Žárovky

V biotechnologickém průmyslu chceme na povrchu materiálů ideální podmínky pro růst mikroorganismů, ale například v medicíně je to přesně naopak. Mikrobioložka Simona Peroutková z VŠCHT v Praze zkoumá, jak tyto mikrobiální interakce ovlivňuje tvar a velikost nanovláken. Kromě toho je předsedkyní spolku pro rozvoj biotechnologií Biotrin a probraly jsme, proč není důvod bát se GMO rajčat a že budoucnost našich jídelníčků leží v laboratoři.

Každý čtvrtý Čech nebo Češka se za svůj život setká s duševním onemocněním. Přesto o mozku, o tom, co se v něm děje a proč někdy přestane fungovat tak, jak bychom chtěli, víme stále překvapivě málo. Naše dnešní hostka se rozhodla to změnit. Kristina Kekrtová je neurovědkyně z Národního ústavu duševního zdraví v Klecanech.

Angína, trhání zubů nebo jakákoliv operace mohou být už za pár let život ohrožující hrozbou. Na vině je takzvaná bakteriální rezistence, kdy přestávají fungovat dostupná antibiotika. Změnit se to snaží mikrobioložka Stanislava Bezdíček Králová, která nová antibiotika hledá i na Antarktidě.

V lidském genomu jsou tři miliardy písmen. A přesto každý protein najde ten úsek DNA, který mu patří. Jak? To je jedna z otázek, které řeší bioinformatika, tedy obor na rozhraní biologie, chemie a počítačové vědy. Kateřina Balážová Faltejsková z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd a Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. lékařské fakulty UK vyvíjí algoritmy, které z obrovských objemů sekvenačních dat pomáhají odhalit zákonitosti genové regulace.

Jaké to je na vlastní oči vidět start mise Artemis? Co vše nám přináší výzkum vzdáleného vesmíru? A co je největší chloubou Štefánikovi hvězdárny v Praze? O tom všem jsem si přímo na hvězdárně povídala s popularizátorem vesmíru a budoucím novinářem Ondřejem Heiglem.

Víte, proč je nikotin tak návykový? Nebo proč nám funguje mozek? Za obojím stojí nenápadné síly, které drží pohromadě molekuly v našem těle. Dvaadvacetiletý chemik z Akademie věd Matěj Červenka tyhle exotické síly zkoumá. V téhle epizodě Žárovek se bude mluvit nejen o exotických reakcích, ale i o surfingu nebo o tom, jaké to je mít přítelkyni jako kolegyni ve výzkumu.

Materiálová chemička Markéta Ilčíková zkoumá nové polymery. Přímo v laboratoři na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně nám ukázala, jak vznikají materiály pro použití v medicíně.

V dnešním díle to bude pěkně bzučet! Vypravíme se totiž tam, kde se věda a hmyz potkávají doslova tváří v tvář. V laboratoři Katedry biochemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci se starají vědci a vědkyně také o živé včely. A právě tady pracuje Silvie Dostálková. Biochemička, která se rozhodla zasvětit svůj výzkum otázce, o které si většina z nás nikdy neuvažovala: jak vlastně funguje imunitní systém včely?

Mikuláš Klenor je skvělým důkazem, že věda je skutečně pro všechny. V šesti letech mu diagnostikovali těžké zrakové postižení. A tak uposlechl rady rodičů, že by se měl živit hlavou, a stal se vědcem. Zabývá se molekulovým modelováním, kdy na počítači teoreticky navrhuje nová léčiva nebo zkoumá chování molekul. Jeho „domovským pracovištěm“ je Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR v pražských Dejvicích. Aktuálně je ale na vědecké stáži ve Finsku.

Kolik hodin denně strávíte v autě? A co kdyby na tom měl podíl způsob, jakým jsou postavena vaše města a obce? Jan Bittner z pražského ČVUT zkoumá, proč jsou obyvatelé předměstí doslova závislí na svých autech. V tomto dílu Žárovek budeme hledat odpověď na otázku, jestli to jde změnit tím, že jim postavíte školu, obchod nebo ordinaci na dosah pěšky. A které město má nejlepší kombinaci městské hromadné dopravy a místního piva.

Osmnáctiletý chemik Václav Verner sbírá prvenství. Letos se stal prvním laureátem ceny Neuron Rising Star pro mladé vědecké naděje. Třikrát získal zlato na mezinárodní chemické olympiádě a naposledy skončil na absolutně druhém místě, což je historicky vůbec nejlepší české umístění. V šestnácti se stal nejmladším vědcem na Ústavu organické chemie a biochemie – aktuálně zkoumá vznik života.

Měřit stres na Antarktidě? Simulovat pobyt na Měsíci v lávové jeskyni na Islandu? Chystat s NASA misi na sto dní? Jak je libo, tohle všechno totiž stihla Lucie Ráčková do třiceti let. Lucie je výzkumnice, analogická astronautka a vyučující na vysoké škole.

Proč mají právě vážky něco říct o tom, v jakém stavu je naše příroda? Eva Bílková z Ostravské univerzity to ví. Zkoumá vážky jako živé indikátory zdraví vodních ekosystémů, chodí za nimi do terénu od Jeseníků po Jižní Afriku ao své vášni dokáže mluvit tak poutavě, že vyhrála první ročník popularizační soutěže Český Vševěd. Za vážkami z celého světa se vypravíme v tomto díle Žárovek.

Sledování ptáků, focení motýlů, mapování hvězdné oblohy nebo analýza snímků galaxií či záznamů z fotopastí. I tak vypadá nabídka projektů Občanské vědy, do kterých se může zapojit kdokoliv. S Terezou Srnečkovou jsme probraly, jak amatérští vědci a vědkyně pomáhají skutečně velkým objevům.

Muzea už dávno nejsou jen vitríny s historickými artefakty. Stávají se místem setkávání, experimentování i seznamování s novými technologiemi. S Vojtěchem Leischnerem z Muzea hl. m. Prahy jsem si povídali o tom, kde umělá inteligence v muzejnictví dává smysl a kde je to jen levný marketing.

Co kdyby lékař dokázal odhalit nemoc ještě dřív, než se objeví první příznaky, jen díky chytrému algoritmu? Jak blízko jsme době, kdy budou algoritmy běžnou součástí ordinací? Nejen to, ale i o životě ve Finsku a kloubení mateřství s kariérou v tomto díle Žárovek s Kamilou Dvořák.

Fyzikální chemik Vítek Svoboda jako vůbec první Čech vyhrál vědeckou soutěž Dream Chemistry Award. Ta oceňuje odvážné a revoluční nápady mladých vědců. Vítek chce využít chirální (neboli zrcadlově nesymetrické) molekuly k vytvoření ultrarychlých kvantových počítačů. Místo elektřiny a křemíku by využívaly světlo, kvantovou fyziku a „levotočivé“ a „pravotočivé“ molekuly. Právě světlo Vítka fascinuje již od dětství a je tak skvělým hostem do pořadu Žárovky.

Každý den posíláme zprávy, platíme kartou, přihlašujeme se do účtů. Většina z nás vůbec netuší, jak jsou jejich data chráněná. O post-kvantové kryptografii, skautingu a tom, co se děje pod pokličkou chování lidí online nám poví Ivana Trummová.

Vývojářů počítačových her je na světě mnoho, ale Jan Borecký si vybral netradiční zaměření. Během studia na pražském Matfyzu totiž vyvinul počítačovou hru pro nevidomé, ve které se orientuje podle zvuku.

Co když se nemoc nezačne projevovat bolestí, ale nenápadnou změnou jediné molekuly? Parkinsonova choroba a další podobná onemocnění vznikají dávno předtím, než si jich všimneme. Chemik Tomáš Fiala se snaží pochopit úplný začátek těchto procesů a jestli bychom je uměli cíleně vypnout. O chemii a dlouhé cestě přes Ameriku a Švýcarsko zpět do Brna si povíme v Žárovkách.

Chytré domácnosti podle výrobců usnadňují práci, šetří čas a zvyšují pohodlí i bezpečnost. Jak to ale vidí ženy, na kterých stále většinou leží většina domácích prací? Podle socioložky Niny Fárové dnešní „chytré domácnosti“ zatím příliš chytré nejsou, jsou spíše jen „automatizované“. Neumí předvídat a učit se z našeho chování.

Africká savana není divočina bez řádu. Je to systém. A právě ten zkoumá zoolog a ekolog David Homoláč z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Když voda mizí, zvířata se musí rozhodovat. Kdo přežije sucho? Kdo změní své chování? A co se stane, když se rovnováha naruší? Poslechněte si další díl Žárovek a dozvíte se, jak se zvířata rozhodují v krajině, kde voda znamená život a co takové cesty znamenají pro Davida a jeho blízké.

Jaderná energie. Dvě slova, která vyvolávají řadu emocí. Od obav z bezpečnosti až po radost ze zachráněných životů. S jaderným fyzikem a velkým popularizátorem vědy Ondřejem Kořistkou jsme probrali, zda potřebujeme jaderné elektrárny nebo už máme lepší zdroje energie. Také nám vysvětlil, co to jsou malé modulární reaktory a kde všude pomáhá ionizační záření v medicíně.

Ekonom Tomáš Dvořák z Oxford Economics pracuje s poněkud neobvyklými zdroji dat. Ta mu pomáhají předvídat, kam se česká i evropská ekonomika skutečně ubírá. V tomto díle vědeckého pořadu se dozvíte, proč Česko před několika lety označil za „nemocného muže Evropy“, jestli se tohle jeho hodnocení změnilo i jak hledá v dnešní době naději i energii do svojí práce.

Neurolingvistka Martina Dvořáková zkoumá, jak se jako miminka učíme mateřský jazyk. Možná vás překvapí, že ihned po narození už umíme rozlišit hlas matky, cizí přízvuk v češtině, ale i slova jako parník a perník.

Co kdybychom jednou dokázali vyrábět plasty nebo důležité léky ne z ropy, ale z rostlinného odpadu? Hostem našeho rozhovoru je bioložka Barbora Jankovičová z Masarykovy univerzity, která zkoumá enzymy rozkládající složitou strukturu rostlinné biomasy. Jejím dlouhodobým cílem je upravit bakterie tak, aby dokázaly přetvářet nestravitelnou biomasu na hodnotné látky využitelné v průmyslu, nebo při výrobě léků.

Náhlá slabost, ochrnutí jedné strany těla, potíže s řečí, poruchy vidění nebo silná bolest hlavy. To jsou nejčastější příznaky cévní mozkové příhody neboli mrtvice. Pokud vás postihnou v Ostravě, tak máte šanci, že potkáte neurologa Ondřeje Volného.

Odpověď zná bioložka Anna Mrázová, která zkoumá fascinující vztahy mezi rostlinami, hmyzem a jejich predátory. V tomto díle Žárovek vás vezmeme do skrytého světa, kde se listy brání, housenky útočí a ptáci hrají klíčovou roli v rovnováze celých ekosystémů. Dozvíte se, jak vědci pomocí kamerových systémů, terénních experimentů i umělé inteligence odhalují to, co je lidským očím běžně skryto.

Částicový fyzik Martin Rybář zkoumá počátek vesmíru na pražském matfyzu, švýcarském CERNU i na řadě dalších zahraničních institucí. Konkrétně studuje hmotu, která existovala krátce po velkém třesku a snaží se pochopit takzvanou „silnou sílu“, ale i srážet světlo. Těmito výzkumy mimo jiné potvrzuje, že by teoreticky mohly fungovat světelné meče ve Hvězdných válkách.

Doktorand na Přírodovědecké fakultě Ostravské univerzity, kde zkoumá bičíky a řasinky. Dříve pracoval s lidskými buňkami, nyní se věnuje parazitům způsobujícím spavou nemoc a zkoumá proteiny, které bičíky utvářejí a ovlivňují jejich funkce. Ve volném čase se věnuje popularizaci vědy – píše články a komentuje novinky v pořadu Týden ve vědě pro projekt Vědátor.

I malá chvilka klidu a jeden vědomý nádech je lepší než nic, doporučuje lékařka a lektorka mindfulness Monika Lekárová. V rámci svého doktorského studia na Masarykově univerzitě v Brně se zaměřuje na výzkum účinků meditace na tělesné i psychické zdraví lidí s onkologickým onemocněním.

Jaké to je se podílet na výzkumu, který místy připomíná žánr sci-fi? Lasery, zlaté kostky plující vesmírem, umělou inteligenci a ohromnou dávku lidského důmyslu a šikovnosti. Tyhle všechny věci totiž spojuje obor výzkumu gravitačních vln.

Třiadvacetiletý Jan Hrebík byl málem profesionálním skokanem do výšky. Nakonec ho ale zlákala věda a letos na jaře dokončil bakalářský program Udržitelná chemie v Dublinu. Nyní pokračuje na prestižním ETH v Curychu, kde studuje mezioborový program, který propojuje vědu a technologie s ekonomií a managementem.

Jaderná elektrárna je ohromný a opravdu složitý kolos. Nezměrná energie, se kterou pracuje a všichni ji využíváme, však potřebuje neustálou kontrolu. A právě tomu, jak takový stroj řídit a kontrolovat, se věnuje Adéla Chalupová. Je operátorkou jaderné elektrárny v Temelíně a taky člověk, který o jádru mluví srozumitelně na sociálních sítích i pro děti ve školách. Co ji k energetice vedlo a v čem vidí i její budoucnost?

Co dělat pro zdravou imunitu? I tomu se věnuje lékařka a vědkyně Zuzana Ozaniak Střížová. Potkat ji můžete v ordinaci ve Fakultní nemocnici Motol, ale i v laboratoři, kde zkoumá, jak by šla využít imunoterapie pro léčbu rakoviny.

Albert Bouchal má totiž na starosti rozvoj kosmických aktivit přímo v hlavním městě a zároveň působí ve spolku Czech Rocket Society. S Albertem o tom, jak Praha míří ke hvězdám, i o tom, jak se k vesmíru dostal on sám.

Tomáš Čermák má za sebou již v osmnácti obrovské množství vědeckých úspěchů a to napříč obory. Naposledy přišel s inovativním nápadem na čištění vody, za který získal globální ocenění Earth Prize. To je něco jako ekologická „nobelovka“ pro středoškoláky. Jak si vybírá témata, kterým se věnuje? Proč si pro další studium zvolil právě biomedicínské inženýrství na Imperial College London? Jak svým příběhem boří všechny stereotypní představy o autismu? A proč začal háčkovat?

Chaos na obloze? Drony nejsou jen hračkou pro nadšence. Díky nim se mění způsob, jakým pozorujeme svět a přepravujeme náklady po městě. Lukáš Brchl, zakladatel úspěšného startupu, vymyslel chytré zařízení, které vnese do provozu dronů řád. Jan Lukačevič se podíval, jak vypadá jejich výroba. Nepotkali se v továrně, ale ve vile a na zahradě. Dronetag a jeho 40 zaměstnanců loni vyrobili 14 000 zařízení. Jak funguje a co obnáší budovat firmu, která je hlavním hráčem na trhu?

Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba. Obávané nemoci, na které stále nemáme plnohodnotnou léčbu. Neurovědec Luboš Brabenec zkoumá, jak by šlo k léčbě využívat nové techniky elektrické nebo magnetické stimulace mozku, a to i z pohodlí domova. Tím to ale nekončí, tyto metody bychom jednou mohli používat i ke zlepšení paměti a pozornosti. Dozvíte se také, co dělat pro zdravější mozek – zda má smysl luštit křížovky a co způsobuje nedostatek spánku nebo alkohol.

Marek Matas je jaderný fyzik, který po doktorátu z částicové fyziky na pražské Jaderce působil na prestižní ETH Zürich ve Švýcarsku. Byl zapojený do plánování nového obřího urychlovače v CERNu, ale jeho srdce bije hlavně pro vývoj nových detektorů, které by jednoho dne mohly zachytit temnou hmotu – tu nejzáhadnější složku našeho vesmíru. Jak společně zjistíme, věda u něj nekončí v laboratoři.

Janu Herzigovi je teprve šestnáct, ale už pracuje na vlastních vědeckých projektech a vyhrává soutěže v mnoha oborech. Jeho největší vášní je astronomie. Kromě toho je také spoluzakladatel a hlavní organizátor iniciativy Zvaž vědu, která propojuje talentované středoškoláky a středoškolačky.

Že by svíčková k obědu mohla být někdy lepší volbou než salát? „Lidé se často zaměřují na nepodstatné drobnosti, ale to hlavní jim uniká,“ říká Eliška Selinger. „Stačí pamatovat na jednoduchá pravidla jako jíst dostatek ovoce a zeleniny a omezit tuky, cukry a průmyslově zpracované potraviny.“ Jíst zdravě může být chutné, rychlé a levné. „Lidé často jen neví, jaké potraviny zvolit a jak je upravit.“ Klíčem jsou podle ní školní jídelny, kde se vytvářejí stravovací návyky.

Co všechno digitalizace obnáší a jak to, že o ní slýcháme už mnoho let a není hotovo? Blanka Šoulavá vede v neziskové organizaci Česko.Digital projekt Služby.Digital a předtím na Úřadu vlády koordinovala evropskou digitální agendu. Vystudovala Harvard a má zkušenosti z celého světa. Kromě digitalizace se věnuje i vyjednávání. Jak vysvětluje své babičce, co je to digitalizace? Jaké nejčastější problémy mají lidé se službami státu online? A co je největší mýtus o digitalizaci?

Zkoumá hvězdokupy, skupiny hvězd, které pohromadě udržuje gravitace. Pod hvězdným nebem pozoroval ty největší zajímavosti. A v aktuálně nejmodernějším planetáriu na světě v pražské Stromovce, které se díky více než 45 milionům LED diod ve své dvaadvacetimetrové kopuli dokáže proměnit v obří obrazovku, působil jako průvodce. V rozhovoru s ním se dozvíte, jak vznikají hvězdy a co je tvoří, jak je možné vesmír poslouchat, jakou roli v něm hrajeme my a kdo je astronom Buddy.

Eliška Mikysková se zbývá vývojem a testováním nových materiálů, které umí čistit vzduch či vodu. Její výzkum pomáhá i s ochranou historických památek. Zvládá spojovat chemii, fyziku a geologii a pomáhá s výzkumem i svému manželovi.

Ondřej Fišer o sobě říká, že je ptačí psycholog. Zkoumá chování a rozhodování zvířat, hlavně ptáků. Natáčeli jsme v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, kde nám prozradil mnoho zajímavostí ze světa zvířat a sdílel i zkušenosti z tříměsíčního terénního výzkumu chování papoušků v indonéské džungli.

„Rád bych po sobě v rámci svojí kariéry a života zanechal planetu v lepším stavu, než jsem ji našel,“ říká Marek Miltner, který pravidelně cestuje mezi Prahou a Stanfordem. Jak se takový život dá skloubit s čerstvým otcovstvím? Co ho nabíjí, když už nemůže a jak vnímá možné negativní dopady umělé inteligence?

Levné, ekologické, vysokopacitní a výkonnné materiály pro ukládání energie vyvíjí fyzikální chemička Veronika Šedajová. Rok a půl teď pracovala na univerzitě v Cambridge. Nedávno se ale vrátila zpět do Česka a nyní působí ve výzkumném centru CATRIN v Olomouci a také ve společnosti Atomiver, což je spinoff Univerzity Palackého v Olomouci, který se snaží dostat jejich nové materiály do praxe.

Prokop Pithart je mladý ochránce přírody, dokumentarista a fotograf, který se věnuje osvětě na sociálních sítích. Mnohem víc času ale tráví v terénu. Ať už pozorováním, nebo prací na polích se zvířaty nebo rybnících a mokřadech, které se snaží revitalizovat. A co může každý z nás udělat, aby se zapojil do ochrany přírody?

Molekulární bioložka Eliška Zgarbová je vědkyní-farmářkou. V laboratoři totiž umí vypěstovat organoid, miniaturní lidské střevo. Na něm pak zkoumá léčbu Crohnovy choroby nebo rakoviny. „Naše střevo je velké asi jako zrnko písku. Ale díky tomu, že vyroste z pacientských buněk, napodobuje skutečnou strukturu a funkci původního orgánu. Na takovém modelu pak můžeme zkoumat molekulární mechanismy nemoci i hledat personalizovanou léčbu,“ říká vědkyně. Co ji k výzkumu motivovalo?

Markéta Klíčová vyvíjí chytré nanovlákenné náplasti, které by mohly pomáhat pacientům po operacích střev a předcházet vážným komplikacím. A sbírá jedno ocenění za druhým: například Cenu publika na světovém finále Falling Walls Lab v Berlíně nebo ocenění za nejlepší farmaceutický výzkum roku. Má zkušenosti i z Harvard Medical School a Institutu Pasteur v Paříži. Dnes působí na Technické univerzitě v Liberci, kde vede studenty a pomáhá přenášet výsledky vědy do praxe.

Přemýšlíte někdy o budoucnosti? Jak se promění medicína, co za nás bude dělat umělá inteligence, jak zvládneme klimatickou změnu a energetickou krizi? Jak se v tom všem vyznat? V Žárovkách si Pavla Hubálková a Jan Lukačevič povídají s mladými vědci a vědkyněmi, kteří mění svět. Probírají s nimi jejich výzkumy, směřování oborů, ale i jejich osobní motivace a sny. Zkrátka, že mají vědu jako vášeň.

Přemýšlíte někdy o budoucnosti? Jak se promění medicína, co za nás bude dělat umělá inteligence, jak zvládneme klimatickou změnu a energetickou krizi? Jak se v tom všem vyznat? V Žárovkách si Pavla Hubálková a Jan Lukačevič povídají s mladými vědci a vědkyněmi, kteří mění svět. Probírají s nimi jejich výzkumy, směřování oborů, ale i jejich osobní motivace a sny. Zkrátka, že mají vědu jako vášeň.