Host Radiožurnálu

Ochotnický Divadelní spolek Krakonoš hraje divadlo už od roku 1786. Tentokrát zavítal do Prahy, kde se ve Studiu Ypsilon představí s Čapkovou hrou R.U.R. Co soubor znamená pro režisérku Magdalenu Bartoňovou a primáře tamní chirurgie Tomáše Hellmutha? A proč si do repertoáru vybrali právě dílo Karla Čapka? „Přišlo nám fascinující a nesmírně aktuální,“ shodují se. Proč jim nevadí označení amatéři?

Václav Krejčík je instruktor jógy, lektor a autor sedmnácti knih o pohybu, dechu a duševní rovnováze. Bývalý mistr republiky ve sportovním aerobiku prošel cestou od výkonu k jemnější práci s tělem, myslí a dechem, kterou ovlivnily jeho studia v Indii, USA i Evropě. Ve své práci propojuje tradici s moderními vědeckými poznatky a ukazuje, že dech je základním nástrojem klidu, zdraví i zvládání stresu. Jak dýchat, aby se nám ulevilo? A co si lze z jógy odnést do obyčejného dne?

Náhodné setkání s Němkou v lázních na Jesenicku otevřelo příběh, který se proměnil v román Tisíc očí. Spisovatel a filmař Ivan Fíla v něm skrze tři vypravěčské roviny připomíná, čím jsme si v Evropě za posledních osmdesát let prošli a proč nesmíme zapomínat. Kniha, která podle recenzentů snese označení „velký evropský román“, vznikala dva a půl roku. Jak těžké je vžívat se do pohnutých lidských osudů? A dokáže si Ivan Fíla Tisíc očí představit i na filmovém plátně?

Veterinární lékařka Martina Načeradská se specializuje na kočičí medicínu. V čem je jiná než u psů? „Kočka je jiný druh, v rámci chování jsou paranoidní pesimisti, zároveň lovec a kořist, takže přepínají mezi tímto módem, když se začne bát, začne útočit ze strachu,“ vysvětluje veterinářka, která jako jedna z mála v České republice má zkoušku v australsko-novozélandské vědecké veterinární asociaci a založila vzdělávací organizaci v rámci kočičí medicíny.

Nepotřebujete talent. Potřebujete přemýšlet a chtít, říká svým zahraničním studentům lektorka češtiny pro cizince a zakladatelka Výslovnostního studia Romana Smělíková. Do studia Radiožurnálu přišla se svým kolegou panem Keckou – maňáskem s velkými ústy a jazykem. Na něm demonstruje, co se má dělat při které hlásce. „Když chcete ukázat jazyk třeba při výslovnosti hlásky t nebo l, tak se k tomu pan Kecka náramně hodí,“ usmívá se lektorka.

Bez silvestrovských oslav, předsevzetí a sentimentu. Evžen Boček v novoročním rozhovoru pro Radiožurnál vysvětluje, proč dává před bujarými oslavami přednost klidu spícího zámku i proč navzdory očekáváním čtenářů uzavřel sérii o Aristokratce. „Konec byl nevyhnutelný. Už nebylo kde brát,“ říká. Jak se vyrovnal s negativním přijetím části publika? Vrátí se ještě ke psaní? A jaké je žít v zimě na zámku?

„Klasický chlebíček ­– šunkový, s bramborovým salátem – si můžete koupit kdekoliv. Ale já už jsem od doby, co jsem nastoupil do Paukert Bistra, chtěl dělat něco úplně jiného, úplně jiný styl,“ vysvětluje šéfkuchař Vojtěch Kletečka působící v Potravinářském pavilonu Um! České zemědělské univerzity v Praze. Kde se zrodil nápad vytvořit sladký chlebíček? Jak by měla vypadat správně upečená veka? A jak vzpomíná na práci v michelinské restauraci? Poslechněte si rozhovor.

„Je to suchá oblast a jak příroda, tak i lidi se tomu museli přizpůsobit, adaptovat se. Takže veškeré zemědělství, architektura, kultura, všechno má co dělat s nedostatkem vody,“ říká Carmen Portello, která na ostrově Lanzarote založila neziskovou organizaci Desert Watch. Čím je tato oblast výjimečná? Jak se místním farmářům daří pěstovat batáty nebo vinnou révu? A odkud se na ostrově bere velké množství odpadu?

Pochází z umělecké rodiny a už dlouho se o něm mluví jako o jednom z výrazných hereckých talentů. Před kamerou se objevil už jako školák, během studia na státní konzervatoři zaujal v seriálu Zdivočelá země. Odmala tančí folklor a hraje na několik hudebních nástrojů. A právě v čase Vánoc si ho diváci často spojují s pohádkami – ať už v rolích princů, kominíků nebo pohádkových hrdinů. Co nesmí podle Filipa Cíla chybět dobré pohádce? A bez které si nedokáže představit Vánoce?

Kniha je životní dar, fantazie únikem i dobrodružstvím. Spisovatel Petr Stančík ve svátečním rozhovoru vzpomíná, jak ho Tolkienův Hobit nasměroval na celoživotní dráhu imaginace. „Zamlada jsem se bál, že se zblázním, protože přemýšlím o nebezpečných tématech. Nořím se do závratných výšin i hlubin rád. Ale nakonec jsem asi nejnormálnější z celé rodiny, takže už mi to, myslím, nehrozí,“ říká Petr Stančík. Proč ho přitahovala temnota sklepů i Ježíšek se schopnostmi Supermana?

Pěvecký soubor Chorea Bohemica vznikl už před téměř 60 lety. Tradičně i letos v adventním čase odehrál sérii vánočních představení, ve kterých čerpá z lidové tvorby a na jevišti oživuje české legendy, ale i postavičky z betlémů. „Mě vždy fascinuje, jak děti sedí s otevřenou pusou,“ říká člen souboru Chorea Bohemica, hudebník Jan Borůvka. Kterou část představení Vánoce s Choreou má nejradši? A nebojí se děti, když na jevišti tancují Lucky, bíle oděné postavy s dlouhými zobáky?

Nabádá muže k předporodním kurzům, podílí se na podpoře Horské služby a sdílí radost hudbou. Nejlepší pomoc je podle Igora Orozoviče nicméně taková, o které se moc nemluví. „Jak má člověk někomu vysvětlit, proč má dělat dobro. To se nedá vysvětlit, to tak prostě je,“ říká hudebník a herec Igor Orozovič, toho času k vidění v kinech ve filmu Na horách. Jak se prolíná s jeho zájmy? Co si odnáší ze zkušenosti, kdy během měsíce asistoval hned u dvou porodů?

„Základní princip konzervátorského, restaurátorského zásahu je ten, že my věci neretušujeme. Barevnost, kterou potom vidíte na restaurované památce, je autentická, jak se to našlo,“ popisuje Martin Dvořák, hlavní restaurátor Českého egyptologického ústavu Univerzity Karlovy. Udělal někdy jako restaurátor chybu? Na jakém objevu by ještě rád po své více než dvacetileté kariéře pracoval? A jaké dojmy si nese z nově otevřeného Velkého egyptského muzea v Káhiře?

Čeští bonsajisté patří k evropské špičce a jejich práce je oceňována i v Japonsku. Pěstování miniaturních stromků ale není jen zahradnickým koníčkem – je to celoživotní spojení s přírodou, uměním a disciplínou mysli. Jak se k této fascinující umělecké a pěstitelské praxi dostali Libor Slatinka a Kamil Abuklam z České bonsajové asociace?

Je lektorem tvůrčího psaní. Svým studentům ale nepomáhá stát se profesionálními spisovateli, ale spíš porozumět tomu, jak funguje jejich kreativita. Proč má smysl vyprávět příběhy? „Nejde jen o umění, ale o způsob, jak si s ostatními porozumět a zůstat ve spojení,“ vysvětluje spisovatel René Nekuda. Co učí děti jeho interaktivní kniha Příběhostroj? A co ukázal projekt Zavátí o češtině a českých školách v zahraničí?

Ještě jako student sledoval Harryho Pottera. Dnes sedává u high table na jedné z nejstarších oxfordských kolejí, v taláru a uprostřed tradic starých stovky let. Jak se z lékaře Vojenské nemocnice stal hostující profesor neurochirurgických věd na prestižní Oxfordské univerzitě? Proč bychom se u bolestí zad měli inspirovat malými dětmi? A proč by nikdy nesedl na koně a motorku?

Rocker Robert Kodym slaví se skupinou Lucie čtyřicet let na scéně. V otevřeném rozhovoru mluví o přípravách monumentální show v O2 areně, o psaní textů uprostřed noci, o lásce k renesanční poezii i o tom, jaké to je levitovat nad publikem. Přiznává také, že ho dojala hudební setkání s dětmi členů kapely a že plánuje muzicírovat klidně i v devadesáti. „Doufám, že to bude vestoje. Ale i kdybych tam jen seděl s kytarou, bude to dobré,“ říká.

Nechcete mít doma adventní věnec? Stačí do nějaké mísy dát pár šišek, klacíky, trochu mechu, nějaká jablíčka a amarylku. Právě to radí florista Pavel Hruška, podle kterého je do adventních květin krásný třeba břečťan v kombinaci s jedlí. „Čím jsem starší, tím víc dávám volnost větvičkám,“ usmívá se florista, který s moderátorkou Patricií Strouhalovou mluvil o přírodní výzdobě a vánočních trendech.

Jiřině Šimkové z ČVUT se natolik zalíbila návštěva rumunského Banátu, že se rozhodla o tom natočit dokument. Studentská televize této vysoké školy tak vyprodukovala svůj první snímek od roku 1947. „Film jsme natočili jako dárek, vděčnost krajanům za to, že naši kulturu a náš jazyk tam zanechali v neuvěřitelně čisté, ryzí podobě,“ přibližuje režisérka. O tom, jak film vznikl, vypráví i skladatelka Beata Hlavenková.

Ústav chirurgie ruky a plastické chirurgie ve Vysokém nad Jizerou letos slaví 50 let. Jedním z jeho pilířů je lékařka, která jako jediná žena v Česku získala prestižní Evropský diplom chirurgie ruky, doktorka Daniela Horáčková. Co všechno se skrývá v lidské dlani a proč několik milimetrů může změnit celý život? Jaká poranění není dobré podceňovat? A jaký je nejčastější úraz ruky?

Miloň Čepelka, spoluzakladatel Divadla Járy Cimrmana a autor mnoha básní, se představuje v nečekané roli – jako debutující hudební autor. Jeho básně totiž nově získaly hudební podobu díky skladateli a režisérovi Patriku Ulrichovi. Výsledkem jejich spolupráce je Šansonárium, projekt propojující poezii, hudbu a herecký výraz. Jak si rozumějí zástupci dvou generací s odstupem téměř šedesáti let? A jak se Miloň Čepelka dostal k psaní haiku?

Čtenářka odkazu TGM Dagmar Hájková vysvětluje, jak demokracie Československa doplatila na rozdíly ekonomické a národnostní. Jednotu zdůrazňoval také režim komunistů. „Platí tady možná to samé, co za první republiky, jenom to má jiný nátěr a jiné důvody, a to je vzývání jednoty. Všichni musíme být jednotní a budovat socialismus. Ale rovnou se říká, že před závorku vyčleníme ty, kteří by tomu mohli vadit,“ připomíná historik Stehlík rétoriku režimu, který před 36 lety padl.

Nakolik je francouzská společnost rozdělená? Bylo snazší se prosadit v období státního socialismu než dnes? A zaregistrovala francouzská média dění 17. listopadu 1989 v Československu? Poslechněte si společný rozhovor s někdejší členkou zahraniční redakce ČRo Pavlou Jazairiovou a současným zpravodajem v Paříži Martinem Baluchou.

Sametová revoluce jej pomohla uchránit od postihu minulého režimu, když státní televize zachytila jeho slova při demonstraci 16. listopadu 1989 v Bratislavě. „Když jsme to viděli, tak jsme si uvědomili, že jsme překročili jistý Rubikon. Díky pražskému 17. listopadu jsme do toho už šli naplno, hráli jsme vabank,“ vzpomíná Radoslav Števčík. Tak jako hudba spojovala sametovou revoluci, účastníka protestů doprovází Aneta Langerová. Co pro ně znamená svátek boje za demokracii?

Komu letos organizace Post Bellum udělí Ceny Paměti národa? Čím může být inspirativní příběh Fedora Gála? Jak moc je česká společnost rozdělená? A zažíváme nyní největší krizi důvěry v instituce? Poslechněte si rozhovor s hlavní analytičkou STEM Jitkou Uhrovou a Michalem Šmídem z Paměti národa.

Sociální sítě zásadně mění komunikaci a působí vyhraňování debaty, shodují se šéfredaktor Echo24 a ředitelka spolku Díky, že můžem. Ta poukazuje na rétorickou polarizaci společnosti. „Spíš jsou tady nějaké síly nebo aktivity, které se snaží společnost stavět na dvě strany,“ domnívá se Bára Stárek. Balšínek zdůrazňuje, že stranickou politiku nahrazují hnutí. „Změny jsou mnohem hlubší a na řadu z nich jsme neměli vliv, protože přišly s technologiemi,“ tvrdí šéfredaktor Echo24.

Témata víry a odvahy spojují biskupa Stanislava Přibyla a hudebnici Terezu Balonovou. Za minulého režimu musel věřící křesťanského boha skrývat, dnes o svém závazku mluví otevřeně. „Vidím v naší společnosti, že tam je opravdu touha po tom se k něčemu nebo k někomu vztahovat. Buď to vypadá tak, že jsme věřící a že stojíme pevně na svých nohách, anebo že hledáme mesiáše,“ míní Stanislav Přibyl, litoměřický biskup. Jak své společenské poslání chápe zpěvačka Tereza Balonová?

„Je hrozně důležité dbát na vzdělanost a solidaritu, na to, aby se rozvíjely ty regiony, kde jsou lidi chudí nebo se nedokážou dostat k tomu, co nám svoboda přinesla,“ říká předsedkyně JDI, která stála u zrodu hnutí Pražské matky a po revoluci založila také Společnost pro ranou péči. Kam se od roku 1989 posunula péče pro děti s postižením? Před jakými výzvami stojí česká společnost? A jak důležitá je víra? Poslechněte si rozhovor s Terezií Hradilkovou a knězem Tomášem Rédlem.

Jak důležitá je mediální gramotnost a jak souvisí s demokracií? Proč by si měly oslavy 17. listopadu ponechat občanský charakter? A k čemu je dobrá tzv. agentní umělá inteligence? Poslechněte si společný rozhovor s programovou manažerkou Díky, že můžem Ester Valtrovou a šéfem České asociace umělé inteligence Lukášem Benzlem.

Které skladby zůstávají v lidové slovesnosti? Bubeník a hitmaker legendární Lucie se s novými projekty obrací k zasutým písním na památku Michala Ambrože z Jasné páky. „Když se dostal z nemocnice a postavil se na nohy, žil ještě 6 let nebo kolik. Udělali jsme jednu společnou desku, která se jmenuje Srdeční příběh,“ připomíná muzikant David Koller repertoár, se kterým vystoupí v příštím roce. S kým spolupracuje na nových kusech? A jak vzpomíná na skládání písní před revolucí?

Syn básníka Miloše Vacíka staršího dokáže zasvěceně promlouvat jazykem obrazů i v rytmu samby. Obě roviny svého prožívání spojuje komiksem Bubeníkův ro(c)k. „Bicí jsou emoce, bubny něco rozechvíváte: nemyslím jenom paličkami a dlaněmi ty bubny, ale prostor kolem sebe,“ myslí si muzikant i výtvarník Miloš Mio Vacík, když hovoří o bubnování jako o léčebném nástroji. Čím mu v dětství bubny učarovaly? Jaké vztahy jej pojí s otcem? A proč se ostýchá představit svoji poezii?

„Přistupuji ke spisovatelskému řemeslu s velkou pokorou. Mám z toho románu velkou radost, mám úplně neskutečné ohlasy,“ pochvaluje si dlouholetý moderátor České televize a spisovatel Vojtěch Bernatský. Jakých témat se dotýká ve svém prvním románu Když kvete Wiliwili? Čím můžou být jeho pohádky zajímavé i pro rodiče? A jak vzpomíná na své kariérní začátky? Poslechněte si rozhovor.

„Všichni skladatelé musí pořád naslouchat. Pro mě je důležité věnovat věcem pozornost, to je ta hlavní inspirace,“ říká britský hudebník Jamie Cullum. „Rád získávám nápady ze života, takže se vždycky dívám na věci o něco déle, než to dělají jiní lidé,“ dodává. Jak moc je pro něj důležité soukromí? Kterou ze svých písní považuje za nejpopovější? A je někdy na pódiu nervózní? Poslechněte si rozhovor.

Když bylo Jitce Hartmanové třicet let, tak ji její starší bratr daroval ledvinu – díky transplantaci od žijícího dárce žije plnohodnotný život už 17 a půl roku. A Silvie Rajnochová-Bloudíčková z kliniky nefrologie z pražského IKEMu v té souvislosti vysvětluje, proč je ledvina od žijícího dárce pro transplantaci výhodou. Do studia Radiožurnálu přišla i s její dlouholetou pacientkou Jitkou Hartmanovou.

Broučci, Neználek, Čokoládový panáček nebo Čmelák Aninka… na dvě stovky dřevěných loutek legendárního loutkaře Zdeňka Podhůrského můžete vidět na výstavě v Kladenském zámku. Sbírka vznikla díky Zdeňkovi Podhůrském mladším, který si předsevzal oživit pozapomenutý odkaz svého otce. „V době, kdy táta tvořil, děti loutku zbožňovaly, jedna z největších zábav bylo loutkové divadlo,“ říká herec, moderátor a fotograf, který nyní pracuje na knize o svém otci.

„Většina z nás do školy chodila, přežili jsme to, ale ne moc rádi. To je škoda. Poznávání je tak krásné,“ poznamenává dětský psycholog s více než 30letou praxí Václav Mertin. „Mluví se o individualizaci, mluví se o diferenciaci. Svým způsobem to jsou řeči,“ dodává. Jak vést děti k zodpovědnosti? Měli by prarodiče rozmazlovat vnoučata? A jak Václav Mertin vzpomíná na své vlastní dětství v Dismanově rozhlasovém souboru? Poslechněte si rozhovor.

Pamětnickou páteř motorismu, značenou dvěma šestkami, považuje za ideální průřez Amerikou z východu na západ. Jednu z větví tisíce kilometrů dlouhé silnice projel i na kole. „Byla doba, kdy o ´66 jako o nostalgické trase ještě málokdo věděl. Já jsem se tam v roce 1998 cítil jako pionýr z Evropy, kdy jsem vzbuzoval, zvlášť na bicyklu, všeobecný obdiv,“ popisuje zážitky z trasy Zdeněk Jurásek, zakladatel České asociace Route 66. Čím to, že se stala romantickým symbolem Ameriky?

Se svým nápadem pěstovat na střechách salát vyhrála soutěž na Technické univerzitě v Liberci. Start-up Salát na střeše chce dostat zeleň na střechy skladů a logistických center a zmírnit tak dopady zastavěných ploch. Jak se Tereza Nalezená k projektu dostala? „Zajímaly mě udržitelné způsoby, jak využít nevyužité plochy. A salát je jednoduchý na pěstování,“ říká. Které střechy jsou pro pěstování nejvhodnější?

Nebát se žít je motto lékařky Kristiny Höschlové, která je známá svým působením v extrémních podmínkách i v humanitárních misích. Ve své nové knize Lékařem jste i vy se věnuje celostnímu pohledu na zdraví a život a tomu, jak lze podpořit zdraví pomocí přirozených mechanismů těla a mysli. „Jednoduše se snažím vybízet lidi k tomu, aby povypínali přívaly informací a začali víc naslouchat sami sobě,“ říká. Jak silný vliv na spánek má Měsíc? A proč dotek tlumí bolest?

Jeho fotografie jsou zastoupeny v řadě soukromým sbírek v Německu, Itálii, Spojených státech, ale také v Městské galerii v Berouně. Tam žije už skoro čtyřicet let. Bývalý lékař a fotograf Vladimír Kasl aktuálně vystavuje společně s Berounskými fotoriky na výstavě Krásné závislosti v Galerii Vinohradská 12. „Poslední dobou se zabývám fotografií s lidmi, na výstavě jsou inscenované fotografie, které jsem vyfotil s modelkami,“ přibližuje fotograf.

Návrhář Jan Černý patří k nejvýraznějším osobnostem současné české módy – navrhoval oblečení pro českou olympijskou delegaci, uniformy pro český pavilon na EXPO v japonské Ósace a na pražském Designbloku představuje svoji vlastní značku Jan Société. „Design a móda jsou dvě odlišné bubliny, které se tak často nesetkávají. A mě baví ukazovat jiným bublinám svoji práci,“ usmívá se návrhář.

Nové české hudební centrum. Přesně taková by měla být Vltavská filharmonie. Její zmenšený model můžete vidět na pražském Výstavišti v rámci festivalu Designblok. „Vzniká národní hudební centrum, kam by měli chodit lidé, kteří mají rádi nejen klasickou hudbu. Zároveň to může sloužit jako místo pro turisty, rodiče s dětmi – dokonce předpokládáme, že tam vznikne i parkour,“ přibližuje výkonný ředitel Nadačního fondu Vltavské filharmonie Petr Dvořák.

Přes 150 vystavovatelů, na 4 místech, od porcelánu přes nábytek až po architekturu. Přesně takový je už 27. ročník Designbloku ze kterého na Radiožurnálu živě vysíláme. A v mobilním studiu R-stream na pražském výstavišti je ředitelka Designbloku Jana Zieliski: „Chtěli jsme vzdát hold designérům a firmám, kteří mají odvahu se vrhnout na propagaci špičkového designu, na to spojit svoji výrobu a osud s tím, co je posouvá někam dál.“

Přes 150 vystavovatelů na jednom festivalu. V Praze pokračuje 27. ročník Designbloku. Jak se po designové stránce navrhují auta budoucnosti a jak docílit toho, abychom se v autech cítili jak doma? Nejenom o tom mluví Kateřina Vránová, designérka a vedoucí oddělení Colour & Trim ve Škodě Auto.

Důležité je publikum oslovit, a pak je zajímavé, když výstava končí, sledovat, jak rezonuje, vysvětluje členka kurátorské rady Designbloku Michaela Kádnerová. Spolu s ní do R-streamu Radiožurnálu na pražském Výstavišti zavítala i úspěšná česká designérka Lucie Koldová, která na přehlídce přestavuje výběr toho nejlepšího ze své mezinárodní tvorby. Co je to v designu úspěch?

„Přivážíme i několik inscenací, které cílí vyloženě na dospělého diváka, to může být novinka. Ale zároveň si myslím, že v Ostravě je také dost diváků, kteří si na festival zvykli, přijali ho a těší se na něj,“ říká ředitel mezinárodního festivalu Spactaculo Interesse a umělecký šéf ostravského Divadla loutek Jakub Maksymov. Na jaké zahraniční soubory se mohou diváci těšit? A proč má smysl dát loutkám hlas i v době digitálních technologií? Poslechněte si rozhovor.

Dětský filmový a televizní festival Oty Hofmana, který se každoročně koná v Ostrově, už více než půl století představuje českou i zahraniční tvorbu pro děti a mládež. Jaký je odkaz spisovatele a scenáristy Oty Hofmana? Jak se tvoří festivalový program? A jak dnešní mladé publikum reaguje na současné filmy? „Chceme dětem ukazovat příběhy, které je baví a učí dívat se na svět kriticky,“ říká ředitel festivalu Vladimír Keblúšek. Jaký význam má mediální vzdělávání?

„Fascinují mě lidé, kteří ani v nejtěžších podmínkách neváhají páchat dobro, jakkoli těžké to je,“ říká novinář, cestovatel a expert na mezinárodní rozvoj Jiří Pasz, jehož kniha o lidech, kteří pomáhají druhým i sobě, získala Cenu Hanzelky a Zikmunda. V čem ho inspirovali hrdinové z Vietnamu, Kambodži nebo Ugandy?

„Bude to mysteriózní fantasy, pořád to bude lehce strašidelné,“ říká o své připravované knize spisovatelka Jarmila Stráníková. „Mám mrazivou atmosféru ráda, takže ji cpu všude,“ směje se. Která místa ji inspirovala při psaní historického románu Ve stínu války? Jak došlo ke spolupráci s ilustrátorem Jiřím Dvorským? A proč je dobré nechat se vést intuicí? Poslechněte si rozhovor.