,“ upozorňuje v pořadu Řečí peněz hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.

Vznikající vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě podepsala koaliční smlouvu a představila návrh programového prohlášení. „Hlavní problém je, jak přivést ekonomiku do ekonomického růstu. Tam má vládní program pár dobrých postupů. Je ale velice všeobecný,“ popisuje v pořadu Řečí peněz profesor ekonomie Jan Švejnar, zakladatel CERGE-EI a ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku.

Hnutí ANO společně s SPD a Motoristy sobě sestavuje programové prohlášení nové vlády. Všechna tři politická uskupení se shodla na řadě věcí, především v hospodářské oblasti. „Současná situace a výhled do budoucnosti podle mého názoru neumožňuje financovat všechny sliby tak, abychom se nedostávali do stále většího zadlužení,“ říká v pořadu Řečí peněz rektor Vysoké školy ekonomické v Praze Petr Dvořák.

Česká ekonomika sleduje debatu o vzniku nové vlády, kterou skládá hnutí ANO společně s hnutími SPD a Motoristé sobě. Strany nyní vyjednávají o programu nové vlády. Jaké sliby ze své kampaně budou chtít naplnit? „Není odpovědné slibovat něco, co nemůžu splnit bez většího zadlužení,“ kritizuje v pořadu Řečí peněz Aleš Rod z Centra ekonomických a tržních analýz a člen Národní ekonomické rady vlády.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš dokázal vyhrát parlamentní volby, ale jeho sen o jednobarevné vládě hnutí ANO se rozplývá. Jak toto v Česku ostře sledované dění vnímá zahraničí? A co to může udělat s naší současnou ekonomickou pověstí? „Reakce západních států, médií, politiků byla trochu zděšení, protože nejsme jediná země, kde takto dopadly volby,“ říká v pořadu Řečí peněz ekonomka Jana Matesová, která Česko zastupovala při světové bance.

Česká vláda poslala do Sněmovny návrh rozpočtu pro příští rok na poslední chvíli, schválila jej v úterý 30. září. Současný návrh však s největší pravděpodobností bude přepracován novou vládou, kterou si Češi zvolí 3. a 4. října. „Co se týká míry zadlužení, tedy celkové velikosti dluhu, tak jsme na tom velmi dobře,“ hodnotí v pořadu Řečí peněz hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

Volby do Poslanecké sněmovny se blíží a politici začínají stále více působit na emoce voličů a stále méně se střetávají nad politickými programy. „Problém českého daňového systému je jeho struktura, ne výše. Nezdaňujeme chytře, zbytečně zatěžujeme práci,“ připomíná nv pořadu Řečí peněz hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská, která je členkou Národní ekonomické rady vlády a také poradního premiérského týmu.

Evropský růstový model je podle bývalého guvernéra Evropské centrální banky Maria Draghiho v krizi. Komentoval tak snahu Evropy posílit svou roli v globální ekonomice i politice. „Draghi svou kritiku nesměřuje ani tak k Evropské komisi a její předsedkyni Ursule von der Leyenové, ale hlavně na národní vlády, a to ne poprvé,“ přibližuje v pořadu Řečí peněz prorektor Vysoké školy ekonomické v Praze Pavel Hnát.

Před rokem představil bývalý italský premiér a bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi návod, podle kterého má evropská konkurenceschopnost vzrůst tak, abychom dokázali konkurovat Spojeným státům a Číně. „Pokud se bavíme, že ztráta konkurenceschopnosti začala už před patnácti dvaceti lety, tak to samozřejmě nezměníme během jednoho roku,“ přibližuje v pořadu Řečí peněz hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Co by se muselo změnit v rozpočtu, aby se podařilo zajistit slibovaných 130% průměrné mzdy pro pedagogické pracovníky? Václav Pešička se zeptá ekonoma Daniela Münicha z CERGE-EI.

Evropská komise navrhuje pro období let 2028 až 2034 změnit nejen základní pilíře rozpočtu, ale také způsob, jakým se bude rozpočet plnit. Rozdělovat se přitom mají rekordní dva biliony eur (téměř 50 bilionů korun). „Hrozí, že členské státy můžou větší část prostředků věnovat na posilování zaostávajících regionů a méně prostředků doputuje k zemědělcům,“ upozorňuje v pořadu Řečí peněz ekonom Lubor Lacina, profesor na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity. (Repríza)

Americký prezident Donald Trump zintenzivnil své snahy o dosažení míru na Ukrajině. Nyní se snaží prosadit trilaterální schůzku s ukrajinským a ruským prezidentem. Jaké má současné dění dopad na mezinárodní obchod? „Trhy v tuhle chvíli příliš nevěří, že jsme velmi blízko dohodě, která by dávala dlouhodobější bezpečnostní garance nejenom Ukrajině, ale celé Evropské unii,“ popisuje v pořadu Řečí peněz hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

Vysoké a stále prudce rostoucí ceny bydlení nedovolují České národní bance (ČNB) snížit základní úrokové sazby, od kterých se odvíjí komerční úroky včetně hypotečních. Vlastnické bydlení se pro průměrně vydělávající domácnosti pomalu stává nedostupným. „Růst reposazby ČNB zůstal za očekáváním, což indikuje, že situace na trhu je taková, že v tuto chvíli nelze čekat pokles úroků,“ hodnotí v pořadu Řečí peněž rektor Vysoké školy ekonomické Petr Dvořák.

Obchodní svět se ocitá v nové realitě, jejíž součástí jsou vyšší cla, které uvalily Spojené státy americké na dovoz zboží z desítek zemí světa. Evropská unie už s administrativou Donalda Trumpa rámcovou dohodu uzavřela. „Není to tak dobré, jako kdyby byla nulová cla. Ale až na některé produkty to nebude mít tak dalekosáhlý dopad,“ shrnuje v pořadu Řečí peněz Jan Švejnar, profesor na Kolumbijské univerzitě a zakladatel CERGE-EI.

Česká ekonomika rostla podle statistiků pro letošní první pololetí meziročně o 2,4 procenta, ale mezikvartálně už jen o pouhé 0,2 procenta. Jak moc ovlivňuje růst obchodní válka s USA? A jak si Česko vede oproti státům v regionu? „Měli bychom se učit od toho dobrého, co Poláci udělali, ale vyvarovat se toho, co zlého v Polsku také je,“ navrhuje v pořadu Řečí peněz Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank, členka Národní ekonomické rady vlády a poradního sboru premiéra.

Evropě zbývá týden pro nalezení dohody s Trumpovou administrativou, aby se vyhnula zvýšeným americkým clům. Ty Trump oznámil před více než týdnem s tím, že jednání nikam nevedou. Tento týden ale zase vyjádřil naději, že se nové evropsko-americké obchodní podmínky podaří domluvit. „Čas se sice krátí, ale pro obě strany je dosažení rozumné dohody zásadní,“ ujišťuje v pořadu Řečí peněz David Marek, hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte.

Krize na Blízkém východě a především několikadenní válka Izraele a Íránu krátkodobě zvedly globální ceny pohonných hmot, což se podepsalo i na peněženkách spotřebitelů. V budoucích měsících mohou náklady zůstat nižší, především díky navýšení těžby členů kartelu OPEC. „Zdá se, že OPEC po nějaké době dospěl k rozhodnutí, že je potřeba zapojovat o tržní podíl a že jeho členové vydrží i nižší ceny,“ říká v pořadu Řečí peněz ekonomka Ilona Švihlíková.

Americký prezident Donald Trump hodlá. 1. srpna zavést dopředu ohlášená reciproční cla, pokud se vybrané země nezvládnou s jeho administrativou dohodnout. Trhy na to zatím reagují poklidně. „To, že Trump bude nepředvídatelný, bylo už svým způsobem absorbováno v jejich očekávání. Trhy jsou možná chytřejší, než si myslíme,“ ujišťuje v pořadu Řečí peněz Českého rozhlasu Plus prorektor Vysoké školy ekonomické v Praze Pavel Hnát.

Tento týden naposledy zasedla Národní ekonomická rada vlády, aby kabinetu Petra Fialy (ODS) dala poslední doporučení. Během vládního období jí radila například se stabilizací veřejných rozpočtů. Vláda na příští rok předpokládá schodek 280 miliard korun, tedy vyšší než letošní. „Hodnotil bych to jako polovičaté konsolidační úsilí,“ říká v pořadu Řečí peněz člen Národní ekonomické rady vlády, ředitel Centra pro ekonomické a tržní analýzy Aleš Rod.

České platy a mzdy se opět dostávají do popředí zájmu politiků. S blížícími se volbami se řeší platy učitelů, policistů, vojáků a dalších zaměstnanců státu. Stranou ale nezůstávají ani mzdy, které by mohly růst rychleji. „Tlak na růst mezd v Česku není tak silný, jak by implikovala nízká míra nezaměstnanosti,“ upozorňuje v pořadu Řečí peněz hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Už týden ekonomové a analytici s obavou sledují vývoj izraelsko-íránského konfliktu. Trhy se totiž bojí, že omezí přepravu ropy a plynu z klíčového blízkovýchodního regionu. „Riziko bude záležet na tom, jestli z dalších zemí Perského zálivu budeme schopni ropu a zemní plyn distribuovat dál do zbytku světa,“ vysvětluje v pořadu Řečí peněz ekonom Lubor Lacina, který působí na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity.

V Česku se daří kryptoměnám, svědčí o tom i konference, jako je nadcházející BTC Prague. „Bitcoin prokázal, že ani tak velké změny, jako když Čína zakázala těžbu, ho nejen že neohrozily, ale spíš posílily,“ vyzdvihuje Štěpán Uherík, finanční ředitel společností SatoshiLabs a Trezor. „Mnohokrát ukázal, jak je robustní,“ souhlasí v pořadu Řečí peněz Alexander Pilař, investor, zakladatel společnosti Pallaemon Digital a jeden z předních představitelů české bitcoinové komunity.

Spojené státy a Evropská unie jednají o možném uzavření dohody, aby zabránily vyostření obchodní války. Naopak Velká Británie už dohodu s Donaldem Trumem uzavřela před několika týdny. „Amerika získala přístup na britský trh s celou řadou jejích komodit, které chce prodat,“ přibližuje v pořadu Řečí peněz advokát Jakub Kotan, který žije ve Velké Británii a působí jako partner a spolumajitel přední londýnské advokátní a investiční společnosti Garner & Hancock.